Německý provozovatel plynových zásobníků vybuduje 120MW podzemní průtokovou baterii
Německý operátor plynových zásobníků, EWE Gasspeicher, plánuje v lokalitě jednoho ze svých plynových zásobníků vybudovat průtokovou redoxní baterii o výkonu až 120 MW a kapacitě až 700 MWh. Baterie by měla být zprovozněna do roku 2023, letos společnost plánuje vybudovat pilotní testovací baterii.
Projekt s názvem brine4power vyvíjí EWE Gasspeicher ve spolupráci s univerzitou Fridrich Schiler v Jeně, která vyvinula inovativní průtokovou redoxní baterii založenou na organických polymerech a vodě.
Společnost projekt označuje jako nákladově efektivní, bezpečné a udržitelné skladování energie, které v kombinaci s větrnou elektrárnou vhodného instalovaného výkonu umožní nahradit plně říditelnou 120MW elektrárnu.
Princip průtokové redoxní baterie
Průtoková redoxní baterie je tvořena dvěma zásobníky a elektrochemickým článkem, ve kterém probíhají reakce. V zásobnících je umístěn elektrolyt, který je rozdělen na kladný (katolyt) a záporný (anolyt). V elektrochemickém článku je přítomna membrána, která zamezuje promísení obou elektrolytů, ale zároveň umožňuje pohyb iontů z jednoho roztoku do druhého.
V momentě, kdy je baterie nabíjena, nabíjecí proud zajišťuje předání iontů z polymerů anolytu do katolytu. V případě vybíjení baterie probíhá reakce v opačném směru, molekuly anolytu uvolňují své elektrony, jejichž pohyb tvoří elektrický proud. Takto nabité molekuly katolytu a anolytu jsou čerpány z elektrochemického článku do příslušného zásobníku elektrolytu a nahrazeny nenabitými molekulami.
Maximální kapacita je tak omezena pouze velikostí zásobníku pro kapaliny elektrolytu.
Elektrolyt bude uložen v podzemních kavernách
Společnost plánuje letos začít pilotním projektem, v rámci kterého vybuduje až 0,5MW testovací baterii v místě svého plynového zásobníku Jemgum. Toto zařízení bude vybudováno jako nadzemní.
Samotná 120MW baterie bude vybudována v podzemních solních kavernách, se kterými má společnost zkušenosti z využití pro plynové zásobníky. Pro každý z elektrolytů bude využita kaverna o objemu 100 000 m³. Ty budou napuštěny vodou a vytvoří potřebný solný roztok.
Bateriové systémy jako klíčový komplement solárních a větrných elektráren
Začátkem tohoto měsíce německý operátor hnědouhelných elektráren Leag oznámil plány na vybudování 50MW bateriového úložiště v jedné ze svých hnědouhelných elektráren ve východním Německu. Další německý provozovatel hnědouhelných elektráren, STEAG, provozuje již šest 15MW baterií na místě svých uhelných elektráren v západním Německu.
Začátkem tohoto roku byl rovněž oznámen projekt lithum Li-ion bateriového úložiště o výkonu 48 MW, které bude vybudováno na severu Šlesvicka-Holštýnska.
Mohlo by vás zajímat:
Konečně nějaký pořádný nový projet vymyšlený a vyvíjený v Evropě, kdyby se dávali dotace do výzkumu a pilotní projekty, tak toho mohlo být daleko víc, jenže místo toho EU upřednostnila spotřebitelské dotace, co šli masově na nákupy čínských solárů či dnes amerických baterií a podporu výroby tam.
Jenže bez toho, dost dotací šlo také do větrníků by prostě nebyla poptávka po tomto typu, ani jiném, akumulace. to je třeba si uvědomit. Také toto nedáte asi efektivně do domu, nebo jsou s tím jiné problémy, sice je představa že by ve sklepě měl každý dva tanky s elektrolytem zajímavá, asi jen tak nenastane. Tady to vypadá na energetickou hustotu 7kWh/m3, tedy 7Wh/l to i olovo má 7x více. Nemyslím že by 700MWh bylo dost pro náhradu uhelné elektrárny, při 120MW to bude na necelých 6 hodin provozu, jinak ta větrná farma bude muset mít pořádný výkon aby byla sto dodávat i nabíjet a není řešeno co se stane při přebití, k čemuž by dojít mohlo. Nicméně je dobrý krok směrem k rozvoji akumulace, teď je jenom otázka jestli je to větší či menší kapacita na kubík než u PVE.
Zajímavé bude jaké další podmínky bude ten zásobník muset splnit, je jasné že zde se jedná o vyrubaný zásobník, nikoliv o staré ložisko, pokud jde o kaverny v soli, jak naznačuje obrázek, pak budou muset být stěny pokryty nějakým nástřikem voděodolné látky, třeba polyetylenu, která zamezí degradaci elektrolytu a zničení kaverny. Bohužel pro naše zásobníky to není nic moc, to jsou většinou vytěžená ložiska.
Je to asi na výstavbu nakonec levnější moderní pokračování vodních přečerpávacích elektráren, a ty byly potřaba už dávno před masovými větrníky i soláry. Nebo to levnější není, ale plánují to exportovat na jih do rovinatých pouští, kde teď mimo EU za nedotované ceny tržně nakupují čínské soláry.
Musí to jít snadno stavět i bez kavern, jde jen o dva průmyslové bazény 100x100x10 metrů.
Jak počítám, doufám že správně, tak 1kWh na m3 odpovídá asi 360m při účinnosti 100%, tady to vychází na 7kWh, tedy nějaké 2.5km. To se nedá jen tak někde udělat, proti tomu co by to bylo za stavbu jsou dva bazény (byť článek mluví o 1x 100 000 m^3) asi mnohem snáze prosaditelné. Ono se to asi vleze i do několika velkých nádrží podobných těm na naftu, to by nemusel být zase takový problém postavit kdekoliv (Předpokládám že kachny nikdo z baterie lovit nechce)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se