Kolik stály fotovoltaické elektrárny v roce 2025?

Rok 2025 potvrdil dominantní postavení fotovoltaiky mezi obnovitelnými zdroji energie (OZE). Solární elektrárny představovaly 72 % nově instalovaného výkonu v OZE a celosvětově přibylo 498 GW nového výkonu. Největším tahounem zůstala Čína, která sama uvedla do provozu 333 GW. Současně pokračoval pokles cen fotovoltaických panelů způsobený vysokými výrobními kapacitami, což přispělo k dalšímu snížení nákladů na výrobu elektřiny. Fotovoltaika tak podle IRENA zůstala v roce 2025 nejlevnějším zdrojem nové výroby elektřiny na světě.

Technologické trendy a nástup bateriových úložišť

Fotovoltaický sektor prošel v roce 2025 významným technologickým vývojem. Starší technologie článků PERC byly ve velké míře nahrazeny modernější technologií TOPCon, která již představuje přibližně 88 % nových výrobních kapacit. Díky vyšší účinnosti a lepším parametrům, zejména u oboustranných modulů, se TOPCon stal novým standardem výroby.

Současně pokračoval vývoj tandemových článků kombinujících křemík a perovskit. Laboratorní účinnost těchto technologií již překročila hranici 34 %, což potvrzuje jejich významný potenciál pro další zvyšování efektivity fotovoltaiky.

Jedním z nejvýznamnějších trendů roku 2025 bylo také stále častější propojování fotovoltaických elektráren s bateriovými úložišti (BESS). Díky rychlému poklesu cen bateriových systémů mohou investoři lépe využívat vyrobenou elektřinu, omezovat dopady přebytků výroby a zlepšovat ekonomiku projektů.

Naopak segment zdrojů využívajících technologii koncentrované sluneční energie (CSP) nadále stagnoval. V roce 2025 zůstala Čína jediným trhem, kde byly uvedeny do provozu nové projekty o celkovém výkonu přibližně 900 MW.

Celkové investiční náklady

Pokles cen technologií se výrazně promítl do investičních nákladů. Celosvětový průměr investičních nákladů fotovoltaických elektráren klesl meziročně o dalších 11 % na 747 USD/kW.

Nejnižších hodnot dosahovala tradičně Čína, kde díky rozsáhlým výrobním kapacitám a integrovaným dodavatelským řetězcům činily investiční náklady v průměru pouze 497 USD/kW. Oproti tomu ve Spojených státech dosahovaly přibližně 1 371 USD/kW, mimo jiné v důsledku obchodních opatření ovlivňujících dovoz fotovoltaických technologií.

Významný pokles zaznamenala také bateriová úložiště. Průměrné investiční náklady systémů BESS se meziročně snížily o 21 % na 209 USD/kWh instalované akumulační kapacity.

Provoz a servisní náklady

Provozní a servisní náklady fotovoltaických elektráren zůstávají dlouhodobě jedny z nejnižších mezi technologiemi výroby elektřiny. Díky relativně jednoduchému provozu a omezeným požadavkům na údržbu si fotovoltaika zachovává vysokou provozní efektivitu, což dále přispívá k její ekonomické konkurenceschopnosti.

Globální vážený průměr pro koeficient využití instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v roce 2025 mírně poklesl na 16 %. Tento vývoj souvisel především s pokračujícím rozšiřováním fotovoltaiky do oblastí s nižší intenzitou slunečního záření a s častějším omezováním výroby při přebytcích elektřiny v síti.

Sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE)

Ukazatel LCOE (Levelized Cost of Electricity) představuje průměrné náklady na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny. Zahrnuje investice, provoz, údržbu i financování, a umožňuje tak objektivně porovnávat ekonomiku různých technologií.

Fotovoltaika si udržela pozici ekonomicky nejvýhodnější technologie nové výroby elektřiny. Celosvětové vážené sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE) klesly meziročně o 14 % na historicky nejnižších 32 USD/MWh.

Nejnižších hodnot dosáhla Čína, kde nové fotovoltaické elektrárny vyráběly elektřinu v průměru za 21 USD/MWh.

Významným posunem byla také rostoucí konkurenceschopnost hybridních projektů kombinujících fotovoltaiku s bateriovými úložišti. V roce 2025 dosahovaly jejich průměrné náklady přibližně 32 USD/MWh v Číně, 43 USD/MWh v Indii a 66 USD/MWh ve Spojených státech. Klesající ceny bateriových systémů tak dále zvyšují ekonomickou atraktivitu těchto projektů a podporují širší integraci fotovoltaiky do elektrizačních soustav.

V závěrečném díle seriálu se zaměříme na tradiční řiditelné obnovitelné zdroje energie a technologie, které mohou v příštích letech dále ovlivnit vývoj světové energetiky.