Jaderné elektrárny

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) v pokročilé fázi vývoje

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) ve výstavbě

<p><strong>Česko si spolu se Slovenskem v letošním roce připomíná 100leté výročí od vzniku samostatného Československa. Během posledního století si současná Česká republika prošla mnoha obdobími. Podobně si svým vývojem prošla i tuzemská energetika, jejíž počátky sahají zejména do období první republiky.</strong></p>
<p>Zatímco před 100 lety byla možnost posvítit si doma elektrickou žárovkou výsadou, dnes si plnohodnotný život bez elektrické energie, zemního plynu či dalších energetických komodit dokáže představit málokdo.</p>
<h2>První republika: Elektrizace Československa</h2>
<p>Zatímco dnes jsme přístroji napájenými elektřinou obklopeni na téměř každém kroku, před sto lety byla situace diametrálně odlišná. To, co dnes považujeme za samozřejmost, byla výsada – po konci 1. světové války v roce 1918 měl přístup k elektrické energii pouze každý třetí obyvatel Československa. Výrazně odlišná byla i spotřeba elektřiny – domácnost s přístupem k elektřině spotřebovala v roce 1918 v průměru 100 kilowatthodin za rok, což by dnešní průměrné české domácnosti nemuselo vystačit ani dva týdny. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-v-cr-za-poslednich-100-let-vzrostla-z-1-twh-na-74-twh/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Celkově se na území dnešní ČR v roce 1918 spotřebovalo přibližně 1000 GWh</a>.</p>
<figure id="attachment_56658" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56658" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Ceska-energetika-srovnani-1918_2017.png" alt="Za poslední století vzrostla spotřeba elektřiny na území ČR více než 70x, plynu více než 600x. Výrazně stoupla i výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů" width="725" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Za poslední století vzrostla spotřeba elektřiny na území ČR více než 70x, plynu více než 600x. Výrazně stoupla i výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů</figcaption></figure>
<p>Hlavním tahounem elektrifikace bylo v počátcích První republiky především zemědělství, jelikož průmyslové podniky disponovaly vlastními zdroji elektrické energie. Nedostatek pracovních sil nutil tehdejší zemědělce hledat náhradu lidské práce ve strojích. Začaly tak vznikat malé elektrárny s lokálními distribučními sítěmi. Rostoucí hlad po elektrické energii tak nutně vedl k výstavbě nových zdrojů.</p>
<h3>30. léta: Počátky hydroenergetiky na Vltavě</h3>
<p>Jelikož na počátku minulého století lidstvo nemělo k dispozici jaderné elektrárny, či moderní obnovitelné zdroje jako větrné či fotovoltaické elektrárny, většinu výroby elektřiny zajišťovaly elektrárny spalující fosilní paliva či vodní elektrárny.</p>
<p>První plány na úpravy toku řeky Vltavy za účelem umožnění jejího splavení z Českých Budějovic až do Mělníka sahají do konce 19. století. Větší pozornosti se Vltava dočkala v období po 1. světové válce, kdy se objevily zájmy o výrobu elektrické energie. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vodni-elektrarny-v-cr-vltavska-kaskada-1-cast/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">První elektrárnou Vltavské kaskády byla vodní elektrárna na nádrží Vrané</a>, v současné době posledním stupni tohoto díla.</p>
<p>Vltavskou kaskádu nyní tvoří devět vodních děl rozprostřených na řece Vltavě v úseku delším než 250 km. Kromě výroby elektrické energie slouží nádrže především k akumulaci vody, zlepšení průtoku dolního toku řeky, rekreačním činnostem a v neposlední řadě k ochraně před povodněmi. Vodní elektrárny kaskády byly uváděny do provozu v období delším než 50 let, přičemž první z nich, Vrané, dodává elektrickou energii již od roku 1936.</p>
<h3>40. léta: Plynofikace začíná</h3>
<p>Ačkoliv byl zemní <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-a-zemniho-plynu-v-ceske-republice-historie-a-soucasnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">plyn objeven na území Česka na začátku 20. století</a>, do druhé poloviny minulého století nebyl v Česku nijak významně využíván. Zpočátku byl plyn, tehdy ještě ne zemní, využíván zejména v lampách k osvětlení. Takzvaný svítiplyn, plyn tvořený směsí vodíku, oxidu uhelnatého, metanu a dalších plynů, byl v Česku vyráběn již v 19. století.</p>
<p>Již ke konci 19. století, a nadále ve stoletím 20. byl plyn v lampách postupně vytlačován elektrickou energií. Plyn se však rychle uplatnil v jiných oblastech, zejména v průmyslu, například pro pohon motorů, a dále také k vytápění.</p>
<p>Další éra rozvoje využívání zemního plynu nastala na počátku 40. let s vybudováním první tlakové plynárny v Záluží u Mostu, která využívala tlakového zplyňování hnědého uhlí kyslíkem a vodní párou. Zároveň vznikly první vysokotlaké plynovody, které plyn z plynárny dopravovaly do Děčína, později do Mostu, Teplic, Ústí nad Labem a dalších měst na severozápadě Čech.</p>
<p>Zemní plyn se v Československu začal intenzivněji využívat <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6604.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">až ke konci 60. let se zprovozněním prvního mezistátního plynovodu Bratrství</a>, který přiváděl zemní plyn ze Sovětského svazu přes Ukrajinu a Slovensko na Jižní Moravu. Intenzivní plynofikace českých domácností poté proběhla relativně nedávno v 90. letech, kdy plyn sloužil jako ekologičtější náhrada uhlí.</p>
<h2>Poválečné období</h2>
<p>Poválečná obnova hospodářství podpořila růst poptávky po elektřině a výkon elektráren se tak v padesátých letech více než zdvojnásobil. Další růst spotřeby elektřiny pokračoval s tím, jak elektřina pronikala do dalších průmyslových odvětví, ale i do československých domácností.</p>
<p>S rostoucím počtem elektráren a odběratelů se tak rozšiřovaly i rozvodné sítě. Menší, izolované přenosové sítě se nakonec v 50. letech spojily, čímž daly vzniknout centrálně řízené soustavě.</p>
<h3>50. – 60. léta: Zrození a rozvoj české přenosové soustavy</h3>
<p>Za <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/za-posledni-stoleti-bylo-na-uzemi-cr-vybudovano-250-tisic-km-elektrickeho-vedeni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">počátek vzniku jednotné československé elektrizační soustavy lze považovat počátek 50. let</a>, kdy se spojily dvě největší sítě – česká a moravskoslezská. Nové úseky přenosového vedení na napěťové hladině 220 kV propojily severozápad Čech s jižní Moravou. V roce 1953 se propojil český a moravskoslovenský systém dvěma vedeními 100 kV.</p>
<p>V šedesátých letech se poté rychle rozvíjela soustava 400 kV, která od té doby slouží jako páteřní síť pro přenos elektrické energie. První 400kV vedení bylo zprovozněno v září 1965 z Hradce u Kadaně do Prosenice v délce 346 kilometrů.</p>
<p><a href="https://www.ceps.cz/cs/vyvoj-prenosove-soustavy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Páteřní přenosová síť byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století</a>. V současné době ji tvoří především vedení na hladině 400 kV. Vedení o napští 220kV, jejichž výstavba byla ukončena na počátku 70. let, dnes slouží převážně jako záložní a doplňková vedení a dále pro vyvedení výkonu z velkých elektráren.</p>
<h3>70. léta: Zlatá éra uhelné energetiky</h3>
<p>Přestože Česká republika disponuje rozmanitým mixem různých zdrojů elektrické energie, největší slovo mají při výrobě elektřiny stále uhelné elektrárny. <a href="http://ekonomicky-denik.cz/prvni-republika-obdobi-socialismu-zlata-leta-uhelnou-energetiku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Uhelná energetika se v Česku rozvíjela v několika vlnách</a>. Největší nárůst nových uhelných elektráren nastal díky vysoké úrovni prvorepublikového strojírenství a ocelářství hned po vzniku samostatného Československa. Poválečné období bylo typické přechodem na blokové uspořádání uhelných elektráren, 60. až 80. léta poté skokovým nárůstem výkonu bloků.</p>
<p>Koncem roku 1970 bylo v provozu 20 bloků po 32 MW, 26 bloků o výkonu 50 až 55 MW, 21 bloků s výkonem 100 a 110 MW a tři 200MW bloky. Mezi lety 1970 až 1989 byly vybudovány nové zdroje o celkovém výkonu 8 640 MW. Jednalo se zejména o bloky s výkonem 110 či 200 MW, výjimkou byla například elektrárna Mělník III s jedním 500MW blokem.</p>
<figure id="attachment_56657" style="width: 765px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56657" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Vyvoj-vyroby-elektriny-na-uzemi-CR-v-letech-1918_2017-kopie.png" alt="S výstavbou velkého počtu výrobních bloků rovněž rostla výroba elektrické energie na území ČR" width="765" height="660" /><figcaption class="wp-caption-text">S výstavbou velkého počtu výrobních bloků rovněž rostla výroba elektrické energie na území ČR</figcaption></figure>
<h3>80. léta: Zkrocení atomu</h3>
<p>V druhé polovině minulého století se lidstvu podařilo dostat pod kontrolu jaderné štěpení, což otevřelo další možnost pro výrobu elektrické energie. <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-elektrarna-dukovany/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Počátky jaderné energetiky na území Československa sahají do roku 1970</a>, kdy tehdejší ČSSR a SSSR podepsaly dohodu o stavbě dvou jaderných elektráren (Dukovany a Jaslovské Bohunice) s výkony 1760 MW.</p>
<p>Rozhodnutí o výstavbě 4 bloků v lokalitě Dukovany padlo v roce 1975 a po pozastavení výstavby a přehodnocení projektu započala v roce 1978 výstavba elektrárny. Na území bývalé ČSSR byla jako první jaderná elektrárna vůbec provozována elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích. První českou jadernou elektrárnou se však stala až elektrárna Dukovany, jejíž první blok začal dodávat elektřinu do sítě v roce 1985.</p>
<p>Po roce 2000 elektrárna pokračovala v postupném rozvoji a v roce 2009 byl po odstávce spuštěn první modernizovaný blok, nově s elektrickým výkonem na úrovni 510 MW. V květnu 2012 pak prošel finální částí modernizace i poslední blok, a Dukovany tak místo původního elektrického výkonu 1760 MW vyrábí až 2040 MW.</p>
<h2>Porevoluční období ve znamení ekologizace uhelných zdrojů</h2>
<p>Masivní využívání uhelných zdrojů se v druhé polovině 20. století podepsalo na stavu životního prostředí nejen v socialistickém Československu, ale i v mnoha dalších zemích. Zvlášť závažné dopady měly kyselé deště vyvolané spalováním fosilních paliv, tedy i uhlí v uhelných elektrárnách.</p>
<p>Jedním z nejvýznamnějších kroků v porevoluční historii české elektroenergetiky se tak stala ekologizace uhelných elektráren, tedy úprava všech uhelných energetických zdrojů do stavu, který výrazně omezil jejich dopady na životní prostředí.</p>
<p>Díky programu odsíření se podařilo ve srovnání se stavem na počátku 90. let postupně téměř eliminovat emise oxidu siřičitého a pevných částic popílku, a dále významně omezit emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.</p>
<h2>21. století: Spuštění JE Temelín, liberalizace trhu s elektřinou a plynem, solární boom a další</h2>
<p><a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/infografika-ceska-energetika-21-stoleti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nové tisíciletí přineslo české energetice řadu změn</a>, zejména otevření trhu s elektrickou energie a zemním plynem, což odběratelům elektřiny a plynu postupně otevřelo možnost volby jejich dodavatele.</p>
<p>Od 1. ledna 2001 byl rovněž zřízen Energetický regulační úřad, který má za úkol regulovat ceny, podporovat využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace, chránit zájmy spotřebitelů a držitelů licencí, podporovat a případně prošetřovat podmínky hospodářské soutěže a rovněž vykonávat dohled nad energetickými trhy.</p>
<p>Na počátku tohoto tisíciletí byla také dokončena druhá česká jaderná elektrárna, JE Temelín. O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín, původně pro 4 bloky VVER 1000, bylo rozhodnuto v roce 1980. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, po roce 1989 byl však projekt přehodnocen a základě usnesení vlády z roku 1993 bylo rozhodnuto o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků. Největší česká elektrárna je přibližně v polovině své plánované životnosti a s největší pravděpodobností bude v provozu déle než původně plánovaných 30 let.</p>
<figure id="attachment_56659" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-56659 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Elektroenergeticky-mix-CR-2017.png" alt="Česká republika vyrábí polovinu elektřiny v uhelných zdrojích, třetinu pokrývá jádro, zbytek poté především obnovitelné zdroje" width="725" height="560" /><figcaption class="wp-caption-text">Česká republika vyrábí polovinu elektřiny v uhelných zdrojích, třetinu pokrývá jádro, zbytek poté především obnovitelné zdroje</figcaption></figure>
<h3>Otevření trhu s elektřinou a plynem</h3>
<p>Odběratelé elektrické energie a zemního plynu si ještě relativně nedávno nemohli vybírat svého dodavatele. Změna přišla v roce 2002, kdy se začal postupně otevírat trh s elektrickou energií. Jako první si svého dodavatele mohli změnit velcí odběratelé se spotřebou v řádu desítek, později i jednotek GWh ročně, českým domácnostem se tato možnost otevřela od začátku roku 2006.</p>
<p>Trh se zemním plynem přišel na řadu o tři roky později, kdy si velkoodběratelé s ročním odběrem nad 15 milionů m3 mohli vybrat svého dodavatele od 1. 1. 2005. V druhé fázi od 1. ledna 2006 se trh otevřel všem ostatním odběratelům kromě domácností, které tuto možnost získaly 1. 1. 2007, čímž byl dokončen faktický proces liberalizace trhu.</p>
<h3>Fotovoltaický boom</h3>
<p>Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % hrubé konečné spotřeby energie v zemi. Jelikož obnovitelné zdroje nebyly bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.</p>
<p>Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém v ČR nastaven velmi nešťastně, a celá situace tak vedla k enormnímu rozšíření velkých solárních elektráren. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na pokles nákladů.</p>
<figure id="attachment_44387" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-44387" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti-milniky-v-energetice-1024x572.png" alt="Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků." width="1024" height="572" /><figcaption class="wp-caption-text">Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků.</figcaption></figure>
<p><em>Celá infografika na téma 100 let české energetiky je dostupná v plném rozlišení <a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Infografika_100-let-ceske-energetiky.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.</em></p>


Energetika v ČR

Infografika: Česká energetika slaví 100 let. Jak se za tu dobu změnila?

<p><strong>Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem. Jak jsou na tom v oblasti energetického využití odpadů jednotlivé evropské státy a jak energeticky využívá odpad Česká republika? Na tyto a další otázky odpoví následující článek s infografikou (odkaz ke stažení infografiky v plném rozlišení je umístěn na konci článku).</strong></p>
<p>Energetické využití odpadů znamená využití tepelné energie uvolněné při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kogenerační zařízení</a> využívající k výrobě elektřiny a tepla odpad jsou v České republice obecně označována jako zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).</p>
<p>Podle aktuálních dat evropského svazu <a href="http://www.cewep.eu/2017/09/07/waste-to-energy-plants-in-europe-in-2015/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEWEP</a> (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady.</p>
<p>Nejvíce ZEVO je aktuálně v provozu ve Francii (126) a Německu (121). Největší celkovou roční kapacitu mají ZEVO v Německu (26 mil. t/rok), Francii (14,7 mil. t/rok) a ve Spojeném království (9,5 mil. t/rok).</p>
<p>Zajímavý je také pohled na kapacitu ZEVO vztaženou na obyvatele. V této statistice je na pomyslném prvním místě Dánsko (0,62 t/obyvatele), následované Švédskem (0,56 t/obyvatele), Švýcarskem (0,46 t/obyvatele) a Nizozemskem (0,44 t/obyvatele).</p>
<p>Právě Švédsko je současně jedinou zemí v Evropě, ve které hodnota kapacity ZEVO na obyvatele převyšuje produkci komunálního odpadu vztaženou na obyvatele (0,44 t/obyvatele). Švédsko je navíc velmi daleko v míře recyklace komunálních odpadů (<a href="http://www.cewep.eu/wp-content/uploads/2016/07/sweden_country_report_2016.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">52 % v roce 2014</a>). Důsledkem je skutečnost, že tato severská země velkou část odpadu spáleného ve svých ZEVO importuje ze zahraničí. <a href="http://www.scb.se/en/finding-statistics/statistics-by-subject-area/environment/waste/waste-generated-and-treated/pong/tables-and-graphs/import-and-export-of-waste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle posledních dostupných dat</a> bylo v roce 2014 importováno do Švédska zhruba 2,7 mil. tun odpadů. V ZEVO bylo v tom samém roce spáleno 5,7 mil. tun, z čehož 2,1 mil. tun představoval švédský komunální odpad.</p>
<figure id="attachment_50046" style="width: 1061px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50046" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/ZEVO-v-Evrope.png" alt="Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě" width="1061" height="1060" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě</figcaption></figure>
<p>Jak je patrné z obrázku výše, některé státy jsou v energetickém využívání odpadů značně napřed ve srovnání s ostatními. Pokud se podíváme na tyto státy jako celek, zjistíme, že od roku 2010 vzrostl jak počet, tak celková roční kapacita evropských ZEVO.</p>
<p>Zatímco počet ZEVO se mezi lety 2010 a 2017 zvýšil o přibližně 15 % z 451 na 518, celková roční kapacita ZEVO v Evropě vzrostla o téměř 30 % z 73,3 na 93,6 mil. tun. Z uvedených čísel a grafů na následujícím obrázku je tak zřejmý nastavený růstový trend v této oblasti.</p>
<figure id="attachment_50053" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50053" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-poctu-a-kapacit-ZEVO-v-Evrope-396x512.png" alt="Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě" width="500" height="647" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě</figcaption></figure>
<h2>Energetické využití odpadu v České republice</h2>
<p><a href="https://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 (POH ČR)</a>, který vláda ČR schválila 22. 12. 2014, stejně jako česká legislativa odpadového hospodářství jsou založeny na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady, která je následující:</p>
<ol>
<li title="">Předcházení vzniku odpadů</li>
<li title="">Příprava k opětovnému použití</li>
<li title="">Recyklace odpadů</li>
<li title="">Jiné využití, například energetické</li>
<li title="">Odstranění odpadů</li>
</ol>
<p>POH ČR v prognóze nakládání s komunálním odpadem předpokládá, že na základě trendů v některých zemích EU (Dánsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a dalších) bude stále významnější roli hrát jeho energetické využití, které by postupně mělo nahradit odstraňování komunálního odpadu skládkováním.</p>
<p>Zatímco v roce 2013 bylo podle POH ČR téměř 50 % komunálního odpadu uloženo na skládky a pouze 11,6 % bylo energeticky využito, v roce 2024 by míra skládkování měla klesnout na 12,3 % a míra energetického využití vzrůst na 27,7 %. Kromě míry energetického využití komunálního odpadu má růst také míra kompostování (z 4,7 na 16,1 %) a míra materiálového využití (z 33,9 na 43,5 %).</p>
<p>Historický vývoj roční kapacity ZEVO v ČR a předpokládaný vývoj do roku 2024 podle POH ČR jsou uvedeny na následujícím obrázku.</p>
<figure id="attachment_50108" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-50108" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-kapacit-ZEVO-v-CR-1024x434.png" alt="Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR." width="1024" height="434" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR.</figcaption></figure>
<p>V České republice jsou v současné době provozována celkem čtyři ZEVO &#8211; SAKO Brno, ZEVO Malešice, ZEVO Termizo a nejmladší ZEVO Plzeň, které zahájilo zkušební provoz v roce 2016.</p>
<h3>SAKO Brno</h3>
<p>Nejstarším zařízením využívajícím energii spalovaného odpadu, jehož historie se datuje až na počátek 20. století, byla takzvaná brněnská smetárna (od slova smetí). Výstavba původní brněnské smetárny, vůbec první spalovny na území tehdejšího Rakouska-Uherska, byla zahájena na podzim roku 1904, do provozu byla uvedena za necelý rok. Již původní zařízení využívalo teplo z odpadu k výrobě elektrické energie. Tato spalovna však ukončila svůj provoz v roce 1941, o několik let později byla zničena při spojeneckém bombardování.</p>
<p>Výstavba současné brněnské <a href="http://www.sako.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">spalovny SAKO Brno</a> byla zahájena v roce 1984, její první kotel byl zprovozněn v roce 1989. Spalovna disponuje dvěma kotli, z nichž každý dokáže při plném provozu každou hodinu zpracovat 14 až 16 tun odpadu. Zařízení tak ročně dokáže s 85% účinností spálit 248 tisíc tun odpadu a jeho energii využít pro výrobu elektřiny a dodávku tepla do soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). Brněnská spalovna je v letních měsících hlavním zdrojem tepla v Brně, svou roční výrobou by dokázala pokrýt energetické potřeby města s 30 tisíci obyvateli.</p>
<h3>ZEVO Malešice</h3>
<p>V pořadí druhým zařízením pro energetické využití odpadu v České republice se v roce 1998 stalo <a href="http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/zarizeni-pro-energeticke-vyuzivani-odpadu/energeticke-vyuzivani-odpadc5af/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pražské ZEVO Malešice</a>. Základem malešického ZEVO jsou čtyři kotle s válcovými rošty, přičemž každý může za hodinu spálit až 15 tun tuhého komunálního odpadu a vyrobit z něj 36 tun páry, která dále slouží k výrobě elektrické energie a dodávce tepla.</p>
<p>Přestože kapacita zařízení přesahuje 300 tisíc tun, ročně se v Malešicích zpracuje zhruba 210 tisíc tun komunálního odpadu, ze kterého ZEVO dokáže získat okolo 35 GWh elektrické energie a 840 TJ tepla. Po spálení se sníží původní hmotnost odpadu na přibližně čtvrtinu, jeho objem na pouhou desetinu. Vzniklá škvára navíc může být využita ke stavebním účelům.</p>
<h3>ZEVO TERMIZO</h3>
<p>Pouhý rok po zprovoznění pražské spalovny zahájilo provoz <a href="http://tmz.mvv.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO TERMIZO</a>, které vyrábí elektrickou energii a teplo pro odběratele v Liberci. Zařízení ročně využije až 96 tisíc tun komunálního odpadu, do sítě dodá 13 GWh elektrické energie a 700 TJ tepla. Obdobně jako brněnské SAKO, i ZEVO TERMIZO dokáže svou výrobou tepla v letních měsících pokrýt téměř veškeré potřeby města Liberec.</p>
<p>Liberecké ZEVO je spojeno s Teplárnou Liberec energetickým uzlem, což umožňuje využít synergického efektu, například při odběru vody potřebné pro výrobu páry, zemního plynu apod., stejně tak i při dodávkách vyrobené energie do soustavy CZT.</p>
<h3>ZEVO Plzeň</h3>
<p>Zatím nejmladším zařízením pro energetické využití odpadu v ČR je <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Plzeň u obce Chotíkov</a>, které zahájilo zkušební provoz teprve v roce 2016. <a href="https://www.zevoplzen.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plzeňské ZEVO</a> dokáže energeticky využít široké spektrum odpadů, získávaná tepelná energie je následně využívána k dodávce tepla po celém území města a rovněž k výrobě elektrické energie.</p>
<p>Maximální tepelný výkon plzeňského ZEVO je 31,65 MWt s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 TJ. Instalovaný výkon generátoru činí 10,5 MWe, předpokládaná roční dodávka elektrické energie je přibližně 36 GWh.</p>
<h2>Plánované projekty v ČR</h2>
<p>V současné době je rovněž v plánu vybudování několika dalších ZEVO, která mají do budoucna pomoci omezit objem skládkovaného odpadu. Příkladem může být projekt <a href="http://www.evokomorany.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EVO Komořany</a>, který je již v pokročilé fázi realizace. Zařízení má být vybaveno technologickou linkou na energetické využití 150 tisíc tun předtříděného komunálního odpadu ročně.</p>
<p>Dalším místem, kde by měl být odpad namísto skládkování energeticky využíván, se má stát i Cheb. Tamní <a href="http://www.zevo-cheb.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Cheb</a> by se svou roční kapacitou 20 tisíc tun odpadu bylo výrazně menší než v současnosti provozovaná zařízení. Podobným směrem <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/prerov-bude-ziskavat-teplo-efektivnim-spalovanim-komunalniho-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se chce vydat i město Přerov</a>, jehož zástupci svůj záměr stvrdili podpisem memoranda. Tamní ZEVO by mělo být v provozu do roku 2022.</p>
<p>Výstavba zařízení na energetické využití odpadů o kapacitě srovnatelné s pražským ZEVO se plánuje i na Mělnicku, v areálu současné uhelné elektrárny. Dvě linky <a href="https://www.cez.cz/cs/zevo/zevo-melnik.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Mělník</a> by tak ročně mohly zpracovat až 320 tisíc tun odpadu, v současné době se počítá s energetickým využitím směsných komunálních odpadů primárně Středočeského kraje a oblastí v nejbližší svozové vzdálenosti elektrárenské lokality Mělník.</p>
<p>Samotná realizace nových ZEVO v ČR bude nicméně záviset na mnoha faktorech, přičemž jako hlavní překážky se jeví odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti. Aktuálním příkladem může být <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/babis-na-melnicku-prevzal-petici-proti-planovane-spalovne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">petice proti ZEVO Mělník</a>, kterou na konci března předali zástupci petičního výboru Stop spalovně premiérovi v demisi Andreji Babišovi. <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Trnitou cestou si prošlo také nejnovější české ZEVO Plzeň</a>.</p>
<p>Kompletní infografika v plném rozlišení je ke stažení pod<span style="color: #000000"><span style="color: #00ccff"><strong><a style="color: #00ccff" href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Energeticke_vyuzit_i_odpadu_v_Evrope_a_v_ceske_republice-3.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> tímto odkazem</a></strong></span>.</span></p>
<p><em>Úvodní fotografie: Plánované největší ZEVO na světě Shenzhen East v Číně, které má po uvedení do provozu denně spálit 5 tisíc tun odpadu. zdroj: www.gottliebpaludan.com</em></p>


Životní prostředí

Infografika: Odpad jako zdroj energie. Jak je využíván v ČR a Evropě?

<p><strong>Elektroenergetický sektor nejen v České republice a dalších evropských zemích prochází v posledních letech transformací. V regionu střední Evropy je patrný zejména vliv německé Energiewende, politiky, která má za cíl přechod k využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento proces, spolu s vývojem ekonomiky, úpravami evropské legislativy a zákonů v jednotlivých zemích, má dopad na výrobu a spotřebu elektrické energie v regionu.</strong></p>
<p>Výroba a spotřeba elektrické energie ve většině zemí střední Evropy poklesla zejména v období globální ekonomické recese, kterou odstartovala finanční krize ve Spojených státech v roce 2007. Většinu evropských zemí krize zasáhla především v letech 2008 a 2009. V následujících letech tak spotřeba elektrické energie ve většině regionu stagnovala, a to až do roku 2015, kdy opět začala pomalu růst.</p>
<p>Jednotlivé země střední Evropy se liší jak v oblasti energických mixů, kdy ve výrobě elektřiny stále dominuje uhlí, tak i v otázce závislosti na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Jedinými výraznými exportéry v regionu jsou Česká republika a Německo, naopak Rakousko a zejména Maďarsko jsou deficitní, a musí se tak spoléhat na import za zahraničí. Polsko i Slovensko si v posledních letech udržují relativně vyrovnanou bilanci, přičemž v případě Slovenska začal dovoz výrazněji růst až od roku 2015 spolu s růstem poptávky po elektřině.</p>
<figure id="attachment_46336" style="width: 900px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46336" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Mezirocni-zmena-spotreby-elektriny-ve-stredni-Evrope.png" alt="Hrubá výroba a spotřeba elektrické energie v zemích střední Evropy v roce 2016" width="900" height="670" /><figcaption class="wp-caption-text">Hrubá výroba a spotřeba elektrické energie v zemích střední Evropy v roce 2016</figcaption></figure>
<h2>Německo</h2>
<p>Německo je jedinou zemí střední Evropy, která v posledních letech zaznamenala výraznější růst výroby elektrické energie a jejího vývozu, a naopak mírný pokles hrubé spotřeby. Na vývoji tamní bilance se projevil zejména rozvoj obnovitelných zdrojů, jejichž vlastní spotřeba na výrobu elektřiny je ve srovnání s jadernými a uhelnými elektrárnami zanedbatelná. S růstem výkonu větrných elektráren Německo rovněž vyváží stále více elektrické energie, a to obzvlášť za příznivých povětrnostních podmínek.</p>
<p>Výraznému růstu čistého exportu s spolu s růstem výroby nasvědčuje i fakt, že čistá spotřeba elektřiny v zemi v posledních letech stagnuje. Podle odhadů tamního Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW) by spotřeba elektřiny v zemi <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/podil-elektricke-energie-z-oze-letos-v-nemecku-vzrostl-na-tretinu-rostla-i-spotreba/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">měla letos vzrůst na 557 TWh ve srovnání s 553 TWh v loňském roce</a>.</p>
<figure id="attachment_46338" style="width: 890px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46338" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Vyvoj-hrube-vyroby-a-spotreby-elektriny-v-Nemecku-a-Polsku.png" alt="Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Německu a Polsku mezi lety 2010 až 2016" width="890" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Německu a Polsku mezi lety 2010 až 2016</figcaption></figure>
<h2>Polsko</h2>
<p>Polsko, ve kterém při výrobě elektrické energie výrazně dominují uhelné zdroje, si stabilně udržuje vyrovnanou bilanci, kdy v posledních letech dosahovalo saldo soustavy, ať záporné či kladné, maximálně jednotek TWh, tedy jednoho až tří procent tamní spotřeby.</p>
<p>Podobně jako v případě okolních zemí hrubá spotřeba elektřiny v Polsku stagnovala do roku 2014, přičemž v posledních dvou letech začala opět mírně růst.</p>
<h2>Česká republika</h2>
<p>Česká republika je v oblasti elektroenergetiky podobně jako Německo nezávislá na dovozu elektřiny z okolních zemí, a sama naopak velké množství elektřiny vyváží. Na rozdíl od Německa export v posledních letech spolu s výrobou klesal.</p>
<figure id="attachment_46341" style="width: 940px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46341" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Vyvoj-salda-soustavy-CR.png" alt="Vývoj salda elektrizační soustavy ČR za období posledních šesti let" width="940" height="380" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj salda elektrizační soustavy ČR za období posledních šesti let</figcaption></figure>
<p>Na rozdíl od výroby však hrubá i čistá spotřeba elektřiny v Česku stejně jako ve většině okolních zemí v posledním období roste, a v loňském roce tak vystoupala na historické maximum.</p>
<p>Vývoj české energetiky ve 21. století, včetně významných milníků, <a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/infografika-ceska-energetika-21-stoleti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podrobně představuje samostatná infografika</a>.</p>
<h2>Slovensko</h2>
<p>Slovensko se od tří výše uvedených zemí odlišuje zejména energetickým mixem, téměř tři čtvrtiny elektřiny vyrábí jaderné elektrárny. Slovensko si až do roku 2013 udržovalo vyrovnanou bilanci, kdy se hrubá spotřeba téměř nelišila od hrubé výroby elektřiny.</p>
<figure id="attachment_46339" style="width: 890px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46339" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Vyvoj-hrube-vyroby-a-spotreby-elektriny-v-CR-a-na-Slovensku.png" alt="Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v České republice a na Slovensku mezi lety 2010 až 2016" width="890" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v České republice a na Slovensku mezi lety 2010 až 2016</figcaption></figure>
<p>Od roku 2015, kdy na Slovensku začala opět pozvolna stoupat spotřeba, která tak <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-slovensku-loni-dosahla-rekordni-hodnoty/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">v loňském roce dosáhla historického maxima</a>, a zároveň mírně klesat výroba, vzrostl i dovoz elektrické energie. Tato situace se ale zřejmě změní s dokončením třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce, jejichž spuštění je plánováno na roky 2018 a 2019.</p>
<h2>Rakousko</h2>
<p>Rakousko je jedinou zemí střední Evropy, která díky vhodným geografickým podmínkám může vyrábět většinu své elektřiny ve vodních elektrárnách. Rakousko je v oblasti pokrývání svých elektroenergetických potřeb nicméně deficitní, jelikož více než desetinu své spotřeby pokrývá dovozem z okolních zemí.</p>
<p>Hrubá spotřeba elektřiny se v Rakousku v posledních letech drží na hodnotě 75 TWh, naopak čistá spotřeba elektřiny v posledních dvou letech podle dat tamního energetického regulátora vzrostla o 2 TWh.</p>
<figure id="attachment_46340" style="width: 890px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46340" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Vyvoj-hrube-vyroby-a-spotreby-elektriny-v-Rakousku-a-Madarsku.png" alt="Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Rakousku a Maďarsku mezi lety 2010 až 2016" width="890" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Rakousku a Maďarsku mezi lety 2010 až 2016</figcaption></figure>
<h2>Maďarsko</h2>
<p>Maďarsko je ze všech zemí regionu nejvíce závislé na dovozu elektrické energie, který dosahuje necelé třetiny tamní hrubé spotřeby. Ta stejně jako ve většině zbylých zemí v posledních dvou letech narostla, a to přibližně o 1,5 TWh. Hrubá výroba elektřiny se v Maďarsku od poklesu v roce 2013 drží stabilně na hodnotách blízko 30 TWh.</p>
<p>Kompletní infografika na téma Vývoje bilance elektřiny v regionu střední Evropy je dostupná v plném rozlišení <a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Infografika-Vyvoj_bilance_elektriny_v_regionu_stredni_Evropy.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.</p>
<p><em>Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Eric Fischer's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/walkingsf/">Eric Fischer</a> @flickr.com</em></p>


Elektřina

Infografika: Vývoj bilance elektřiny v regionu střední Evropy

<p><strong>Český energetický sektor prošel od začátku tisíciletí řadou výrazných změn. Kromě trhu s elektrickou energií a zemním plynem, které byly liberalizovány, se vzhledem k poklesu výroby elektřiny z uhlí a růstu jiných zdrojů změnil i energetický mix.</strong></p>
<p>Tuzemská spotřeba elektrické energie v loňském roce dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990. Hrubá spotřeba elektrické energie v České republice vzrostla podle dat Energetického regulačního úřadu v roce 2016 na 72,4 TWh, podobně <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-cr-loni-dosahla-desetileteho-maxima/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vystoupla na historické maximum 60,9 TWh i čistá spotřeba</a>. Spotřeba v loňském roce nejvíce stoupla u domácností, které meziročně spotřebovaly o 437 GWh (+ 3 %) elektřiny více, než v roce 2015.</p>
<p>Další vývoj spotřeby elektřiny bude záviset na mnoha faktorech. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/infografika-vyhled-elektroenergetiky-cr-roku-2050-2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">S dlouhodobým růstem spotřeby elektřiny</a> počítá například poslední zpráva operátora trhu OTE, což má být dáno zejména postupující automatizací a mechanizací ve výrobním sektoru a růstem využívání spotřebičů v domácnostech. Růst spotřeby elektřiny má rovněž podpořit náhrada primárních fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie s využíváním tepelných čerpadel či rozvoj elektromobility.</p>
<figure id="attachment_44350" style="width: 915px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-44350" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti_spotreba-elektricke-energie.png" alt="Vývoj spotřeby elektrické energie v ČR mezi lety 2002 a 2016" width="915" height="770" /><figcaption class="wp-caption-text">Tuzemská spotřeba elektrické energie v roce 2016 dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990.</figcaption></figure>
<h2>Od uhlí k jádru, plynu a OZE</h2>
<p>I přes postupný pokles výroby, kdy parní elektrárny spalující fosilní paliva v roce 2002 vyráběly přes 52 TWh elektrické energie, české energetice stále dominují uhelné zdroje. Již tradičně se největší měrou podílí na výrobě elektrické energie hnědouhelné elektrárny, které v loňském roce vyrobily 36,2 TWh elektřiny. Na rozdíl od Německa či Polska, kde mají významný podíl i černouhelné zdroje, vyrobily české elektrárny spalující černé uhlí pouze 5,72 TWh.</p>
<p>Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie z hlediska výroby jsou v ČR jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, které v loňském roce vyrobily 24,1 TWh elektřiny.</p>
<p>Jaderné elektrárny, spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji si v posledních letech „ukously“ část podílu parních elektráren na výrobě elektřiny. Zatímco parní elektrárny, zejména hnědo a černouhelné, vyráběly v Česku v roce 2002 téměř 70 % elektřiny, v loňském roce byl jejich podíl jen mírně nadpoloviční.</p>
<p>Nejvíce si v posledních letech polepšily obnovitelné zdroje, kdy zejména díky solárnímu boomu vzrostla výroba ve fotovoltaických elektrárnách na 2,1 TWh v roce 2016. Přestože větrná energetika zatím v ČR nezaznamenala výrazný rozvoj, české větrné elektrárny loni vyrobily bezmála 500 GWh elektřiny.</p>
<figure id="attachment_44351" style="width: 937px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-44351" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti-energeticky_mix.png" alt="Srovnání podílů jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie v ČR v letech 2002 a 2016" width="937" height="713" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné elektrárny si spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji od roku 2002 „ukously“ nemalou část podílu na výrobě elektřiny.</figcaption></figure>
<h2>Česká energetika zaznamenala řadu milníků</h2>
<p>Kromě částečné změny zdrojové základny, která přišla s dokončením jaderné elektrárny Temelín či fotovoltaickým boomem, prošla česká energetika v posledních téměř dvou desetiletích dalšími významnými změnami. Kromě zřízení Energetického regulačního úřadu byl otevřen trh s elektřinou a plynem či bylo rozhodnuto o prolomení těžebních limitů na hnědouhelném lomu Bílina.</p>
<h3>Vznik ERÚ (2001)</h3>
<p><a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetický regulační úřad (ERÚ)</a> byl zřízen 1. ledna 2001 za účelem výkonu regulace v energetice. ERÚ má za úkol regulovat ceny, podporovat využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace, chránit zájmy spotřebitelů a držitelů licencí, podporovat a případně prošetřovat podmínky hospodářské soutěže a rovněž vykonávat dohled nad energetickými trhy. V rámci svých pravomocí úřad reguluje ceny v oblastech elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.</p>
<p>Úřad prošel zásadní změnou v letošním roce, kdy ve vedení ERÚ <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vlada-dnes-jmenovala-radu-eru-jejim-predsedou-bude-outrata/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">usedla namísto jediného předsedy či předsedkyně pětičlenná rada</a>.</p>
<h3>Zprovoznění JE Temelín (2002-2003)</h3>
<p><a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jaderná elektrárna Temelín</a> je největší českou elektrárnou, která již od dob svého vzniku budí četné diskuse. V současnosti je elektrárna přibližně v polovině své plánované životnosti a s největší pravděpodobností bude v provozu déle než původně plánovaných 30 let.</p>
<p>O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto, původně pro 4 bloky VVER 1000, v roce 1980. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, po roce 1989 byl však projekt přehodnocen a základě usnesení vlády z roku 1993 bylo rozhodnuto o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků.</p>
<p>Redukovaná a v technologii modernizovaná stavba byla dokončena a v červenci roku 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. První elektřinu elektrárna vyrobila na prvním bloku 21. prosince téhož roku. Zkušební provoz prvního bloku byl následně zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal téměř o rok později 18. dubna 2003. Do komerčního provozu tak elektrárna <a href="https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/historie-a-soucasnost.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">byla uvedena v letech 2002 až 2003</a>.</p>
<p>Po deseti letech se elektrárna dočkala modernizace v podobě navýšení výkonu, kdy od září 2013 pracovala na výkonu 2 x 1055 MWe, tedy o 80 MWe více než po svém dokončení, díky čemuž zvládne za rok vyrobit až o 600 tisíc MWh elektřiny více. Od září 2014 došlo k dalšímu navýšení výkonu na prvním bloku, který je tak schopný pracovat na výkonu až 1078 MWe.</p>
<h3>Otevření trhu s elektřinou a plynem (2002-2007)</h3>
<p>Odběratelé elektrické energie a zemního plynu si relativně nedávno ještě nemohli vybírat svého dodavatele. Změna přišla v roce 2002, kdy se začal postupně otevírat trh s elektrickou energií. Jako první si svého dodavatele mohli změnit velcí odběratelé se spotřebou v řádu desítek, později i jednotek GWh ročně, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cenova-regulace-cast-2-metody-liberalizace-eru/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">českým domácnostem se tato možnost otevřela od začátku roku 2006.</a></p>
<figure id="attachment_44387" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-44387" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti-milniky-v-energetice-1024x572.png" alt="Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků." width="1024" height="572" /><figcaption class="wp-caption-text">Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků.</figcaption></figure>
<p><a href="http://oenergetice.cz/plyn/trh-s-plynem-v-cr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Trh se zemním plynem přišel na řadu o tři roky později</a>, kdy si velkoodběratelé s ročním odběrem nad 15 milionů m3 mohli vybrat svého dodavatele od 1. 1. 2005. V druhé fázi od 1. ledna 2006 se trh otevřel všem ostatním odběratelům kromě domácností, které tuto možnost získaly 1. 1. 2007, čímž byl dokončen faktický proces liberalizace trhu.</p>
<p>Koncoví spotřebitelé elektrické energie i plynu své právo na změnu dodavatele nicméně začali ve větší míře využívat až v letech 2009 a 2010, kdy roční počet změn dodavatele na obou trzích přesáhl hranici 100 tisíc.</p>
<h3>Fotovoltaický boom (2009-2010)</h3>
<p>Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unii zavázala do roku 2020 <a href="https://www.mpo.cz/dokument169894.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pokrývat z těchto zdrojů 13 % hrubé konečné spotřeby energie v zemi</a>. Jelikož obnovitelné zdroje prozatím nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.</p>
<p>Pro <a title="Fotovoltaická elektrárna – princip funkce a součásti" href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaické elektrárny</a> byl ovšem tento systém v ČR nastaven velmi nešťastně, a celá situace tak vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren. <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/priciny-solarniho-boomu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008</a> stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na pokles nákladů.</p>
<h3>Prolomení těžebních limitů (2015)</h3>
<p>Úvahy o prolomení limitů těžby na lomech Bílina a ČSA se v roce 2015 staly velmi diskutovaným tématem. <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/vse-o-tezebnich-limitech-prehledna-infografika/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách</a> byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.</p>
<p>Pro prolomení limitů hovořil zejména fakt, že díky využívání vlastních zásob uhlí je Česká republika v oblasti výroby elektrické energie jednou z nejvíce soběstačných zemí EU. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie je stále zanedbatelný a vlastními zásobami ropy či plynu ČR nedisponuje. Stavba jaderných elektráren je v současné energetické situaci v Evropě s ohledem na nejasný budoucí vývoj obtížná.</p>
<p>O <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/limity-na-biline-byly-prolomeny-rozhodnuti-o-csa-odlozeno/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prolomení územních limitů těžby na dole Bílina nakonec rozhodla vláda v říjnu 2015</a>. Těžba však musí probíhat alespoň 500 metrů od obcí. Naplnil se také dlouhodobě avizovaný scénář o odložení rozhodnutí ohledně dolu ČSA, u něhož by prolomení limitů znamenalo bourání Horního Jiřetína.</p>
<h3>Ukončení těžby uranu v ČR (2017)</h3>
<p>Těžba uranu měla na území ČR dlouholetou historii, jejíž počátky sahají až do 16. století. Největšího rozmachu se však dočkala v období po druhé světové válce, kdy s rozvojem jaderné energetiky a zejména masivní produkcí nukleárních zbraní prudce vzrostla celosvětová poptávka po uranu.</p>
<p>Během druhé poloviny 20. století <a href="http://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se z tehdejšího Československa stala uranová velmoc</a>. O významu českého uranu hovoří i fakt, že se Česko navzdory své velikosti zařadilo do první desítky zemí s největší produkcí uranu. Do roku 2007 bylo v českých dolech vytěženo více než 110 tisíc tun uranu.</p>
<p>ČR tak byla až do konce loňského roku, kdy došlo k ukončení komerční těžby uranu na dole Rožná, jedinou zemí střední Evropy těžící uran. Co se týče dalších zemí Evropské unie, těžba uranové rudy probíhá pouze v Rumunsku.</p>
<p><em>Celá infografika na téma České energetiky v 21. století je dostupná v plném rozlišení <a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Infografika_Ceska-energetika-v-21-stoleti.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.</em></p>


Infografika: Česká energetika v 21. století

<p><strong>České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu, jehož průměrné stáří dosahuje 13 let. Nemalou podporu mají u Čechů i alternativní pohony, kdy by hybridní pohon nyní volilo 15 % Čechů, elektromobil 13 %. Z průzkumu společnosti KPMG dále vyplnynulo, že nejvíce lidí odmítá pohon na bionaftu.</strong></p>
<p>Dle názoru řidičů se v následujících 10 letech nejvíce rozšíří elektromobily a hybridy. Dalšímu rozvoji a masovému využití alternativních pohonů by podle nich nejvíce pomohlo snížení celkové ceny a vyšší hustota čerpacích a nabíjecích stanic. Nabíjením elektromobilu jsou čeští řidiči ochotni v průměru strávit až 46 minut. Výsledky vyplývají ze šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing &amp; Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017.</p>
<p><em>„Ve vztahu k alternativním pohonům je určitě pozitivní, že Češi jsou ochotni si připlatit. Současně jsou ale na cenu výrazně citliví, ta by proto měla být pouze mírně vyšší,” </em>říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor a dodává: <em>„Pokud by cena vozu s alternativním pohonem byla o desetinu vyšší než klasického spalovacího, rozhodlo by se pro něj dokonce celých 32 % řidičů.“</em></p>
<figure id="attachment_43305" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43305" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-preferovany_pohon.jpg" alt="" width="964" height="679" /><figcaption class="wp-caption-text">Preferovaný typ pohonu mezi dotazovanými řidiči v průzkumu KPMG. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h2>Alespoň jeden z alternativních pohonů je vhodný pro dvě třetiny respondentů</h2>
<p>45 % řidičů označilo elektrický pohon jako vhodný pro jejich potřeby – jako největší minus označují nedostatečnou síť dobíjecích stanic, čtvrtina respondentů předpokládá jejich dotační zvýhodnění.</p>
<p>Typický fanoušek alternativních pohonů najezdil za poslední rok 5–10 tisíc kilometrů (33 %) nebo 20 a více tisíc km (20 %), vlastní vůz s hodnotou mezi 50–200 tisíc korun (52 %) a častěji jde o ženy (58 %) a mladší lidi ve věku 18–34 let (45 %). <em>„Průzkum ukazuje, že značná část fanoušků je mezi uživateli starších vozů. Lze tedy očekávat, že část z nich bude i u vozů s alternativním pohonem čekat na to, až se objeví na trhu s ojetými vozy. Pro výrobce to znamená, že budou muset zaujmout zákazníky, kteří se k vozům s alternativním pohonem staví neutrálně,“</em> říká Jan Linhart.</p>
<figure id="attachment_43306" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43306" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-vhodnost_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro téměř polovinu řidičů by byl elektrický pohon vhodný. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<p><em>„Zajímavá je korelace mezi příznivci elektromobilů a alternativních pohonů vůbec a fanoušky carsharingu. Zdá se, že se v Česku zformovala celkem jasně definovaná skupina řidičů. Za fanoušky alternativních pohonů lze označit až 13 % respondentů. Další skupinu respondentů s potenciálem pro pořízení vozu s alternativním pohonem tvoří 34 %,“</em> říká Jan Linhart.</p>
<h3><strong>Vodíkový pohon</strong></h3>
<p>Vodíkový pohon má podobnou image jako elektromobil. Lidé vnímají jeho šetrnost k životnímu prostředí a mezi největšími nevýhodami zmiňují nedostatečnou síť čerpacích stanic. Na rozdíl od elektromobilů i malou nabídku vozů. Přesto, že vodíkový pohon patří k nejméně známým z alternativních pohonů, pětina lidí si myslí, že se v následujících letech nejvíce rozšíří.</p>
<figure id="attachment_43307" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43307" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-charakteristiky_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Každý z typů pohonů nabízí své výhody i nevýhody. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3><strong>CNG, LPG a LNG</strong></h3>
<p>Nejčastější výtkou na adresu „plynových“ pohonů je nemožnost parkovat vůz v podzemních garážích a často také otázka bezpečnosti. Mezi největšími výhodami pak respondenti zmiňují nízké náklady na provoz, respektive nízkou cenu paliva. 5 % řidičů, kteří plánují v následujících 12 měsících nákup vozu, zvolí vůz s pohonem na LPG. 2 % plánují pořídit automobil s pohonem CNG. LNG pak patří mezi řidiči k takřka neznámým pojmům.</p>
<h2><strong>Aktuální vozový park</strong></h2>
<p>České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu. V době nákupu automobilu volilo 70 % domácností ojetinu. Průměrné stáří aut v českých domácnostech je 13 let (14,5 roku uvádí statistika Svazu dovozců automobilů) a současná hodnota 70 % z nich je pod 100 000 korun. 66 % z nich má benzinový motor, 31 % naftový a 3 % LPG.</p>
<figure id="attachment_43308" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43308" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-aktualni_vozovy_park.jpg" alt="" width="964" height="681" /><figcaption class="wp-caption-text">V současné době dosahuje podíl alternativních pohonů v českém vozovém parku pouhých 3 %. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3><strong>Nákup vozu</strong></h3>
<p>Nákup vozu v následujících 12 měsících plánuje čtvrtina řidičů, většina z nich (63 %) zvažuje nákup ojetiny, třetina (31 %) plánuje koupi nového vozu. Preferovaný je v 61 % benzinový pohon, ve 28 % naftový spalovací motor, LPG v 5 % případů. 3 % řidičů si plánuje pořídit automobil s hybridním pohonem, 2 % s CNG pohonem a pouze 0,4 % řidičů plánuje pořízení elektromobilu. Polovina těch, kdo plánují nákup vozu, hodlají koupit vůz do 200 tisíc Kč, druhá polovina je ochotna investovat více než 200 tisíc Kč. Jen 8 % dotázaných však hodlá utratit více než 500 tisíc Kč.</p>
<p><strong>Více z výsledků <a href="http://marwick.cz/infografika-alternativni-pohony-kpmg.jpg" target="_blank" rel="noopener noreferrer">naleznete v infografice zde</a></strong></p>
<h2><strong>O průzkumu</strong></h2>
<p>Průzkum zpracovali společnosti KPMG Česká republika a agentura FOCUS. Průzkum probíhal online formou na reprezentativním vzorku lidí ve věku 18 a více let<strong>, </strong>kteří mají platný řidičský průkaz, řídí a mají k dispozici osobní či užitkový vůz. Velikost vzorku byla 993 respondentů.</p>
<h3><strong>O KPMG Česká republika</strong></h3>
<p><em>KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, v současné době má více než 900 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. Společnost poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Jako součást celosvětové sítě poradenských společností může KPMG Česká republika využít znalosti a zkušenosti více než 174 tisíc odborníků, kteří působí ve 155 státech světa. </em></p>
<p><em> Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka a tak se označuje.</em></p>
<p><em>Autor úvodní fotografie: Noya Fields @flickr.com</em></p>


Čistá mobilita

Infografika: 40 % Čechů by při nákupu auta volilo alternativní pohon. Nejdříve ale musí zlevnit

<p><strong><a href="http://oenergetice.cz/elektrina/infografika-elektrifikace-jako-prostredek-dekarbonizace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Elektrifikace dopravy</a> je jednou z oblastí energetiky, na kterou je upírána čím dál větší pozornost. Podle statistik zveřejňovaných na webu <a href="http://www.eafo.eu/eafo-project" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EAFO</a> (European Alternative Fuels Observatory) jezdilo v červnu 2017 po silnicích v Evropské unii již více než 550 000 elektromobilů a plug-in hybridů. S rostoucím počtem automobilů do zásuvky na silnicích roste také počet dobíjecích míst, podle EAFO jich v EU bylo v polovině letošního roku v provozu 100 860, z čehož více než 10 % tvořily rychlodobíjecí místa s výkonem nad 22 kW. Kdo patří mezi evropské lídry v elektromobilitě, jakým tempem roste počet dobíjecích míst a jaký je předpokládaný vývoj spotřeby elektřiny v oblasti elektromobility? Odpovědi na tyto otázky nabízí naše nová infografika.</strong></p>
<p>Absolutním lídrem z pohledu celkového počtu elektromobilů a plug-in hybridů v EU je Nizozemsko, ve kterém je zároveň provozováno nejvíc dobíjecích míst. V polovině letošního roku jezdilo podle EAFO v Nizozemsku zhruba 16 tisíc elektromobilů (BEV &#8211; Battery Electric Vehicle) a 98 tisíc plug-in hybridů (PHEV &#8211; Plug-in Hybrid Electric Vehicle). Majitelé automobilů do zásuvky (PEV &#8211; Plug-in Electric Vehicle) si svá vozidla mohli dobít z téměř 30 tisíc dobíjecích míst (29 308 míst s výkonem do 22 kW a 680 míst s výkonem vyšším než 22 kW).</p>
<p>Na obrázku níže je zobrazeno sedm států Evropské unie s nejvyšším počtem elektromobilů a plug-in hybridů společně s počtem dobíjecích míst s rozdělením do 22 kW a nad 22 kW. Kromě již zmíněného Nizozemska se mezi těmito státy nachází také Spojené království (celkem 111 tisíc vozů), Francie (celkem 101 tisíc vozů), Německo (celkem 92 tisíc vozů), Švédsko (celkem 37 000 vozů), Belgie (celkem 24 tisíc vozů) a Rakousko (celkem 14 tisíc vozů). Pro srovnání je na mapě uveden počet elektromobilů, plug-in hybridů a dobíjecích míst v České republice.</p>
<p>Kromě počtu automobilů do zásuvky je u každé země uveden také podíl těchto vozů na celkových prodejích automobilů v dané zemi v letošním roce.</p>
<figure id="attachment_42709" style="width: 950px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42709" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/infografika_1.png" alt="TOP 7 států v počtu elektromobilů v EU a srovnání s ČR (BEV = Battery Electric Vehicle, PHEV = Plug-in Hybrid Electric Vehicle, PEV = Plug-in Electric Vehicle)" width="950" height="722" /><figcaption class="wp-caption-text">TOP 7 států z pohledu celkového počtu elektromobilů a plug-in hybridů v EU a srovnání s ČR.</figcaption></figure>
<p>Na následujícím obrázku je zachycen vývoj počtu nových registrací elektromobilů a plug-in hybridů v EU a dobíjecích míst v EU společně s Norskem, Švýcarskem, Islandem a Tureckem. Z čísel týkajících se nových registrací je patrná pokračující preference plug-in hybridů před elektromobily a zároveň rostoucí trend celkového počtu nových registrací. Pro rok 2017 jsou uvedeny hodnoty za prvních šest měsíců.</p>
<figure id="attachment_42702" style="width: 650px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42702" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/infografika_2.png" alt="Nové registrace elektromobilů v EU a počet dobíjeích míst v Evropě. " width="650" height="734" /><figcaption class="wp-caption-text">Nové registrace elektromobilů v EU a počet dobíjeích míst v Evropě.</figcaption></figure>
<h2>Nárůst spotřeby elektřiny až o 830 TWh do roku 2050</h2>
<p>Hodně diskutovaným tématem v souvislosti s rozvojem elektromobility je nárůst spotřeby elektřiny vyvolaný dobíjením elektromobilů. Německý institut Energy Brainpool ve svém nejnovějším energetickém výhledu <a href="https://blog.energybrainpool.com/en/trends-in-the-development-of-electricity-prices-eu-energy-outlook-2050/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EU Energy Outlook 2050</a> odhaduje v případě 100% přechodu sektoru soukromé dopravy na elektromobily nárůst spotřeby elektřiny v EU o přibližně 830 TWh do roku 2050. Pro srovnání, v roce 2015 bylo v EU vyrobeno celkem 3 234 TWh elektřiny.</p>
<p>Země, u kterých Energy Brainpool předpokládá v roce 2050 nejvyšší spotřebu elektřiny v oblasti elektromobility, jsou uvedeny na následujícím obrázku. Pro srovnání je zde opět zachycen také očekávaný vývoj v této oblasti v České republice.</p>
<figure id="attachment_42703" style="width: 877px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42703" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/infografika_3.png" alt="Předpokládaný vývoj spotřeby elektřiny v oblasti elektromobility. " width="877" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj spotřeby elektřiny v oblasti elektromobility podle Energy Brainpool.</figcaption></figure>
<p>Celá infografika na téma Elektromobilita v EU je ke stažení <strong><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/infografika_full.png">zde</a>.</strong></p>


Infografika: Elektromobilita v Evropské unii a srovnání s Českou republikou

<p><strong>Elektrifikace dopravy a sektoru vytápění a chlazení představuje <a href="http://www.eurelectric.org/media/318404/electrification_report_-_a_bright_future_for_europe-2017-030-0291-01-e.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle organizace Eurelectric</a> světlé zítřky pro Evropu při naplňování její snahy o dekarbonizaci energetiky. Pro úspěšný přechod energetiky k vyššímu využívání elektrické energie je však dle Eurelectricu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eurelectric-budoucnost-elektrifikaci-dopravy-vytapeni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nutné provedení několika regulatorních změn na úrovni EU</a>.  </strong></p>
<p>Koncept elektrifikace spočívá v myšlence rozšíření využívání elektřiny k uspokojení rostoucího podílu konečné spotřeby energie. Měl by vést k nahrazení fosilních paliv nízkouhlíkovou elektřinou v sektorech, jejichž energetické potřeby jsou dnes uspokojovány elektřinou pouze v omezené míře.</p>
<p>Elektřina byla vždy hnací silou pokroku a inovací a stejně by tomu mělo být i do budoucna. Při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) při výrobě elektřiny přináší navíc elektrifikace další benefity jako například zlepšení energetické bezpečnosti EU či značné snížení emisí CO2 v dopravě.</p>
<figure id="attachment_40549" style="width: 769px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-40549" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/hodnota-elektriny.jpg" alt="Hodnota elektřiny" width="769" height="446" /><figcaption class="wp-caption-text">Hodnota elektřiny</figcaption></figure>
<p>I přes nezpochybnitelnou hodnotu elektřiny existuje několik oblastí, ve kterých bude třeba provést změny vedoucí k jejímu zlepšení. Mezi tyto změny patří podle Eurelectricu například aktualizace faktoru primární energie, tedy koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie. Současná metodika totiž nerozlišuje mezi zdroji použitými k výrobě elektřiny.</p>
<p>Nová metodika výpočtu faktoru primární energie by měla zohledňovat skutečnost, že stále větší množství elektřiny pochází z OZE a nízkouhlíkových zdrojů.</p>
<p>Eurelectric upozorňuje také na potřebnou revizi <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Evropského systému emisního obchodování </a>(EU ETS) či na nezbytný redesign společného evropského trhu s elektřinou, který by měl vhodně oceňovat nejen energii, ale také flexibilitu a výkon ve všech časových úsecích.</p>
<figure id="attachment_40550" style="width: 597px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-40550" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Zlepseni-hodnoty-elektriny.jpg" alt="Zlepšení hodnoty elektřiny" width="597" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Zlepšení hodnoty elektřiny</figcaption></figure>
<p>Eurelectric ve svém reportu upozorňuje, že se doprava aktuálně podílí zhruba 25 % na tvorbě emisí skleníkových plynů v Evropě. Kromě emisí skleníkových plynů má však doprava na svědomí také značné množství emisí škodlivin. Jako příklad uvádí Londýn, ve kterém je 80 % emisí prachu a 46 % emisí NOx způsobeno právě silniční dopravou.</p>
<p>Kromě snížení emisí skleníkových plynů a škodlivin povede elektrifikace dopravy ke snížení závislosti na dovozu ropy. Podle Eurelectricu je aktuálně 94 % evropské dopravy závislé na ropě.</p>
<figure id="attachment_40551" style="width: 755px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-40551" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Dekarbonizace-dopravy.jpg" alt="Dekarbonizace dopravy" width="755" height="415" /><figcaption class="wp-caption-text">Dekarbonizace dopravy</figcaption></figure>
<p>Také elektrifikace vytápění a chlazení povede ke snížení závislosti na importu paliv do EU. Eurelectric uvádí, že vytápění a chlazení představuje 13 % evropské spotřeby ropy a dokonce 59 % evropské spotřeby zemního plynu.</p>
<p>Jako další benefit elektrifikace sektoru vytápění a chlazení jmenuje report například zlepšení kvality ovzduší díky snížení množství emisí prachu, NOx a SO2 vypouštěných rezidenčními a komerčními systémy vytápění.</p>
<p>Elektrifikace vytápění a chlazení v kombinaci s rozvojem chytrých měřidel, flexibilních tarifů a akumulačních technologií navíc představuje přístup k dalším benefitům pro evropskou elektrizační soustavu, jako je například možnost regulace spotřeby.</p>
<figure id="attachment_40553" style="width: 491px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-40553" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Vytapeni-a-chlazeni.jpg" alt="Dekarbonizace vytápění a chlazení" width="491" height="578" /><figcaption class="wp-caption-text">Dekarbonizace vytápění a chlazení</figcaption></figure>
<p>Celá infografika zobrazující výše popsané oblasti je zobrazena na následujícím obrázku.</p>
<figure id="attachment_40554" style="width: 2500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-40554 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Dekarbonizace_infografika_300617.jpg" alt="Dekarbonizace - infografika" width="2500" height="2570" /><figcaption class="wp-caption-text">Dekarbonizace &#8211; infografika</figcaption></figure>


Infografika: Elektrifikace jako prostředek dekarbonizace

<p><strong>Evropská energetika prochází transformací, mezi jejíž trendy patří zejména zvyšování energetické účinnosti a náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji. Možný vývoj evropského energetického sektoru prezentuje Evropská komise ve svém referenčním scénáři z letošního roku, ve kterém na základě globálních trendů a platné či připravované legislativy projektuje vývoj v oblasti energetiky, dopravy a emisí členských zemí.</strong></p>
<p>Postupně bude pokračovat dekarbonizace energetiky, avšak pomaleji, než dle dříve stanovených klimatických cílů. Do roku 2020 by tak celkové emise skleníkových plynů měly ve srovnání s hodnotami z roku 1990 poklesnout o 26 %, v roce 2030 o 35 % a do roku 2050 následně o 48 %.</p>
<p>Rozvoj evropského energetického sektoru si v následujících letech vyžádá nemalé investice. Celkově by náklady spojené s energetikou měly vzrůst z 11,2 % HDP EU v roce 2015 na 12,3 % HDP v roce 2020, částečně vzhledem k předpokládanému růstu cen fosilních paliv. Do roku 2030 by se náklady měly udržet na stabilní úrovni, následně však budou vzhledem k dříve provedeným investicím klesat.</p>
<h2>Spotřeba a poptávka po energii</h2>
<p>Od dosažení maxima v roce 2005 poptávka po energii v Evropské unii klesá a stejný trend předpokládá studie i do roku 2040. Významného poklesu podílu na pokrytí poptávky se dočkají zejména pevná fosilní paliva, jež budou nahrazena obnovitelnými zdroji. V případě zemního plynu a jaderné energie zůstane podíl na energetickém mixu EU do roku 2050 téměř beze změn.</p>
<p>Stejně jako poptávka bude klesat i spotřeba primární energie, a to rychlejším tempem vzhledem k navyšování účinnosti využívání energie. Do roku 2020 tak studie předpokládá pokles vzhledem k referenčním hodnotám z roku 2007 o 18,4 %, nepředpokládá tedy dosažení 20% cíle. Spotřeba primární energie má klesat i po roce 2020, kdy v roce 2030 bude vůči prvnímu desetiletí téměř o čtvrtinu nižší.</p>
<p><img class="aligncenter wp-image-22356" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Kraftwerk_Jaenschwalde_02-1024x683.jpg" alt="Letecký pohled na německou uhelnou elektrárnu Jänschwalde. Zdroj: fotos-aus-der-luft.de" width="725" height="483" /></p>
<p>I přes značné investice do obnovitelných zdrojů energie si fosilní paliva zachovají své postavení, kdy ropa a zemní plyn budou v roce 2050 pokrývat stále více než polovinu energetických potřeb EU. Vzhledem k nadpolovičnímu podílu fosilních paliv se energetická závislost EU na dovozu bude v celém období pohybovat nad hranicí 50 %.</p>
<p>S klesajícím podílem fosilních paliv posílí naopak role elektrické energie, která v současnosti pokrývá zhruba pětinu energetických potřeb Evropské unie. S rostoucí výrobou elektřiny tak její podíl na celkové poptávce po energii vzroste na 25 % v roce 2030, do roku 2050 poté na 28 %.</p>
<p>V následujících desetiletích rovněž výrazně poroste podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Obnovitelné zdroje v minulém roce pokrývaly přibližně 16 % celkových energetických potřeb EU, do roku 2050 se má jejich podíl zdvojnásobit na 32 %.</p>
<h2>Elektroenergetika</h2>
<p>Referenční scénář Evropské komise počítá s postupným nárůstem výroby elektrické energie, přičemž největšího růstu se má dostat obnovitelným zdrojům.</p>
<p>Podíl intermitentních obnovitelných zdrojů, tedy <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank">fotovoltaických</a> a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrných</a> elektráren, na čisté výrobě elektrické energie dosáhne dle studie do roku 2020 téměř jedné pětiny. V roce 2030 pak tyto zdroje budou dodávat čtvrtinu elektrické energie, v roce 2050 až 36 %.</p>
<p><img class="aligncenter wp-image-23739" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/electricity-1330214_1920-1024x681.jpg" alt="Obnovitelné zdroje, Ilustrační foto" width="725" height="482" /></p>
<p>Výroba elektrické energie v jaderných zdrojích zůstane v unijním měřítku v průběhu sledovaného období na zhruba stejných hodnotách jako dnes, její podíl na dodávkách však vzhledem k rostoucí celkové výrobě postupně klesne z 27 % v roce 2015 na 22 % v roce 2030.</p>
<p>Rostoucímu trendu se nevyhne ani cena elektrické energie pro odběratele, která v průměru může do roku 2030 vzrůst ve srovnání s rokem 2010 až o 18 %, v období do roku 2040 by se měla již stabilizovat a následně mírně klesat.</p>
<p>S výší ceny se bude nadále měnit i její struktura. V průběhu následujících let porostou díky investicím zejména kapitálové výdaje spojené s výrobou elektrické energie, které v roce 2020 dosáhnou svého maxima. V období po roce 2030 se největšího růstu dočkají vzhledem k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů v síti náklady na přenos a distribuci.</p>
<h2>Doprava</h2>
<p>Oblast dopravy se bude vyznačovat postupným růstem podílu elektrické energie, který se bude zvyšovat především díky vyšší míře elektrifikace železnic a rozvoji elektromobility. Celkový podíl elektřiny na spotřebě v dopravě tak vzroste ze současného 1 % na 2 % v roce 2030 a následně 4 % v roce 2050.</p>
<p><img class="aligncenter wp-image-28371 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily.jpg" alt="Elektromobily" width="725" height="483" /></p>
<p>V případě silniční a lodní nákladní dopravy by konvenční ropné produkty mohl v dlouhodobém horizontu částečně nahradit zkapalněný zemní plyn (LNG), podporovaný implementací nových směrnic, jež podpoří využívání alternativních paliv.</p>
<p>Studie předpokládá pokračující trend poklesu podílu benzinu do roku 2030, nafta si naopak své postavení do roku 2030 udrží téměř beze změny. Spotřeba leteckého paliva nicméně poroste navzdory zavádění opatření pro zvyšování energetické účinnosti až do roku 2050. Ropné produkty tak v roce 2030 budou stále pokrývat 90 % energetických potřeb spojených s dopravou, do roku 2050 má jejich podíl poklesnout na 86 %.</p>
<p><img class="aligncenter wp-image-30699 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/infografika_vyhled-energetiky-eu-2050.jpg" alt="infografika_vyhled-energetiky-eu-2050" width="960" height="2048" /></p>
<p>Zdroj: <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/ref2016_report_final-web.pdf" target="_blank">EU Reference Scenario 2016</a></p>
