Německo schválilo podporu nových plynových elektráren. Maximální podpora byla navýšena

Německý Spolkový sněm schválil zákon, který má urychlit výstavbu nových plynových elektráren jako záložních zdrojů pro zajištění stability dodávek elektřiny. Nová legislativa upravuje podmínky aukcí tak, aby byly pro investory atraktivnější, mimo jiné zvýšením maximální přípustné nabídkové ceny. Vláda argumentuje potřebou zajistit bezpečnost dodávek při odstavování uhelných elektráren, kritici však varují před rostoucími náklady i dlouhodobou závislostí na zemním plynu.

Německý Spolkový sněm, který je fakticky dolní komorou parlamentu, schválil novelu zákona tvořící právní rámec pro státní podporu výstavby nových plynových elektráren prostřednictvím aukcí. Elektrárny mají zajistit řiditelný výkon pro období nízké výroby obnovitelných zdrojů energie. S odstavováním uhelných elektráren, potřebuje Německo záložní elektrárny pro pokrytí spotřeby v obdobích nízké výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren.

Podmínkou účasti v aukcích bude, aby byly elektrárny připraveny na budoucí spalování 100 % vodíku a nejpozději do roku 2045 dosáhly klimatické neutrality.

EU v lednu v zásadě souhlasila se státní podporou pro tyto plynové elektrárny. Samotný zákon je však nyní předmětem schválení Evropskou komisí v souladu s pravidly o státní podpoře.

První aukce již v září, maximální podpora byla navýšena

První aukce je plánována na 8. září letošního roku, další kolo aukcí proběhne v prosinci. Celkem bude v úvodní fázi soutěženo 11 GW instalovaného výkonu. Z toho 9 GW připadne na zdroje schopné dodávat elektřinu nepřetržitě po delší dobu, u nichž se očekává především výstavba plynových elektráren.

Další aukce o výkonu 2 GW již nebude obsahovat požadavek na dlouhodobou dodávku výkonu, což otevře prostor také bateriovým úložištím. V dalších letech chce vláda pokračovat v dalších kolech aukcí, kterých se budou moci účastnit i stávající elektrárny nebo poskytovatelé flexibility na straně spotřeby.

Současně novela reaguje na rostoucí investiční náklady. Maximální přípustná nabídková cena v aukcích se zvýší ze 173 000 na 244 000 eur za MW instalovaného výkonu, což má podle vlády i energetických společností zvýšit ekonomickou atraktivitu projektů. Podle německého svazu energetických podniků BDEW původní cenový strop již neodpovídal současným nákladům na výstavbu nových elektráren.

Německá vláda odhaduje, že po uvedení všech podpořených elektráren do provozu dosáhnou celkové náklady programu přibližně 3 miliard eur ročně pro rok 2031. V následujících letech, do roku 2045, by měla roční podpora činit až 2,3 miliardy eur. Financování má od roku 2031 zajistit zvláštní poplatek, jehož zavedení odpovídá pravidlům Evropské unie pro veřejnou podporu.

Záložní elektrárny jako základní pilíř dekarbonizace energetiky

Výstavba nových plynových elektráren představuje jeden z pilířů německé transformace elektroenergetiky. Země počítá s postupným ukončením výroby elektřiny z uhlí a zároveň očekává další rychlý růst výroby z větrných a solárních elektráren. Flexibilní plynové zdroje mají překlenout období, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí dostatek elektřiny, než bude ve větším rozsahu k dispozici dlouhodobé skladování energie nebo vodíkové technologie.

Energetický sektor přijetí zákona z velké části uvítal, místní sdružení energetických společností (VKU) argumentovalo, že zákon vytváří základ pro naléhavě potřebné rozšíření výkonu řiditelných elektráren, které přispěje k zabezpečení dodávek.

Přijatá legislativa však vyvolává i kritiku. Opoziční Zelení upozorňují, že zvýšení podpory povede k dalšímu růstu veřejných výdajů spojených s výrobou elektřiny. Část odborníků zároveň poukazuje na to, že dlouhodobou bezpečnost dodávek by vedle nových plynových elektráren měla zajistit také bateriová úložiště, flexibilní řízení spotřeby a další rozvoj přenosových i distribučních sítí.