Domů
Akumulace energie
Křetínského LEAG postaví v Německu obří 50MW baterii. Instalaci zajistí česká firma

Křetínského LEAG postaví v Německu obří 50MW baterii. Instalaci zajistí česká firma

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera postaví v areálu své hnědouhelné elektrárny v Lužici jednu z největších baterií v Evropě. Projekt s názvem Big Battery Lausitz by měl být zprovozněn v létě roku 2020. Společnost to uvedla ve své tiskové zprávě.

50MW lithium-iontová baterie s kapacitou 53 MWh za 25 milionů euro (644 mil. korun) bude pomáhat se stabilizací německé soustavy a zařadí se mezi největší bateriová úložiště v Evropě. Na projekt přispěje 4 miliony eur také spolková země Braniborsko, na jejímž území se bude baterie nacházet. Výstavba by měla začít na počátku léta příštího roku, ke spuštění by mělo dojít v létě o rok později.

„BigBattery Lausitz je pro LEAG stěžejním projektem, který je v Evropě dosud jedinečný svou velikostí a technickým uspořádáním. Investujeme do inovativních technologií budoucnosti a rozšiřujeme naše stávající zařízení,“ uvedl Hubertus Altmann, člen představenstva LEAG zodpovědný za divizi elektráren.

Úložiště BigBattery Lausitz se bude vyznačovat podle slov společnosti inovativním řízením nabíjení a využívat bude i nového řídicího systému elektráren. Nabíjení a dodávka elektřiny bude zohledňovat podmínky v elektrizační soustavě i na trzích s elektřinou.

„Pro stabilizaci elektrické sítě budeme baterii využívat ve dnech s vysokými výkyvy obnovitelných zdrojů energie. V kombinaci s našimi stávajícími elektrárnami můžeme poskytovat různé systémové služby a vyhovět rostoucím požadavkům elektrizační soustavy,“ dodal Altmann.

Česká stopa

Zodpovědnost za výstavbu převezme českobudějovická společnost EGEM. Ta s využitím regionálních dodavatelů zajistí vybudování 13 bateriových kontejnerů na ploše 120×44 metrů. Úložiště se bude nacházet v areálu hnědouhelné elektrárny Schwarze Pumpe a do soustavy bude připojeno na napěťové hladině 110 kV. V budoucnu je také plánována spolupráce s průmyslovým parkem.

„Abychom posílili energetickou pozici společnosti Schwarze Pumpe, chceme spolupracovat se skladovacím zařízením na inovativních aplikacích, které mohou být realizovány ve spolupráci s průmyslovým parkem Schwarze Pumpe,“ uvedl Altmann

Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe. Zdroj: SPBer, Wikimedia Commons

Komentáře

(32)

Petr

21. prosinec 2018, 13:53

Kdyby se počkalo ještě 10 let, tak na to mohli být šetrněji použity vyřazené bateriové články z elekroaut.

Nebo už možná rovnou pro tak velkou energetiku a centralizované nasazení nejvhodnější baterie bazénové.

PetrB

21. prosinec 2018, 14:58

Problém je v tom, že nežijeme za 10 let , ale teď.

Každý malý kamínek do mozaiky efektivnějšího fungování výroby a distribuce pomůže trochu zmírnit již dosaženou úroveň devastace.

Pozdě je asi již teď, ale za deset let by určitě bylo ještě později...

Petr

21. prosinec 2018, 15:49

ČR zavedla masově solární panely úplně zbytečně o 10-20 let dříve a ztratila na tom 350-450 miliard Kč.

Což je náhodou i cena na dostavbu Temelína, jenž by za to dodávala každoročně 10x víc elektřiny, a hlavně daleko potřebněji i v zimě a v noci na nabíjení domácích elektroaut.

energetik

22. prosinec 2018, 12:58

To nebylo zbytečně, to byla investice která snížila cenu elektřiny a zvýšila výrobu skutečně čisté a bezemisní energie. Počkat se spíše mělo s nasazením jaderné energetiky než by byla bezpečná, skutečně bezemisní a vhodná pro komerční provoz. Nebylo by tolik škod, zmařených životů a zamořeného životního prostředí. Jenže jaderní zbrojaři potřebovali plutonia moc a hned, než je předběhne "nepřítel" a také to nějak maskovat aby se ty "investice" dali nějak obhájit u veřejnosti která to musela platit. Takže se nečekalo a takto to dopadlo, jaderná energetika je po tolika různými způsoby dotovaných a zvýhodňovaných letech stále méně konkurenceschopná a jsou požadovány stále větší dotace, výjimky a odpustky za škody.

Petr

21. prosinec 2018, 15:59

ČR přenosová soustava je už úplně stabilní, žádná devastace u nás není, stačilo necelé procento pouhé 2-3 miliardy Kč, aby se dostatečně omezilo znásilňování naší soustavy neplacenými přetoky podvodnou jednotnou zónou německých větrníků přez nás do Rakouska.

PetrB

23. prosinec 2018, 11:23

Devastací jsem mě na mysli devastaci přírody a to hlavně díky těžbě hnědého uhlí a uhelným elektrárnám.

Energie je pryč a my teď sanujeme to, co již bylo lacino projedeno.

Jestli jste viděl na konci devadesátých let Jizerky, víte o čem mluvím.

Ta sanace a odsíření se do ceny spotřebované energie nepočítala, to se až pak platilo z ekologických fondů. O krajině po těžbě a i té zasažené imisemi je asi zbytečné se bavit...

A co se FVE elektráren týká - to je bohužel čistá politika. Bylo by asi hezké vidět, komu ty dotace tečou.

Je to opravdu smutná kapitola o tom, jak se dělá u nás politika. A ta argumentace jak dotujeme obnovitelné zdroje... ano, ale proč? Proč je ta správná otázka.

Tato energie je skvělá a patří jí budoucnost, stejně jako elektromobilitě.

Honza

21. prosinec 2018, 16:08

Tak Henry Ford taky mohl s výrobou modelu T počkat ještě 10 let, odložit ji z roku 1908 na 1918 ... sice by to mělo zásadní dopad na vývoj hospodářství USA a celé americké společnosti, ale třeba by ten model T byl o 10 % levnější ...

Petr

21. prosinec 2018, 16:46

Tady nejde o nějakých blbých 10%, soláry jsme kupovali o 1000% dráž.

Henry Ford je právě příkladem, kdy přišel s masovou výrobou v ten správný okamžik, když dokázal konečně na rozdíl od předchozích vyrábět už skutečně dostupná auta a pak i traktory, takže dokázal jedním nepřerušovaným šmahem své nové továrny nahradit ve státě levněji veškeré dřívější koně.

Petr.Č

22. prosinec 2018, 08:27

Jmenovec opět valí klíny do hlavy 1000% ha ha

Petr

22. prosinec 2018, 10:21

No tak dobře jsem to trochu zaokrouhlil, samotné solární panely se nakupovali pouze o 500% dráž (vůči dnešku, vůči době za 10 let možná taky o 1000%), ale ten placený proud z nich u nás byl dlouhá léta dražší než běžný výkup o těch 1000%.

Ale z vaší poznámky a smíchu je jasné, že to vy máte klín zelené ideologie navalený v hlavě, takže si takové dobroserské předražování ani nedovedete představit natož akceptovat jako historickou skutečnost.

Petr.Č

22. prosinec 2018, 13:37

Pane Petře tak se nehněvejte. Pokud cenu solárních panelu stáhnu na cenu, tehdy garantovanou naším státem, 12kč/kwh a v současnosti by mohla být někde kolem 2-3kč/kwh, tak mi tech 500% pořád nějak nesedí. Na předčasném nasazení solárních panelů u nás se shodneme.

Jiří

21. prosinec 2018, 18:35

Kapacita 53 MWh a cena 472 €/kWh (12500 Kč/kWh). To jen tak pro zajímavost :)

Milan Vaněček

21. prosinec 2018, 19:12

Pro zajímavost, zapoměl jste to dopočítat: 10 tisíc cyklů nabito/vybito, tj úschova 1kWh za 1Kč a 25 haléřů.

A to je prvé takové zařízení.

Takže současnost: výroba 1 kWh ve velké FVE je za 1,30 Kč, krátká akumulace za 1,25 Kč.

Za 10 let už to bude míň než za polovinu, a později (stále dříve než budou nové Dukovany) ještě mnohem levněji. Zkrátka VtE a FVE s akumulací budou bezkonkurenčně nejčistší, bezodpadové, bezemisní a nejlevnější.

Jak prosté milý Watsone.

MooJin

21. prosinec 2018, 19:47

Prosté to není, protože nikdo neví co bude za 10 let.

R2

21. prosinec 2018, 22:12

10000 cyklu bez poklesu kapacity? Krome investice do porizeni s tim nejsou spojeny zadne dalsi naklady? To zni dost dobre, ale take krajne nepravdepodobne.

NN

22. prosinec 2018, 09:15

Mohu se dotázat, odkud je životnost 10 000 cyklů a jak probíhá degradace? Děkuji

Carlos

22. prosinec 2018, 12:22

Lithium Titanátové by této životnosti mohly dosahovat, navíc životnost se definuje jako pokles na 80% původní deklarované kapacity, takže se dá dopočítat o kolik by se musela standardní baterie nadstřelit aby na 80% deklarované kapacity klesla po 10k cyklech.

NN

22. prosinec 2018, 14:02

Tam je v úvodu řečeno Li-iontové, ne Li-titanátové. O Li-ion se slýchá míň, nepletu-li se. Potom ta ekonomika akumulace vyjde o dost jinak. Nadstřelení (po Vašem způsobu) je jistě jednoduché: 1/0,8 =1,25. Kalkulace p. Vaněčka neobsahuje diskont.

Carlos

22. prosinec 2018, 19:13

Otázka je jestli to mají správně v té tiskové zprávě. Ten výpočet nadstřelení nemusí být tak přímočarý, závisí to i na tom kolik to degraduje na jeden cyklust atp.

NN

22. prosinec 2018, 19:59

No jo, to je otázka. Jenže ta je jaksi všudypřítomná, jestli má někdo něco správně v tiskové zprávě... Já jsem prostě obyčejnský smrtelník, že. S tou nepřímočarostí máte vlastně pravdu. Ale taky to závisí jak se to uchopí. Určitě bude rozdíl zda-li N>10k či N<10k, kde N je životnost baterie + všelijak to pitvat na základě zevrubné znalosti chování té baterie. Ale já jdu pozřít večeři.

Petr

22. prosinec 2018, 10:52

Takže vynucovanými investicemi do baterií pro stabilizaci sítě se teď zase cena solární a větrné elektřiny při překráčení podílu přez 30% zase znásobí, a slibovaný návrat na předpřechodové ceny pro konečné spotřebitele v Evropě je opět v nedohlednu.

Martin Hájek

22. prosinec 2018, 22:16

Pane Vaněčku, jsem velmi rád, že moje edukace nese ovoce a po několika letech jste konečně pochopil, že abychom mohli srovnávat FVE s klasickou elektrárnou (alespoň velmi přibližně), tak musíme připočítat náklady akumulace. Na a Váš výpočet samozřejmě ukazuje, že FVE nejsou zatím konkurenceschopné vůči klasickým elektrárnám ani omylem a možná tedy budou za 10 let. Tak si počkejme, ať to tentokrát za nás zatáhne někdo jiný. Máme tu dost velkou sekyru z minula. Teď by to třeba pro změnu mohla zatáhnout Čína.

Milan Vaněček

22. prosinec 2018, 22:58

Pane Hájek ale Vy jste bohužel nepochopil že v době současného nadbytku výrobních kapacit fotovoltaika žádnou akumulaci nepotřebuje a že když těch kapacit ubude tak zase finančně výhodnější je doplňující pružná výroba, s výhodou výceůčelová (kogenerace). No a pak po letech se dočkáme, že podobně jako u fotovoltaiky bude i ta bateriová akumulace více než desetkrát levnější a tedy ne za 1,25 Kč/kWh ale za cca 20 haléřů.

Fotovoltaika netouží po tom napodobovat jadernou energetiku, bude se vyvíjet jinak. Počítače taky nenapodobují počítadlo (ale Vy už jste ho asi v prvé třídě neměl, těch deset kuliček na každém drátě ...)

Pěkné Vánoce.

Vláďa

23. prosinec 2018, 07:25

Elektřina z FV je jednoznačně nejlevnější. Jenomže elektřinu potřebuji i v noci a to ten levná zdroj tak nějak nefunguje. Tak že musí nastoupit odpovídající záloha dostatečně pružná. Jako možnosti jsou přečerpávací elektrárny kterých je omezené množství, elektrárny pracující s nějakým palivem. Klasické elektrárny nejsou pružné a proto zbývají jen spalovací turbíny. Ty zase mají jednu nepříjemnou vlastnost že při častých startech se jim zkracuje životnost. Když bude el. energie celý den za 1,25Kč/kWh celý den tak se není o čem bavit, ale skutečnost je poněkud jiná.

Milan Vaněček

23. prosinec 2018, 08:38

Vláďo ještě není (u nás či v Německu). Teprve bude tak za dalších 10-20 let, i s krátkodobou akumulací. Ale stejně jako sny o 100% energie z JE jsou nesmysl tak i o 100% z FVE. FVE jsou a budou (i za těch 10-20 let) jen částí OZE a smíšené multizdrojové energetiky.

A já neustále propaguji (v tom souhlasím s panem Hájkem) s dotovanou fotovoltaikou nespěchat, explosivní růst začne až u FVE bez dotací. V počátečním období růstu musi nést břímě dotací pro rozvoj bohaté země (Německo, Japonsko, USA a Čína).

Pěkné Vánoce.

Vláďa

23. prosinec 2018, 09:44

Tak že vývojáři střídačů, akumulátorů mají ještě hodně práce. Cíl je zatím v nedohlednu.

Carlos

23. prosinec 2018, 11:01

Vláďo,

jestli jde opět o jalové výkony, tak jsem trochu hledal, vypadá to spíš že se vývoj pohnul zásadním směrem a ani jste si toho nevšiml, tu je pár odkazů:

quora. com/Can-an-inverter-produce-reactive-power-If-so-how

sze. hu/~szenasy/VILLVONT/pwmegyenir.pdf

researchgate. net/publication/43607141_Reactive_power_supplied_by_PV_inverters_-_cost-benefit-analysis

Nejzajímavější mi z toho přijde ta maďarská adresa.

Jinak co se týká akumulace, tak ve 2. fázi jsou baterie třeba spíš přímo u zdroje a na krátkou dobu, řekněme 1-3 hodiny, aby pochytaly výkyvy produkce daného zdroje, na delší akumulaci by se pak hodilo mít více PVE, sice to není zdaleka finální řešení, ale poměrně dost by pomohly k možnostem připojení dalších kapacit OZE.

Vláďa

23. prosinec 2018, 15:12

Carlosi v článku je psáno o akumulátoru o instalované kapacitě 53 MWh. Nic o jalovině. Současné střídače neumí vyhodnocovat jak dlouho ještě vydrží. Pro stálý výkon je možno zde využívat cca 2 MW po celý den a to už ta cena není nijak oslňující.

Carlos

23. prosinec 2018, 16:37

Vláďo,

od vyhodnocení stavu baterie je zcela jiná elektronika než střídač, to byste po něm chtěl až příliš mnoho (pro domácí užití to je ale zase výhoda) a zbytečných funkcí, takové zařízení, ať už je to v domě, nebo tady v podobě průmyslové baterie, musí mít nějakou nadřazenou jednotku která se o toto postará. Proč? Protože měniče a baterie se dají navěšet na "sběrnici" a pokud by si každý z nich měl vyhodnocovat sám stav zařízení, tak tam bude anarchie, kterou si asi umíte představit. Takže je mnohem jednodušší do nich dát nějaký mikrokontrolér a buď ethernet, nebo nějakou RS232, což vede do počítače, který stav celého systému vyhodnocuje, takže na jedné straně má info z baterií, na druhé z měničů a na třetí třeba ještě výstup ven pro příjem povelů a třeba odesílání predikací.

Podrobné technické řešení asi najdeme spíše v nějaké práci o tom systému, ne v tiskovce pro nejširší veřejnost. Ale jsou li vozidla a nejrůznější systémy vybaveny kontrolou baterie (mát to každý laptop) s nějakou predikcí zbývajícího času, tak zaintegrovat tyto systémy dohromady už nebude problém, včetně i třeba telemetrie hlásící poruchové stavy či jen odchylky od normového stavu a mohou signalizovat blížící se nutnost výměny komponenty.

Ano, nevíme o tom co je v tom systému všechno namontováno, ale u takto velkého zařízení je skoro jisté že všem těm zařízením jsou nadřazeny počítače, které již jsou schopny stavy vyhodnotit. Jinak by taková zařízení ani nedávala smysl.

Milan Vaněček

23. prosinec 2018, 16:40

Vláďo kdyby to užívali po celý den na 2MW tak by byli idioti. Budou to užívat krátkodobě, na plný výkon, nic jiného není schopno tak rychle reagovat.

A chytrost měniči dá mikropočítač. Tady se můžou uplatnit i vývojáři v ČR.

Vláďa

25. prosinec 2018, 10:38

Jak je vyhodnoceno že je síť schopná nabíjet nebo vybíjet uvedenou akumulaci? Nebo je to na rozvaze nějaké obsluhy?

Carlos

23. prosinec 2018, 10:11

A uvažujete k porovnávací ceně i přímo nehrazené negativní externality? To budeme zase u jiných čísel o nějakých cca 20-40€ vyšších.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.