Odkaz na celý díl: https://herohero.co/stepeniCena nových bloků v Dukovanech se oficiálně uvádí jako 407 miliard korun. Elektřina z nich má stát 90 eur za megawatthodinu. Ale je to realita – nebo jen chytrý trik s nulovým úrokem?Ve skutečnosti jde jen o cenu stavby a technologie – bez započtení úroků, inflace a nákladů, které přijdou až časem. A ty nezmizí. Zaplatí je stát. Tedy daňový poplatník. Tedy každý z nás. Jen ne přímo na složence.Michal Šnobr a Markéta Malá se v nové epizodě Štěpení vrací k tendru 

Dukovany za 407 miliard není finální cena. Jaký trik ČEZ a stát používají?

Jak skladovat velké množství "zelené" elektřiny? Němci prozkoumají potenciál solných jeskyní

Spojené království: Průtoková baterie byla poprvé certifikována pro poskytování regulace frekvence

Průtoková baterie jako řešení nestálé výroby elektřiny z OZE? Vědci ze Stanfordu jsou o krok blíž

Průtokové baterie jako budoucnost velké energetiky? Američtí vědci jsou blízko dalšímu průlomu

Německý provozovatel plynových zásobníků vybuduje 120MW podzemní průtokovou baterii

Češi vyvinuli vlastní průtočnou baterii

Vionx nabídne unikátní řešení akumulace elektřiny

Dočkali jsme se definitivního řešení otázky skladování elektrické energie?

Z občasného fotovoltaického zdroje (přírodní zákonitosti) nelze bez dalšího drahého zařízení udělat zdroj trvalé dodávky elektrizační soustavy ani na jediný den. Jinak fotovoltaika zůstává pro energetické soustavy ve Střední Evropě jen jako poněkud kyselé hruštičky. Na jedné straně s jasným energetickým přínosem, ale na druhé straně komplikací s nenulovými vedlejšími náklady. Při snaze udělat z fotovoltaiky v měřítku energetiky alespoň v prudce slunečné letní době zdroj dodávky na celý den – třeba pomocí bateriových úložišť – pak nastupují v důsledku zákona o zachování energie finanční a materiálové potíže spojené s obrovským množstvím energie, kterou je zapotřebí v energetice ukládat. Přes veškeré „vědecké poznání a materiálový výzkum“ není bohužel zatím na obzoru žádný game changer, který by tuto skutečnost mohl změnit. Ukládání potřebných obrovských množství energie totiž souvisí s materiálovými nároky a se zákonem o zachování energie, víme? Takže platí stále stejná fyzika jako před 45 lety, kdy se v energetice přednášelo, že největší přínosy přinášejí investice do maximálního využití již vyrobené energie a že na čím delší dobu hodláme elektřinu ukládat, tím větší náklady a větší ztráty z toho vyplývají. Žádné všespásné řešení neexistuje. Proto se snažím jen uvádět na pravou míru stále mediálně šířené bludy o OZE zdrojích (byť jsem zastáncem jejich využívání). Záleží tedy na vědeckém vyhodnocení, jakou kombinaci řešení zdrojů pro energetiku zvolit. Na to žádná urputná ideologie nestačí. Ani ta Vaše.

Německý plán na podporu průmyslu může otřást energetickým trhem, varují experti

Vaněčku, mícháte dohromady dvě skutečnosti.

1) fotovoltaiku jako produkt.
2) fotovoltaiku jako zdroj výroby el. energie a součást energetického mixu.

Ve druhém případě jste zcela mimo a to komentoval p. Sedlák.

Pane Sedláku a ostatní, obrovský pokrok ve fotovoltaice je jen následek obrovského vědeckého poznání ve fyzice, chemii a materiálovém výzkumu.
Je úsměvné, že proti tomu pokroku vystupují někteří diskutující a ohánějí se "zákonem o zachování energie" a "přírodními zákonitostmi".

A potom začaly hrátky s nedoplněním zásobníků před zimou, tlak na cenu, napadení UA a ceny raketově vzrostly. Doporučuji vám tu historii vnímat celou ne selektivně

Rusko nové sankce EU ustojí a útoky proti Ukrajině zintenzivní, uvedl Medveděv

V článku je buď řádová chyba ceny nebo je to celé úplný nesmysl: „celkové investiční náklady na jednu takovou kouli ve výši zhruba 150 eur na kilowatthodinu akumulační kapacity“ 
Za takového předpokladu by se 1500 x více vyplatila bateriová úložiště s nedávno vysoutěženou cenou 92€ / MWh.
Další nesmysl je věta: „Během nabíjení se pomocí přebytečné elektřiny (např. z větrných farem) čerpá voda ven ze sféry, čímž se uvnitř vytvoří podtlak.“
Ve sféře se nevytváří žádný podtlak, ale během nabíjení v ní jen může klesat tlak oproti okolnímu tlaku v té hloubce. Voda je prakticky nestlačitelná, takže žádný podtlak není ve hře. Při podtlaku by voda začala vřít.
Nabíjením tedy jako by stoupala hladina ve virtuální horní nádrži, kterou sféra představuje. Nebo se podle textu Fraunhofer popisu zřejmě čerpá do protitlaku daného ventilem ve válcové centrální jednotce. Ta centrální jednotka tedy zřejmě musí zajišťovat hospodaření se vzduchem, který doplňuje objem sféry.
Nebo v nákresu Fraunhofer chybí oddělující membrána ve sféře mezi prostorem s vodou a prostorem se vzduchem (jako je v tlakových expanzních nádobách).
Průlomový objev to tedy asi nebude.

Betonové koule na mořském dně: Staronová technologie akumulace energie

Liberecký kraj se může brzy stát novým centrem větrné energetiky. Společnost ČEZ PV & Wind oznámila plán postavit v okolí bývalého vojenského prostoru Ralsko šestnáct větrných elektráren o celkovém výkonu až 115 megawattů. Projekt, který nyn

ČEZ chce v Ralsku roztočit největší větrný park v zemi. Dodat má elektřinu pro desítky tisíc domácností

Zatímco v Česku jsme teprve zvládli schválit zákon, který usnadní budování moderních paroplynových elektráren, Poláci jsou o několik kroků napřed. U severních sousedů proběhla další aukce kapacitních služeb, tedy odměn pro energetické podniky za

Drahé, ale potřebné. Poláci vysoutěžili podporu pro nové plynové elektrárny

 Většina čínských značek, které nabízejí čistě elektrické vozy, působí na českém trhu krátce. Rozhodně se však nemohou pochlubit tím, že by se po jejich elektromobilech „zaprášilo“ po uvedení na trh. Prodeje za první půlrok se pohybují obvykle p

Invaze Číny na český trh elektromobilů skřípe. Prodeje jsou zatím marginální

Lesy České republiky (LČR) a Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) podepsaly memorandum, jehož cílem je podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) na státních pozemcích a budovách ve správě LČR.

Slunce a vítr v lesích: Lesy ČR se chtějí zapojit do zelené revoluce v energetice

Dvousetmetrový větrník u Krouny na Chrudimsku stát nebude. Proti stavbě někteří obyvatelé obce protestovali a zelenou dostala až v místním referendu. O zásadní obrat se ale postarala armáda. Větrná elektrárna by podle ní mohla narušit bezpečnost