Americký ministr energetiky Rick Perry na konferenci pořádané společně Evropskou komisí a americkým ministerstvem energetiky vyzdvihl budoucí použití malých modulárních reaktorů. Současně zopakoval, že prioritou Spojených států amerických je prodloužení životnosti stávajících reaktorů a rozvoj inovativních jaderných technologií.
Přestože je většina jaderných reaktorů, které jsou aktuálně ve výstavbě, III+ generace, stále častěji je slyšet o malých modulárních reaktorech. Naposledy se tak stalo počátkem tohoto týdne, kdy se uskutečnila první společná konference Evropské komise a amerického ministerstva energetiky. Malé modulární reaktory mají podstatně nižší výkon (desítky až nižší stovky MWe) a slibují alternativu současné generaci jaderných reaktorů.
Hlavním řečníkem byl bezesporu Rick Perry, který obhajoval malé modulární reaktory jako budoucnost jaderné energetiky. Současnou dobu pak označil jako dobu „oživení jaderné energetiky“ a „potvrzení její nezbytnosti jako spolehlivého zdroje energie“. Z kontextu pak vyplývá, že prostředkem oživení by měly být právě malé modulární reaktory.
<blockquote>„Snažíme se vdechnout nový život vizi, kterou světu představil prezidentem Eisenhower, vizi o přeměně jaderné energie pro její mírové využití. Tato vize se bohužel postupně vytrácela s časem a někde se dokonce zcela vytratila.“ Rick Perry, Ministr energetiky USA</blockquote>
Perry mimo jiné vyzdvihl možnosti malých modulárních reaktorů v odlehlých a řídce obydlených oblastech světa. Stejně tak mohou malé modulární reaktory díky méně náročné stavbě přispět k nezávislosti některých zemí, které jsou aktuálně závislé pouze na jednom zdroji energie.
Nepřímo tak poukazoval na pobaltské a východoevropské státy, které jsou v zajištění svých energetických potřeb výrazně závislé na ruských dodávkách ropy a zemního plynu.
<blockquote>„Co děláme v USA pro oživení tohoto kriticky důležitého zdroje energie? Zaprvé prodlužujeme životnost a výkonnost současných jaderných reaktorů […]. Zadruhé se snažíme uvést na trh inovativní jaderné technologie.“ Rick Perry, Ministr energetiky USA</blockquote>
Na konferenci také zaznělo, že si malé modulární reaktory zachovávají veškeré výhody stávajících jaderných reaktorů – stabilitu dodávek, nízké emise nebo také možnost skladování dostatečného množství paliva na několik let přímo v místě výroby (čímž je možné zajistit palivo dostatečně dopředu za fixní cenu nezávislou na volatilitě na trhu).
Malé modulární reaktory ovšem mají i výhody navíc oproti současné generaci elektráren – jsou stavebně menší, více flexibilní, nepotřebují vysoké investiční náklady a mohou být na rozdíl od velkých elektráren umístěny i v odlehlých oblastech světa.
<iframe id="videoplayer" src="https://europa.eu/!vw78XQ" width="852" height="400" frameborder="0" scrolling="no" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe> 
Malé modulární reaktory jsou v posledních letech stále více v centru pozornosti. Poté, co se Spojené státy americké přihlásily k pouhém prodloužení životnosti současných<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/jaderna-energetika-jinak-zivotnost-reaktoru-80-let-rozvoj-malych-modularnich-reaktoru/"> jaderných elektráren a rozvoji inovativních jaderných technologií</a>, mají v úmyslu spustit první malé modulární reaktory na půdě Národní laboratoře Idaho.
Zde by se mělo nacházet celkem 12 malých modulárních reaktorů, každý o výkonu 60 MW od společnosti NuScale, se kterou v nedávné době <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-bude-s-americany-spolecne-rozvijet-male-jaderne-reaktory/">uzavřela partnerství i česká společnost ČEZ</a>.
Malé modulární reaktory mají být rozvíjeny i v Evropě – v posledních měsících se k možnému rozvoji přihlásilo jak <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/estonsko-se-ma-vydat-smerem-malych-modularnich-reaktoru-fermi-energia-chce-vybrat-vhodny-model/">Estonsko</a>, tak například i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/polska-skupina-synthos-a-ge-hitachi-budou-spolupracovat-na-vyvoji-maleho-jaderneho-reaktoru/">Polsko</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Filckr, Gage Skidmore

Jaderné elektrárny

Rick Perry vyzdvihl malé modulární reaktory: "Sledujte inovátory," uvedl na konferenci na půdě Evropské komise

Prezident Spojených států amerických na summitu G7 ve Francii prohlásil, že se nehodlá vzdát bohatství USA spočívajícího v dostatečných zásobách energetických surovin kvůli větrným elektrárnám. Donald Trump je, mimo jiné, znám svým negativním přístupem k obnovitelným zdrojům a změnám klimatu.
Donald Trump ve svém proslovu na summitu G7 opět vyjádřil svůj názor na výrobu elektrické energie z větrných elektráren, který je dlouhodobě negativní. Názorově se tak zcela neshodne se svým ministrem pro energetiku, který považuje <a href="https://twitter.com/SecretaryPerry/status/1026594688395030530?ref_src=twsrc%5Etfw">větrné elektrárny za podstatnou součást energetiky v USA</a>.
Podle amerického prezidenta, kterého citovala <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-08-26/trump-unwilling-to-risk-u-s-energy-wealth-for-windmill-dreams">agentura Bloomberg</a>, větrné elektrárny nefungují tak dobře. „Jsme největší producenti energetických zdrojů na světě. Tohoto bohatství se nevzdám kvůli snům o větrných mlýnech, které upřímně tak dobře nefungují,“ prohlásil Donald Trump na závěr summitu G7 (pozn. autora: Donald Trump pro větrné elektrárny převážně používá nesprávný termín windmill – větrný mlýn).
<figure id="attachment_29955" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-29955" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Donald-Trump.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Donald-Trump.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Donald-Trump-512x341.jpg 512w" alt="Donald Trump" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Donald Trump</figcaption></figure>
Není přitom žádným tajemstvím, že Donald Trump nepatří mezi velké zastánce obnovitelných zdrojů ani klimatických změn. Již dříve prezident USA oznámil, že USA odstoupí od klimatické dohody z Paříže. USA přitom mohou odstoupit nejdříve 4. listopadu 2020 (4 roky poté, co dohoda nabyla účinnosti v USA).
Argumenty Donalda Trumpa proti větrným elektrárnám, které citují světová média, přitom zpravidla nejsou postaveny na nestabilním výkonu těchto zdrojů, jak by se dalo očekávat. Donald Trump již dříve uvedl, co vše mu na větrných elektrárnách vadí: mimo to, že je nelze provozovat bez dotací, také zmínil, že <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2016-05-26/trump-s-big-complaint-about-clean-power-is-that-wind-kills-birds">zvyšují úmrtnost orlů</a>, <a href="https://time.com/5649313/trump-wind-cancer-iowa/">způsobují rakovinu</a> a jejich přítomnost u <a href="https://edition.cnn.com/2019/03/22/politics/fact-check-trump-wind-turbines-property-value/index.html">nemovitostí snižuje cenu této nemovitosti až o 65 %</a>.
<iframe src="//players.brightcove.net/293884104/SJa0Thl7_default/index.html?videoId=6057119676001" width="725" height="480" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
Nedávná studie přitom poukazuje na to, že větrné elektrárny mohou snížit cenu nemovitosti o cca <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ovlivni-cenu-nemovitosti-vystavba-vetrne-turbiny-okruhu-1000-metru-muze-dojit-ke-snizeni-az-71/">7,1 % v případě, že jsou ve vzdálenosti do 1 km od nemovitosti</a>. Studie vycházející z cen nemovitostí v USA dokonce nezaznamenala žádný statisticky významný <a href="http://puc.sd.gov/commission/dockets/electric/2017/el17-055/exhibit13.pdf">vliv na cenu nemovitostí v blízkosti větrných elektráren</a>.
Spojené státy přitom do roku 2017, kdy prezident Trump nastoupil do funkce, zvýšily instalovaný výkon větrných elektráren o 15 GW. Díky sektoru větrných elektráren v USA také vzniklo cca 114 000 pracovních pozic na plný úvazek.
Lze ovšem dodat, že větrné elektrárny v USA jsou i zdrojem některých problémů. Jejich typická nestabilita ve výrobě se například podílela na nedávných výkyvech v cenách elektřiny v Texasu, které <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/texas-spatne-povetrnostni-podminky-teploty-nad-38-c-ubytek-vyrobnich-kapacit-vyhnaly-ceny-k-9000-mwh/">oproti normálnímu stavu vzrostly až o 40 000 %</a>. Větrné elektrárny jsou pod drobnohledem i kvůli blackoutům ve Velké Británii a Austrálii. Zatímco v Austrálii místní regulátor zažaloval provozovatele <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/australsky-energeticky-regulator-zaluje-vetrne-parky-za-blackout-roce-2016/">větrného parku kvůli blackoutu v roce 2016</a>, v Británii byl výpadek výroby větrného parku <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju/">jedním z důvodů blackoutu z počátku tohoto měsíce</a>.

Obnovitelné zdroje

Trump vs. větrné elektrárny: "Nedovolím, aby USA kvůli větrným mlýnum přišly o své bohatství v energetice"

Kybernetická bezpečnost v energetice je stále významnějším tématem pro vyspělé státy provozující složitou energetickou infrastrukturu. V USA byl pro účely řešení kybernetické bezpečnosti v energetice založen nový úřad. Jde o reakci na zprávu Ministerstva energetiky USA, která hodnotila kybernetickou bezpečnost a dle které existují v této oblasti mezery.
Přibližně před rokem podepsal prezident Trump exekutivní příkaz číslo 13800, zaměřený na posílení kybernetické bezpečnosti federální síťové infrastruktury a kritické infrastruktury. Tímto příkazem nařídil zpracování řady reportů, které hlouběji zkoumají jednak situaci kybernetické bezpečnosti infrastruktury USA, a také možnosti snížení potencionálních rizik.
Ministerstvo energetiky USA (<a href="https://www.energy.gov/">DOE</a>), ve spolupráci s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti (<a href="https://www.dhs.gov/">DHS</a>), dalšími agenturami a průmyslovými podniky (včetně energetických) vypracovalo požadované <a href="https://www.energy.gov/ceser/articles/department-energy-releases-integrated-strategy-reduce-cyber-risks-us-energy-sector">analýzy</a>. Výsledná zpráva byla ze strany DOE publikovaná 30. května tohoto roku a neshledala za zkoumané období žádné trvalé následky způsobené kybernetickými útoky. Zároveň ovšem upozornila na trend, kdy narůstají rizika spojená s kybernetickou bezpečností.
<h2>Kybernetickou bezpečnost ohlídá nový úřad</h2>
Ministerstvo energetiky USA přikročilo k vytvoření nového úřadu, Office of Cybersecurity, Energy Security, and Emergency Response (<a href="https://www.energy.gov/ceser/office-cybersecurity-energy-security-and-emergency-response">CESER</a>), jehož cílem je posílit roli při ochraně energetické infrastruktury před kybernetickými hrozbami, fyzickými útoky a přírodními katastrofami. Podle ministra energetiky, Ricka Perryho (R), jde o významný krok ze strany ministerstva.
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo energetiky bude nadále spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti, našimi národními laboratořemi, veřejnými partnery a partnery ze soukromého sektoru. Cílem je zlepšit postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyvinout nástroje a schopnosti nové generace, kterými bude možné lépe pochopit a zmírnit kybernetickou zranitelnost v energetickém sektoru.&#8220;
Rick Perry, ministr energetiky USA
</blockquote>
<figure id="attachment_52352" style="width: 618px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52352 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Rick-Perry-DOE-USA.jpg" alt="Rick Perry, Ministr energetiky USA. Zdroj: DOE" width="618" height="318" /><figcaption class="wp-caption-text">Rick Perry, Ministr energetiky USA. Zdroj: DOE</figcaption></figure>
<h2>Mezery v kybernetické bezpečnosti</h2>
Podle zprávy DOE existují v současnosti na poli kybernetické bezpečnosti energetiky mezery. Ty byly rozřazeny do sedmi oblastí. Jedná se o 1) povědomí o možných hrozbách a analýza potencionálních dopadů, 2) vyjasnění rolí a odpovědnosti při reakci na kybernetické hrozby, 3) integraci kybernetické bezpečnosti do plánování energetického zabezpečení, 4) zajištění odborníků ve sledovaných oblastech s odbornými znalostmi, 5) stanovení podmínek pro důvěryhodnost partnerů a dodavatelů, 6) sdílení informací mezi veřejnými institucemi a soukromými společnostmi, 7) zajištění potřebných zdrojů. Podle DOE bude třeba na těchto bodech dále pracovat. Měla by tak dále pokračovat spolupráce mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>
&#8222;Pokračování a posílení partnerství má zásadní význam pro odstranění zjištěných nedostatků ve schopnostech připravenosti a reakce na kybernetické hrozby, omezování potenciálního rozsahu a trvání významné kybernetické události, stejně jako i snížení dopadů na kritické funkce národního hospodářství, obrany a záchranné sítě.&#8220;
Výňatek z tiskové zprávy DOE
</blockquote>

Energetika v zahraničí

USA: Ministerstvo energetiky upozorňuje na mezery v kybernetické bezpečnosti

Bankrot společnosti, krachující výstavba nových jaderných bloků v USA a také firma, které se chtějí mermomocí a co nejdříve zbavit její japonští majitelé. To vše dohromady tvoří mozaiku dnešní povadlé image kdysi slavné korporace Westinghouse.
Všechno ale nasvědčuje tomu, že se mnozí Američané s tímto stavem nesmířili. Ať už sedí v sídle Westinghousu na předměstí pensylvánského Pittsburghu, nebo ve vládních křeslech ve Washingtonu. Muž, který režíruje pokus o téměř zmrtvýchvstání americké jaderné energetiky a také její expanze do zahraničí, se jmenuje Rick Perry. Je americkým ministrem energetiky v administrativě Donalda Trumpa.
Pokud by se Westinghousu podařilo po očekávaném ukončení <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/westinghouse-dnes-pozadal-o-bankrotovou-ochranu-pred-veriteli/">bankrotové procedury </a>v příštím roce zase zaútočit na zahraniční trhy, byl by to významný vzkaz také do Dukovan či Temelína. <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jan-stuller-jedname-sedmi-typech-reaktoru-dukovany-temelin/">Westinghouse je jedním ze šesti uchazečů</a> o stavbu nových reaktorů v Česku, v poslední době byl ale vcelku logicky považován za outsidera.
<h2>Pomohou Saúdi?</h2>
Perry hledá způsoby, jak zajistit pokračování jaderné energetiky ve Spojených státech, v poslední době zaujal i prosazováním zájmů amerických firem v zahraničí. Zdá se, že klíčovou roli v tomto ohledu může sehrát monarchie s ambicemi silné regionální mocnosti na Blízkém východě – Saúdská Arábie.
Zahraničněpolitičtí analytici se již vyjadřovali k mnoha aspektům posilování vazeb mezi Saúdskou Arábií a Amerikou Donalda Trumpa. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že jedna z velkých příležitostí, které Američané v této zemi vycítili, <a href="https://lobelog.com/u-s-to-boost-saudi-nuclear-power-development/">se týká jaderné energetiky.</a>
Saúdské ambice jsou v tomto odvětví obrovské – do roku 2040 se chystají vybudovat 16 nových reaktorů. Už připravují výběrové řízení na první dva z nich. V dlouhodobějším výhledu se rýsují zakázky za desítky miliard dolarů pro dodavatele know-how, technologie i subdodavatelských prací. Ve hře jsou zájemci ze zemí, jejichž názvy zaznívají také v souvislosti s Dukovany či Temelínem – Rusko, Čína, Jižní Korea, Francie i Japonsko.
A Rick Perry silně lobbuje za prosazení dalšího uchazeče. Americký Westinghouse nabídne své nejnovější reaktory AP 1000, známé už z předchozího zrušeného temelínského tendru.
<figure id="attachment_31441" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/6236338551_08812b7e91_b.jpg"><img class="size-full wp-image-31441" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/6236338551_08812b7e91_b.jpg" alt="" width="1024" height="683" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Americký ministre energetiky Rick Perry, autor: Gage Skidmore, Flickr</figcaption></figure>
<h2>Lákání partnerů</h2>
Westinghouse zároveň podle dostupných informací jedná o <a href="https://uk.reuters.com/article/us-saudi-nuclear-usa-exclusive/exclusive-westinghouse-discussing-group-bid-for-saudi-nuclear-tender-sources-idUKKBN1DL1BF">vytvoření konsorcia amerických firem</a>, které by šly do saúdského tendru společně s ním a vytvořily komplexní nabídku.
Spekuluje se o elektrárenské společnosti Exelon nebo engineeringové a stavební firmě Bechtel. Je jasné, že Westinghouse potřebuje silné partnery – všichni mají v živé paměti, že se do bankrotu dostal poté, co se rozhodl pod svou vlastní střechou spojit různé činnosti včetně stavebních prací.
O silném zájmu Washingtonu zachovat a rozvíjet americké know-how v jaderné energetice svědčí i ochota vyjít Saúdům vstříc v otázkách bezpečnosti – a to možná nad rámec toho, na co zřejmě byly ochotny kývnout předchozí americké administrativy. O rozvoji spolupráce při mírovém využití atomu jednala s arabskou monarchií už vláda George Bushe mladšího. Tyto rozhovory vyústily v předběžnou dohodu, podle níž Američané pomohou s rozvojem jádra, zatímco Saúdové se připojí k americkému programu, který měl čelit hrozbě šíření jaderných zbraní.
Vzorem pro ujednání se Saúdy se měla stát americká dohoda se Spojenými arabskými emiráty, podle níž se tato země vzdává aktivit na začátku i na konci palivového cyklu – tedy obohacování uranu a takového přepracování vyhořelého jaderného paliva, které by vedlo k produkci plutonia. V případě Saúdské Arábie ale Američané vysílají signál, že by mohli být ochotni na obohacování uranu přímo v Saúdské Arábii přistoupit. Pro Saúdy to je zásadní záležitost – vzhledem k tomu, že mají poměrně rozsáhlé zásoby vlastního uranu.
<h2>Stará známá Indie</h2>
To, že se Saúdská Arábie za nového krále Salmána a jeho vlivného syna Mohameda rozhodla pro rozvoj jaderné energetiky, se může Američanům jevit jako nečekaný dar z nebes. Na dalším významném trhu v Indii jde zase o to, zda se podaří realizovat už dávno dojednané projekty. Westinghouse i v nejtěžších chvílích bankrotové procedury tvrdil, že hodlá<a href="http://www.moneycontrol.com/news/india/us-bankruptcy-move-wont-impact-india-project-westinghouse-2422017.html"> dokončit už dříve plánovanou dodávku šesti reaktorů </a>AP 1000 do státu Ándhrapradéš navzdory veškerým potížím v USA. A také navzdory tomu, že dosud mateřská společnost Toshiba se už účasti v jaderných projektech (nejenom) v Indii vzdala.
Ani v Indii, kterou může do budoucna čekat druhý největší boom ve výstavbě jaderných elektráren na světě hned po Číně, nejsou Američané bez šance. I tady může Westinghouse počítat s podporou washingtonské administrativy. Indové se tradičně snaží rozvíjet jadernou energetiku ve spolupráci s Rusy, Francouzi i Američany, přičemž momentálně se nejvíce projektů rýsuje Rusům – i vzhledem k potížím amerických a francouzských firem.
Indové se zřejmě budou snažit své vztahy v jaderné energetice diverzifikovat a také hledat kompromisy v záležitostech, které zahraniční firmy dosud odrazovaly. Patří mezi ně otázka zodpovědnosti za případné budoucí škody.
Menší šance asi bude mít Westinghouse v Británii, pokud tamní projekt Toshiby v jaderné elektrárně Moorside převezmou Korejci nebo Číňané. Na druhé straně by ani spolupráce s těmito asijskými partnery nebyla pro Westinghouse žádnou novinkou.
Američané podle všeho budou usilovat o stavbu reaktorů i v řadě dalších zemí – kromě Česka také například v Jižní Africe, Turecku, nebo i Polsku.
<h2>Bez domácího hřiště</h2>
Dnes silně ochablý Westinghouse samozřejmě nemá vůbec nic jistého, faktem ale je, že zahraniční trhy jsou – alespoň pokud jde o výstavbu nových jaderných reaktorů – jeho jedinou šancí. I kdyby totiž Rick Perry se svou snahou podpořit jadernou energetiku ve Spojených státech uspěl, bude se to týkat spíše udržování při životě stávajících jaderných elektráren a potenciálně nástupu v oblasti reaktorů další, čtvrté generace.
Představa, že by Westinghouse mohl stavět další reaktory AP 1000 přímo ve Spojených státech, dnes vypadá utopicky. Po vynuceném ukončení projektu dvou nových reaktorů v Jižní Karolíně bude firma ráda, pokud se vůbec podaří dokončit stavbu jediných <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlastnici-jaderne-elektrarny-vogtle-haji-sve-doporuceni-dokonceni-projektu/">dvou reaktorů tohoto typu v Georgii.</a>
Na zahraničních trzích by Westinghouse zřejmě mohl počítat s podporou americké státní Ex-Im banky. Této agentuře pro podporu exportu (obdobě české pojišťovny EGAP a České exportní banky) sice hrozilo uzavření – prosazované radikálními zastánci volného trhu, ale Trumpově administrativě se zřejmě bude už vzhledem k její národně orientované obchodní politice Ex-Im banka velmi hodit.
<a href="http://ceskapozice.lidovky.cz/sef-americke-ex-im-bank-spojime-sily-s-japonci-a-muzeme-financovat-temelin-1lo-/tema.aspx?c=A130812_220300_pozice_134878">Ex-Im banka měla podpořit Westinghouse </a>už ve zrušeném temelínském tendru. V případě Česka je nicméně možné, že tuzemští politici dají přednost kapitálovému vstupu uchazeče o stavbu nových reaktorů do projektu. Takovou formu zapojení do financování projektů Westinghouse dosud odmítal.
<figure id="attachment_37051" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Westinghouse-logo-NY.jpg"><img class="size-full wp-image-37051" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Westinghouse-logo-NY.jpg" alt="Westinghouse New York" width="725" height="484" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Westinghouse v New Yorku</figcaption></figure>
<h2>V časovém presu</h2>
Otazníků kolem budoucnosti Westinghousu nicméně pořád zůstává mnoho. Jsou tu sice nové plány a možná i nečekané naděje, hodně ovšem bude záležet na tom, co tomu všemu řeknou noví majitelé. Záleží i na tom, kdy skončí restrukturalizace dluhu Westinghousu a současná bankrotová procedura.
Stávající majitelé z Toshiby by chtěli <a href="http://www.post-gazette.com/powersource/companies/2017/11/22/Toshiba-wants-to-wash-its-hands-of-Westinghouse-by-the-end-of-March/stories/201711220089">všechno stihnout do konce března</a> – včetně prodeje své americké dcery. Toshiba totiž musí co nejdříve urovnat své finanční záležitosti, sama se dostala do obrovských ekonomických problémů, mimo jiné právě kvůli potížím své jaderné divize Westinghouse. Japonské firmě, jejíž historický věhlas nijak nezaostává za její americkou dcerou, hrozí stažení akcií z tokijské burzy.
Už je naprosto evidentní, že do prodeje Westinghousu se tentokrát rozhodli mluvit i američtí vládní činitelé. Dali najevo, že využijí veškerých zákonných možností, aby se firma se sídlem v Pittsburghu nedostala do rukou případných nechtěných zahraničních zájemců – tedy Číňanů a Rusů. Původně se zdálo, že by si Američané a Japonci přáli, aby Westinghouse koupili Korejci. Ti ale podle všeho v něčem podobném viděli velké riziko. (Projevili ale zájem o projekt britské elektrárny Moorside.)
<h2>Finanční žraloci</h2>
O Westinghouse se tak zřejmě poperou finanční „žraloci“ – <a href="https://www.reuters.com/article/us-westinghouse-m-a-blackstone/exclusive-blackstone-apollo-team-up-for-westinghouse-bid-sources-idUSKCN1C2371">americké fondy privátního kapitálu. </a>To by mohlo mít zajímavé důsledky – firma by se po peripetiích několika desetiletí dostala oklikou přes Británii a Japonsko zase do amerických rukou. Na druhou stranu by ovšem zatím nezískala vlastníka z oboru a skutečně strategického partnera. Budoucí majitelé mohou vidět budoucnost v dalších významných větvích byznysu Westinghousu – tedy jaderném palivu a službách, nikoliv ve výstavbě nových reaktorů. Zřejmě bude záležet i na tom, jak je svými aktivitami a podporou na zahraničních trzích povzbudí washingtonská administrativa.
Agentura Reuters již dříve informovala, že mezi potenciální zájemce o Westinghouse patří fondy jako Blackstone Group, Apollo Global Management nebo Cerberus Capital Management – snad ve spojení s výrobcem komponentů jaderných elektráren BWX Technologies.
Fond Apollo miliardáře Leona Blacka už ostatně do příběhu zbankrotovaného Westinghousu vstoupil dříve – poskytl finance na bankrotovou reorganizaci. Apollo má pověst finančníků, kteří vyhledávají „vystresovaná aktiva“, firmy v problémech, na nichž dokáží vydělat. Nebojí se ostrých soubojů a právních sporů. V případě Westinghousu se teprve ukáže, co to bude znamenat – zda ho noví majitelé zase postaví na nohy, nebo třeba dále „rozkouskují“ jako kdysi slavnou obří průmyslovou korporaci <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/potize-westinghousu-bylo-zadelano-uz-pred-dvaceti-lety-vzpomina-frantisek-hezoucky/">Westinghouse, jejíž záběr byl mnohonásobně širší</a> než dnes.
Autor je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.

Vzkaz (také) do Dukovan: Američané oživují Westinghouse

Současná americká vláda, vedená Donaldem Trumpem, plánuje dotace pro fosilní zdroje. Podle analýzy by plánované dotace pro provozované uhelné a jaderné elektrárny měly vyjít americké daňové poplatníky ročně na 10,6 miliard dolarů. Kompenzační platby mají být speciálním bonusem za spolehlivost dodávek. 
<a href="https://energy.gov/sites/prod/files/2017/09/f37/Notice%20of%20Proposed%20Rulemaking%20.pdf">Návrh</a> z pera amerického Ministerstva energetiky (<a href="https://energy.gov/">DoE</a>) plánuje zavést kompenzační poplatky pro vybrané zdroje. Mělo by jít o elektrárny které poskytují spolehlivé dodávky elektřiny. Návrh se ovšem liší od tradičních <a href="http://oenergetice.cz/clanky/kapacitni-platby/">kapacitních plateb</a>, jaké známe například z Evropy. Kompenzace totiž mají získat ty zdroje, které mají v areálu elektrárny zajištěnou zásobu paliva na alespoň 90 dní. Za vznikem návrhu stojí Rick Perry, ministr energetiky v Trumpově vládě.
<blockquote>
“Dotace jsou nezbytné, pokud se chceme vyhnout výpadkům dodávek v dobách nedostatku elektřiny z výrobních zdrojů, například v důsledku přírodních katastrof.” 
Rick Perry, ministr energetiky USA
</blockquote>
<h2>Neefektivní, drahé a neekologické, tvrdí kritici</h2>
Plán je kritizován z různých stran a nejčastější výtka směřuje k environmentálním problémům. Návrh totiž zvýhodňuje především <a href="http://oenergetice.cz/clanky/uhelne-elektrarny/">uhelné</a> a <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/">jaderné elektrárny</a>, které jsou ovšem v posledních letech v USA vytlačovány levnými <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eia-prvenstvi-ve-vyrobe-elektriny-usa-se-letos-podeli-uhli-zemni-plyn/">plynovými zdroji</a> a <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/">OZE</a>.
Podle <a href="http://energyinnovation.org/wp-content/uploads/2017/10/20171021_Resilience-NOPR-Cost-Research-Note-FINAL.pdf">analýzy</a> od nevládních organizací Climate Policy Initiative a Energy Innovation by tento návrh znamenal roční náklady ve výši 10,6 mld USD (234 mld Kč) placené z peněz amerických daňových poplatníků. Proti návrhu se postavila rovněž American Petroleum Institute, která nesouhlasí s nastavením kompenzací, které prý favorizují uhelné elektrárny před plynovými.
<blockquote>
&#8222;Dotace v takové formě by vedly pouze k udržení neekonomických elektráren na trhu o něco déle. Jde přitom o zdroje, které dnes již nedokáží konkurovat levným plynovým zdrojům a klesající ceně elektřiny z OZE.” 
Brendan Pierpont, energetický poradce při Climate Policy Initiative
</blockquote>
<figure id="attachment_42934" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-42934" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vedeni-namraza-725x483-512x341.jpg" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Námraza zatěžující elektrické vedení.</figcaption></figure>
<h2>Podle vlády hrozí nedostatek zdrojů</h2>
Trumpova administrativa <a href="https://energy.gov/downloads/download-staff-report-secretary-electricity-markets-and-reliability">argumentuje</a> nutností zabezpečit dodávky elektřiny v základním zatížení (baseload), tak aby z důvodu nedostatku <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/entso-e-vyrobni-kapacity-eu-jsou-roku-2025-dostatecne-nejistota-panuje-ohledne-uzavirani-elektraren/">výrobních kapacit</a> nedošlo k nestabilitě sítí. Dle dat amerického Ministerstva energetiky bylo mezi lety 2002 až 2016 vyřazeno z provozu 531 uhelných bloků a v minulém roce bylo rovněž ohlášeno ukončení provozu u 8 jaderných reaktorů.
Podle <a href="http://rhg.com/notes/the-real-electricity-reliability-crisis">studie</a> Rhodium group ovšem odstavování starých či neekonomických fosilních zdrojů v posledních letech nemělo prakticky žádný vliv na dodávky elektřiny. Důvodem většiny přerušení dodávek byly extrémní vlivy počasí, proti kterým ovšem není imunní žádná soustava s jakoukoliv zdrojovou základnou.
Plánované kompenzace doposud nebyly schváleny Federální energetickou regulační komisí (<a href="https://www.ferc.gov/">FERC</a>). Dá se ovšem očekávat, že návrh kompenzací projde, neboť dva ze tří komisařů byli jmenováni přímo Trumpem. Jeden z komisařů, Neil Chatterjee, rovněž již dříve vyslovil podporu pro dotace fosilním zdrojům. O návrhu by se mělo hlasovat 27. listopadu.
Cílem plánu je pravděpodobně snaha Donalda Trumpa dostát svým předvolebním slibům. Trump již od své předvolební kampaně tvrdí, že <a href="http://oenergetice.cz/uhli/ft-trump-sliboval-uhli-lepsi-zitrky-realita-jina/">chce zastavit</a> dlouhotrvající pokles uhelné energetiky a rovněž skoncovat s “válkou” proti komunitě těžařů uhlí. Tu údajně započal Barrack Obama, když prosadil <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/budoucnost-americke-energetiky-ve-svetle-clean-power-plan/">Clean Power Plan</a>.