Těžařská společnost MND, která patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, objevila na jižní Moravě ložisko se zásobami ropy a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a> v hodnotě přes 3,5 miliardy korun. Informovaly o tom dnes Hospodářské noviny (HN). Firma začne v nalezišti těžit zřejmě v příštích letech podle toho, jak rychle se jí podaří vyřídit všechna povolení a vykoupit potřebné pozemky. 
Podle člena představenstva MND Miroslava Jestřabíka je ložisko mezi Kyjovem a Brnem a pod zemí jsou tam přes tři miliony barelů ropy a 100 milionů kubíků plynu.
<blockquote>
&#8222;Ložisko jsme našli v jiném typu horniny než kdykoliv předtím. Ukázalo nám to tedy, že ropa se může hledat na našich územích i tam, kde nás to dřív nenapadlo,&#8220; uvedl Jestřabík.
</blockquote>
Podle HN se díky nálezu zvýší nevytěžené ropné zásoby firmy o čtvrtinu.
MND loni vytěžila v Česku meziročně méně ropy a plynu. Ropy bylo 127.000 metrů krychlových, proti roku 2016 o deset procent méně.
Zemního plynu firma vytěžila 85,1 milionu metrů krychlových, meziroční pokles byl pětinový. Hlavním důvodem poklesu byly podle firmy nízké ceny ropy na světových trzích, které způsobily, že se těžba tolik nevyplácela.

Ropa

MND našla na jihu Moravy ložisko ropy a zemního plynu za miliardy

Společnost MND v loňském roce vytěžila v Česku meziročně méně ropy a plynu. Ropy bylo 127.000 metrů krychlových, proti roku 2016 o deset procent méně. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">Zemního plynu</a> firma vytěžila 85,1 milionu metrů krychlových, meziroční pokles byl pětinový. Uvedli to zástupci firmy. Hlavním důvodem poklesu podle nich byly nízké ceny ropy na světových trzích, které způsobily, že se těžba tolik nevyplácela. Vývoj cen ropy ovlivní i objem těžby v letošním roce, dodali. 
Například cena severomořské <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/">ropy Brent</a> klesla na začátku loňského roku až k 35 dolarům za barel, proti 60 dolarům v létě 2015. Nyní se její cena pohybuje kolem 53 dolarů za barel.
Dobývací prostory MND pokrývají ložiska ropy a plynu na jižní Moravě, v oblasti od hranice s Rakouskem a Slovenskem směrem k Brnu, Vyškovu a Zlínu. Firma v těchto lokalitách provozuje stovku ropných a sedmdesát plynových těžebních vrtů.
Letos zahájila MND průzkumný vrt na ropném ložisku Žarošice. Společnost na ni poprvé využívá novou mobilní ropnou vrtnou soustavu MD-150. Spolu s menší soustavou MD-80 ji MND zakoupila loni, cena každé z nich se pohybovala v desítkách milionů korun.
Dceřiná společnost MND Drilling&amp;Services neprovádí vrty pouze v Česku, v posledních letech realizovala či realizuje zakázky v Itálii, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Německu, Srbsku, Polsku a na Slovensku.
V Česku se ropa vytěžená MND shromažduje v několika hlavních těžebních střediscích, odkud je transportována k odběratelům. Produkce z oblasti &#8222;sever&#8220; se zejména prostřednictvím <a href="http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/">ropovodu</a> Družba dopravuje petrochemické společnosti Unipetrol RPA. Produkce z ložisek uložených jižněji se soustřeďuje ve sběrném středisku v Lužicích u Hodonína, odkud je po železnici transportována rakouské OMV.
MND patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Stoprocentním vlastníkem akcií firmy je nizozemská společnost MND Group N. V.
V Česku má MND dceřiné společnosti MND Drilling&amp;Services, která je největším vrtným kontraktorem v Česku a zabývá se průzkumnými vrty, MND Gas Storage, která má na starosti uskladnění plynu, a MND Energy Trading vzniklá v roce 2012 pro zajištění budoucího podnikání v energetických odvětvích.
<figure id="attachement_2316" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg" alt="Břidliová ropa" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V roce 2015 vzrostly tržby společnosti o 27 procent na více než 19 miliard korun, a to především díky obchodování s plynem.
Kvůli poklesu cen ropy naopak klesly tržby z vlastních výrobků a služeb, tedy převážně z prodeje vytěžené ropy a plynu, o čtvrtinu na 2,3 miliardy korun. Kvůli poklesu cen se snížil i zisk zhruba na třetinu, tedy na 517 milionů korun.
Celková spotřeba plynu v Česku činila loni 8,26 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 8,5 procenta více. Meziročně stoupla i spotřeba benzinu a nafty, které se vyrábějí z ropy. Spotřeba nafty vzrostla o 4,2 procenta, benzinu o 1,8 procenta. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu se loni v ČR spotřebovalo zhruba 5,61 miliardy litrů nafty (5,61 milionu metrů krychlových) a 2,13 miliardy litrů benzinu (2,13 milionu metrů krychlových).
Radek Doležal kš

MND loni v ČR vytěžila meziročně méně ropy a plynu

Hodonínské energetické společnosti MND loni vzrostly tržby o 27 procent na více než 19 miliard korun, a to především díky obchodování s plynem. Kvůli poklesu cen ropy klesly tržby z vlastních výrobků a služeb, tedy převážně z prodeje vytěžené ropy a plynu, o čtvrtinu na 2,3 miliardy korun. Kvůli poklesu cen se snížil i zisk zhruba na třetinu, tedy na 517 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. 
Loňská průměrná cena barelu ropy byla 52 dolarů (1241 korun), přičemž v předchozích obdobích byla cena více než dvojnásobná. Letos na začátku roku se dokonce dostala pod 30 dolarů a aktuálně se pohybuje pod 50 dolary. Kvůli tomu společnost omezila i průzkumné vrty a těžbu. Přesto loni uskutečnila pět průzkumných vrtů, z toho dva byly úspěšné. Celkem odvrtala téměř 13 kilometrů.
Naopak se firmě velmi dobře daří v obchodování s plynem, který dodává do českých domácností. Loni se počet zákazníků zvýšil trojnásobně na 9000. Stejně tak poskytuje domácnostem i elektřinu od roku 2014 a loni se zvýšil počet zákazníků o 2500. Tyto služby chce rozvíjet a získávat další zákazníky.
Společnost působí i na zahraničních trzích, ať už samostatně či se zahraničními partnery. Pokračovala v projektecha průzkumných vrtech zejména ve střední Evropě, na Blízkém východě, v USA. S partnery spolupracuje v Gruzii, Německu, Rusku a na západní Ukrajině.
<figure id="attachement_21501" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/pump-jack-848300_1280-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/pump-jack-848300_1280-725x408.jpg" alt="Těžba ropy" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezi významné investice loni patřilo zprovoznění výrobny plynu v Ladné u Břeclavi, která je napojená na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>distribuční síť</a> RWE GasNet. V Uhřicích na Hodonínsku bylo zapojeno pět nových sond, aby se mohla ropa těžit bez přerušení.
Loni se také pokračovala stavba zásobníku plynu v Dambořicích, který je v provozu od letošní poloviny roku. Na něm firma spolupracovala s ruským energetickým kolosem Gazprom.
Na konci loňského roku pro společnost pracovalo 421 lidí, což je o osm více než o rok dříve. A to i přesto, že zhruba 80 lidí, kteří se podíleli na těžbě ropy, bylo propuštěno kvůli útlumu těžby.
Společnost patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Stoprocentním vlastníkem akcií MND je nizozemská společnost MND Group N. V., v Česku má MND dceřiné společnosti MND Drilling&amp;Services, která je největším vrtným kontraktorem v Česku a zabývá se průzkumnými vrty, MND Gas Storage, která má na starosti uskladnění plynu, a MND Energy Trading vzniklá v roce 2012 pro zajištění budoucího podnikání v energetických odvětvích.
Zdroj: výroční zprávy ve Sbírce listin

MND loni díky obchodu s plynem zvýšila tržby o 27 % na 19 mld. Kč

S příchodem podzimu se již tradičně začínají znovu rozbíhat debaty o možnosti přerušení dodávek <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/" target="_blank">zemního plynu</a> a dopadech takové situace na české spotřebitele. Jednou z velkých výhod zemního plynu ve srovnání s elektrickou energií je možnost jeho skladovatelnosti ve velkých množstvích. V ČR dnes funguje několik zásobníků plynu, které mají za cíl vyrovnávat sezónní výkyvy spotřeby plynu a chránit tak bezpečnost dodávek této cenné suroviny.
<h2>Technické provedení</h2>
Podzemním zásobníkem plynu jsou <a href="http://csnonlinefirmy.unmz.cz/html_nahledy/38/56323/56323_nahled.htm" target="_blank">dle definice</a> veškerá podpovrchová a povrchová zařízení nutná pro skladování plynu. Ve většině případů se využívají přírodní, případně uměle vybudované prostory v podzemí, které jsou umístěny mezi geologicky nepropustnými vrstvami. Podzemním zásobníkem plynu tak může být například starý vytěžený důl, nebo cíleně vybudovaný prostor, do kterého se po část roku plyn vtlačuje, aby se v případě potřeby mohl opět vytěžit zpět a pustit do plynovodní sítě.
Typově se zásobníky dělí na:
<ul>
<li>Porézní zásobníky
<ul>
<li>Jedná se o vytěžená ložiska <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/" target="_blank">ropy</a> a zemního plynu. Skladování zde probíhá v drobných pórech a trhlinách pevných hornin. Při ukládání tedy jde o navracení plynu do míst, kde již původně byl. Specifickým případem takových zásobníků jsou pak Aquifery, což jsou podzemní zásobníky vody. Odtlačením vody do větších hloubek je možné tyto prostory doplnit plynem a ten v případě potřeby zase zpět vytěžit.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_10308" style="width: 468px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-10308" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/RWE-Schematické-znázornění-podzemního-zásobníku-plynu.jpg" alt="Schéma podzemního zásobníku plynu. Zdroj: RWE Gas Storage" width="468" height="210" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma podzemního zásobníku plynu. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<ul>
<li>Kavernové zásobníky
<ul>
<li>Jsou to uměle vytvořené zásobníky. Může jít o původně solné, nebo například <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/" target="_blank">uhelné doly</a>. Výhodou kavernových zásobníků je snadnost řízení a vysoké vtláčecí/těžební výkony.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_10307" style="width: 370px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-10307" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/kavernovy_zasobnik.jpg" alt="Schéma kavernového zásobníku. Zdorj: RWE Gas Storage" width="370" height="193" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma kavernového zásobníku. Zdorj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Účel</h2>
Primárním účelem zásobníků je optimalizace využití <a href="http://oenergetice.cz/plyn/ceska-plynarenska-soustava-v-roce-2014-v-cislech/" target="_blank">plynárenské soustavy</a>. Spotřeba plynu je totiž v roce proměnná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu (v zimním období), tak by po dlouhou část roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. Zásobníky tedy mají primárně vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu.
V posledních letech se ovšem často kromě optimalizace využívají i jako „pojistka“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR. Další podstatnou výhodou je i možnost využití plynu v zásobníku pro vykrývání špiček, kdy není třeba nakupovat krátkodobě drahý plyn na spotovém trhu.
<figure id="attachment_10309" style="width: 320px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/rwe-základní-využití-podzemních-zásobníků-plynu-během-ročních-období.jpg"><img class="size-full wp-image-10309" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/rwe-základní-využití-podzemních-zásobníků-plynu-během-ročních-období.jpg" alt="Využití podzemních zásobníků plynu v průběhu roku. Zdroj: RWE Gas Storage" width="320" height="203" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Využití podzemních zásobníků plynu v průběhu roku. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Zásobníky v ČR</h2>
V současné době je v ČR v provozu osm podzemních plynových zásobníků, které jsou provozovány společnostmi <a href="https://www.rwe-gasstorage.cz/" target="_blank">RWE Gas Storage</a> (6 zásobníků) a <a href="http://www.gasstorage.cz/" target="_blank">MND Gas Storage</a> (2 zásobníky). Dále probíhá výstavba nového zásobníku plynu ze strany společnosti Moravia Gas Storage a rozšiřování zásobníku Uhřice (společnost MND Gas Storage).
RWE vlastní zásobníky v lokalitách Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Třanovice, Tvrdonice a Háje. MND vlastní podzemní zásobníky Uhřice a Uhřice Jih.
Kapacita zásobníků plynu pro ČR činí 2,93 miliard metrů krychlových, což <a href="http://www.eru.cz/cs/-/nz-2014" target="_blank">například v roce 2014</a> představovalo zhruba 40 % roční spotřeby zemního plynu v celé ČR. V posledních letech se spotřeba plynu v ČR pohybuje okolo 8 miliard metrů krychlových za rok. Technické parametry zásobníků plynu v ČR shrnuje následující tabulka.
<figure id="attachment_10305" style="width: 886px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/ERU-zásobníky-plynu.png"><img class="wp-image-10305 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/ERU-zásobníky-plynu.png" alt="Technické parametry zásobníků plynu v ČR. Zdroj: ERÚ" width="886" height="463" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Technické parametry zásobníků plynu v ČR. Zdroj: <a href="http://www.eru.cz/cs/-/nz-2014" target="_blank">ERÚ</a></figcaption></figure>
Největší kapacitu plynových podzemních zásobníků najdeme u společnosti RWE Gas Storage, která provozuje zásobníky s kapacitou 2,7 miliard metrů krychlových. Jedná se o šestici zásobníků, které dohromady tvoří jeden virtuální zásobník. Technicky jde o 4 plynová ložiska, jeden aquifer a jednu skalní kavernu.
<figure id="attachment_10310" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/RWE-GasStorage-zásobníky.png"><img class="wp-image-10310 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/RWE-GasStorage-zásobníky-1024x569.png" alt="Podzemní zásobníky plynu provozované společností RWE Gas Storage. Zdroj: RWE Gas Storage" width="1024" height="569" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podzemní zásobníky plynu provozované společností RWE Gas Storage. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Ekonomika zásobníků</h2>
Díky liberalizaci plynárenství je možné skladovat plyn nejen na území ČR, ale v jakémkoliv státě EU. Zajímavostí je proto například jihomoravský zásobník patřící společnosti SPP Storage, který je napojený na slovenskou plynárenskou síť. Cena za skladování se řídí tržními mechanismy a zájemci o uskladnění plynu mohou v pravidelných aukcích nakoupit volnou kapacitu zásobníku.
V roce 2013 tak například provozovatelé současných zásobníků <a href="http://www.eru.cz/cs/-/zprava-o-cinnosti-a-hospodareni-2013" target="_blank">nabízeli v 10 aukcích</a> celkem 45,2 milionů m3 skladovacích kapacit. RWE Gas Storage uskutečnila 9 aukcí s celkovou roční kapacitou 40,9 milionů m3 a společnost MND Gas Storage vyhlásila jednu aukci v objemu 4,3 milionů m3 . Vyvolávací ceny aukcí se přitom odvíjí od spotových cen.
Zároveň proběhla v roce 2013 i aukce kapacit budovaného zásobníku společnosti Moravia Gas Storage. V aukci bylo 90 procent z celkové skladovací kapacity (448 milionů m3) přiděleno na 15 let společnosti Gazprom Export, počínaje červencem 2016.
<figure id="attachment_10306" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/ERU-kapacita-u-jednotlivých-podzemních-zásobníků.png"><img class="wp-image-10306 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/ERU-kapacita-u-jednotlivých-podzemních-zásobníků-1024x523.png" alt="Kapacita jednotlivých zásobníků plynu v ČR. Zdroj: ERÚ" width="1024" height="523" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Kapacita jednotlivých zásobníků plynu v ČR. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
<h2>Legislativa a regulace</h2>
Provozovatelé zásobníků jsou soukromé společnosti, jednající ve svém ekonomickém zájmu. Přesto, že provozování zásobníků se řídí tržními principy, je legislativně nastaveno několik podmínek, které musí provozovatelé plnit. Jednou z těchto podmínek je například zveřejňování plánu odstávek zásobníků s alespoň měsíčním předstihem před samotnou odstávkou, a to na webových stránkách provozovatele zásobníku. Dále je například zakotvena povinnost prodeje uvolněné (nebo nové) skladovací kapacity formou elektronické aukce.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/zemní-plyn-spotový-trh.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-1391" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/zemní-plyn-spotový-trh.jpg" alt="zemní plyn spotový trh" width="136" height="102" /></a>Provozovatelé zásobníku rovněž dodržují Program rovného zacházení, který má za cíl zajistit nediskriminační postavení účastníků trhu, kteří využívají, nebo chtějí využívat uskladňování plynu v zásobnících. <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank">Energetický regulační úřad</a> (ERÚ) proto stanovuje, jaké informace musí být zájemcům předem oznámeny, než je skladovací kapacita prodávána v aukci. Podmínky aukcí jsou zveřejňovány na internetu a ERÚ tyto podmínky monitoruje a vyhodnocuje.
Provozovatele plynových zásobníků ovšem nepřímo ovlivňují i legislativní a regulatorní zásahy jiných hráčů na energetickém trhu. Od roku 2012 například platí vyhláška o stavu nouze v plynárenství, která uděluje dodavatelům plynu povinnost zajistit takzvaný bezpečnostní standard pro chráněné zákazníky. Nařizuje tím například, že od 30. září do 1. dubna musí být minimálně 20 % hodnoty bezpečnostního standardu pokryto uskladněním plynu v zásobnících plynu (v ČR nebo na území EU). Tato vyhláška tak nepřímo ovlivňuje i provozovatele plynových zásobníků.
<h2>Jistá budoucnost v nejisté situaci</h2>
Podzemní zásobníky plynu plní svojí roli optimalizace plynárenské soustavy, stejně jako bezpečnostní pojistky pro případy nenadálých událostí v dodávce plynu. Situace v plynárenství je velmi odvislá od geopolitické stability a s příchodem nejistot význam zásobníků narůstá. Je tedy pravděpodobné, že i do budoucna budeme s příchodem zimy sledovat <a href="http://oenergetice.cz/plyn/ceske-zasobniky-plynu-jsou-pripraveny-pro-nadchazejici-zimu/" target="_blank">zprávy o naplněnosti našich zásobníků </a>a jejich připravenosti na nečekané události.