Středomořský ostrovní stát Maltu postihl dnes ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, zasažena byla většina země. Informoval o tom server MaltaToday. Ministr energetiky Joe Mizzi uvedl, že důvodem je zřejmě selhání elektrického vedení na italském ostrově Sicílii, odkud elektřinu Malta odebírá.
<blockquote>&#8222;Výpadek spojení na Sicílii, kde je špatné počasí, vedlo k automatickému preventivnímu odpojení elektráren na Maltě. Firma Enemalta postupně energii v zemi obnoví,&#8220; uvedl Mizzi, aniž specifikoval, jak dlouho může zůstat země bez elektřiny.</blockquote>
Výpadek nastal krátce po sedmé ráno SEČ.
Maltu, kde žije asi půl milionu obyvatel a která je oblíbeným cílem turistů, postihl výpadek elektřiny naposledy koncem listopadu. Tehdy firma Enemalta uvedla, že důvodem bylo přerušení spojení se Sicílií.

Energetika v zahraničí

Většina Malty se dnes ocitla bez elektřiny

Spotřeba primární energie v Evropské unii <a href="http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8643581/8-05022018-BP-EN.pdf/1338cf55-5c91-4179-a6ca-808675e40bbd">byla v roce 2016 o 4 %</a> nad cílem stanoveným pro rok 2020. Konečná spotřeba energie byla vyšší o 2 %. Oba ukazatele nicméně podléhají značným fluktuacím a i přes zřejmý trend není zřejmé, zda bude cíle dosaženo.
Jedním z cílů Evropské unie do roku 2020 je snížení primární a konečné spotřeby energie o 20 % oproti dřívějším predikcím. Cíle, známe také pod označením 20-20-20, byly přijaty v roce 2007, kdy oba měřené ukazatele vykazovaly téměř nejvyšší hodnoty.
Cíl pro spotřebu primární energie byl stanoven na 1483 Mtoe, pro konečnou spotřebu energie na 1086 Mtoe. Spotřeba primární energie se snížila oproti roku 1990 o 1,7 % na 1 543 Mtoe. Tato hodnota je stále o 4 % nad cílem, kterého by měla Evropské unie dosáhnout v roce 2020.
Přesto je z níže uvedeného grafu zřejmé, že od roku 2006, kdy dosahovala spotřeba primární energie ve státech EU 1723 Mtoe, je trend spotřeby primární energie klesající. V roce 2006 byla spotřeba primární energie nad cílem o více než 15 %.
<figure id="attachment_48168" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-48168" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Snímek-obrazovky-2018-02-11-v-12.17.48-1024x725.png" alt="" width="1024" height="725" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba primární energie v zemích EU od roku 1990</figcaption></figure>
Obdobná zjištění je možné vyčíst i z grafu o konečné spotřebě energie. Její hodnota se aktuálně pohybuje o 2 % výše, než je cíl pro rok 2020. Od roku 1990 k roku 2016 vzrostla o 2,1 %, přičemž nejvýše byla konečná spotřeba energie v roce 2006 (celkem cca 10 % nad stanoveným cílem).
<img class="aligncenter size-large wp-image-48167" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Snímek-obrazovky-2018-02-11-v-12.17.57-1024x721.png" alt="" width="1024" height="721" />
Konečná spotřeba energie se již v roce 2014 pohybovala pod cílem EU, nicméně v posledních dvou letech došlo opět k růstu nad vytyčenou cílovou hodnotu.
<h2>Od roku 2006 snížily spotřebu nejvíce Řecko, Malta a Rumunsko</h2>
Zatímco mezi lety 1996 a 2006 celkem 19 členských států EU zvýšilo spotřebu energie, v následujícím desetiletí to byly pouze dvě země (Estonsko a Polsko).
Naopak o více než 20 % snížily spotřebu energie Řecko, Malta a Rumunsko.
Spotřeba energie v ČR podle dat Eurostatu klesla o 10,4 %, zatímco mezi lety 1996 a 2006 vzrostla o celých 8 %. Nicméně přes dvouciferné snížení spotřeby energie se ČR zařadila až na 17. místo mezi ostatními Evropskými zeměmi.

Úspory energie

Spotřeba energie v EU klesá pozvolna, k dosažení cíle zbývá stále několik procent

Evropská komise na konci minulého týdne oznámila, že schválila schéma podpory obnovitelných zdrojů pro Lucembursko a Maltu. Lucembursko žádalo o posvěcení podpory v září loňského roku, Malta žádala v prosinci 2015. 
Podle <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-2906_en.htm" target="_blank">tiskové zprávy</a> došla Evropská komise k závěru, že navrhované schéma podpory je v souladu s legislativou Evropské unie a neodporuje podmínkám udělování státní podpory, která je povolena pouze v některých odůvodněných případech.
Schémata podpory obou zemí mají navýšit <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/srovnani-clenskych-statu-eu-obnovitelne-zdroje-energie/" target="_blank">výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů</a>, což je zároveň jedním z cílů Evropské komise. Závěrem komise je, že v důsledku zavedení podpory nebude nadměrně narušena hospodářská soutěž v energetickém sektoru těchto zemí.
<a href="http://oenergetice.cz/statistiky/lucembursko-obnovitelne-zdroje-energie/" target="_blank">Lucembursko</a> žádalo o schválení podpory pro <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrné</a>, solární, bioplynové, vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu. Celkem Lucembursko počítá s tím, že podpora dosáhne v letech 2016 až 2020 cca 150 mil. EUR (cca 4 mld. Kč).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/irena.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-26800" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/irena.jpg" alt="irena" width="640" height="300" /></a>
O schválení podpory obnovitelných zdrojů požádala na konci loňského roku i <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/malta-obnovitelne-zdroje-energie/" target="_blank">Malta</a>, která chce na svém území podporovat solární elektrárny a onshore větrné elektrárny. Malta na rozdíl od Lucemburska bude poskytovat doplatek k tržní ceně elektřiny. Celkem má být provozovatelům elektráren vyplaceno kolem 140 mil. EUR (cca 3,8 mld. Kč) v letech 2016-2020.
Obě schémata podpory vyhovují podmínkám podpory, které jsou uvedeny v <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52014XC0628(01)&amp;from=EN" target="_blank">pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetice</a>.
Cílem Evropské unie je dosáhnout v energetickém sektoru 20 % energie z OZE na celkové hrubé spotřebě energie, k čemuž obě schválená schémata podpory napomáhají.  V souladu s pokyny pro udělování státní pomoci nedostávají provozovatelé nad 500 kW běžný feed-in tariff, ale příplatek závislý na tržních cenách elektřiny.
Lucembursko má do roku 2020 dosáhnout 11% podílu obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě elektřiny, zatímco Malta má dosáhnout 10 %.
V minulém týdnu schválila EK České republice podporu pro výrobu elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ek-schvalila-plany-cr-na-podporu-vodni-energie-a-bioplynu/" target="_blank">malých vodních elektráren a výrobu tepla z bioplynu</a>. Na důležitější notifikaci podpory pro zdroje uvedené do provozu před rokem 2013 a od roku 2016 se stále čeká.

Evropská Unie

Evropská komise schválila Lucembursku a Maltě podporu OZE

Ve čtvrtek 9. dubna bylo slavnostně &#8222;otevřeno&#8220; kabelové vedení spojující Maltu a Sicílii. Jelikož je Sicílie součástí italské přenosové soustavy, připojí se k ní, a tudíž celé evropské sítí, za pomoci nového vedení i Malta.
Třífázový kabel s celkovou délkou 120 km, z čehož 98 km je uloženo na mořském dně, se řadí k nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě. Systém pracuje se střídavým napětím na hladině 220 kV a dokáže oboustranně přenášet výkon 200 MW, což Maltě umožní jak dovážet energii, tak vyvážet nadbytečnou elektřinu do Evropy. Součástí kabelu jsou i dvě optická vedení sloužící k přenosu dat nutných pro monitorování a řízení jeho provozu.
Smlouva mezi Maltou a norskou společností Nexans byla podepsána již v prosinci 2010. První odhady hovořily o dokončení projektu a jeho uvedení do provozu do konce roku 2013, avšak došlo ke zpoždění. Jednou z příčin byly i spory s ochránci životního prostředí.
98 km dlouhý úsek podmořského vedení byl položen v období od prosince 2013 do března 2014. Většina délky kabelu je uložena v korytu pod úrovní mořského dna, některé úseky ale prochází skrz oblasti, v nichž se vyskytuje podmořská vegetace, a proto kabel není zakopán nýbrž uložen v litinovém plášti. Veškeré práce na instalaci zařízení a kabelových spojek na území Malty a Sicílie byly dokončeny do konce minulého roku, zkušení provoz mohl tedy začít v lednu.
<figure id="attachment_2031" style="width: 454px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Malta-Sicily-cable-line.png"><img class="wp-image-2031 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Malta-Sicily-cable-line.png" alt="Malta-Sicily cable line" width="454" height="393" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Schéma kabelového vedení. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
O podobném projektu, který by měl v budoucnu zajistit <a title="Potvrzena výstavba nejdelšího podmořského vedení mezi VB a Norskem" href="http://oenergetice.cz/elektrina/potvrzena-vystavba-nejdelsiho-podmorskeho-vedeni-mezi-vb-a-norskem/" target="_blank">spojení mezi Velkou Británií a Norskem</a>, jsme Vás informovali již dříve.
Zdroj úvodní fotografie: heybehappy.com