Jižní Korea odstavila svůj nejstarší jaderný reaktor na jeho 40. výročí

Shrňme si jihokorejské možnosti. Vodní zdroje jsou značně omezené hlavně kvůli sezónnosti dešťů. Nemá téměř žádné fosilní zdroje, pouze chudé zásoby uhlí, od kterého však chce při produkci elektřiny odejít. Takže současný energetický mix je tento: 46 % uhlí, 4,4 % ropa, 15,5 % plyn, 32,5 % jádro, 1,2 % vodní zdroje a jen 0,4 % všeho ostatního včetně fotovoltaiky a větru. Už teď importuje Jižní Korea 50 miliard kubíků plynu a je již nyní druhým největším importérem zkapalněného plynu. Nemá totiž moc možností k napojení na nějaký plynovod. Bude opravdu velice zajímavé sledovat, co udělá snaha přejít od 83 % produkce v jádře, uhlí a ropě k zemnímu plynu. Jižní Korea je průmyslově vyspělá exportně zaměřená země, která je značně závislá na ceně elektřiny. Co s cenou udělá hromadný přechod ke zkapalněnému plynu bude zajímavé sledovat.

Ano v aktivistické či politické kampani lze slíbit cokoliv, ovšem pak se většinou narazí na realitu. Přechod od fosilních zdrojů k nízkoemisním (teď mám na mysli emise škodlivin) byl v Jižní Korei velice úspěšný. Jaderné bloky se zde staví rychle a efektivně (pochopitelně jako v libovolném oboru jsou i zde problémy) a velice úspěšně probíhá i výstavba v zahraničí (v Spojených arabských emirátech). Bude velice zajímavé sledovat, co udělá současná vládní garnitura s energetikou a čím nahradí úspěšné průmyslové odvětví, které se rozhodla zlikvidovat.

Ve svém shrnutí Korejských možností a Korejské reality jste trochu zaspal dobu. Jižní Korea to už není jen těžké strojírenství a stavba lodí. Teď už dominuje high tech elektronický průmysl. Samsung je největší světová společnost vyrábějící elektroniku. Hanwha QCells je největší světový výrobce slunečních článků (už jsem o tom zde psal, výzkumné centrum má v Německu).

Jižní Korea to není o aktivismu (obvyklém v Evropě) ale o tom že "centrálně" řízený stát si vybral určité oblasti, ve kterých chce být nejlepší (největší, finančně nejúspěšnější) na světě.

A asi mají čuch na to, že nejvýznamnější jaderný business v letech 2020-2050 bude vyřazování dosloužilých jaderných elektráren (protože se jich taky nejvíc postavilo v letech 1970-90). Co vy na to jako jaderný expert?

Ona i ta výroba elektroniky a solárních článků je relativně energeticky náročná, takže uvidíme, jak se jí bude dařit, když elektřina pro ní bude z dováženého plynu. Prostě se uvidí.

Co kdyby třetina elektřiny byla z OZE jako v Německu? Pak by jádro nahradila. A dost slunečních článků si korejci vyrobí sami. Ani větrné elektrárny by neměl být problém. Uvidíme za 15 let (tolik trvalo přes 30% OZE němcům).

V Německu oze parodie na elektrárny jádro nenahradila. Tam jádro nahradilo uhlí.

Spotřeba energií v Jižní Koreji neustále roste a spotřeba elektřiny ještě rychleji, plus do budoucna s tamními elektroauty budou muset provést další pořádný skok ve spotřebě elektřiny.

Pane Vaněčku, opět napadáte úplně zbytečně, opět podsouváte pro-jaderným názorům názory o "CO2 hystetii " (v jiném článku o biomase, který jste dnes komentoval) a co mě pobavilo nejvíce, opět se nevyznáte v psaní velkých a malých písmen. V kontextu jak jste to napsal má být "korejský" a ne to vaše " Korejský", nejde o vlastní názvy. A opět předvádíte typickou slovanskou připosr...st ze všeho německého.

Pane Pácalt, asi nepředpokládáte, že bych byl zastáncem pálení uhlí a nafty. Vidíte, že propaguji high tech čisté energetické zdroje, v oboru fotovoltaiky jsem taky vědecky pracoval.

Co mi ale vadí, je "CO2 hysterie". Převést celou "záchranu světa" na jeden parametr je nesmysl. Krásně se to ukázalo na té biomase. Jak jedno CO2 je fuj (plyn) a jiné CO2 je fajn (biomasa), a jiná "nevýroba CO2" v JE (tedy až po dlouhé výstavbě plné produkce CO2) je taky fajn, na jarném odpadu a nevyhnutelných rizikách provozu nezáleží.

Můj pohled je zcela jiný, podobný mému pohledu na kuřáky. Taky jsem to zkusil, nechytlo mě to, a tedˇnejsem kuřákům nepřítelem, když ale mi nekouří pod nosem (v restauraci, na refíži, v autě, ...). Doma ať si kouří jak chtějí.

Proto podporuji v ČR čisté zdroje energie (slunce, voda, vítr), ať nahradí ty špinavé co nejvíc mohou (teď mohou třeba z 15%, později z 30%, pak z 60%, po dalším pokroku vědy i třeba z 90%.

Podporuji elektromobilitu (a čisté domácí palivo "zdarma" z fotovoltaiky).

Na těch špinavých autech mi vadí oxidy dusíku a mikročástice, co dýchám na refíži, více než CO2 co vypouští. Vidím na svých vnoučatech a jejich vrstevnících v městech to narůstající množství astmatiků a alergiků (ta předčasná úmrtí ty bezprostředně vidět nejsou).

A záchrana Zeměkoule nepřijde od EU a její snahy snížit emise CO2. Ta by mohla přijít od něčeho jiného, přemýšlejte.

PS. Omlouvám se za ty písmena, píši i s jinými chybami (třeba s místo z), tak jak nás to ve škole učili před 60 lety, vím, pravopis se změnil, ale se stářím nic nenaděláte.

A na Německu obdivuji pouze 3 věci: vědu, techniku a kulturu piva v Bavorsku. Neobdivuji politiku, muziku (teď nemluvím o klasice), umění žít, smysl pro humor a ironii, ....

a jestli nají Slované vůbec něco společného, pak jsou to jenom naše lidové písničky zpívané v hospodě či u táboráku. Jinak každý Slovan je jiný...

Zapomínáte započítat dvě další proměnné, jednak si Jižní Korea pohrává s myšlenkou na nové přílivové elektrárny, které sice mají relativně malý výkon na takovou zemi, nicméně je to, dalo by se říct, počáteční fáze, s asi 3GW výkonu, nejspíš budou schopni najít více míst kde bude možné takové elektrárny postavit. A pak také se znovu asijské země pouštějí do průzkumu hydrátů methanu, což by mohlo řešit jejich závislost na plynu.

Nehledě na to za rohem mají Rusko s obrovským nevyužitým potenciálem vodních toků, pokud by z Asijských zemí vzešel zájem, jsem si jistý že by se Rusko rozhodlo zdroje zde využít a tento proud exportovat. Cena za MWh je ale otázkou. Stejně tak tam čeká na výstavbu elektrárna v Penžinském zálivu, která se ale nepostaví dokud nebude poptávky po odběru, ta nebude asi ještě nějakou dobu a tahat tam podmořské vedení by mohlo být problematické.

Na druhou stranu když jde o peníze, jde všechno.

K ruským sibiřským přehradám je to opravdu blízko, existuje řada komerčních přílivových elektráren a těžba hydrátů metanu je zavedenou metodou. Opravdu zase velice realistická doporučení.

Takže asi mají ignorovat potenciál Amuru, Ussurie. HVDC vedení bez větších problémů zřejmě zvládá přenos na vzdálenosti v tisících km. Nejdelší je Rio Madeira transmission link s délkou asi 2 380km.

Není to tak dávno co Jižní Korea spustila jednu z přílivových elektráren, na světě je v různém stádiu projektů více, nevzít to do úvahy by byla myslím chyba. Pokud byste chtěl něco konvenčnějšího, mohly by země v oblasti investovat třeba do HDR elektráren a jejich výzkumu, přeci jenom jsou velmi blízko ohnivého prstence.

Hydráty methanu jsou teď předmětem výzkumu, úspěšně se podařilo plyn získat Japonsku, nyní i Číně, přestože ještě nejsou běžně na trhu, budou na něm nejspíše dříve a s menšími problémy než se to podaří fúzi a reaktorům 4. generace.

Dokud nepřijde jaderný průmysl s elektrárnou která je totálně blbuvzdorná, nevyžaduje vysoce kvalifikovaný personál a vysoké zabezpečení, je sto regulovat výkon aniž by to příliš opotřebovávalo hlavní komponenty a nebude levná, do té doby se jí nepodaří stát se řešením našich energetických problémů. Sázet se nebudu, ale nedivil bych se kdyby dřív než modulární a Gen. IV reaktory spatřila světlo světa nějaká velká exportní hydroelektrárna elektrárna v Rusku. A možná budou dokonce dřív v provozu zařízení fúzní, než SMR a Gen. IV zasáhnou nějak výrazněji do produkce proudu, popravdě bych se tomu vůbec nedivil.

Opravdu nemá cenu se o tomto se přít. Internet snese všechno (nejen papír :-)) . Prostě uvidíme. Ale představa, že hydroelektrárny na Amuru a Ussuri vyřeší energetické problémy Jižní Koree jsou opravdu úsměvné. Vy opravdu absolutně neodlišujete, co je na jakém stupni vývoje a reálnosti. Prostě plácáte jedno přes druhé.

Korejci už mají teď k disposici špičkové technologie nové energetiky, jiné věci teprve vyvíjejí. Tak například slunečních článků prvotřídní kvality Hanwha vyrobí 7 GW za rok a každý rok výrobu o desítky procent zvyšuje. Za 5 let očekávám výrobu přes 10 GW ročně. To jsou fakta, ne že uvidíme....

Fotovoltaika opravdu Jižní Koreu v dohledné době nevytrhne. Nemají tam nijak skvělé podmínky a ta země je děsivě přelidněná a je tam velmi tvrdá ochrana zemědělské půdy kvůli potravinové bezpečnosti, takže na polích se tam sázet panely určitě nebudou a na budovách v dohledné době nepůjde instalovat zásadní čísla, stačí se podívat od Německa i Spojených států, jaká část jsou instalace na rodinných domcích a co je "utility scale". Navíc drtivá většina Korejců bydlí ve výškových budovách ve městech, rodinný domek je tam luxus pro boháče. Možná by něco šlo dá na střechy fabrik, letišť apod., ale nebudou to v dohledné době čísla, která by cokoliv řešila. Vítr na souši bude čelit podobným problémům s nedostatkem místa, takže zbývá vítr na moři.

Samozřejmě, internet snese všechno, například dlouholeté slibování moderních jaderných technologií, které jsou už skoro jako Godot, ať už to mají být technologie, které nás zbaví jaderného odpadu (ADTT), které vyřeší problém s tím že uranu je limitované množství (FBR), respektive ten problém odsunou, nebo které nebudou hrozit havárií jako TMI, Černobyl nebo Fukušima (MSR). Stejně tak snese koncepci jisté vlády v minulosti která tu chtěla kompletní jaderný program, ze kterého chyběly jen jaderné zbraně.

Stejně jako mě vytýkáte údajnou nereálnost návrhů, stejně nereálné jsou vize kde bude JE dodávat v dohledné době více než polovinu elektřiny, nebo dokonce vší spotřeby. Jednak na to nejsou kapacity a jednak stavba JE trvá v západních zemích dlouho a ani v Rusku nebo Číně není vidět že by šli tak rychle aby v dohledné době měli zásadní podíl z jádra. Pokud to vezmu u nás, tak se o nových blocích mluví cca od roku 2009, teď máme rok 2017 a ještě není ani vybrán dodavatel. Vzhledem k rychlosti výstavby budeme takto rádi když se nahradí Dukovany. Žádný zásadní růst výkonu se zřejmě konat nebude

Proti tomu je i zahájení těžby hydrátů methanu reálnější, zejména protože se do plynofikace investovalo nemalé množství prostředků, elektrárny na plyn jsou celkem odzkoušené, o těžbu se zajímají velké ekonomiky (USA má zatím své břidlice) a hlavně jsou to tak velká ložiska že už z povahy nemohou zůstat nevytěžená, jsou příliš lákavá. Na rozdíl od Gen. IV reaktorů navíc mohou být komerčně dostupná do deseti let. Nepodléhají tak přísným regulacím jako jaderné elektrárny (snad se stejný moloch nevrhne v budoucnu i na fúzní) a investice bude řádově menší, což tento obor otevírá mnohem více investorům.

Stejně tak se provádí výzkum turbín na proudící vodu, takže možná místo nutnosti stavět v zálivu obrovskou hráz bude stačit dno osadit těmito turbínami, ale to uvidíme, nějaké by se měly nyní testovat v okolí Británie.

Pane C, i tento Váš příspěvek ukazuje, že nerozlišujete vůbec, v jakém stádiu jsou jednotlivé technologie a co jsou možnosti technologické, ekonomické ..., co je ve vývoji, co v prototypech a co v reálné produkci. Zase vše klasicky pletete dohromady bez ladu a skladu. Takže si to trochu proberme nejdříve na jaderných technologiích:

1) Klasické reaktory jsou standardní rozvinutou technologií, v současnosti jsou těmi nejmodernějšími reaktory III. generace. Existuje řada výrobců a modelů. U klasických reaktorů se na několika příkladech ukázalo, že lze vytvořit energetiku s 50 % podílem jádra (i více). I u samotné Jižní Korei je vidět, jak rychle dokázali reaktory stavět. Je tak jasné, že pokud by nebylo současné politické rozhodnutí již za několik let by dosáhli 50 % podílu jádra, jak původně plánovali. Je tak vidět, že lze na těchto technologiích postavit reálnou současnou energetickou koncepci pro následující desetiletí.

2) Rychlé reaktory (reaktory IV. generace) - existují prototypy a dokonce i v komerčním provozu. Je jich ovšem pár a otázka ekonomičnosti a efektivního jejich způsobu využití je otevřená. Navíc jde o existující technologii, která má však smysl až při intenzivním využívání jádra (protože právě v tom případě je potřeba rozšířit využívání uranu 238 a thoria 232). Pokud se pro toto lidstvo rozhodne, tak nejsou technologické překážky. Ovšem pro energetickou koncepci v nejbližších desetiletích to není reálnou variantou pro masivnější využití.

3) ADT technologie. Jejich technologické prvky jsou známy a systém je realizovatelný. Ovšem neexistuje jediný prototyp fungující elektrárny a je jasné, že pro efektivní model je nutný pokrok přinejmenším ve spolehlivosti urychlovačů s vysokou intenzitou svazku. Je jasné, že ještě delší dobu nebude prvkem reálné energetické koncepce. Na druhé straně tyto technologie zaměřené hlavně na spalování jaderného odpadu budou důležité až při masivním využívání jaderné energie.

4) Termojaderná fúze. Ještě neexistuje ani zařízení, které by prokázalo možnost fúzního získávání energie. K tomu má posloužit teprve ITER a ten také umožní teprve vývoj technologií potřebných pro opravdový demonstrátor fúzní elektrárny. DEMO bude teprve prototyp elektrárny a teprve on bude na úrovni, na jaké byly reaktory I. generace. Pochopitelně nelze vyloučit nějaký technologický zvrat či zlom, který některou z technologií 2), 3) a 4) zásadně popostrčí, ale nelze na to spoléhat. A teď k dalším zmíněným technologiím.

1) Existuje pár prototypů přílivových elektráren, ale kdy a zda budou komerční projekty je otázka otevřená (řekl bych, že v daném případě jsme na úrovni nebo spíše o něco za reaktory IV generace). I vámi zmiňované turbíny nejsou a nebyly ještě testované.

2) Těžba hydrátů neexistuje ani v prototypové verzi a zda a v jaké míře bude realizovatelná, je otázka úplně otevřená.

3) Přehrady sice existují, i v Rusku. Ovšem o stavbě Vámi zmiňovaných na Ussuri a Amuru Rusko zatím ani neuvažuje. Stačí pohled na mapu a jaké jsou sousední státy Jižní Korei a kudy by muselo vedení HVDC probíhat a je jasné, že sice jde o principiálně realizovatelnou technologii, ale nemá to nic společného s reálným projektem a reálnou energetickou koncepcí pro Jižní Koreu.

4) Vítr a fotovoltaika jsou pro Jižní Koreu plně dosažitelné. Jak píše pan Vaněček, je v Korei jeden z nejvýznačnějších výrobců fotovoltaických panelů. Jen bych opravil, že jeho roční kapacita dosáhla v roce 2016 hodnoty 5,7 GWp (podle ročenky firmy). Ale to je jen o něco méně a to nepodstatně oproti tomu, co uvádí pan Vaněček. V Německu fotovoltaika s extrémním úsilím a extrémními dotacemi v okamžiku, kdy instalovaný výkon v píku dosahuje téměř potřebného výkonu při nižší spotřebě, vyrobí pouze 7 % elektřiny. Ovšem pan Hájek vysvětluje, proč ani teď nedosahuje a ani v budoucnu Jižní Korea nemůže dosáhnout ani této hodnoty. A podobné je to s větrem.

A úplně nakonec ještě poznámka. Nyní je fotovoltaika Jižní Korei konkurenceschopná i díky tomu, že má určité náklady na výrobu elektřiny. Nejsem si jistý, jestli by byla stejně konkurenceschopná s německými cenami elektřiny nebo ještě vyššími (dovoz zkapalněného plynu na potřebnou vzdálenost je dražší než uhlí nebo plyn dodaný plynovodem a o hodně dražší než uhlí, které v Německu intenzivně k výrobě elektřiny využívají).

5) To, že politici nedokáží u nás (nebo jinde) o ničem rozhodnout desetiletí je opravdu něco diametrálně odlišného od toho, když je něco v současnosti technologicky nemožné nebo to neumožňují geografické podmínky.

Informace pro pana Wagnera: Hanwha Q cells je největší světový výrobce slunečních článků (solar cells) jak píši výše, ne slunečních panelů (solar modules). High tech je výroba slunečních článků na 15x15 cm křemíkových deskách. Některé firmy pak používají nejen svoje články a nakupují je i od ostatních aby z nich zhotovily sluneční panely, o kterých píše pan Wagner. Některé firmy vyrábí více článků než jich použijí na vlastní výrobu panelů. Panely pak jsou nejdůležitější částí celého systému sluneční elektrárny (nejlépe na střeše či na nezemědělské půdě).

Jinak pro 50ti milionovou Koreu (s hustotou obyvatel cca dvojnásobku německé) není žádný problém vyrobit články a panely pro německých 40GW výkonu slunečních elektráren a dokázat je umístit na cca půl procenta plochy své země (víc není třeba).

Že ještě nikdo nevymyslel odpovídající akumulaci. Nerad bych při večerní cestě vlakem s el. lokomotivou zůstal mezi poli.

No to se vám může snadno stát i bez akumulace. stačí aby se někdo mírně sekl při stavění vlakové cesty. Ono se nic nestane, ZZ nedovolí kolizi vlaků, ale můžete se dostat tam kde není drát, nebo v něm pro napěťovou výluku není proud.

Čistě OZE s akumulací je ještě dost daleko, teď by teprve měla nastávat fáze OZE + rychlé elektrárny, pak nejspíš bude docházet k instalaci OZE a poklesu koeficientu využití (ale začne to zvedat plochu pod křivkou obsazenou OZE.).

1, Jedna věc je navrhnout, druhá prosadit a zaplatit, právě ta druhá část představuje největší problém, jelikož na rozdíl od plynu uhlí či OZE na JE potřebujete obrovskou sumu, kterou si může dolit jenom pár společností, nebo vlády, přičemž ani jedna ze skupin se do toho moc nehrne. Na jadernou koncepci, která by u nás znamenala podíl nad 50 % jádra by bylo třeba do roku 2040 vybudovat 4 reaktory, každý asi za 100-130mld, to se bavíme o nějakých 400-520 miliardách korun. A to ještě musí všechno jít dobře a neprodražit se. Na to tu bez dalšího nějakého zásahu do cen nebudou prostředky.Ledaže by se pozval nějaký velký investor, ale kdo má zájem a prostředky? Napadá mne akorát tak Rosatom, Saudi ARAMCO a Microsoft, možná ještě, pravda KEPCO, ale tady by opět šly peníze do zahraničí jako v případě dovozu plynu. V případě ČR by to asi i vzhledem k vysoké flegmatičnosti národa Českého prošlo. V případě dalších zemí, kde trochu více funguje občanská společnost, by to bylo mnohem horší.

2 V (polo)komerčním provozu jsou možná dva reaktory v Rusku a asi jeden v Číně, ovšem nikdo je k exportu nebo běžné výstavbě nenabízí. Přitom jsou stále slibovány mimo jiné i jako řešení problémů s vyhořelým palivem, což je z pohledu mnoha lidí druhý největší problém jaderné energetiky.

Jak v případě FBR, tak ADT, zmiňujete, že je nutné prvně dosáhnout velkého podílu jaderné energetiky, než se tyto mohou nasadit. Podle mne byste to musel udělat naopak, nabídnout tyto technologie a až teprve pak budete moci uvažovat o tom že se stane jaderná energetika dominantním zdrojem energie na zemi. Pak teprve může dojít doba kdy budou lidé ochotni přijmout jadernou energetiku ve velkém. To se nemůže podařit dokud:

a) Jaderný průmysl nepořídí hypnožábu, nebo velkou PR kampaň.

b) Jaderný průmysl nenabídne levné bezpečné a jednoduché řešení JE a stejně tak nenabídne řešení odpadového hospodářství jinak než s mezisklady a zakopáním do země, což nikdo moc nechce mít poblíž.

Zřejmě zatím Asijské ekonomiky o tuto vodní energii neprojevily zájem, samozřejmě to se může změnit. Jediný problém je v současnosti existence Kimova stalinistického režimu, ani ne existence KLDR jako takové, existovat může klidně dalších 50 let, nebo taky jen do zítřejšího oběda, nevíme. Všechny ty testy už naštvaly i Čínu, podle špatně ověřitelné zprávy mluví o přesunu Čínské a Ruské vojenské techniky k jejím hranicím, o lodích USA v oblasti víme

Hydráty methanu, Minulý měsíc Čína otevřela její první pokusný vrt, ze kterého denně jímala 16 000 kubíků plynu, Japoncům asi pět let zpátky se podařilo produkovat plyn také po zajímavou dobu. Vzhledem k tomu že ani jedna z plošin neměla technologii pro distribuci plynu, tak se po určité době oba vrty uzavřely.

Fúze, pokud ji nezačne někdo financovat pořádně, bude trvat opravdu dlouho, ale pořád by to mohlo být dřív, než zásadní nasazení dalších jaderných technologií. Fúzní reaktory 1. generace na tom budou pořád asi z hlediska bezpečnosti a odpadu líp než libovolná generace jaderných reaktorů. Taky se ale můžeme opravdu dočkat průlomu od někoho jiného než od ITERu. Důležitější než vytvoření velkého přebytku energie je aby se fúze sama udržela. Za nejvtipnější událost příštích dvou let bych pokládal pokud by opravdu fúzní zařízení soukromé společnosti překonalo ITER.

Dvoulistové turbíny by měly, byť je tam jiná koncepce uchycení, být v provozu někde při pobřeží Skotska.

Výsledek politické neschopnosti je stejný jako neexistence technologie, ovšem pokud JE nejsou zajímavé pro investory aniž by za tím stál stát je dost velký problém pro danou technologii a to se JE jakési podpoře těší od, řekněme 55. roku, OZE dostávají podstatné dotace jen asi dvacet let a zvládly poměrně zajímavě redukovat cenu svého produktu. Podívejte se po reportech o LCOE fy. Lazard 3.0 z roku 2009 a 10.0 z roku 2016, pokles cen je tam dost znatelný. Pořád to nejsou sice nejstabilnější zdroje, ale už se s nimi pracovat dá.

Pro utility scale elektrárny je třeba cena silové elektřiny někde kolem 50-60$/MWh aby se vyplatily, pro domácí je třeba být nad 200$/MWh, to by neměl být zásadní problém. Vyšší cena proudu na burze i pro odběratele by měla být spíš pro OZE výhodou.

Jižní Korea spotřebovává asi 500TWh, to odpovídá asi 500 000ha, tedy asi 5 000km^2, to je asi 5% rozlohy státu, otázkou je nakolik jsou třeba využitelné horské svahy a podobně.

Jen pro zajímavost Jižní Korea je menší než bylo Československo.

Jen jedinou poznámku. Já jsem netvrdil, že pro vývoj a výstavbu a nasazení rychlých reaktorů je nutné mít velký podíl jaderné energetiky. Rychlé reaktory mají řešit problém s hrozbou nedostatku paliva (uranu 235) a velkým množstvím jaderného odpadu. Ani jedno nehrozí v případě, že nevyužívá lidstvo jadernou energetiku intenzivně. Takže, to co jsem tvrdil je, že pokud jadernou energetiku lidstvo intenzivně nevyužívá (nebo nejste v situaci Indie, která nemá uran, ale má thorium), tak rychlé reaktory nepotřebujete a pro efektivní výrobu elektřiny vystačíte (jsou jednodušší) s termálními reaktory. Takže na jejich rozvoj a vývoj je dost času. Totéž platí ještě více pro ADT.

Možná bychom vystačili s klasickými reaktory, jenom je tu ten problém že budeme mít neustále velké množství odpadu, pro který nebude využití, což je jedna z příčin, byť ne jediná, četného odporu proti jaderné energetice, což zpětně vede na nevyužití jaderné energetiky.

Pokud máte intenzitu využívání jádra na současné úrovni, tak je toho odpadu málo. Co je důležité, je ukázat, že zvládáme uložení jaderného odpadu pod zem a pro to je důležitá výstavba úložiště v Olkilluoto, které se otevře zhruba za tři roky a dostatečné zkušenosti s prototypovými komerčně fungujícími rychlými reaktory. Pokud se tak intenzita využívání jádra zvýší, tak je dost času doplnit klasické reaktory těmi rychlými.

Jenže to se mělo ukazovat už tak před dvaceti či pětadvaceti lety, ne až teď. Toto je právě jedna z "drobností" která jadernému průmyslu udělal špatné jméno a nejspíše jej zavedla i do současných problémů, kdy nepostavíte levnou JE protože je nikdo pořádně nestaví a nikdo je nestaví protože jsou drahé a lidi jsou proti protože jsou drahé a není vyřešený ani problém s palivem. Existuje pár výjimek, ale ty ani v nejmenším nebudou sto zabránit pomalému kolapsu jaderného odvětví v západním světě.

Nepříjemnost je ale i v tom že se v minulosti veřejnosti naslibovaly minimálně rychlé reaktory, když už ne různé s roztavenou solí a podobně. Pokud se ale pořád staví typy (velmi zjednodušeně), které v minulosti způsobily problémy, na veřejnost to nepůsobí moc dobrým dojem. Bez podpory veřejnosti prostě takové zařízení nepostavíte.

P.S. není důvod, pokud není nová technologie extrémně drahá oproti předešlé, aby se na ni nepřešlo pokud je srovnatelná či lepší co do bezpečnosti "emisí" a podobných parametrů.

Sodíkové reaktory by mohly být tím na čem získá jaderný průmysl znovu podporu veřejnosti, OZE přilákaly obrovské množství lidí a firem protože jsou novou hračkou a vypadají cool a všechno to kolem. Pokud toto nezvládnete s jadernými elektrárnami, můžete Vy a spousta dalších lidí psát sáhodlouhé texty, připravovat přednášky a podcatsy, tvrdit že jedině jádro všechno vyřeší, ale nikdy nezískáte na svoji stranu lidi a firmy, což je v dnešní době nutné aby se takto velký projekt postavil. Říkám Vám to asi tak po páté, jadernému odvětví chybí práce s lidmi, neumíte se navázat na většinu populace v západních zemích a získat si jejich silnou podporu.

Jaderné elektrárny jsou teď mnohými, i z historických důvodů, viděny jako hrozba, ploty, vysoká bezpečnostní opatření a pod tomuto dojmu nepomáhají. Na větrník si můžete sáhnout, v hydroelektrárně vás klidně vezmou až k samotné spirále turbíny (Zajeďte si někdy třeba na Dalešice, pokud jste tam nebyl, technici tam sedí za sklem, pokud se dobře pamatuji), v MVE Vám možná předvede dokonce jak ten systém celý funguje, v jaderce Vám ukáží v infocentru jenom pár maket. S prominutím, to můžete postavit infocentrum jaderné energie na Václaváku a budete mí větší návštěvnost.

Jaderný průmysl si postavil kolem sebe hradbu a teď se diví, že jej lidé nechtějí. Jenže aby se stal alespoň tolerovatelným v mnoha zemích, řekněme jako plynové elektrárny, musel by změnit přístup. Když tak divoce tehdy protestovali Rakušáci, nikoho, pokud se pamatuji, nenapadlo pro ně udělat nějakou roadshow o jaderné energetice. To je ale dost zásadní chyba, všemožné aktivistické skupiny, ať už je to o změně klimatu, kožešinových farmách, nebo nestavbě nějaké silnice, jsou sto si pořídit stánek a natisknout letáčky, jaderný průmysl nikoliv.

Pane C, jen jedna poznámka k věci, které pořád asi nerozumíte. Není to o tom, že se přejde k rychlým reaktorům, ale co má smysl , je kombinace rychlých reaktorů a klasických. Takže, první stupeň je mít kvalitní termální reaktory (které se postupně pochopitelně zlepšují nebo se vyvíjejí jejich lepší a efektivnější typy) a ty se doplní rychlými. Přesnější plán v této oblasti má zatím vypracovaný Indie, která potřebuje přejít k využívání domácího thoria.

Jinak z elektráren ČEZ a informačních středisek jsou jaderné elektrárny těmi nejnavštěvovanějšími a i lidmi z Rakouska :-) A je to i s exkurzemi do areálu elektrárny, (pochopitelně ne vždy je to možné), ovšem k energetickému reaktoru opravdu těžko můžete veřejnost pustit :-)

Druhá věc je, jestli je dobrá cesta rozvíjet energetiku jako souboj PR, jak je Vaše představa. Alespoň já se toho účastnit nechci. Pro mě je důležitá popularizace znalostí o daném tématu a snaha, aby lidé mohli s porozuměním a znalostmi přemýšlet. A v tom směru chci, aby měli znalosti a pochopení o celé energetice a různých technologiích, protože opravdu nemůže jedna technologie energetiku vyřešit. Takže nějakého boje za vítězství na všech frontách se opravdu nemíním zúčastnit. Od toho jsou i zde jiní :-) i v diskuzi na tomto serveru. Ale o tom už jsme zde několikrát diskutovali.

Ještě poznámka, aktivistické akce se strašením a dezinformacemi proti něčemu jsou strašlivě jednoduché. Je to úplně něco jiného než seriozní propagace něčeho. Ono je to ostatně vidět i na OZE. Nevím, do jaké míry je v Česku v současnosti fotovoltaika cool, myslím že spíše je na ní u řady lidí pohled negativní. A to na základě ne konkrétního porozumění vlastnostem, pozitivům i negativům (ty má každá technologie), ale na základě úplně něčeho jiného.

V tom případě si ty rychlé reaktory vyjasněte při nejbližší příležitosti s popularizátory na západě (i když nejspíš nejsou přímo z vašeho oboru), kteří takové věci neustále, spolu s poněkud nadšením snad i větším než je moje do vynořujících se technologií, rozhlašují, spolu s jejich hitem posledních dvou až tří let - reaktory na roztavené thoriové sole. Hlavně tedy v dostupné podobě různých podcastů, talků apod.

Netvrdím že máte postavit celou energetiku jen na PR, ale to že bez zásadnější činnosti nepřesvědčíte lidi aby byli ochotni jaderku v zemi přijmout. Pro lidi to je často jakýsi nebezpečný drahý kolos, musel byste najít způsob minimálně jak jim ukázat výhody (ale prosím něco víc že to nepálí uhlí a nevypouští CO2) a jak jim to může pomoct. Ne aby to bylo "my vláda jsme se zavázali omezit CO2 tak teď budete mít za humny jaderku". Když to tak vezmeme, byl někdy nějaký pochod za jadernou energetiku? Nemyslím si, možná tak nějaká recese. Pokud se k tomu přistupuje takto, pak se opozice proti JE staví velmi snadno. Asi si to nepřipouštíte, ale krom lidí co jsou proti JE programově proti tomu pak snadno zmobilizujete i lidi, kteří jsou proti silnému státu nebo se nedomnívají že by za to měl stát ručit etc., postavíte proti tomu lidi, kteří si myslí že by si o přítomnosti JE mělo rozhodnou obyvatelstvo dotčených obcí... Je to podobný problém, který vzniká při internetových diskusích o povinném očkování, kdy proti sobě skupina co říká "stát ví nejlíp co a jak kdy očkovat vy nemáte právo rozhodnout o svém dítěti a když se něco zvrtne holt máte smůlu" v konečném důsledku poštve i lidi kteří jsou pro očkování, ale ne pro takovéto direktivní jednání státu, které berou jako přílišný zásah do soukromí a práv. (Takovýchto případů se dá najít více, často v USA) Jaderný a farmaceutický průmysl tady až nezdravě spoléhají jen na podporu vlád.

Dobře, u nás u Dukovan problém s místním obyvatelstvem nehrozí obce sepsaly memorandum že reaktor chtějí, elektrárna jim zřejmě poskytuje jisté výhody, nicméně má jaderný průmysl u nás skutečně tak silnou podporu jako se tvrdí? Jak moc je silná, je dostatečná na to aby snesla něco jako HPC, nebo by se zvedla vlna odporu proti garantované ceně?

Teď mohou navštěvovat infocentra, ale jak tomu bylo v době největších protestů? Dělal někdo něco aby se to obyvatelstvu v Rakousku vysvětlilo? A ne jenom při hranicích, třeba ale i ve Vídni nebo ve Štýrském Hradci? Oni se totiž demonstranti nejspíš rekrutovali z celého Rakouska.

Samozřejmě že na fotovoltaiku je zde nedobrý názor po té ostudě, moc tomu nepřidává i dlouhodobé šťourání se v těch kauzách a tom co předváděl energetický regulační úřad. Ovšem data ze světa ukazují to že mnohem víc táhnou nové zaměstnance společnosti které provozují OZE ve velkém, spíš než ty, které provozují primárně uhelné a nebo jaderné elektrárny.

K reaktoru asi ne, ale snad je možné zakomponovat do projektu vyhlídkovou galerii, která bude dostatečně silná aby odstínila reaktor od návštěvníků a těmto umožnila nahlédnout do provozu. I když pohled na sál kde je pod velkým víkem v podlaze reaktor asi nebude tak zajímavý. Eventuálně je nechat nahlédnout, raději snad nesahat, na ten cvičný velín a do nejaderných provozů. Případně po odstavení blok nechat jako muzeum (to mohli udělat na Slovensku)

Jen otázka, byl někde pochod za postavení vedení ze severu Německa na jih, postavení přehrady, postavení farmy větrníků, či pole solárních panelů? A jak jste sám psal, petice za jádro už byly, a to nejen na Třebíčsku.

A pozor, já nemám nic společného z jaderným průmyslem, stejně jako většina vědců a lékařů, kteří vysvětlují nutnost očkování a dostatečné proočkovanosti populace a průšvihu, které může odmítání očkování způsobit nemají nic společného s farmaceutickým průmyslem.

Já považují za do značné míry kontraproduktivní masivní PR kampaň jaderného průmyslu stejně jako masivní PR kampaň farmaceutického průmyslu. Tyto PR kampaně, po kterých voláte, podle mě k ničemu pozitivnímu nepovedou. Právě naopak to spíše povede u lidí k představě, že jsou do něčeho násilím tlačeni. Energetika jako výsledek souboje profesionálních PR agentur, jako je Greenpeace na jedné straně a ta, po které voláte, aby si ji vytvořil jaderný průmysl na druhé straně, opravdu nevede k ničemu pozitivnímu. Ono se už i na tu Greenpeace dívá dost velký počet lidí dost negativně.

Víte, představa, že v kontejnmentu uděláte okno, kterým se bude koukat na reaktor, je opravdu kouzelná.

Jinak, k nám do areálu v Řeži se na reaktor a čerenkovovo záření pravidelně exkurze chodí dívat, a jsou i z Rakouska. Virtuální exkurzi k němu jsme ukazovali i na Veletrhu vědy a na tu reálnou mohou přijet do Řeže.

Já myslím, že ale tato diskuze je opravdu zbytečná, už jsme ji zde vedli mnohokrát a pořad se to opakuje a točí v kruhu.

Já bych ten kruh tedy spíše nazval zvětšující se spirálou, pokud to nevadí :)

Jistě by se dala konstrukce kontajmentu patřičně upravit, (popravdě jsem si to představoval na elektrárna jako Dukovany, která kontajment v pravém slova smyslu nemá) ideálně při stavbě aby nedopadl jako ten v USA kde měnili parogenerátor, ale jak jsem říkal, nevím co by na to viděli. Nicméně předpokládám že z podstaty má dveře, pokud by se s tím počítalo v projektu, nereálné by to být nemuselo. Ale byl by zajímavé vidět projektanty po obdržení tohoto požadavku. V nějaké elektrárně nějak takové okýnko do provozu snad prý je, ale do kterého to nevím, ten člověk to taky mohl domotat, splést si turbínu s reaktorem atd..

Paralelu jsem se snažil vést tím, že obě odvětví se snaží ono "dobro" prosadit direktivně přes vládu aniž by došlo k větší komunikaci s lidmi. A popravdě jsou v obou oblastech věci budící jisté pochybnosti, zejména v momentě kdy se objevují náznaky monopolu, nebo se alternativy komplikují. A jsem si jistý, že Vám by některé věci v obou oblastech přišly také zvláštní. Za oboje zmiňme třeba nutnost vykazovat výrobu z ostrovního systému a platit, sice malý, ale stále existující, poplatek, nebo nadstandardy, ze kterých si někdo udělal svého času dobrou předvolební kampaň. (V jednom případě je to dle mne blbost, protože s dnešními IS nikoho nepotřebujete, je jedno jestli se konečný select dělá z 50, nebo 500 řádků, stejně tak udělat on-line formulář je relativně levná záležitost, na nějaké přenášení do IS. V druhém je to podle mne snaha trestat lidi za to že jim nestačí základ, přitom jim o takto vzniklé náklady (pokud si uhradí celou lepší péči) nejsou sníženy odvody.)

Pořád si asi nerozumíme ohledně podoby toho PR. Jde o to že se prostě musíte být dnes více vidět, pokud možno v pozitivním světle, ze zvědavosti jsem si prohrabal německé stránky na facebooku. Rosatom má asi 2100 sledujících, Atomkraft? Ja bite... asi 8700, Greenpace má přes 259 000. Kdo má šanci více ovlivnit veřejnost? Jen pro zajímavost Pro jádro má asi 25 000 sledujících a Greenpeace Česká republika asi 44 000. Globální mutace nuclear power yes pleas má jen asi 7 400, World Nuclear Asociation, která má asi ze všech nejlépe udělané stránky, má na facebooku jen 12 347 sledujících.

Podle mne tato čísla ukazují že jaderná oblast má problém s komunikací a přitažením lidí, infocentra, občasná exkurze, či výstava, to je všechno pěkné, ale nejsem si jistý že to stačí k dostatečné komunikaci s veřejností. Výklad jakékoliv havárie v podání greenpeace se dostane širšímu okruhu lidí, než třeba ten skutečný. A pak se to samozřejmě indukovaně rozjede dál po přátelích a podobně.

Že greenpeace jsou provaření je pravda, ale pořád s tím musíte počítat že má vliv, jádro nemůže (tedy může ale má to následky) sedět jako kachna, musí udělat alespoň nějaké minimum proti konstantním útokům, jinak bude konec. Tedy konec v zemích kde je obyvatelstvo dost bohaté na to aby je bylo ochotno odstřihnout a nahradit je něčím jiným, většinou plynem.

Pane C s vaším komentářem z 28.6.17 1:52 naprosto souhlasím

V našich JE také parogenerátor nevyměníte. Prostor kde je uložena reaktorová nádoba, parogenerátory, oběhová čerpadla je na Dukovanech, Mochovcích oddělen silnými železobetonovými stěnami od okolí a je napojen na barbotážní věž. Tyto prostory byly během výstavby tlakovány stlačeným vzduchem. Byla to docela dlouhá operace. Barbotážní systém je dimenzován na prasknutí propojovacího potrubí mezi reaktorem a parogenerátorem to je 2 x Dn 500 mm.

V dnešní době jsou populární jednoduchá řešení. Na sluníčko položit něco hezkého a ono to začne vyrábět elektřinu. Co je jednodušší? Celý problém začíná u školství. Žáci se zde učí naprosto nesmyslné věci bez návazností na použití v běžném životě ale kantor si může udělat čárku že má splněno. Perfektní ukázku předvedl v ČT včera učitel předvádějící řešení rovnice. Úplně stejnou rovnici nám učitel předváděl před 55 lety když jsem chodil na základku. Taky nevysvětlil k čemu nám znalost řešení bude. Nikdy v životě jsem to nepotřeboval a to jsem pracoval jako konstruktér, projektant tepelných zařízení, provoz a uvádění do provozu.

Tlakovány? Když jsem byl naposled v Dukovanech tak tvrdili že je v nich za provoz podtlak.

Je to tak, jednoduché věci, které si můžete postavit doma, na internetu najdete mnoho návodů jak si postavit Dye Sensitized solar cell (Solární článek na bázi barviva), když to přeženu, potřebujete dvě skleněné destičky, oxid titaničitý barvivo, lepidlo, clip na dokumenty a eventuálně grafit, tedy tuhu (pokud zrovna nemáte vodivé sklo). Jedno grafitované sklíčko napatlete titanovou bělobou (lze použít i některá bělítka na dokumenty), přidáte barvivo či ovocnou šťávu, zakryjete a voila máte sluneční článek.

Větrný motor postavíte ze dvou barelů, nějak to zpřevodujete na alternátor z auta, posadíte na komín a máte větrnou elektrárnu.

Školství, nebo spíš metody výuky jsou dost velkým problémem a s tím jak se s tím neustále hýbe se to jenom zhoršuje. Popravdě se mi zdá že to mají o něco lépe podchycené lidé z humanitních oborů než z přírodních věd, ono se na výuku souvislostí v dějepise přejde líp z výuky dat, než v matematice ze vzorečků na nějaké souvislosti. Přece jenom jsou pro nás důležitější důsledky revoluce roku 1848 než to že nastala roku 1848 :)

Já si třeba z hlavy vůbec nepamatuji Heronův vzorec a že nás s tím matikář celkem dusil, stejně cosinová věta, od té doby jsem je nějak nepotřeboval (počítačům je celkem jedno, tam je třeba znát jiné věci zase) prostě se to učilo jenom že se učilo. Chemii nemá pro jistotu cenu komentovat. Co mne zajímalo jsem si našel sám a jinde.

Samozřejmě hlavně v začátku musí existovat nějaký dril, sčítání odčítání, násobilka dělení, ať už malé čísla z hlavy (to je vlastně takový ekvivalent look up tabulky :) ), nebo pak pod sebe na papír, ne pokaždé je nutné či vhodné použít kalkulačku (Někteří programátoři totiž neznají zjevně postfixovou notaci, zásobník a precedenci operací, takže při složitějším vzorci, třeba 6/2+3, správně je to 6, ovšem některé implementace vrací 1, eventuálně jsou některé národy sto v případě 2+3(7+1) násobit prvně 3 a 7 přes závorku), ale pak by měly začít nastupovat souvislosti.

Slovní příklady jsou pěkné, ale také by měly dávat nějaký smysl, někdo kdo nakoupí 16/32 ananasu 5/28 rajčete a pak chce vědět kolik zaplatí v norských korunách když 64/16 ananasu stojí 3 kopějky a 1 rajče 12$, to je nesmysl. To větší smysl má úloha o optimálním tvaru ohrady pro krávy z hlediska spotřeby ohradníkového drátu. Taky je otázka jestli pořadí učené látky odpovídá skutečným potřebám, trochu mne třeba zaráží že se neučí některé základní numerické metody na SŠ, přestože třeba půlení intervalu se intuitivně používá. Že se stále na školách zabije takových 50-75 % hodin informatiky učením se tabulek v Excelu, formátování ve Wordu a jenom trochu se něco upatlá v HTML/CSS a jen trochu se zavadí o programování (doufám že pascal se už nepoužívá, že se přesunuli alespoň na C)

A někdy i učebnice obsahují zavádějící fakta, pamatuji si například jak ve fyzice bylo asi 5x napsáno stejnosměrný proud nelze přenášet na velké vzdálenosti, přitom to není pravda, problém je napětí, ne typ proudu, 400Kv DC bez problém přenesete na stejnou vzdálenost jako 400kV AC a 230V AC jen tak daleko jako 230V DC. (Uvažujme jednofázově)

Případně tam jsou věci co během posledních pár let dost ztrácí smysl, za dalších 10-15 to bude spíš do dějepisu, to už jenom velmi málo děcek bude znát klasickou žárovku, bude to tak zralé na velké předělání učebních fyziky.

O tom že se na něco kolem jaderných věcí moc nedostane raději moc nemluvit. Ono by to třeba chtělo aby se v učebnicích nemluvilo jenom o samotném principu elektrárny, to dáte do jednoho odstavce, dvou když se rozepíšete, ale i o tom že je tam stínění, na co je to stavěné, že je to několikrát jištěné... Popsat trochu významné havárie (Divil byste se kolikrát jsem se setkal s tím že si někdo myslel že v Černobylu to byl výbuch jako u jaderné bomby). A to myslím že je to u nás ještě na celkem dobré úrovni.

Jižní Korea měla podíl jádra přez 30% (kritických pro snadnější regulaci je podle Francie 50%), ale poslední léta klesal na úkor hlavně uhlí.

Dnes má Korea ve výstavbě tři jaderné bloky (4200 MW) a v plánu dalších osm (11 600 MW), takže už schválené práce na minimálně 10 spíš 15 let.

Takže toto budování nových jaderek nemůže být zvýšením OZE z 5% na 20% ohroženo ani náhodou, hlavně když prudce poroste spotřeba eletřiny i od automobilů na úkor nafty.