Infografika: Jak si představuje energetiku v roce 2050 Evropská unie?

DomůElektřinaInfografika: Jak si představuje energetiku v roce 2050 Evropská unie?

Evropská energetika prochází transformací, mezi jejíž trendy patří zejména zvyšování energetické účinnosti a náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji. Možný vývoj evropského energetického sektoru prezentuje Evropská komise ve svém referenčním scénáři z letošního roku, ve kterém na základě globálních trendů a platné či připravované legislativy projektuje vývoj v oblasti energetiky, dopravy a emisí členských zemí.

Postupně bude pokračovat dekarbonizace energetiky, avšak pomaleji, než dle dříve stanovených klimatických cílů. Do roku 2020 by tak celkové emise skleníkových plynů měly ve srovnání s hodnotami z roku 1990 poklesnout o 26 %, v roce 2030 o 35 % a do roku 2050 následně o 48 %.

Rozvoj evropského energetického sektoru si v následujících letech vyžádá nemalé investice. Celkově by náklady spojené s energetikou měly vzrůst z 11,2 % HDP EU v roce 2015 na 12,3 % HDP v roce 2020, částečně vzhledem k předpokládanému růstu cen fosilních paliv. Do roku 2030 by se náklady měly udržet na stabilní úrovni, následně však budou vzhledem k dříve provedeným investicím klesat.

Spotřeba a poptávka po energii

Od dosažení maxima v roce 2005 poptávka po energii v Evropské unii klesá a stejný trend předpokládá studie i do roku 2040. Významného poklesu podílu na pokrytí poptávky se dočkají zejména pevná fosilní paliva, jež budou nahrazena obnovitelnými zdroji. V případě zemního plynu a jaderné energie zůstane podíl na energetickém mixu EU do roku 2050 téměř beze změn.

Stejně jako poptávka bude klesat i spotřeba primární energie, a to rychlejším tempem vzhledem k navyšování účinnosti využívání energie. Do roku 2020 tak studie předpokládá pokles vzhledem k referenčním hodnotám z roku 2007 o 18,4 %, nepředpokládá tedy dosažení 20% cíle. Spotřeba primární energie má klesat i po roce 2020, kdy v roce 2030 bude vůči prvnímu desetiletí téměř o čtvrtinu nižší.

I přes značné investice do obnovitelných zdrojů energie si fosilní paliva zachovají své postavení, kdy ropa a zemní plyn budou v roce 2050 pokrývat stále více než polovinu energetických potřeb EU. Vzhledem k nadpolovičnímu podílu fosilních paliv se energetická závislost EU na dovozu bude v celém období pohybovat nad hranicí 50 %.

S klesajícím podílem fosilních paliv posílí naopak role elektrické energie, která v současnosti pokrývá zhruba pětinu energetických potřeb Evropské unie. S rostoucí výrobou elektřiny tak její podíl na celkové poptávce po energii vzroste na 25 % v roce 2030, do roku 2050 poté na 28 %.

V následujících desetiletích rovněž výrazně poroste podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Obnovitelné zdroje v minulém roce pokrývaly přibližně 16 % celkových energetických potřeb EU, do roku 2050 se má jejich podíl zdvojnásobit na 32 %.

Elektroenergetika

Referenční scénář Evropské komise počítá s postupným nárůstem výroby elektrické energie, přičemž největšího růstu se má dostat obnovitelným zdrojům.

Podíl intermitentních obnovitelných zdrojů, tedy fotovoltaických a větrných elektráren, na čisté výrobě elektrické energie dosáhne dle studie do roku 2020 téměř jedné pětiny. V roce 2030 pak tyto zdroje budou dodávat čtvrtinu elektrické energie, v roce 2050 až 36 %.

Výroba elektrické energie v jaderných zdrojích zůstane v unijním měřítku v průběhu sledovaného období na zhruba stejných hodnotách jako dnes, její podíl na dodávkách však vzhledem k rostoucí celkové výrobě postupně klesne z 27 % v roce 2015 na 22 % v roce 2030.

Rostoucímu trendu se nevyhne ani cena elektrické energie pro odběratele, která v průměru může do roku 2030 vzrůst ve srovnání s rokem 2010 až o 18 %, v období do roku 2040 by se měla již stabilizovat a následně mírně klesat.

S výší ceny se bude nadále měnit i její struktura. V průběhu následujících let porostou díky investicím zejména kapitálové výdaje spojené s výrobou elektrické energie, které v roce 2020 dosáhnou svého maxima. V období po roce 2030 se největšího růstu dočkají vzhledem k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů v síti náklady na přenos a distribuci.

Doprava

Oblast dopravy se bude vyznačovat postupným růstem podílu elektrické energie, který se bude zvyšovat především díky vyšší míře elektrifikace železnic a rozvoji elektromobility. Celkový podíl elektřiny na spotřebě v dopravě tak vzroste ze současného 1 % na 2 % v roce 2030 a následně 4 % v roce 2050.

V případě silniční a lodní nákladní dopravy by konvenční ropné produkty mohl v dlouhodobém horizontu částečně nahradit zkapalněný zemní plyn (LNG), podporovaný implementací nových směrnic, jež podpoří využívání alternativních paliv.

Studie předpokládá pokračující trend poklesu podílu benzinu do roku 2030, nafta si naopak své postavení do roku 2030 udrží téměř beze změny. Spotřeba leteckého paliva nicméně poroste navzdory zavádění opatření pro zvyšování energetické účinnosti až do roku 2050. Ropné produkty tak v roce 2030 budou stále pokrývat 90 % energetických potřeb spojených s dopravou, do roku 2050 má jejich podíl poklesnout na 86 %.

Zdroj: EU Reference Scenario 2016