Kolik stály větrné elektrárny v roce 2025?

Rok 2025 se nesmazatelně zapíše do historie energetiky. Světový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie vzrostl o rekordních více než 690 GW, což představuje přibližně pětinový nárůst oproti předchozímu roku. Hlavními tahouny tohoto boomu byly solární a větrné elektrárny, které tvořily drtivou většinu nově připojeného výkonu. Zároveň došlo k významnému milníku – obnovitelné zdroje vůbec poprvé v historii překonaly uhlí v celkovém instalovaném výkonu a staly se největším zdrojem na světě. Hlavním motorem tohoto růstu zůstává Asie, zejména Čína, ze které pocházejí téměř dvě třetiny nových solárních parků a zhruba tři čtvrtiny nových větrných turbín.

Technologické trendy a vývoj na trhu

Větrná energetika si v roce 2025 připsala úctyhodných 159 GW nového instalovaného výkonu, přičemž 93 % tvořily větrné elektrárny na pevnině (onshore). Samotná Čína uvedla do provozu větrné elektrárny o výkonu bezmála 120 GW.

Celé odvětví se však postupně dostává do fáze technologické zralosti. Éra dramatického zlevňování z minulého desetiletí zpomaluje a západní trhy čelí tlaku na růst cen komponent způsobenému dražšími surovinami i vyššími náklady na financování. Podobným výzvám ale čelí také fosilní energetika – kvůli celosvětovému nedostatku plynových turbín se investiční náklady na výstavbu nových paroplynových elektráren v USA prakticky zdvojnásobily.

Celkové investiční náklady

Globální vážený průměr investičních nákladů u pozemních větrných elektráren klesl na 976 USD/kW, přičemž Čína dosáhla rekordně nízké hodnoty 789 USD/kW. U mořských (offshore) větrných parků zůstaly investiční náklady stabilní kolem 2 931 USD/kW. I zde jsou však patrné výrazné regionální rozdíly – asijské projekty jsou obecně levnější než obdobné elektrárny v Evropě nebo Severní Americe.

Kapacitní faktor (utilizace)

Kapacitní faktor vyjadřuje, jak efektivně elektrárna během roku využívá svůj instalovaný výkon. Jinými slovy, ukazuje, kolik elektřiny skutečně vyrobí ve srovnání s tím, kolik by mohla vyrobit při nepřetržitém provozu na plný výkon. Pozemní větrné elektrárny dosahovaly v roce 2025 celosvětově průměrného kapacitního faktoru 36 %, zatímco offshore elektrárny díky stabilnějším a silnějším větrným podmínkám vykazovaly o něco vyšší hodnotu přibližně 41 %.

Provozní a servisní náklady

U pozemních větrných elektráren klesly náklady na provoz a pravidelnou údržbu od roku 2010 o výrazných 71 %. Naopak mořské větrné parky zůstávají kvůli náročnější logistice i agresivnímu mořskému prostředí provozně podstatně dražší.

Sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE)

Ukazatel LCOE (Levelized Cost of Electricity) představuje průměrné náklady na výrobu jedné vyrobené megawatthodiny elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny. Zahrnuje investici, provoz, údržbu i financování, a umožňuje tak objektivně porovnávat ekonomiku různých technologií.

V roce 2025 dosáhly pozemní větrné elektrárny celosvětového průměru 33 USD/MWh. Nejnižších nákladů dosáhla Čína (27 USD/MWh), zatímco například v Německu činily tyto náklady 52 USD/MWh, kvůli náročnějšímu povolování a vyšším realizačním nákladům.

Mořský vítr vykázal průměrné LCOE 78 USD/MWh – čínské projekty se pohybovaly kolem 49 USD/MWh, zatímco americké dosahovaly až 141 USD/MWh. Větrná energetika tak i nadále potvrzuje svou pozici jednoho z nejlevnějších způsobů nové výroby elektřiny na světě.

V příštím díle se zaměříme na fotovoltaiku, která společně s větrnou energetikou tvoří hlavní pilíř současného rozvoje obnovitelných zdrojů energie.