Česká republika stojí na křižovatce dějin své energetiky. Zatímco se vláda potýká s komplikacemi kolem výběru dodavatele nových jaderných bloků v Dukovanech, energetičtí experti upozorňují na zásadní chyby ve financování celého projektu. Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a dlouholetý zmocněnec vlády pro výstavbu jaderných elektráren, v rozhovoru pro pořad Průmyslová zóna Pavla Janečka na platformě FocusOn vysvětluje, proč současný hybridní model může projekt fatálně zdražit.Privatizace ČEZu, která

Česko nebude mít v roce 2040 odkud dovézt elektřinu, upozorňuje bývalý šéf ČEZu

infografika

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) v pokročilé fázi vývoje

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) ve výstavbě

Infografika: Česká energetika slaví 100 let. Jak se za tu dobu změnila?

Infografika: Odpad jako zdroj energie. Jak je využíván v ČR a Evropě?

Infografika: Vývoj bilance elektřiny v regionu střední Evropy

Infografika: Česká energetika v 21. století

Infografika: 40 % Čechů by při nákupu auta volilo alternativní pohon. Nejdříve ale musí zlevnit

Infografika: Elektromobilita v Evropské unii a srovnání s Českou republikou

Infografika: Elektrifikace jako prostředek dekarbonizace

Infografika: Jak si představuje energetiku v roce 2050 Evropská unie?

Myslím, že se trochu mýlíte oba dva. Obojí jsou peníze, získané lidově řečeno zlodějnou. Byly určitými legálními ale nemorálními manévry vykradeny z peněženek obyčejných občanů, kteří potřebují elektřinu. Netýká se to tedy bezdomovců a taky těch velmi bohatých, pro které to je zanedbatelný pakatel.
A jsou používány těmi, co ty stamiliardy získali k disposici, především k účelu posílení jejich moci. To oni rozhodnou, kam půjdou....

Německo v prvním čtvrtletí zvýšilo spotřebu energie o 5,5 % kvůli slabším OZE

Budu parafrázovat Váš nedávný výrok: "Můžete tu slovíčkařit, ale ten závěr je jasný". Jsou to vše peníze z našich peněženek používané na podporu OZE.

Dlouhodobým provozem byla myšlena životnost. První výkyv v síti zachytí baterie, dál na ní navážou přečerpávačky pro získání času pro najetí plynu a následně paroplynu. To samozřejmě může fungovat nejlépe za dostatečně vybudované kapacity v jednotlivých těchto výrobních formách. Nápomocné nám budou propojené soustavy, nově vyvíjené způsoby akumulace v CO2 a tepelné v tavných solí. Ani 1 kWh nemusí přijít na zmar, bude o ní spíše nouze. A nabízí se další výpomoc v rychle vyvíjených efektivnějších SMR a získání energie z hlubin taky nepřešlapuje na místě dle posledních informací. Tento vývoj odsune mamutí kontraverzní jádro do postupného zániku s možným urychlením v nečekaném závažnějším kdekoli na světě selhání. A s trvalým uložištěm jaderného odpadu se budeme potýkat dlouhá léta, tak jako v současnosti s ekologickým narušení z minulosti.

Potřebujeme základní zásobování elektrickou energií?

@Bob 1. červen 2025, 19:26
Tímto jste mi připomněl památnou hlášku:
"Hodinky nebo holínky – to je fuk, obojí se natahuje":-)

Rád bych připomněl, že zatímco ČR úspěšně provozuje dvě jaderné elektrárny s celkem šesti bloky, Polsko se už od roku 1969 neúspěšně snaží postavit svou první, úvahy sahají minimálně do roku 1964. Toto je už minimálně třetí pokus.

Polsko hledá partnera pro svoji druhou jadernou elektrárnu. Nebude to jednoduché

Manažer/ka Provozování distribučních zařízení (PDZ)

Nákupčí - senior

Hodonín - Energetické a těžařské společnosti MND z Hodonína loni klesly tržby na polovinu na 28,6 miliardy korun, zisk zhruba o třetinu na 572 milionů korun. Finanční výsledky jsou z velké části závislé...

Firmě MND loni klesly tržby o polovinu na 28,6 mld. Kč, závisí na cenách energií

Čistý zisk energetické skupiny MND miliardáře Karla Komárka se snížil z 806 milionů korun v roce 2023 na loňských 572 milionů korun. Tržby spadly skoro na polovinu: z 56,4 miliardy na 28,7 miliardy korun, uvedla MND ve výroční zprávě za minulý r

Propad zisku. Přesto Komárkova energetická skupina MND loni vydělala 572 milionů

V Jižní Koreji technici oficiálně zahájili stavbu dalšího jaderného bloku v elektrárně Shin Hanul. Třetí blok elektrárny typu APR-1400 bude disponovat instalovaným výkonem 1400 MW. Dokončení bloku země plánuje na rok 2032. Podle původních plánů 

KHNP oficiálně zahájila stavbu nového jaderného bloku APR-1400 v Jižní Koreji

Polsko zahájí v červnu tohoto roku hledání investora pro svoji druhou jadernou elektrárnu. Tentokrát bude proces složitější, jelikož země nehledá jen dodavatele technologie, ale strategického partnera, který do projektu také kapitálově vstoupí. 

Odvětví jaderné energetiky se v posledních letech stalo známé vysokým překračováním rozpočtů a zpožďováním výstavby. Nových reaktorů se přitom v Evropě staví mnohem méně než během první éry stavby jádra.