Domů
Větrné elektrárny
Offshore větrné elektrárny mají být pilířem budoucí energetiky. Poslední vývoj ovšem naznačuje opak
Britská offshore větrná elektrárna Hornsea 2, Zdroj: Ørsted
Zdroj: Ørsted

Offshore větrné elektrárny mají být pilířem budoucí energetiky. Poslední vývoj ovšem naznačuje opak

Projekty větrných elektráren po celém světě hlásí problémy. Jedním z posledních příkladů je aukce ve Spojeném království, do které nepodal nabídku žádný zájemce. Neúspěchem dopadla také aukce v Mexickém zálivu, kde se vydražila pouze jedna ze tří zamýšlených lokalit. Odborníci navíc začínají pochybovat, že Spojené státy americké splní svůj cíl v oblasti výstavby offshore větrných elektráren. Na vině jsou zvýšené náklady výstavby z důvodu vyšších nákladů na materiály i vyšší náklady financování. 

Na výrobu elektřiny z větrných elektráren na moři spoléhá řada přímořských států s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. Přestože jsou náklady na jejich výstavbu více než dvojnásobné oproti pevninským větrným elektrárnám při srovnání jejich sdružené ceny energie (tzv. LCOE viz níže), mají řadu neoddiskutovatelných výhod.

Offshore větrné elektrárny mají například vyšší využití instalovaného výkonu. Podle statistik WindEurope může u nových offshore větrných elektráren dosahovat až 50 %. I proto na ně řada zemí s příhodnými podmínkami v budoucnu sází. Developeři také nemusí řešit odpor obyvatel v okolí výstavby, jako je tomu často v případě onshore větrných elektráren.

V posledních týdnech ovšem přichází ze sektoru řada negativních zpráv. Ty naznačují, že se sektor offshore větrných elektráren v letošním roce "zasekl". Ambiciózní cíle některých států tak bude nutné přehodnotit.

WindFloat projekt plovoucí offshore větrné elektrárny společnosti EDP. Zdroj: EDP Renewables

Například v poslední aukci ve Spojeném království, ve které měly zájemci soutěžit o provozní podporu, nebyla podána jediná nabídka. A to přesto, že zájemci o účast měli připravené projekty k realizaci. Shodují se totiž, že cenový strop provozní podpory byl nastaven příliš nízko, a nereflektuje tak zvyšující se náklady na výstavbu.

Příkladem mohou být společnosti RWE a Vattenfall. Obě společnosti upozornily, že náklady na projekty větrných elektráren na moři vzrostly až o 40 procent. Vattenfall v důsledku vyšších cen musel dokonce pozastavit realizaci projektu, který loni v Británii získal podporu.

Nejedná se ovšem o jediný problém, jak upozornil Markus Krebber, výkonný ředitel RWE pro web Financial Times. Podle něj svět trpí nedostatkem výrobních kapacit, které mají pokrýt globální plnění cílů v oblasti OZE.

"Pokud . .. jednoduše sečtete cíle výstavby obnovitelných zdrojů v Evropě a také v USA a porovnáte je s výrobní kapacitou ... zjistíte, že současné dodavatelské řetězce nemohou tyto cíle splnit," uvedl Markus Krebber pro FT.

Nárůst nákladů v USA ukazuje až na 50% nárůst cen

Náklady na výstavbu větrných elektráren ve Spojených státech vzrostly podle BloombergNEF dokonce ještě více, a to až o 50 %. V roce 2023 tak sdružená cena energie (LCOE – Levelized Cost of Energy) byla 114,20 USD/MWh. To ukazuje na více než 50% nárůst ve srovnání s rokem 2021.

Rostoucí náklady na výstavbu offshore větrných elektráren. Zdroj: BloombergNEF

Nárůst investičních a provozních nákladů zvýšil sdruženou cenu energie o 16,90 USD/MWh. Vyšší náklady financování kvůli úrokovým sazbám zvýšily sdruženou cenu energie o dalších 27,20 USD/MWh.

Sdružená cena energie (LCOE) je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti. V evropském prostředí se nejčastěji uvádí v EUR/MWh. Ceny nezahrnují dotace ani ceny emisních povolenek. Zdroj: Fakta o klimatu.

Vysoké náklady na výstavbu větrných elektráren jsou důvodem, proč odborníci začínají pochybovat, že Spojené státy americké budou do roku 2030 disponovat 30 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na moři.

V posledních měsících totiž i u amerických společností prudce vzrostly náklady na materiál a na financování. Současně zpoždění v rámci dodavatelských řetězců vedlo k tomu, že firmy Orsted, Equinor, BP, Avangrid a Shell zrušily nebo se snažily přejednat smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené pro offshore větrné elektrárny v USA.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Vladimír Šťastný
18. září 2023, 10:02

V dnešní době, když si investor seřadí alespoň ta nejdůležitější fakta, tedy: výše investice/využití/životnost, nutně mu musí vyjít, že se výší investice blíží jadernému zdroji a co se týče návratnosti mu tento vychází lépe.

Ve světle celosvětové energetické krize, na kterou si tzv. Západ zadělal sám tím, že se posledních 25 let slepě orientoval na OZE, přičemž ještě vymýšlel, jak by tradiční zdroje a jádro zaříznul ještě dříve, než bylo nezbytné, očekávám buď brzkou renesanci jaderných zdrojů, nebo těžkou krizi, která vrhne vyspělé státy světa o desítky let nazpět.

hlpb
18. září 2023, 10:15

Stejně jako vzrostly v posledních letech náklady na větrné elektrárny, vzrostly samozřejmě stejně náklady i na nové jaderné elektrárny. Představa, že se JE zvýšené ceny stavebních materiálů, vyšší mzdy a vyšší úroky netýkají je zcela naivní.

Milan Vaněček
18. září 2023, 10:23

Vyspělé státy světa jsou velmi různorodé, co se týče energetiky a ceny elektřiny. EU je v energetice v krizi a má nejdražší elektřinu (zvláště ty země EU co jsou v platech hluboko pod průměrem EU). Naproti tomu USA mají nejlevnější elektřinu, různé státy USA podporují různé zdroje elektřiny a v OZE je USA na jednom z prvých míst ve světě.

Fotovoltaika vznikla v USA a nyní se tam výroba (špičkové) fotovoltaiky zase vrací.

Zbyněk Poisl
18. září 2023, 12:24

Rád bych Vám tu veřejně poděkoval pane Vaněčku za inspiraci k podnikatelskému záměru. Před časem jste tu napsal, že záporné ceny elektřiny nastartují podnikatelské aktivity v tomto oboru. Tak jsem se Vámi nechal inspirovat a už na tom pracuji. Za dědinou jsem koupil několik hektarů polí, kde postavím větrníky. Ono tu sice skoro vůbec nefouká, ale to nevadí. Když budou záporné ceny elektřiny, budu odebírat 10MW a vyrábět vítr! Mně to hodí každou hodinu nějakých pár desítek tisíc do kapsy a Vy můžete být spokojený, že jste měl zase jednou pravdu!

Petr prochaska
18. září 2023, 10:40

Spíše je to tak, že z důvodu vysokých úrokových sazeb rostou náklady na financování u všeho včetně jádra. Podobně z důvodu inflace rostou náklady na všechno - včetně jádra. Co tolik nezdražuje je EE ze solárů, protože u nich je technogický vývoj - postupně zvyšující se účinnost.

Miloslav Černý
18. září 2023, 11:57

Nelze si rovněž nevšimnout zvyšování násobné ceny jaderného paliva na rozdíl od to nejvyššího, který naopak nám energii dodává ve zvyšujícím množství bez cenového navýšení - nulové, jako doposud.

Emil
18. září 2023, 12:48

Na "zvyšování násobné ceny jaderného paliva" jste přišel jak? Nic takové se neděje.

Milan Vaněček
18. září 2023, 12:08

A hlavní výrobce FV panelů-Čína má inflaci 1-2% a ceny FV panelů zde vyráběných klesly výrazně (10-20%) vůči začátku roku....

Omega
18. září 2023, 15:29

No teď už jsme na LCOE 105 USD/MWh z těmi "levnými zdroji".

A LCOE úmyslně neoperuje s hodnotami RCOE - to je real cost of elektricity, protože tam se musí započítat i náklady na vybudování záloh. Tam se potom dostaneme na podstatně jiné hodnoty.

Takže zdroje OZE s využitím 50% času se zálohují 50% času - ty zálohy se musí postavit a udržovat, ale v LCOE se neuvádí - to by potom elektřina vyšla na 200USD/MWh

Za mě je potřeba počítat cenu celého řešení - to jest OZE+nutné zálohy do ceny vyrobené elektřiny

Milan Vaněček
18. září 2023, 15:46

Zálohovat neustále 1 GW výkonu z Temelína (největší jeden zdroj v naší síti)taky není zadarmo. A ještě pro Omegu: ty levné zdroje výroby elektřiny jsou FVE a VtE na souši. FVE a VtE na moři levné zatím nejsou, zatím se to neustále zkouší, vylepšuje, .....

Emil
18. září 2023, 16:06

1) Nebýt Temelína, musel by se zálohovat druhý největší zdroj v naší síti, takže ve skutečnosti se kvůli Temelínu nezálohuje 1 GW ale jen 182 MW. Zadarmo to není, ale pořád nesrovnatelně levnější zálohovat výpadek jednoho bloku než celého výkonu.

2) Jak jsou u nás levné VtE dobře vidíme z aukcí - garantovaná výkupní cena 146 €/MWh. U FVE je to lepší, tam se běžně z našich peněz dotují investiční náklady "jen" do výše 50 % a provozní u nových už ne, bohatě stačí provozní podpora těch postavených před 10-15 lety.

Zbyněk Poisl
20. září 2023, 07:08

To, co jste tu právě napsal, pane Vaněčku, není nic jiného než demagogie nebo vědomá lež. Můžete si vybrat! Jde totiž o to, že výpadek není zdaleka totéž co fluktuace. Výpadek jednoho bloku Temelína se v danou chvíli rozloží na celou elektrizační soustavu, která je propojená napříč Evropou. V prvním okamžiku výpadku samozřejmě najedou domácí zálohy v podobě PVE! Jenže fluktuace OZE není výpadek jako takový. Fluktuace OZE postihuje pravidelně celý kontinent a to v rozsahu desítek až stovek GW výkonu po dobu i několika desítek hodin. Takovouto fluktuaci není možné vykrýt jinak, než jiným typem zdroje, který není závislý na slunci e větru! Takže nejde o zálohu ale o dublování. Když nejede jeden typ zdroje, jede jiný zdroj a naopak. Jenže z logiky věci by bylo mnohem levnější a efektivnější ty zdroje nedublovat a ty nestabilní zdroje vůbec nepoužívat. Bylo by to levnější a hlavně bezpečnější!

Zbyněk Poisl
18. září 2023, 11:13

Zase to vypadá tak, že skeptici mají pravdu.

Jiří Švarc
18. září 2023, 13:04

Ze zdejších diskuzí by si jeden myslel, že OZE kontinuálně zlevňují a budou nadále až do skonání světa a ne, že se budou zdražovat o několikanásobek inflace.

Petr prochaska
18. září 2023, 13:33

A není to snad pravda? Za poslední 2 roky byla inflace 30 procent, tzn. že výstavba JE by se prodražila zhruba o 30% - spousta betonu, kovů a hlavně práce.

Naproti tomu solární panely jsou levnější než před 2 lety, baterie jsou taky levnější.

Emil
18. září 2023, 14:21

1) Není to snad pravda. Viz např. výsledky německých aukcí, kde vysoutěžené ceny vzrostly o desítky procent, a to i u fotovoltaiky.

2) "spousta betonu, kovů a hlavně práce" se týká i OZE, na vyrobenou MWh dokonce víc, důsledky viz článek.

3) Dedukce že v ČR "inflace 30 procent" => prodražení JE o 30 % taky neplatí.

Petr prochaska
18. září 2023, 21:33

1) Ceny jsou vyšší z důvodu vyšších úrokových sazeb. Takže vzrůst desítek procent u FVE, ale u jádra by byl vzrůst ještě vyšší, protože u jádra vzrostly i náklady na materiál. U FVE ne.

2) A to máte odkud? Panely jsou mimo jiné levnější i tím, že se daří do nich dávat méně a méně kovů a jiných surovin.

3) Inflace ve stavebnictví v ČR je možná i více než 30%. Beton, železo a další materiály podražily.

Emil
18. září 2023, 22:02

Ad 1) Nesmysl, u FVE samozřejmě taky vzrostly náklady na materiál.

Ad 2) Co mám odkud? Že jsou OZE materiálově náročnější než JE? To je všeobecně známé, ale jestli chcete nějaký konkrétní odkaz tak např. odtud (str. 48): unece. org/sites/default/files/2022-07/LCA_0708_correction. pdf

Ad 3) "Možná" a nebo taky ne. Zjevně se pohybujeme jen v oblasti vašich dojmů a žádná konkrétní čísla nemáte. Cenu elektrárny zdaleka netvoří jen cena betonu, železa a "dalších materiálů", natož abyste byl schopen doložit nějaká konkrétní čísloa Jen si vymýšlíte čísla jaká vás zrovna napadnou.

Milan Vaněček
18. září 2023, 14:43

Máte pravdu, pane Procházko. FV panely i Li baterie jsou mnohem levnější než před 2 lety. I přes to že většina věcí zdražila kvůli vysoké inflaci.

Jiří Švarc
18. září 2023, 15:54

"The euro area annual inflation rate was 5,5 %. A year earlier, the rate was 8,6 %"

1,055*1,086 = 1,146 = inflace necelých 15 % vs. v článku 40, resp. 50 %.

Pravoslav Motyčka
18. září 2023, 21:52

FVE panely asi na Wp ano to máte pravdu , baterie jsou dražší a kabely , konstrukce a práce je taky dražší suma sumárum cena je podobná.

Pravoslav Motyčka
18. září 2023, 22:31

VTE na moři jsou drahý zdroj energie, ale z OZE asi nejlepší. Bohužel evropské VTE jsou technicky nezvládnuté na rozdíl od těch Čínských , tím pádem Čína válcuje evropské výrobce elektráren....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se