Zásobníky plynu v České republice

Podzemní zásobníky zemního plynu jsou již řadu desetiletí součástí českého plynárenství. Především v zimních měsících mají významný vliv na zabezpečení dodávek zemního plynu za dostupné ceny. U zemního plynu je (na rozdíl od elektřiny) možné uskladňovat velké množství energie. Využívá se fyzikální vlastnosti plynů, stlačitelnosti, kdy je možné uskladnit významná množství energie do malého objemu. V ČR dnes funguje několik podzemních zásobníků plynu (PZP), které mají za cíl vyrovnávat sezónní výkyvy spotřeby plynu, chránit bezpečnost dodávek a napomáhat cenové stabilitě této cenné suroviny.

Technické provedení

Podzemním zásobníkem plynu (PZP) jsou dle definice (ČSN EN 1918) veškerá podpovrchová a povrchová zařízení nutná pro skladování plynu. Ve většině případů se využívají přírodní, případně uměle vybudované prostory v podzemí, které jsou umístěny mezi geologicky nepropustnými vrstvami. Podzemním zásobníkem plynu tak může být například staré vytěžené ložisko ropy/plynu, nebo cíleně vybudovaný prostor. Po část roku (obvykle v létě) se plyn vtláčí do podzemí, aby se v případě potřeby (nejčastěji v zimě) mohl opět vytěžit a pustit zpět do plynovodní sítě.

• Porézní zásobníky

Jedná se o vytěžená ložiska ropy a zemního plynu. Skladování zde probíhá v drobných pórech a trhlinách pevných hornin. Při ukládání tedy jde o navracení plynu do míst, kde již původně byl. Specifickým případem takových zásobníků jsou pak Aquifery, což jsou podzemní zásobníky vody. Odtlačením vody do větších hloubek je možné tyto prostory doplnit plynem a ten v případě potřeby zase zpět vytěžit.

• Kavernové zásobníky

Jsou to uměle vytvořené zásobníky. Může jít o původně solné, nebo například uhelné doly. Výhodou kavernových zásobníků je snadnost řízení a vysoké vtláčecí/těžební výkony.

Účel

Historicky bylo primárním účelem PZP optimalizovat využití plynárenské soustavy. Spotřeba plynu je totiž v roce nerovnoměrná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu (v zimním období), tak by po většinu roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. PZP byly budovány za účelem vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu.

Účel PZP se ovšem v posledních dvou desetiletích postupně proměnil. Během liberalizace trhu a unbundlingu se hlavním smyslem využití PZP stalo finanční zajištění proti vysokým cenám plynu v období zimy. Dodavatelé energií během léta nakupují plyn, který je z důvodu nízké spotřeby levnější než v zimním období. Tento tzv. "letní plyn" si následně uskladní v PZP na zimu, kdy by si jinak museli na trhu kupovat plyn za vyšší cenu. Výhodou PZP je i možnost krátkodobého využití plynu v zásobníku pro vykrývání špiček, kdy není třeba nakupovat krátkodobě drahý plyn na spotovém trhu.

O podzemních zásobnících plynu se často hovoří jako o „pojistce“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR. To platí především v zimním období, kdy jsou podzemní zásobníky naplněny. Zájem o téma PZP se již tradičně zvyšuje během podzimu, kdy se běžně objevují debaty o možném dopadu přerušení dodávek zemního plynu do ČR.

Zásobníky v ČR

V současnosti musí mít na území ČR všechny společnosti, které provozují podzemní zásobníky plynu, udělenou licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tato licence je opravuje pouze ke skladování plynu a zakazuje jiné činnosti, jako je například obchodování s energiemi. Na počátku roku 2022 byly v ČR čtyři provozovatelé PZP s licencí od ERÚ:

• RWE Gas Storage CZ, s.r.o.,
• MND Energy Storage a.s.,
• Moravia Gas Storage a.s.,
• SPP Storage, s.r.o.

Tito provozovatelé udržují v chodu devět PZP na území ČR. Je ovšem třeba zmínit, že  zásobník Dolní Bojanovice, provozovaný společností SPP Storage není přímo napojen na českou plynárenskou soustavu, ale je součástí slovenské plynárenské sítě. Aktuálně probíhají úvahy, že by i tento PZP měl být připojen do sítě ČR.

Kapacita PZP připojených do plynárenské sítě ČR činí 36,9 TWh, což například pro rok 2020 představovalo zhruba 40 % roční spotřeby zemního plynu v celé ČR. V posledních letech se spotřeba plynu v ČR pohybuje okolo 8,5 miliard metrů krychlových za rok (přibližně 90 TWh). Technické parametry zásobníků plynu v ČR shrnuje následující tabulka.

Největší kapacitu plynových podzemních zásobníků najdeme u společnosti RWE Gas Storage CZ, která provozuje zásobníky s kapacitou téměř 29 TWh. Jedná se o šestici zásobníků, které dohromady tvoří jeden virtuální zásobník. Technicky jde o 4 plynová ložiska, jeden aquifer (PZP Lobodice) a jednu skalní kavernu (PZP Háje).

Ekonomika zásobníků

Díky liberalizaci plynárenství je možné skladovat plyn nejen na území ČR, ale v jakémkoliv státě EU. Cena za skladování se řídí tržními mechanismy a zájemci o uskladnění plynu mohou v pravidelných elektronických aukcích nakoupit volnou skladovací kapacitu. Vyvolávací ceny aukcí se odvíjí od velkoobchodních cen plynu na burze, kdy je důležitým ukazatelem rozdíl mezi tzv. "letní a zimní cenou plynu", označovanou jako SW spread (Summer-Winter spread).

Legislativa a regulace

Provozovatelé zásobníků jsou soukromé společnosti, jednající ve svém ekonomickém zájmu. Provozování zásobníků se řídí tržními principy a legislativně je nastaveno pouze několik málo podmínek, které musí provozovatelé plnit. Jednou z těchto podmínek je například zveřejňování plánu odstávek zásobníků na webových stránkách, povinnost zveřejňovat aktuální naplněnost PZP a denní hodnoty některých technických parametrů.

Provozovatelé zásobníku rovněž dodržují Program rovného zacházení, který má za cíl zajistit nediskriminační postavení účastníků trhu. Energetický regulační úřad (ERÚ) proto stanovuje, jaké informace musí být zájemcům předem oznámeny, než je skladovací kapacita prodávána v aukci. Podmínky aukcí jsou zveřejňovány na internetu a ERÚ tyto podmínky monitoruje a vyhodnocuje.

Provozovatele plynových zásobníků ovšem nepřímo ovlivňují i legislativní a regulatorní zásahy jiných hráčů na energetickém trhu. Od roku 2012 například platí vyhláška o stavu nouze v plynárenství, která uděluje dodavatelům plynu povinnost zajistit takzvaný bezpečnostní standard pro chráněné zákazníky. Nařizuje že musí být minimálně 30 % roční plánované spotřeby plynu pokryto uskladněním plynu v PZP (v ČR nebo na území jiných zemí EU). Tato vyhláška tak nepřímo ovlivňuje i provozovatele plynových zásobníků.