Kolik stály fotovoltaické elektrárny v roce 2025?

Erik Novotný
16. červenec 2026, 13:26
57 komentářů
kolik-staly-fotovoltaicke-elektrarny-v-roce-2025

Rok 2025 potvrdil dominantní postavení fotovoltaiky mezi obnovitelnými zdroji energie (OZE). Solární elektrárny představovaly 72 % nově instalovaného výkonu v OZE a celosvětově přibylo 498 GW nového výkonu. Největším tahounem zůstala Čína, která sama uvedla do provozu 333 GW. Současně pokračoval pokles cen fotovoltaických panelů způsobený vysokými výrobními kapacitami, což přispělo k dalšímu snížení nákladů na výrobu elektřiny. Fotovoltaika tak podle IRENA zůstala v roce 2025 nejlevnějším zdrojem nové výroby elektřiny na světě.

Technologické trendy a nástup bateriových úložišť

Fotovoltaický sektor prošel v roce 2025 významným technologickým vývojem. Starší technologie článků PERC byly ve velké míře nahrazeny modernější technologií TOPCon, která již představuje přibližně 88 % nových výrobních kapacit. Díky vyšší účinnosti a lepším parametrům, zejména u oboustranných modulů, se TOPCon stal novým standardem výroby.

Současně pokračoval vývoj tandemových článků kombinujících křemík a perovskit. Laboratorní účinnost těchto technologií již překročila hranici 34 %, což potvrzuje jejich významný potenciál pro další zvyšování efektivity fotovoltaiky.

Jedním z nejvýznamnějších trendů roku 2025 bylo také stále častější propojování fotovoltaických elektráren s bateriovými úložišti (BESS). Díky rychlému poklesu cen bateriových systémů mohou investoři lépe využívat vyrobenou elektřinu, omezovat dopady přebytků výroby a zlepšovat ekonomiku projektů.

Naopak segment zdrojů využívajících technologii koncentrované sluneční energie (CSP) nadále stagnoval. V roce 2025 zůstala Čína jediným trhem, kde byly uvedeny do provozu nové projekty o celkovém výkonu přibližně 900 MW.

Celkové investiční náklady

Pokles cen technologií se výrazně promítl do investičních nákladů. Celosvětový průměr investičních nákladů fotovoltaických elektráren klesl meziročně o dalších 11 % na 747 USD/kW.

Nejnižších hodnot dosahovala tradičně Čína, kde díky rozsáhlým výrobním kapacitám a integrovaným dodavatelským řetězcům činily investiční náklady v průměru pouze 497 USD/kW. Oproti tomu ve Spojených státech dosahovaly přibližně 1 371 USD/kW, mimo jiné v důsledku obchodních opatření ovlivňujících dovoz fotovoltaických technologií.

Významný pokles zaznamenala také bateriová úložiště. Průměrné investiční náklady systémů BESS se meziročně snížily o 21 % na 209 USD/kWh instalované akumulační kapacity.

Provoz a servisní náklady

Provozní a servisní náklady fotovoltaických elektráren zůstávají dlouhodobě jedny z nejnižších mezi technologiemi výroby elektřiny. Díky relativně jednoduchému provozu a omezeným požadavkům na údržbu si fotovoltaika zachovává vysokou provozní efektivitu, což dále přispívá k její ekonomické konkurenceschopnosti.

Globální vážený průměr pro koeficient využití instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v roce 2025 mírně poklesl na 16 %. Tento vývoj souvisel především s pokračujícím rozšiřováním fotovoltaiky do oblastí s nižší intenzitou slunečního záření a s častějším omezováním výroby při přebytcích elektřiny v síti.

Sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE)

Ukazatel LCOE (Levelized Cost of Electricity) představuje průměrné náklady na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny. Zahrnuje investice, provoz, údržbu i financování, a umožňuje tak objektivně porovnávat ekonomiku různých technologií.

Fotovoltaika si udržela pozici ekonomicky nejvýhodnější technologie nové výroby elektřiny. Celosvětové vážené sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE) klesly meziročně o 14 % na historicky nejnižších 32 USD/MWh.

Nejnižších hodnot dosáhla Čína, kde nové fotovoltaické elektrárny vyráběly elektřinu v průměru za 21 USD/MWh.

Významným posunem byla také rostoucí konkurenceschopnost hybridních projektů kombinujících fotovoltaiku s bateriovými úložišti. V roce 2025 dosahovaly jejich průměrné náklady přibližně 32 USD/MWh v Číně, 43 USD/MWh v Indii a 66 USD/MWh ve Spojených státech. Klesající ceny bateriových systémů tak dále zvyšují ekonomickou atraktivitu těchto projektů a podporují širší integraci fotovoltaiky do elektrizačních soustav.

V závěrečném díle seriálu se zaměříme na tradiční řiditelné obnovitelné zdroje energie a technologie, které mohou v příštích letech dále ovlivnit vývoj světové energetiky.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (57)

Milan Vaněček16. červenec 2026, 15:52

Ve skutečnosti je ten pokrok ve fotovoltaice (a ve fotovoltaice+baterie) ještě větší.

498 GW instalovaného výkonu zahrnuje jen větší část instalací, skutečný instalovaný výkon v roce 2025 včetně malých instalací je nad 600 GW.

Pokrok v bateriových systémech je úžasný, CATL má sodíkové baterie v masové výrobě s životností 40 let (15 tisíc cyklů)

"CATL has highlighted advances in energy density, material design, and manufacturing processes, including improvements to hard carbon anodes and moisture control during production.

The company also introduced a sodium-ion storage battery designed to maintain compatibility with its 587 Ah lithium battery cell format, allowing easier integration into existing systems and reducing adaptation costs.

The new cell offers more than 300 Ah capacity, an energy density of around 160 Wh/kg, system efficiency of 97%, a cycle life exceeding 15,000 cycles while retaining 80% capacity, and an operating temperature range from -40 C to 70 C."

pv-magazine.com/2026/07/16/alfen-catl-to-deploy-5-gwh-of-sodium-ion-battery-storage-in-europe

Hromadná výroba solárních panelů křemík/perovskit má již vybudované továrny na velkovýrobu těchto panelů, po ukončení všech certifikátů ohledně kvality a stability se to rozběhne, s tím, že účinnost panelů bude skokově vyšší než současných křemíkových

Honza Nedvěd16. červenec 2026, 18:01

Rocni prirustek FVE za minuly rok tak vyrobi priblizne 700 TWh rocne. Jadro v minulem roce vyrobilo 2800 TWh. Vzhledem k rustu FVE se tedy brzy, za 8-10 let dockame pravdepodobne toho, ze rocni prirustek vyroby FVE bude vetsi, nez JE za celou dobu sve existence. A je to logicky vyvoj, vzhledem k cene elektriny kterou produkuji. Kdepak ti jaderni sou druzi udelali chybu? Samozrejme ze nikde, oni vedi a delaji vsechno nejlepe, to jenom ti zeleni ekoteroriste, co neznaji tyfyzikalni zakony, ti za vsechno mohou.

Milan Vaněček16. červenec 2026, 21:08

Honzo, je to ještě lepší pro fotovoltaiku. Ten roční přírůstek byl vyšší, přes 600 GW výkonu, zřejmě zde (498 GW) jsou zahrnuty jen větší instalace. A ty elektrárny postavené v roce 2025 vyrobí ve světě v 2026 přes 900 TWh. Už v 2026 či 2027 budou FVE vyrábět ročně více než jaderné a ty každoroční přírůstky kdy ty předstihnou veškerou výrobu JE, to si netroufnu určit, zvláště nyní, kdy se chystá skokové zvýšení účinnosti FV panelů na bázi tandemu perovskit/křemík. Továrny již jsou postaveny, jen se čeká na certifikované ověření výsledků stability a účinnosti.

A BESS taky obrovský pokrok, sodíkové baterie v hromadné výrobě (CATL), levnější, životnost 15 000 cyklů (to je 40 let garantovaného provozu při 1 cyklu za den-přes den nabít, večer a v noci vybít)

pv-magazine.com/2026/07/16/alfen-catl-to-deploy-5-gwh-of-sodium-ion-battery-storage-in-europe

Jiří Švarc17. červenec 2026, 10:44

Proboha přírůstek výroby 2800 TWh/rok jen z FVE jen naprostý nesmysl i kdyby byly zadarmo a výroba neomezená. Vždyť je to skoro 10 procentních bodů z celosvětové výroby elektřiny. Na důvody proč je takové tempo nesmysl doufám přijdete sám (důvod rozhodně není jeden).

Milan Vaněček17. červenec 2026, 15:01

Ne, to bude realita pro FVE, to znamená instalace cca 1,6 TW fotovoltaických panelů (již opět účinnějších) za 1 rok v celém světě. Teď jsme na hodnotě instalací fotovoltaiky celosvětově mezi 600 a 700 GW/rok. Výrobní kapacity v Číně jsou o dost vyšší, výrobní kapacity v Indii rostou a USA (Musk) poroste taky hodně.

Dočkáte se , to je zcela jisté. Za kolik let, to uvidíme (ale bude to určitě dříve, než postavíme Dukovany 2.

Jiří Švarc17. červenec 2026, 16:17

Na tohle bych vsadil všechny peníze co mám proti vaší stokoruně.

Výrobní kapacity jsou irelevantní. Víte co je 10 procentních bodů ročně? To je podobné jako říct, že se za pár let bude prodávat 160 milionů EV ročně naprosto ignorující fakt celosvětových prodejů automobilů.

Myslel jsem že vás napadnou i další důvody (pozemky, distribuční soustava, saturace trhu), ale co očekávat od někoho, kdo si myslí, že z z 1,6 TW účinnějších panelů získá víc než z 1,6 TW méně účinných panelů a myslí si, že za rok z toho lze dostat v průměru 1750x Wp * h.

Milan Vaněček17. červenec 2026, 17:20

I když nové panely budou mít stejný nominální výkon za určitých zkušebních technických podmínek, tak budou dávat v praxi vyšší roční výtěžek (yield, v MWh), protože vyšší bifaciality a nižší teplotní součinitel ztráty výkonu s rostoucí teplotou panelu se stejným nameplate výkonem. (A v dlouhodobém horizontu se projeví i nižší pokles účinnosti v čase a delší životnost). Jinak pro celosvětovou výrobu beru zhruba celosvětový průměr "koeficientu využitelnosti", ne hodnoty pro ČR.

Honza Nedvěd17. červenec 2026, 19:52

Pane Švarci, rozhodně se nevsazejte, to co říkáte vypadá racionálně ale ve skutečnosti je to nesmírně naivní. Svět který konzumuje ročně stovky tisíc TWh nebude dlouho saturován. A proč si myslíte že všechno musí být připojeno na distribuční síť? Nemusí. Nebo že je na zeměkouli málo místa, to je vůbec vtipné. Podívejte se na cenu elektřiny z fve v Číně a srovnejte s cenou energie z nejlevnějšího fosilu, tj. uhlí. Pak to možná pochopíte.

Jiří Švarc17. červenec 2026, 20:24

Rád se vsadím s naivními lidmi jako jste vy. Jeden jako druhý.

Dám tu paralelu s EV jasněji, abyste svoji hloupost pochopili jasněji.

Celosvětově se prodá 80 mil. aut ročně. Vy v podstatě tvrdíte, že ne všichni musí jezdit veřejnou dopravou a tak se za 10 let prodá 150 milionů EV (zaslepeni růstem EV nevidíte celý trh).

Zde je to ještě paradoxnější. Ročně se do soustavy přidaj výrobní prvky cca 1700 TWh a vy zaslepeně tvrdíte, že to bude zcela jistě 2800 TWh každý rok jen z FVE, naprosto ignorujíc dokonce i jiné OZE a milion dalších věcí. Předpokládám, že tedy počítáte s panely zdarma pro každého a za pouhých 8-10 let tu nezbyde nic - žádné větrné, vodní ani jiné elektrárny, dokonce jich budete drtivou většinu bourat jenom abyste mohli mít podíl FVE 100 % a k tomu nutný 65% nárůst celosvětově instalované kapacity.

Pak mi říkejte kdo je naivní. Fakt to chce někdy trochu přemýšlet než plodit zaslepené ideologie (vsadím se, že kdyby Vaněček zmínil i třeba trojnásobek, stejně mu budete lízat pozadí bez ohledu na možnou realitu).

Milan Vaněček17. červenec 2026, 23:00

Pane Švarci, fotovoltaika je pořád v exponenciálním růstu. A v Číně je nadbytek gigavýrobních kapacit. a Indie a USA taky chtějí být soběstačné ve fotovoltaice. Pamatuji se na to, před x lety, kdy jsem se tu dohadoval že roční instalace fotovoltaiky dosáhly 100 GW, spousta lidí mi nevěřilo, uplynulo cca 5 let a už je tu přes 600 GW instalovaného výkonu za rok. V roce 2028 to bude už přes 1 TW.

Fotovoltaika nebude nahrazovat staré zdroje ve světě, ty vydrží mnohem , mnohem déle než v EU ale bude především představovat dominantní část nové kapacity výroby elektřiny, která musí aspoň částečně nahradit několikanásobně vyšší spotřebu veškeré energie ve světě (elektřina je zatím ve světě jen mnohem menší částí veškeré energie potřebné pro zvyšování životní úrovně mnoha miliard obyvatel).

V USA i Indii a Číně jsou obrovské požadavky na růst výroby elektřiny.

EU je anomálie, ta ničí výrobní kapacity. To je šílená politika, ale svět se chová jinak.

Samozřejmě, nakonec exponenciální růst přejde v lineární a pak bude saturovat. To bude ještě hodně dlouho trvat.

Já pamatuji ty počátky fotovoltaiky, velmi pomalý růst z nuly, konečně dosažení 1 GW celkového instalovaného výkonu po roce 2000 a teď už máme celosvětově přes 2 TW instalovaného výkonu FVE.

To je exponenciální růst, nezastavený žádným Černobylem nebo Fukušimou.

Honza Nedvěd17. červenec 2026, 20:33

Váš příspěvek je čisté hulvátství a tak s radostí přijímám sázku. Co bude dříve: Dukovany 2 nebo globální roční nárůst FVE o 1.6 TWh peak na straně výstupu z panelů. Ok?

Honza Nedvěd17. červenec 2026, 20:35

Oprava, 1.6 TW ne TWh

Jiří Švarc19. červenec 2026, 15:37

Návrh sátky byl snad jasný - panely, co vyrobí za rok 2800 TWh za 8-10 let. Nevím co tam taháte jiné proměnné.

cudla16. červenec 2026, 19:21

FVE a větrníky to budoucnost zrovna teď koukám, že asi Helemutům nefouká a cena je 200 EURO/MWh. A naše uhelné elektrány jedou jak blázen to je paneččku ekologie. Lidi by se měli vráti na první stupeň základní školy a doučit se násobení. Poněvač, když jakékoli čislo vynásobíme 0 vyjde překvapivě zase 0.

Honza Nedvěd16. červenec 2026, 19:53

Tak si čudlo postav jadernou elektrárnu a můžeš těm helemutum prodávat draze svojí elektřinu. Určitě na tom dobře vyděláš. Protože jsi chytřejší než 80 milionů helemutu :) to je tutovka!

Jan Veselý16. červenec 2026, 21:34

On má přece svoje rozumy ze základky. Uvidíme, co budou takový, jako on, budou říkat za pár let, až "Helemuti" budou mít pár set GWh v bateriové akumulaci a nebudou se bát jí použít.

A současné nájemníky Kremlu a Bílého domu, doufám, do té doby vezme čert, a ceny zemního plynu se vrátí k něčemu normálnějšímu.

cudla17. červenec 2026, 09:23

Těch baterek by muselo neskutečně , ale hlavně v zimním období to žádná baterka neřeší poněvaž taková batertka na měsíc spotřeby, když nesvítí a nefouká to by nikdo nezaplatil. Já jsem zvědav jestli v roce 2030 zavřeme ty uhelené elektrárny, pak to začne být zajmavé. Ono se to vyřeší stoupne cena elektřiny a co si budeme západ nás s cenou potáhne nahoru a průmysl půjde ještě víc do kopru, už teď jsou tlaky na cenu, poněvaž v Hormuzu se zase blbne. A tady je ta nevíhoda jádra, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-doprava-v-evrope-vznika-novy-autoland-uz-umi-i-skodovky-311103.

Jinak v Německu to vypadá, že VW propustí 100 000 lidí pěkný výsledek, ke kterému svým dílem přispělo zelené šílenství, potažmo drahá elektřina.

Jan Veselý17. červenec 2026, 10:45

Těch baterek by Němci potřebovali pár stovek GWh, aby přes léto mohli z kšeftu kompletně vyštípat drahou fosilní energetiku, která může za ty vysoké večerní ceny. Na to stačí výroba jedné větší fabriky na baterie (viz ta u Wroclawi), která by tohle během pár let uspokojila.

A Dunkeflaute sem netahej, to je jiný problém. Stejně tak sem netahej svoje fantasmagorické teorie o VW, to je jen korporace, která se stala moc "tlustou a pohodlnou". Teď je dohnala jejich polovičatost a hladová zahraniční konkurence.

Slovy mého německého kamaráda: "Proč bych si měl kupovat auto od VW, když konkurence mi dá stejnou kvalitu za podstatně lepší cenu?" Tak teď má PHEV od Toyoty a mlsně kouká na výrobky od BYD.

cudla17. červenec 2026, 12:12

Pane Veselý dyť o tom celou dobu píšu. Přečtětesi ten článek Toyota vyrábí ve Francii, protože mají levnou elektřinu, tím pádem náklady a teď se podržte z důvodu výroby z jádra. Je to složité na pochopení ?? OZE musí být jen dopněk pokud ne tak rozkolisanost sítí a ceny nás přivedou zpět do jeskyní.

Nevím na to proč by se nemělo řešit zimní období, tam se právě bude lámat chleba čím nakrmíte síť rád se nechám poučit, když teda vycháme fujky jádro a uhli :????

Jan Veselý17. červenec 2026, 12:56

A VW vyrábí na Slovensku. A co? Náklady na elektřinu jsou pro automobilky naprostá marginálie.

Zato VW se potřebuje hlavně zbavit mnoha desítek tisíc "bílých límečků", přeplacených posunovačů papíru (dnes spíše přeposílačů e-mailů).

A další nesmysly z "rozkolísaností sítě, které nás přivedou zpět do jeskyní" nebudu ani komentovat, to je jen fantasmagorie ve vaší hlavě.

Jaroslav Studnička17. červenec 2026, 13:08

"Náklady na elektřinu jsou pro automobilky naprostá marginálie."

To opravdu myslíte vážně?

Jan Veselý17. červenec 2026, 13:53

Jo, myslím. Za platy dávají MNOHEM více, za fabriky a vybavení v nich dávají MNOHEM více.

Jaroslav Studnička17. červenec 2026, 14:15

To, že za něco dávají mnohem více, neznamená že jsou náklady za elektřinu pro automobilky naprostá marginálie. Navíc v porovnání s USA nebo Ásií.

To jsou fantasmagorie ve vaší hlavě.

Josef18. červenec 2026, 16:37

Přímo při finální montáži automobilu v závodě (tzv. assembly plant) tvoří náklady na elektřinu pouhých 1 % až 2 % z celkových výrobních nákladů vozidla. Pokud se do nákladů na auto promítnou tyto nepřímé energetické vstupy, tvoří cena elektřiny a paliv kolem 7 % až 10 % z celkových materiálových nákladů vozidla. Mzdy Německo 12-15%, ČR,SR 4-6%. Díky odbory že připravíte lid o práci.

Karel Valenta17. červenec 2026, 17:59

Tak Slovensko taky jede na jádro jako ta Francie.

Jan Veselý18. červenec 2026, 09:09

A VW to nezachránilo.

josef zak17. červenec 2026, 10:47

Ok, ale ten stavajici stav neni konecny. Predstava je takova, ze se postavi plynovky s relativne malym capexem. A jaky plyn se tam nacpe je otazka. Mne tohle prijde lepsi strategie postavena na jaderkach, protoze strategie na jaderkach je naprosto neflexibilni a ta neflexibilita je obrovke riziko, ktere se neda nijak snizit. Pokud by se jaderky stavely rychelji jako mensi zdroje, tak dobry, muzeme si vybrat jestli jich postavime 5 nebo 20 a jestli to budeme stavet 5 nebo 20 let a jestli do toho alokujeme 100 nebo 1000mld.

Antonín Mikeš17. červenec 2026, 21:27

Nemecko staví OZE už přes 20 let, stalo to už obrovské peníze a stale není hotovo. Kdyby neodstavili jádro a naopak ještě nějaké postavili byli by dnes prakticky v cíli, viz Francie.

Jan Veselý18. červenec 2026, 09:04

Vzhledem k tomu, že Němci jedou program do roku 2050, tak věřím, že jsou v pohodě. A vždy si dávejte pozor na to, co jsou náklady a co je úhrn investic, v tom chybují i profesoři ekonomie. Rozdíl mezi Francií a Německem spočívá v tom, že francouzský příklad bylo ochotno následovat jen minimum zemí. Zatímco ty OZE technologie, které (nejen) Němci vypiplali, jen loni přidaly ekvivalent výroby na úrovni 2x Německo (cca +1100-1200 TWh /rok nové výroby), viz i tento článek.

Hrajeme-li si hru na kdyby, bylo by moc fajn, kdyby Areva/EdF/Francie nekecali s jadernou výstavbou ohledně ceny a času výstavby. Jaderná výstavba by byla na tom mnohem líp. A to samé platí pro Westinghouse.

Emil18. červenec 2026, 13:50

1) Německo má v plánu být uhlíkově neutrální do roku 2045, což se jim zjevně nepodaří, když se za 25 let dostali na 23,8% podíl OZE na spotřebě energie.

2) Rozdíl mezi Francií a Německem spočívá v tom, že ten francouzský způsob jak dosáhnout nízkoemisní energetiky funguje a ten německý ne. Proto taky ten německý způsob už téměř všechny země postupně opustily.

Jan Veselý18. červenec 2026, 14:27

ad 1) A Francie, 53 let od Messnerova plánu taky není. A hlavní problém je v té zatracené ropě, kterou se navíc nehorázně plýtvá v motorech s vnitřním spalováním.

ad 2) Francouzský příklad bylo ochotno následovat jen minimum zemí. Nikdo nerozporuje, že jim to fungovalo. Ale co je to platné, když skoro nikdo to neudělal jako oni. Němci za posledních 15 let umazali třetinu svých emisí CO2 a přesně vědí jaké technologie chtějí nasazovat, aby to pokračovalo. A svět loni přidal 1100-1200 TWh/rok výroby užívaje technologie, které tlačí i Němci. Co, že nefunguje? Mám pocit, že akorát vaše představy.

Emil18. červenec 2026, 15:00

Ad 1) Francie je k tomu ale o míle blíž, německý podíl nízkouhlíkových zdrojů stagnuje už pět let okolo 24 %, zatímco francouzský roste a je okolo 54 %. Rozdíl v podílu ropy u obou zemí je pouhých šest procentních bodů, takže to zdaleka není hlavní problém německého zaostávání.

Ad 2) Následovala je řada zemí, které se později pokusily vydat cestou Německa a teprve nedávno pochopily, že tudy cesta nevede, např. Švédsko, Belgie nebo Švýcarsko.

Za posledních 15 let jsme umazali třetinu svých emisí taky, aniž bychom za to utratily stovky miliard Euro jako Němci, takže to není zásluha Energiewende.

Proč to tedy nepokračuje, když to údajně přesně vědí? Od roku 2020 se plácají pořád na stejném podílu nízkouhlíkových zdrojů a k uhlíkové neutralitě v roce 2045 vůbec nesměřují.

Jan Veselý18. červenec 2026, 16:45

ad 1) Francie začala, zcela z jiné příčiny, o 30 let dříve.

ad 2) Super, z 200 zemí světa máte 3 země a celkem ~30 milionů lidí z 8 miliard. Tomu říkáte úspěch? A co vlastně udělali? Není to náhodou něco v současném francouzském stylu? Postup ve stylu "mluvíme o jaderné výstavbě, zatímco stavíme vrtule a panely"?

ad ČR) Tohle je na vás, Emile, moc pitomý "argument". Tvrdit, že se v ČR stalo něco, a proto v Německu něco nebylo? To je buď hrubá chyba nebo pokus o lhaní.

Emil18. červenec 2026, 19:03

Ad 1) Ne, Francie nezačala "ze zcela jiné příčiny", cílem bylo snížit závislost na fosilních palivech, je tedy logické že snížením závislosti na fosilních palivech dojde i ke snížení emisí z jejich spalování. Proto to tedy ve Francii funguje. Když je ale primární snahou zlikvidovat jaderné elektrárny, jako v případě Německa, není divu že to ke snížení emisí nevede.

Ad 2) Ne, nemám tři země, čemu nerozumíte na slovu "například"?

Já jsem nic o úspěchu nepsal, tak mi nepodsouvejte svoje výmysly, psal jsem že to je cesta která prokazatelně funguje, na rozdíl od té německé. A ne, není to "náhodou něco v současném francouzském stylu".

Ad ČR) Ne, není to "pitomý argument", na příkladu ČR i dalších zemí je vidět, že ke snižování emisí by v Německu došlo i bez Energiewende. Není to tedy ani jedno.

Jan Veselý19. červenec 2026, 13:18

Ad Emil Novák:

ad 1) Cílem Francie bylo snížit závislost na jednom konkrétním fosilním palivu - ropě, která byla v té době jejich hlavním palivem pro výrobu elektřiny. Že to snižovalo emise CO2 byla náhodná shoda okolností. CO2 nikdo neřešil.

ad 2) V reálu je jen jedna další země s podílem elektřiny nad 60% - Slovensko, 2 země mají více než 50% podíl - Ukrajina a Belgie a 3 země více než 40% podíl - Maďarsko, Bulharsko a Česko. To je fakt ubohý výsledek. Kdo že to následovat Francii a vybudoval systém, kde zcela dominují JE?

ad ČR) Franta si koupil na ježdění do práce auto, já si koupil na ježdění do práce kolo, z toho plyne, že Franta nemá auto. Váš Emil Novák, král dedukce.

Emil19. červenec 2026, 14:09

Ad 1) To není pravda, hlavním zdrojem bylo uhlí, kterého zhruba polovinu dováželi, a této závislosti se chtěli zbavit. Že se snížením závislosti na fosilních palivech sníží emise z jejich spalování není žádná náhoda.

Ad 2) Nic o tom že "zcela dominují JE" jsem nepsal a vaše subjektivní hodnocení co je ubohý výsledek si nechte pro sebe. Stále i po dlouhých letech nezájmu o jadernou energetiku je to největší zdroj v EU.

Ad 3) Spíš vy jste král demagogie.

Milan Vaněček18. červenec 2026, 14:35

Žádná "francouzský způsob jak dosáhnout "nízkoemisní" energetiky neexistuje. Kvůli emisím Francie nebudovala svoji největší evropskou flotilu jaderných elektráren, kdo tvrdí že to bylo kvůli emisím CO2, tak lže.

A co je to "německý "způsob? Energiewende by byla jiná, kdyby nebylo Fukušimy, Němci by se zbavovali rizikového jádra (následek zkušeností z celosvětových havarií) mnohem pomaleji, racionálněji.

Ve skutečnosti všechny nejvýznamnější (ekonomicky resp počtem obyvatel) země světa jedou racionální rozvoj všech dostupných technologií výroby elektřiny s tím, že celosvětově dominuje (nejrychleji a nejvíce se rozvíjí) fotovoltaika a větrná energetika.

V současné době jenom jaderná energetika je zcela závislá na podpoře falešného narativu o klimatické krizi jako následek využívání fosilních paliv, i když nejnovější výsledky vědeckého bádání odmítají falešný narativ vysokého růstu "průměrných" teplot do roku 2100 a plně se přiklání k rozumným modelům s nárustem zhruba polovičním.

Případně odmítají klimatické modely vůbec pro jejich nedokonalost. Nejenže neumíme předpovědět počasí na měsíc dopředu, ale tím víc neumíme předpovídat co bude za 75 let.

Emil18. červenec 2026, 15:46

1) Samozřejmě že existuje, Vaněčku, že Francie budovala jadernou flotilu primárně kvůli emisím CO2 nikdo netvrdil, takže pokud tu někdo lže, tak jedině vy sám.

2) Na kdyby se nehraje, navíc tento způsob Němci nalajnovali už dávno před Fukušimou, Merkelová se ho pouze pokusila pozdržet a po Fukušimě se vrátila k původnímu plánu, takže jen výmluvy.

3) Ve skutečnosti "racionální rozvoj všech dostupných technologií výroby elektřiny" jedou všechny nejvýznamnější země světa až v posledních pár letech, a stále s výjimkou právě Německa.

4) Klimatickou "krizí" se naopak zaklínají hlavně odpůrci jaderných elektráren, kteří se snaží argumentovat tím, že jaderné elektrárny se prý postaví příliš pozdě.

Bob18. červenec 2026, 14:46

Kromě těch zavedených firem z jaderného sektoru, co jste jmenoval, tu máme i nové dravé.

Co se týká rychlosti stavby, tak třeba v Americe stihli postavit nový JR (a to dokonce nového pokročilého typu) za 8 měsíců:

"Americká společnost Aalo Atomics dosáhla významného milníku ve vývoji pokročilé jaderné energetiky. Její experimentální sodíkem chlazený reaktor Aalo-X dosáhl 4. července řízené štěpné řetězové reakce, tedy kritičnosti, pouhých osm měsíců po zahájení výstavby."

Kromě toho začali letos stavět další JR tohoto typu:

"firma zahájila stavbu druhého reaktoru v rámci projektu Ascension. Ten má být spuštěn v roce 2027 a bude dodávat elektřinu přímo datovému centru".

josef zak17. červenec 2026, 06:18

Jenze toto je clanek o planete. Drtiva vetsina lidi zije blize rozvniku nez CR/DE tj. mene topi (nebo dokonce letni spotreba je vyssi nez zimni), maji nizsi kolisani delky osvitu. FVE tam ma mnohem lepsi podminky nez u nas - je nepochopitelne, ze nekteri hodnoti FVE jako by za rozvadovem nic nebylo. Pro chudsi staty je to paradni technologie, jak se dostat k eletrine.

josef zak17. červenec 2026, 06:20

Toto je clakem o planete. Drtive vetsina lidi bydli blize k rovniku, tj v mistech kde jsou pro fve lepsi podminky nez u nas (mensi kolikasi teplot, casto vetsi spotreba v lete nez v zime, menzi kolisani osvitu). FVE se nema hodnotit podle cr.

Josef17. červenec 2026, 09:45

Agónii jaderné energetiky, které se mezi podporovateli říká renesance dokladuje úbytek argumentů. Takže již není levná, dostupná a bezpečná pro lidstvo navěky a nyní je jen ekologická.....

Milan Vaněček17. červenec 2026, 15:04

Přesně jste to pojmenoval.

Josef17. červenec 2026, 18:24

A po spuštění nových bloků jí budeme říkat důvěrně "Má drahá".

Jan Veselý18. červenec 2026, 09:04

Taky očekávám po cestě kopec ostudy.

Peter17. červenec 2026, 05:09

Keď čudlo začne dnes kopať základy. Jeho vnúčatá budú helemutum predávať . On bude 20 rokov platiť úroky a stavbu

cudla17. červenec 2026, 13:01

Koukám, že jsem tady pod těžkou převahou, ale to nevadí to jen dobře alepsoň bude více oponentů. Tak to, že výstavba trvá déle to ano, ale zase tu máme velký stabilní a předvídatelný zdroj energie, který není zavislý na počasí a defakto i na politické situaci ve světě. A ano beru argument, že jinde ve světě je OZE super, když mají jiné klimatické podmínky, ale to nám tady v ČR moc nepomůže a ono ani nejde o to, že by se nevyrábělo, ale jde o cenu to je oč tu běží, pokud bude různě dotovat a zdvojovat výrobu a ukládání energie bude strašně drahé a svět nás prostě převálcuje. Krásným příkladem je Německo případně okolní státy co vsadili na OZE. Nizozemí a Belgie tam je drahá elektřina hodně. Oni se s tím popasují jelikož mají 2 věci kupní sílu a sousedy, který jim zatím tu elektřinu pošlou až jedna z tě 2 věcí nebude veký špatný.

Bob17. červenec 2026, 16:06

Američané umí dokončit reaktor (a navíc experimentální s novou technologií) za 8 měsíců po zahájení výstavby. "Její experimentální sodíkem chlazený reaktor Aalo-X dosáhl 4. července řízené štěpné řetězové reakce."

Současně letos začala stejná firma stavět druhý reaktor s dokončením ve 2027 pro dodávku elektřiny do datového centra.

Jan Veselý18. červenec 2026, 09:09

Držím jim palce, ale tenhle 10 MW "prcek" nic moc nevyřeší. Už mají plán jak škálovat produkci na nějakých 500 ks/rok? Bez toho zůstanou okrajovou hračkou. A za kolik vlastně vyrábějí?

Bob18. červenec 2026, 14:58

Rols royce reaktor, co se má stavět u nás se Vám zdá moc velký, tenhle zase moc malý....

Proč zrovna hned 500 ks za rok (výkon 5 GW), když byl dokončen teprve první experimentální?

Třeba první experimentální křemíkový FV panel je z roku 1954, první skutečné využití 1958 na družici Vanguard a instalovaný výkon 5 GW až ještě mnohem později.

Nicméně "našlápnuto" mají dobře, když další, už komerční reaktor bude hned za rok.

Jan Veselý19. červenec 2026, 13:28

Ten reaktor od Roll-Royce se mi skutečně zdá moc velký na to, aby si mohl říkat "MALÝ" modulární reaktor.

A těch 5 GW za rok je pro mě měřítko toho, že ta technologie je v globálním měřítku něco, co má smysl řešit a ne jen hračka pro pár nadšenců. Sorry, o takových všelijakých zázračných nových reaktorů, baterií a všem možném dalším jsem za poslední roky četl mnoho, skutečně se zrealizovalo minimum. kde berete tu jistotu, že tohle není jen další takový vaporware?

Bob19. červenec 2026, 15:08

Jako měřítko významu těch 5 GW ... dejme tomu.

Ale asi nelze čekat, že jich bude postaveno 500 příští rok, nebo za jednotky let.

Navíc je to jen jeden typ z více druhů inovativních reaktorů, co se už staví.

Solárním panelům trvalo 5 GWp cca 35-40 let.

Jak jsem psal, "mají našlápnuto" a experimentální reaktor je už v provozu a první komerční se staví s dokončením příští rok.

Jan Veselý19. červenec 2026, 22:55

Cituji sám sebe: Už mají plán jak škálovat produkci na nějakých 500 ks/rok?

Je ta věta na vás moc složitá?

Bob19. červenec 2026, 23:17

Proč 500 ks/rok? Méně se pro začátek nepočítá?

V 1954 taky FV panely škálovali na 5 GWp ročně?

Je to pro Vás na pochopení moc složité?

Josef Sedlák19. červenec 2026, 11:00

Držím palce, jakou zázračnou matematickou operací (zakládající se ale na fyzikálních a přírodních zákonech) dokážete zajistit a z místně dostupných faktorů 11% u FVE a z 22% u VTE nasyslit energii na zbývajících 67% hodin v roce. A to je pouze za fiktivního předpokladu mantry „ideálního“ doplňování výroby z FVE a VTE. Protože i ten fiktivní součet 11% + 22% = 33% je ve skutečnosti pohádka „odborníků“ Bursíka, Niedermayera a celé spousty dalších. Realita tedy bude ještě horší.

Je evidentní, že pouhá „Vaše víra v úložiště“, v žádném případě nezabezpečí energii z 33% doby produkce občasných zdrojů na těch zbývajících 67% roku, neboli na těch zbývajících 5 700 hodin v roce.

Je rovněž jasné, že nemáte naprosto žádnou povědomost (založenou na reálných možnostech produkce OZE – tím méně na výpočtech a statistikách), jaké násobky průměrného odběru by to v jednotlivých OZE segmentech znamenalo, jakou ukládací kapacitu Vámi preferovaných úložišť (při jakých investičních a obnovovacích nákladech!) by to znamenalo a případně jaké další investice do přenosových sítí nebo do vodíkového cyklu by to vyžadovalo. Už nyní je jasné, že 1 500MW ve VTE (s roční produkcí max 2÷3TWh) ani 10 000 MW ve FVE (s roční produkcí okolo 9TWh), to zcela jistě nebude (plán do roku 2030).

Za těch dosud vyhozených 500mld (na které jsme se všichni v poplatcích za OZE skládali 20let), jsme už dávno mohli mít dva nové JE bloky s roční produkcí 16TWh. Jakou zázračnou matematickou operací učiníte zázrak, aby 3+9 > 16 ? Ta Vaše víra v úložiště bohužel ani fyziku ani přírodní zákony nepřepere!

Ty Vaše perspektivy si můžeme „v přímém přenosu“ krásně ověřovat na polské offshore farmě VTE Baltic power, která zatím na větrném Baltu měla z dosud instalovaných 810MW své výrobní maximum 118MW a spoustu období s produkcí 0MW. Stačí sledovat u Polska položku Wind Offshore!

Jan Veselý19. červenec 2026, 13:23

Jako člověk s matematickým vzděláním mohu jen prohlásit, že váš přístup k používání procent je jak v tom vtipu: "Hodinky, holinky, obojí jedno je, protože se to natahuje."

Ty slaměné panáky a pošahanou logiku, které násldují nabudu ani komentovat.

Milan Vaněček19. červenec 2026, 11:42

Pane Sedlák, je to jednoduché ale chce to hodně optimismu. Optimismu, že EU získá zpět svoji racionalitu a pojede dál staré dobré zdroje výroby elektřiny, nebude ničit staré zdroje, různé státy různé, podle svého gusta.

Jenom bude klást stále vyšší požadavky na jejich bezpečnost a na snížení emitovaných škodlivin resp uložení nebezpečných radioaktivních odpadů při výrobě elektřiny. (CO2 není nebezpečný odpad, to už ví celý svět až na jisté anomálie v EU).

A obnovitelné zdroje i staré zdroje budou v tržním prostředí, bez dotací a hlavně bez CO2 povolenek, a nové obnovitelné zdroje budou neustále ROZŠIŘOVAT výrobu čisté a levné elektřiny (to bude navíc, spotřeba v rámci vyššího využívání elektřiny, třeba v dopravě či AI, poroste).

Tak to dělají největší světové ekonomiky (USA a Čína), i nejlidnatější země (Indie). To co dělá (zatím) EU je bezvýznamné.

Souhlasíte?

Loading