Cenový  limit (price cap), který stanovuje maximální možnou cenu elektřiny a plynu pro domácnosti ve Spojeném království, bude znovu snížen. Dle nového pololetního propočtu má klesnout cena za elektřinu a plyn pro běžnou domácnost o 17 GBP (510 Kč). Výpočet cenového limitu připravuje každé pololetí tamní energetický regulátor Ofgem. Pokles ceny pro koncové zákazníky je dán především nízkými velkoobchodními cenami elektřiny a plynu. Od zavedení cenové regulace v lednu 2019 ušetřil cenový limit tamním domácnostem přibližně 1 miliardu liber na poplatcích za energii.
Energetický regulátor Ofgem, působící ve Spojeném království,  propočítal <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/savings-energy-bills-millions-price-caps-fall">nové pololetní limity</a> ceny, takzvaný <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/v-britanii-chteji-do-konce-roku-zacit-regulovat-ceny-energii">price cap</a>. Změna maximálních cen začne platit od letošního dubna. Limit pro standardní tarify poklesne o 17 GBP (přibližně 510 Kč). O stejnou výši poklesne i maximální cena pro zákazníky využívající předplacené tarify. U průměrné domácnosti se standardním tarifem si tak nově budou moci energetické společnosti naúčtovat maximálně 1162 GBP (34800 Kč) ročně. U průměrné domácnosti s předplaceným tarifem pak maximálně 1200 GBP (35940 Kč) ročně.
Průměrná britská domácnost (<a href="https://www.ofgem.gov.uk/gas/retail-market/monitoring-data-and-statistics/typical-domestic-consumption-values">TDCV</a>) je přitom taková domácnost, která odebírá jak elektřinu, tak i plyn a ročně spotřebuje 2,9 MWh elektřiny a 12 MWh plynu. Regulace cen se dle Ofgem v současnosti dotýká celkem 15 milionů domácností. Z čehož 11 milionů domácností má standardní tarif a zbylé 4 miliony domácností využívají „předplacenku“.
<blockquote>„Cenový limit byl vytvořen s cílem ochránit zákazníky, kteří využívají standardní ceníkové tarify a nemění dodavatele energie. Tato regulace zároveň neblokuje tržní soutěž mezi dodavateli energie.“
Jonathan Brearley, CEO Ofgem</blockquote>
<h1>Pokles díky velkoobchodním cenám</h1>
Nejvýznamnější vliv na pokles cenového limitu mělo snížení velkoobchodních cen elektřiny a plynu ve vyhodnocovaném období (srpen 2019 až leden 2020). K nižším cenám vedly především <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/slaba-globalni-poptavka-nadmerna-dodavka-vyvijeji-tlak-cenu-plynu">nízké ceny</a> zemního plynu, kterého je na trhu dostatek díky rekordním hodnotám dovozu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/lng">LNG</a> a vysokým zásobám v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zasobniky-plynu-v-cr">podzemních zásobnících</a>. Složka velkoobchodních cen, která při výpočtu limitu hraje významnou roli, poklesla o 38 GBP. Cenový nárůst byl naopak zaznamenán v oblastech provozních nákladů, síťových a ekologických poplatků a poplatků za zavádění <a href="https://oenergetice.cz/clanky/smart-metering">„chytrých“ měřidel</a>.
<figure id="attachment_81123" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81123" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-768x411.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-725x388.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-800x428.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem.png 813w" alt="" width="512" height="274" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpad jednotlivých složek ceny ve výpočtu cenového limitu. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
<h1>Limit snížil cenu, ale změna dodavatele je výhodnější</h1>
Regulace byla zavedena jako ochrana zákazníků, kteří nemají se svým dodavatelem energie sjednaný některý z výhodnějších tarifů a využívají základní ceníkovou nabídku. Ta je ovšem vždy dražší než ostatní tarify. Ofgem proto vždy při aktualizaci cenového limitu upozorňuje, že pokud by zákazníci místo standardního ceníkového tarifu (ač regulovaného) přešli k jinému dodavateli, mohou ušetřit podstatně více. Tentokrát byla maximální úspora vyčíslena na 305 GBP (9130Kč) ročně.
<figure id="attachment_81122" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81122" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem.png 618w" alt="" width="512" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulace výše limitu cen v období před zavedením regulace. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
Podle informací regulátora Ofgem ušetřily domácnosti ve Spojeném království díky cenovému limitu celkem 1 miliardu GBP. Tento limit byl zaveden na začátku roku 2019 a je aktualizován dvakrát ročně. Pololetní aktualizace mají odrážet průběžné změny na trhu s elektřinou a plynem.
Výhled regulace cen pro koncové zákazníky je ve Spojeném království nejistý. V průběhu letošního léta by měl Ofgem provést celkové zhodnocení regulace. Pokud se neprokáže, že stále existují důvody pro nastavení maximálních cen, bude cenový limit odstraněn.

Rychlé zprávy

Spojené království: Cenový limit opět sníží cenu energie pro miliony domácností

Ceny energií, které jsou již téměř rok ve Spojeném království regulované, budou muset klesnout. Cenový strop (price cap), nastavovaný tamním regulátorem Ofgem, tak pro běžného uživatele poklesne o 75 liber (přibližně 2130 Kč). K dalšímu přezkoumání cen regulátor přistoupí opět na jaře příštího roku.
V srpnu tohoto roku došlo k pravidelnému pololetnímu přezkumu hodnot cenového stropu. <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/energy-caps-fall-winter-due-lower-wholesale-costs">Ofgem propočítal</a>, že roční platby pro běžného zákazníka by měly poklesnout ze současných 1254 na 1179 liber. Běžný zákazník je pak definován jako odběratel elektřiny a plynu, s průměrnými spotřebami 3,1 MWh elektřiny a 12 MWh plynu.
Změna cen se dotkne celkem 15 milionů zákazníků (odběrných míst). Z těch tvoří 11 milionů zákazníci využívající standardní tarify a dále 4 miliony zákazníků, kteří mají starší typy měřidel, takzvané prepayment meters. Snížení cen se v obou případech mírně liší. U zákazníků využívajících standardní tarif by mělo být snížení v průměru o 75 liber a u předplatitelů pak o 25 liber. Rozbor jednotlivých položek ceny je znázorněn na obrázku níže.
<figure id="attachment_75298" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-512x304.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-512x304.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-768x456.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-725x431.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph-800x475.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/price-cap-stacked-graph.png 946w" alt="" width="512" height="304" /><figcaption class="wp-caption-text">Změna ceny po revizi cenového stropu. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
<h1>Regulace koncových cen ve Spojeném království</h1>
Ve Spojeném království byla po desetiletích deregulace a volné soutěže dodavatelů energií zavedena ke konci minulého roku <a href="https://www.ofgem.gov.uk/energy-price-caps/consumers">cenová regulace</a>. Stalo se tak po zjištění, že na trhu nefunguje dostatečná konkurence. Vláda proto <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/v-britanii-chteji-do-konce-roku-zacit-regulovat-ceny-energii/">udělila</a> tamnímu energetickému regulátorovi povolení k zavedení cenové regulace (price cap). Ta stanovuje maximální možnou platbu pro zákazníky, kterou může dodavatel požadovat v případě, že zákazník využívá takzvaný standardní tarif.
Standardní tarif je označení pro tarif, který nastaví energetická společnost zákazníkovi v případě, že si sám nezvolí jiný produkt. Jde tedy o základní ceníkovou nabídku, která bývá obvykle méně výhodná, než pokud by si zákazník sám vybral některý z jiných nabízených produktů.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/tTJRE5Qy7VI?feature=oembed" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Řada energetických společností, které využívaly situace, kdy zákazníci nemění dodavatele energie, na zavedení cenového stropu doplácí. Jako jeden z hlavních důvodů pro špatné výsledky hospodaření byl price cap zmíněn například společnostmi <a href="https://www.eon.com/en/about-us/media/press-release/2019/2019-08-07-first-half-results-in-line-with-expectations.html">E.On</a>, <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/firme-innogy-klesl-ve-ctvrtleti-zisk-o-petinu/">innogy</a>, nebo <a href="https://webcasts.centrica.com/event/webcast.php?eventid=1698&amp;media=flash&amp;Msg=">Centrica</a>.
<figure id="attachment_75297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/dual-tariff-svt-graph_940px_0-512x386.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/dual-tariff-svt-graph_940px_0-512x386.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/dual-tariff-svt-graph_940px_0.png 640w" alt="" width="512" height="386" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání ceny Standardních produktů a cenového stropu. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

Británie: Regulátor snižuje cenový strop pro platby za elektřinu a plyn

Evropská federace obchodníků s elektřinou varuje před další změnou energetické legislativy v Polsku. Nové změny zákona, kterým byly ve svém důsledku zamrazeny ceny elektřiny na úrovni ze dne 30. června 2018, jsou podle federace v rozporu s ústavou. Z poslední doby se ovšem nejedná o jedinou legislativní změnu v Polsku, která je kontroverzní.
Polsko se pod vedením vládní politické strany Právo a spravedlnost (PiS) opět dostává do politického konfliktu s významnými hráči v energetice. Podstatný nárůst ceny elektřiny na velkoobchodních trzích, který proběhl v minulém roce, totiž přinutil vládu přijmout legislativní akty, které ve svém důsledku stanoví, mimo jiné,  administrativní strop na ceny elektřiny.
Proti posledním změnám tohoto zákona z minulého <a href="https://www.efet.org/Files/Documents/Press%20releases/2019_Press%20Releases/25.02.2019_%202ndPR%20on%20power%20market%20suspension%20in%20Poland.pdf">týdne se navíc ostře ohradila Evropská federace obchodníků s elektřinou (EFET)</a>. Ti považují poslední návrh za protiústavní a v rozporu s právem na svobodné podnikání.
<img class="alignleft wp-image-29017 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="" width="725" height="483" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/brown-coal-mining-111366_1280-725x483-512x341.jpg 512w" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" />
&nbsp;
Federace sice přiznává, že samotná ústava umožňuje omezit právo na svobodné podnikání z důvodu veřejného zájmu, nicméně tato podmínka není podle federace splněna. Návrh je navíc retroaktivní, jelikož pravidla z něj vyplývající mají být aplikována zpětně již od ledna 2019, kdy byly ceny elektřiny zastropovány.
Zákon počítá s tím, že ztráty na straně obchodníků s elektřinou budou kompenzovány, tato kompenzace nicméně není dle federace EFET spravedlivá. Její výše totiž bude záviset na průměrné ceně, která bude určena ze strany polského ministerstva pro energetiku. To ze své podstaty vede k tomu, že část dodavatelů elektřiny bude diskriminována.
<figure id="attachment_22666" style="width: 1024px" class="wp-caption alignleft"><img class="size-full wp-image-22666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg" alt="Elektrárna Belchatów s přilehlým dolem uhlí" width="1024" height="584" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-768x438.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-800x456.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS zdroj: commons.wikimedia.org</figcaption></figure>
Samotný zákon má již nyní negativní vliv na energetický sektor. Kromě  poškození jistoty podnikatelského prostředí vede také k tomu, že někteří obchodníci odmítají uzavírat nové kontrakty s odběrateli, aby omezili případné finanční ztráty. To potvrdil i místní energetický regulační úřad když uvedl, že někteří velcí odběratelé mají problém s nalezením dodavatele elektřiny.
Nejedná se ovšem o jedinou změnu legislativy z poslední doby, kterou lze považovat za kontroverzní. V rámci prosincového zákona bylo schváleno mimo jiné ustanovení o kompenzaci pro výrobce elektřiny v odhadované výši cca 25 mld. Kč (USD 1,1 mld.), což vedlo ke zvýšení ceny akcií státních společností Energa, Tauron a PGE až o 5 %. Z pohledu práva Evropské unie může být taková kompenzace v rozporu s pravidly pro poskytování státní pomoci, což <a href="https://www.reuters.com/article/us-poland-energy-eu/eu-to-assess-if-polish-law-curbing-energy-price-rises-is-legal-idUSKCN1OX0XO">potvrdila počátkem ledna tisková mluvčí Evropské komise.</a>
Komise se rovněž ohradila proti souvisejícím změnám, které se týkaly polského regulátora. Dle jejího názoru může <a href="https://www.montelnews.com/en/story/polish-price-cap-law-anti-constitutional--efet/986391">být ohrožena jeho nezávislost</a>.

Polská legislativa skrývá další past, tentokrát na dodavatele elektřiny

Ve Spojeném království by do konce tohoto roku měl začít platit nový systém regulující ceny energií pro konečné zákazníky. Nastavení cenového stropu, který zřejmě ovlivní ceny energií pro miliony domácností, zatím nemá stanoveny přesné parametry. Dle politiků jde o způsob jak zamezit okrádání zákazníků energetickými společnostmi. Cenová regulace by přitom mohla naopak vést k nárůstu cen.
Do konce roku by měl být ve Spojeném království zaveden cenový strop (price cap) pro dodávku energií. Jde o jeden z předvolebních slibů, na kterém našly shodu obě hlavní politické strany (Konzervativní strana i Strana práce &#8211; Labour). Dle několikaletého <a href="https://www.gov.uk/cma-cases/energy-market-investigation">šetření</a> Competition and Markets Authority (<a href="https://www.gov.uk/government/organisations/competition-and-markets-authority">CMA</a>, obdoba českého <a href="http://www.uohs.cz/">UOHS</a>), přepláceli britští zákazníci vlivem nevhodně zvoleného tarifu 1,4 mld. GBP každý rok. V současnosti opoziční levicová Strana práce (Labour) přitom <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/znarodneni-britske-prenosove-soustavy-by-zbrzdilo-rozvoj-oze-tvrdi-sef-national-grid/">dále </a>navrhovala i převedení soukromých energetických firem pod státní kontrolu.
<figure id="attachment_25754" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-25754" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Theresa-May-512x342.jpg" alt="Theresa Mayová, která se 13. července stala premiérkou Spojeného království. Zdroj: Policy Exchange" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Premiérka Spojeného království, Theresa May. Zdroj: Policy Exchange</figcaption></figure>
<h2>Rozsah a detaily stále v mlze</h2>
Parametry případné <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/cenova-regulace-cast-1-definice-duvody-historicky-vyvoj/">cenové regulace</a> zatím stále nejsou vyjasněny. Podle prohlášení britského regulačního úřadu <a href="https://www.ofgem.gov.uk/">Ofgem</a> budou parametry i výše stropu zveřejněny v průběhu letošního září. Do konce roku by pak měl být limit zaveden. 
Jednou z <a href="https://www.citizensadvice.org.uk/about-us/how-citizens-advice-works/media/press-releases/citizens-advice-hails-the-energy-price-cap-legislation-as-an-important-step-towards-an-energy-market-that-works-better-for-consumers/">možností</a>, jak by mohla regulace vypadat, byl návrh na rozšíření již platného cenového stropu. Ten je v současnosti aplikován u zákazníků s kreditovým systémem plateb za energie (<a href="https://www.energy-uk.org.uk/policy/prepayment-meters.html">PPM</a>). PPM funguje podobně jako v Česku známé předplacené karty u mobilních operátorů. Dodávka energií je zde limitována předem zaplaceným kreditem. Podle návrhu CMA by mohl být tento cenový limit rozšířen i na zranitelné zákazníky, kteří jsou součástí programu Warm Home Discount (<a href="https://www.gov.uk/the-warm-home-discount-scheme/energy-suppliers">WHD</a>). Ze strany CMA šlo o preferovanou variantu před celoplošnou regulací.
<h2>EU proti regulaci cen</h2>
Politiky je ovšem preferována varianta, kdy by Ofgem stanovil cenový strop u tzv. standardních tarifů (<a href="https://www.simplyswitch.com/energy/guides/standard-variable-tariffs/">SVT</a>), které jsou ve Spojeném království využívány nejčastěji. Tuto variantu <a href="https://www.bbc.co.uk/news/business-41499483">zmiňovala</a> na předvolebních tiskových konferencích i současná premiérka Theresa Mayová. Ta mluvila o úspoře ve výši až 100 GBP z účtů za energie pro 17 milionů domácností. Při současném směnném kurzu by tak šlo pro domácnost o úsporu 2865 Kč.
<figure id="attachment_20701" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-20701" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg" alt="" width="512" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Po téměř 30 letech od deregulace energetiky Spojeného království se regulované ceny opět vrací.</figcaption></figure>
Ofgem má za úkol připravit cenový strop a provádět jeho pravidelnou aktualizaci každých 6 měsíců. Podle zákonů EU je ovšem možné zavést cenovou regulaci pouze dočasně. Vláda proto nejspíše uplatní stejný argument jako již dříve u zákazníků s PPM. Zde vláda stanovila konec regulace na rok 2020, kdy má být dokončena náhrada současných měřidel novými <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/pomahaji-chytre-elektromery-setrit-penize-britanii-slibovane-uspory-neprinasi/">smart metery</a>.
<h2>Vliv na cenu energií</h2>
Podle představitelů dotčených společností není cenová regulace dobrým nápadem. Argumentují především <a href="https://home.kpmg.com/content/dam/kpmg/uk/pdf/2017/07/what-would-a-price-cap-mean-for-the-energy-market.pdf">příklady z jiných zemí</a>, kde zavedení cenové regulace odstranilo motivaci jednotlivých dodavatelů soutěžit o co nejnižší cenu pro zákazníky. Většina dodavatelů pak nastavila své ceny na hodnotu odpovídající regulaci. Zavedení cenového stropu tak může teoreticky vést k dalšímu růstu cen.
V současnosti je <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Electricity_price_statistics">dle dat Eurostatu</a> cena energií pro zákazníky ve Spojeném království nižší než v jiných zemích západní Evropy. Ceny energií ovšem tento rok rostou, podobně jako <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/cena-nejblizsiho-rocniho-kontraktu-elektrinu-prekonala-5-letech-40-emwh/">v dalších zemích</a>. Důvodem je nárůst cen paliv (ropa, uhlí, plyn) a rostoucí <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-povolenek-pokorila-10lete-maximum-tahne-poptavka-sektoru-vyroby-elektriny/">cena emisních povolenek</a>. Všech šest hlavních dodavatelů energií ve Spojeném království (&#8222;Big six&#8220;) již během roku oznámilo nárůst cen pro konečné zákazníky.

Elektřina

Cenový strop pro dodávku energií má být v Británii spuštěn ještě letos

Cenová regulace je v energetice a dalších síťových odvětvích zcela běžným způsobem jak ovlivňovat cenovou politiku monopolních společností. S liberalizací energetického trhu byly postupně deregulovány ceny za komodity (silovou elektřinu i plyn) a v současnosti již regulacím podléhají především odvětví, která jsou přirozeně monopolní. Metody cenové regulace, činnosti českého regulačního úřadu a krátký historický náhled do liberalizace české energetiky přibližuje následující článek.
Minulý <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/cenova-regulace-cast-1-definice-duvody-historicky-vyvoj/" target="_blank">článek věnovaný cenové regulaci</a> se zaměřoval na obecnou teorii regulace, vznik a charakteristiku přirozených monopolů a rovněž cenově regulované činnosti v ČR. Druhá část představuje nejčastěji užívané metody cenové regulace v energetice a také regulační orgán, který nastavuje a hlídá dodržování pravidel na energetickém trhu.
<h2>Metody ekonomické regulace</h2>
Metod pro cenovou regulaci existuje celá řada. Jejich společným cílem je omezit moc přirozených monopolů, a tak snižovat ceny regulovaných služeb a oprávněné zisky společností. [Mankiw, 2009] Běžně se vyskytující regulace kromě snahy o minimalizaci ceny rovněž vyvíjí tlak na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/kvalita-elektricke-energie/" target="_blank">zvyšování kvality</a>. Regulace se obvykle dělí do kategorií motivačních a nemotivačních, přičemž regulované subjekty jsou cenově motivovány ke zvyšování provozní a investiční efektivity, případně ke zvyšování kvality.
<figure id="attachment_5104" style="width: 640px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/electricity-705670_640.jpg"><img class="wp-image-5104 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/electricity-705670_640.jpg" alt="Energetický trh má řadu specifik daných fyzikálními vlastnostmi jednotlivých komodit." width="640" height="425" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Energetický trh má řadu specifik daných fyzikálními vlastnostmi jednotlivých komodit.</figcaption></figure>
<h3>Regulace míry výnosnosti (Rate of return)</h3>
Metoda regulace míry výnosnosti reguluje příjmy společnosti. Ceny jsou stanovovány způsobem, aby umožnily provozovateli dosažení zisků, které odpovídají jeho nákladům kapitálu. [Jamison a Berg, 2008] Někdy se metodě říká regulace nákladů služby, protože umožňuje regulovaným subjektům, aby zahrnuli do regulované ceny své náklady. [Němeček, 2011] Společnosti předkládají regulátorovi údaje o nákladech, objemu kapitálu a ceně kapitálu za dohodnuté období (obvykle rok). Regulátor provede analýzu údajů, stanoví <a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/nova-zprava-mpo-a-ote-ukazuje-mozny-vyvoj-ceske-energetiky-do-roku-2050/" target="_blank">očekávaný budoucí vývoj</a> a určí celkové příjmy společnosti (dle přiměřené míry výnosnosti).
Obecný vzorec regulace je pak následující:
RR = OE + D + T + (ROR ∙ RB),
kde
RR          Dosažitelný výnos [Kč],
T             Daně [Kč],
OE          Provozní náklady [Kč],
D            Odpisy [Kč],
ROR       Míra výnosnosti [-],
RB          Základna, k níž se vztahuje míra výnosnosti [-].
Pro danou metodu existuje řada variant v závislosti na volbě základny (např. ROA – return on assets, ROE – return on equity, ROOA – return on operational assets).
Metoda je dlouhodobě využívaná např. v USA, ale obecně se již dnes bere za nepružnou a zastaralou. Nedostatky metody jsou především v tom, že neposkytuje podněty pro snižování provozních nákladů a efektivní zlepšování, protože v případě zvyšování efektivity by regulátor dodatečný zisk společnosti odčerpal. Tímto způsobem se tak nepřímo odměňuje přeinvestování a neefektivita. Dalšími nedostatky metody je i náročnost na získávání, zpracování a analýzu údajů, kdy regulátor často nemá dostatek informací o tom, které z nákladů jsou opravdu nezbytné a které jsou nadbytečné.
<h3>Regulace cenovým stropem (Price cap)</h3>
Regulace pomocí cenového stropu je jednou z mladších metod regulace (pochází z roku 1983), kterou představil anglický profesor <a href="https://www.jbs.cam.ac.uk/faculty-research/fellows-associates-a-z/stephen-littlechild/further-selected-publications/" target="_blank">Stephen C. Littlechild</a>. Někdy bývá označována jako „RPI – X regulace“ a jedná se o motivační regulaci založenou na výkonnosti. Regulované subjekty motivuje možnými vyššími zisky, kterých mohou společnosti dosáhnout snížením svých nákladů (díky zvýšení efektivity). Předmětem regulace tak není v konečném důsledku zisk společnosti, ale cena poskytované služby.
Regulační orgány stanovují cenový strop (maximální cenu), pod kterou se mohou poskytovatelé regulovaných služeb libovolně pohybovat. Firma si tak může ponechat jakýkoli zisk, který je schopna při dané ceně vytvořit. Základem metody je stanovení cenových limitů a růstu cen v dané regulační periodě. Růst cen je ovlivněn inflačním faktorem, kterým může být <a href="https://www.czso.cz/csu/czso/ipc_cr" target="_blank">index PPI</a>, <a href="http://www.investopedia.com/terms/r/rpi.asp" target="_blank">RPI</a>, nebo <a href="https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-brezen-2015" target="_blank">CPI</a>.
Obecný vzorec regulace pomocí cenového stropu je následující:
Pt+1 = Pt ∙ (1 + [PPI-X]) + K
kde
Pt+1         Cena pro nadcházející rok [Kč],
Pt            Cena ve výchozím roce (t) [Kč],
PPI         Inflační faktor (zde např. změna indexu průmyslových výrobců) [%],
X             Faktor efektivity [%],
K             Korekční faktor, pro korekci případných nákladů, které subjekt nemůže ovlivnit [Kč].
Faktor efektivity (produktivity) X určuje rychlost růstu regulovaných cen. Je-li X kladné, růst regulovaných cen je pomalejší než u služeb reprezentovaných inflačním faktorem, a tím jsou regulované subjekty nuceny k efektivnosti. Je-li X záporné, dochází k rychlejšímu růstu regulovaných cen, což může být ospravedlněno například nezbytností mimořádných investic.
Výhodami regulace metodou cenového stropu je nižší administrativní náročnost a motivace k efektivitě. Nevýhody metody jsou především problémová kalkulace výchozích cen a nastavení délky regulační periody. Perioda by měla přesahovat 3 roky, aby se projevily výhody dané metodou, ale neměla by být příliš dlouhá, neboť s postupnými změnami na trhu by bylo dané nastavení po mnoha letech již neefektivní.
<h3>Regulace metodou výnosových limitů (Revenue cap)</h3>
Regulace metodou výnosových limitů patří mezi motivační metody regulace a cílem této metodiky je stanovení maximálního přípustného výnosu, kterého může regulovaný subjekt dosáhnout. Metoda je ve své podstatě velmi podobná metodě regulace pomocí cenového stropu, jen se místo maximálních cen určují maximální výnosy. Výnosy jsou opět indexovány inflačním faktorem.
Výhodou metody je, že u podniků s více produkty je možné stanovit horní hranici pro každý produkt zvlášť a umožňuje v průběhu regulační periody upravovat každoročně parametry vzorce. Nevýhodou metody je nutnost určovat povolené výnosy, z čehož vyplývá nutnost určení povolených nákladů regulovaného subjektu, což není vždy snadné. Metodou Revenue cap je regulována i česká energetika.
<figure id="attachment_21130" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Podíl-jednotlivých-složek-ceny-za-dodávku-elektřiny-pro-maloodběr-domácností-v-roce-2015.-Zdroj-Zpráva-o-hospodaření-ERÚ.jpg"><img class="wp-image-21130" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Podíl-jednotlivých-složek-ceny-za-dodávku-elektřiny-pro-maloodběr-domácností-v-roce-2015.-Zdroj-Zpráva-o-hospodaření-ERÚ.jpg" alt="Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro maloodběr domácností v roce 2015. Zdroj: Zpráva o hospodaření ERÚ" width="725" height="342" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro maloodběr domácností v roce 2015. Zdroj: Zpráva o hospodaření ERÚ</figcaption></figure>
<h3>Další metody regulace</h3>
Kromě výše zmíněných metod regulace, existují i další způsoby, jako například regulace navýšení nákladů (Cost plus), regulace sdílením zisku (Profit sharing), výběr smluv (Menu of contracts) a řada dalších hybridních metod kombinujících různé části z jednotlivých metodik.
Metoda Cost plus je podobná regulaci pomocí míry výnosnosti. Předmětem regulace je zisk společnosti a regulace probíhá na základě povolených nákladů a přiměřeného zisku. Každoročně se posuzují vykázané náklady regulovaného subjektu a k nim se přiřadí přiměřená zisková přirážka. Zásadní nevýhodou této metody je absence motivačních faktorů, které by nutily zvyšovat efektivitu.
U metody Menu of contracts regulátor vytvoří seznam variant pobídkových regulací s nastaveními, která mají v konečném důsledku vždy stejný dopad na zákazníka. Celkové ceny placené zákazníkem a kvalita služeb se v takovém případě vždy u všech možností rovnají. Regulátor tento seznam variant regulací následně nabídne regulované společnosti a ta si vybere, která z variant je pro ni nejvhodnější. Dopad na zákazníka bude vždy stejný a pro regulovanou společnost tato metoda přináší možnost využívat takovou metodu, která je pro ni optimální.
Metoda regulace formou sdílení zisku je založena na sdílení zisků a ztrát společnosti spolu se zákazníky. Regulace tak může být formou vyplácení dodatečných (ex post) náhrad, případně jako budoucí sleva na služby společnosti. Regulace touto formou je tedy specifickou kombinací metod regulace pomocí míry výnosnosti a cenového stropu. Risk je v tomto případě rozdělen mezi společnost, její zákazníky a vlastníky společnosti.
<h2>Liberalizace, účastníci trhu a legislativa</h2>
Elektroenergetický trh v České republice je od roku 2006 plně liberalizován. Otevírání trhu s elektřinou probíhalo v ČR postupně od roku 2002 do roku 2006 a jeho postup shrnuje následující tabulka.
<h2 class="tablepress-table-name tablepress-table-name-id-1156">Postup otevírání energetického trhu v ČR</h2>
<table id="tablepress-1156" class="tablepress tablepress-id-1156">
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-1 odd">
<td class="column-1">2002</td>
<td class="column-2">Zákazníci se spotřebou nad 40 GWh</td>
</tr>
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">2003</td>
<td class="column-2">Zákazníci se spotřebou nad 9 GWh</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">2004</td>
<td class="column-2">Zákazníci s průběhovým měřením kromě domácností</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">2005</td>
<td class="column-2">Všichni zákazníci kromě domácností</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">2006</td>
<td class="column-2">Úplně všichni zákazníci</td>
</tr>
</tbody>
</table>

<figure id="attachment_21129" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Otevírání-trhu-s-elektřinou.jpg"><img class="wp-image-21129 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Otevírání-trhu-s-elektřinou-512x287.jpg" alt="Otevírání trhu s elektřinou. Autor: Dian Hrozek" width="512" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Otevírání trhu s elektřinou. Autor: Dian Hrozek</figcaption></figure>
Trh s elektřinou v ČR má nejhlubší legislativní základ v <a href="http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458" target="_blank">Energetickém zákonu</a>, který definuje účastníky trhu s elektřinou následovně:
<ul>
<li>Výrobci elektřiny,</li>
<li>provozovatel přenosové soustavy,</li>
<li>provozovatelé distribučních soustav,</li>
<li>operátor trhu,</li>
<li>obchodníci s elektřinou,</li>
<li>zákazníci.</li>
</ul>
V rámci trhu s elektřinou jsou regulovanými subjekty (podléhající cenové regulaci) provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav a operátor trhu. Obchodníci s elektřinou a výrobci pak podléhají pouze věcné regulaci ve formě licencí, které pro svou činnost potřebují. Fyzické a obchodní toky pak ve zjednodušené formě ilustruje následující obrázek.
<figure id="attachment_21128" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Fungování-trhu-s-elektřinou.jpg"><img class="wp-image-21128 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Fungování-trhu-s-elektřinou-512x295.jpg" alt="Znázornění fungování trhu s elektřinou v ČR. Zdroj: Krejcar, 2015" width="512" height="295" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Znázornění fungování trhu s elektřinou v ČR. Zdroj: Krejcar, 2015</figcaption></figure>
<h2>Energetický regulační úřad</h2>
Regulačním orgánem energetiky je v ČR Energetický regulační úřad (<a href="http://www.eru.cz/cs/" target="_blank">ERÚ</a>). Úřad vznikl v roce 2001 dle tzv. <a href="http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458" target="_blank">Energetického zákona</a> a hlavní sídlo má v Jihlavě. Úřad řídí předseda (<a href="http://www.eru.cz/cs/predsedkyne-uradu" target="_blank">předsedkyně</a>), kterého dle návrhu vlády jmenuje prezident na dobu 6 let. Současná předsedkyně, Alena Vitásková, je ve funkci od 1. srpna 2011. Regulační orgány v členských zemích EU <a href="http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0054:CS:HTML" target="_blank">musí být nezávislé</a>.
ERÚ má za úkol regulovat ceny, podporovat využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace, chránit zájmy spotřebitelů a držitelů licencí, podporovat a případně prošetřovat podmínky hospodářské soutěže a rovněž vykonávat dohled nad energetickými trhy. V rámci svých pravomocí ERÚ reguluje ceny v oblastech elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.
Úřad spolupracuje s organizacemi jako je <a href="http://www.acer.europa.eu/en/Pages/default.aspx" target="_blank">ACER</a>, <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/rada-evropskych-energetickych-regulatoru/" target="_blank">CEER</a>, <a href="https://ec.europa.eu/energy/" target="_blank">DG ENERGY</a>, <a href="http://ec.europa.eu/justice/index_en.htm" target="_blank">DG Justice</a>, <a href="http://ec.europa.eu/dgs/competition/index_en.htm" target="_blank">DG COMP</a> a dalšími regulačními institucemi v zahraničí. V roce 2015 měl úřad 254 zaměstnanců a příjem rozpočtu ve výši 209 114 tis. Kč. Do budoucna se počítá se změnami struktury vedení ERÚ, kdy dle novely energetického zákona bude od 1. srpna 2017 vést úřad místo jediného předsedy (předsedkyně) kolektivní orgán ve formě pětičlenné Rady ERÚ.
<figure id="attachment_8466" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova.jpg"><img class="size-medium wp-image-8466" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-512x279.jpg" alt="Energetický regulační úřad, předsedkyně - Alena Vitásková" width="512" height="279" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Energetický regulační úřad, předsedkyně &#8211; Alena Vitásková. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
Přestože ekonomické regulace nepatří mezi nejzáživnější oblasti energetiky, jde o jednu z nejdůležitějších oblastí, neboť dnes například regulovaná část plateb za elektřinu pro domácnosti tvoří již více než polovinu celkové platby a je pravděpodobné, že se tato výše v blízké budoucnosti nezmění. Je proto dobré vědět proč, a jakými způsoby, regulační orgány nastavují ceny a jaké jsou případné alternativní metody.
Zdroje:
Jamison, M.A a Berg S.V. (2008). Annotated reading list for a body of knowledge on infrastructure regulation. University of Florida, Public Utility Research Centre. 2008
Mankiw G.N. (2009). Zásady ekonomie. ISBN: 9788071698913
Němeček, B. (2011). Trh s elektřinou: úvod do liberalizované energetiky. Asociace Energetických Manažerů. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/skc/005/28/96/005289647.htm