Polská legislativa skrývá další past, tentokrát na dodavatele elektřiny

Evropská federace obchodníků s elektřinou varuje před další změnou energetické legislativy v Polsku. Nové změny zákona, kterým byly ve svém důsledku zamrazeny ceny elektřiny na úrovni ze dne 30. června 2018, jsou podle federace v rozporu s ústavou. Z poslední doby se ovšem nejedná o jedinou legislativní změnu v Polsku, která je kontroverzní.

Polsko se pod vedením vládní politické strany Právo a spravedlnost (PiS) opět dostává do politického konfliktu s významnými hráči v energetice. Podstatný nárůst ceny elektřiny na velkoobchodních trzích, který proběhl v minulém roce, totiž přinutil vládu přijmout legislativní akty, které ve svém důsledku stanoví, mimo jiné,  administrativní strop na ceny elektřiny.

Proti posledním změnám tohoto zákona z minulého týdne se navíc ostře ohradila Evropská federace obchodníků s elektřinou (EFET). Ti považují poslední návrh za protiústavní a v rozporu s právem na svobodné podnikání.

Federace sice přiznává, že samotná ústava umožňuje omezit právo na svobodné podnikání z důvodu veřejného zájmu, nicméně tato podmínka není podle federace splněna. Návrh je navíc retroaktivní, jelikož pravidla z něj vyplývající mají být aplikována zpětně již od ledna 2019, kdy byly ceny elektřiny zastropovány.

Zákon počítá s tím, že ztráty na straně obchodníků s elektřinou budou kompenzovány, tato kompenzace nicméně není dle federace EFET spravedlivá. Její výše totiž bude záviset na průměrné ceně, která bude určena ze strany polského ministerstva pro energetiku. To ze své podstaty vede k tomu, že část dodavatelů elektřiny bude diskriminována.

Samotný zákon má již nyní negativní vliv na energetický sektor. Kromě  poškození jistoty podnikatelského prostředí vede také k tomu, že někteří obchodníci odmítají uzavírat nové kontrakty s odběrateli, aby omezili případné finanční ztráty. To potvrdil i místní energetický regulační úřad když uvedl, že někteří velcí odběratelé mají problém s nalezením dodavatele elektřiny.

Nejedná se ovšem o jedinou změnu legislativy z poslední doby, kterou lze považovat za kontroverzní. V rámci prosincového zákona bylo schváleno mimo jiné ustanovení o kompenzaci pro výrobce elektřiny v odhadované výši cca 25 mld. Kč (USD 1,1 mld.), což vedlo ke zvýšení ceny akcií státních společností Energa, Tauron a PGE až o 5 %. Z pohledu práva Evropské unie může být taková kompenzace v rozporu s pravidly pro poskytování státní pomoci, což potvrdila počátkem ledna tisková mluvčí Evropské komise.

Komise se rovněž ohradila proti souvisejícím změnám, které se týkaly polského regulátora. Dle jejího názoru může být ohrožena jeho nezávislost.