Platts: Ceny elektřiny na evropských trzích do roku 2025 vzrostou reálně o 15 %
S měnícím se regulatorním prostředím a energetickým mixem v Evropě v posledních letech značně stouply ceny elektrické energie. Podle aktuálního výhledu analytiků Platts by rostoucí trend měl s nárůstem cen emisních povolenek a zemního plynu pokračovat i v následujících letech.
Podle aktuálního 5letého výhledu analytiků Platts by ceny elektrické energie na evropských burzách měly mezi lety 2020 až 2025 vzrůst v průměru o 15 %. Analýza přitom počítá s reálnými cenami, tedy cenami upravenými o inflaci.
Pro český trh je směrodatný především trh v Německu, s jehož cenami úzce koreluje. Podle analytiků by přitom největší nárůst měl s postupným uzavíráním jaderných a uhelných zdrojů, a tím rostoucím dovozem elektrické energie ze zahraniční, nastat právě u našich západních sousedů.
Podle Platts by ceny na německém trhu měly vzrůst z průměrných 42 EUR/MWh v příštím roce na 56 EUR/MWh v roce 2025, tedy o třetinu.
Jediný region, ve kterém by velkoobchodní ceny měly v daném období reálně poklesnout, jsou Španělsko a Portugalsko, a to díky silnému růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích.
Výkon v tradičních zdrojích bude prudce klesat
Rostoucí ceny emisních povolenek, zpřísňující se emisní limity a odklon od jaderné energetiky v některých zemích povedou ke značnému poklesu dostupného výkonu v uhelných a jaderných zdrojích.
Do roku 2025 by měly být uzavřeny poslední uhelné elektrárny ve Španělsku, Francii, Itálii a Velké Británii, v případě Německa by měl instalovaný výkon v hnědo a černouhelných elektrárnách podle analytiků klesnout o 13 až 24 GW.
„Celkově by měl výkon v uhelných zdrojích na západě Evropy mezi lety 2020 a 2025 poklesnout o 68 %,“ uvedli analytici Platts.
Instalovaný výkon v evropských jaderných elektrárnách by měl ve stejném období klesnout přibližně o pětinu, přičemž většina z tohoto výkonu bude odstavena v Německu, Belgii a Velké Británii.
Část chybějící výroby by měly zaplnit nové solární a větrné elektrárny, což vzhledem k charakteru jejich výroby povede k větší cenové volatilitě.
„Výrazně jsme navýšili náš pohled na výkon větrných a solárních elektráren, který nyní zahrnuje poslední plánované zdroje,“ uvádí se v analýze.
Mohlo by vás zajímat:
Takže žádné katastrofické scénáře, žádné extrémní ceny jako v roce 2008, pokles cen jako byl v letech 14-18 může být jen v zemích se silným nástupem OZE (Španělsko, Portugalsko).
Ale v roce 2025 už bude uzavřeno hodně uhelných elektráren (v Německu místo toho všechny jaderné), zkrátka Energiewende už nejde zastavit, v EU ani ve světě, jde jen o to zda tempo Energiewende bude rozumné nebo zda zvítězí CO2 hysterici.
Technický pokrok nezastavíš, slunce, voda a vítr budou brzy dominovat v energetice
Asi Vám uniklo, že Španělsko a Portugalsko má aktuálně nejvyšší tržní ceny elektřiny v Evropě... Takže pokud tyto ceny trochu klesnou, tak to velká výhra opravdu není.
Jenom nám slovutní analytici zapomněli říci, co ten gigantický odpadlý výkon v klasických elektrárnách nahradí. Vítr ani slunce to totiž nebude. Pohled na průměrnou cenu tak může být pohledem do prázdna, protože to bude průměr mezi obdobími s cenou velmi nízkou a cenou velmi, velmi, velmi vysokou. Kriticky bude záležet na tom zda bude větrný rok a nechci chlapce a děvčata z Platts nějak podceňovat, ale to těžko dokáží předpovědět. Ale teď vážně, bavíme se tu o vysokých desítkách GW odpadlého výkonu v klasických elektrárnách, zhruba o kapacitě Německa (míněno v klasické energetice), během pár let. Vážně je tu někdo, kdo si myslí, že to nebude problém?
Že tu byl nadbytek kapacit to je snad každému jasné. Proto byla cena elektřiny tak hluboce dole.
A teď je zase jasné že ty uhelné elektrárny okamžitě nedemontují, ještě aspoň 10-20 let budou v rezervě. Takže nabytečné kapacity fosilu nezmizí, zmizí jen jádro v Německu a Belgii (rychle), jinde jen pomalu, tam ho nechají dožít.
Ano, nadbytek kapacit tu byl, minulý čas je zcela na místě. Už dnes není a za pár let bude nedostatek. Je zcela naivní představa, že uhelnou elektrárnu bude soukromý vlastník udržovat v provozuschopném stavu, aby zachránil stát, až bude zle. Ty náklady mu nikdo neuhradí a tak to prostě dělat nebude. Elektrárnu zavře a zlikviduje, pozemek využije jinak. V rezervě bude jen to, co si provozovatel příslušné přenosové soustavy na základě legislativy objedná a zaplatí.
Obávám se, že jste p. Vaněčka nepochopil správně. On to myslel tak, že ty uhelné elektrárny pojedou ještě 10-20 let v horké záloze pro jeho preferované soláry a větráky.
a ta záloha bude tak "horká" jak kvalitní budou předpovědi počasí pro FVE a VtE
Nepojedou. Stačí si přečíst ten článek výše, kde se píše, že výkon v uhelných zdrojích na západě Evropy mezi lety 2020 a 2025 poklesne o 68 %. Další výrazný pokles bude na východě, kde se to hůře odhaduje, protože odstavování tamního elektráren není dáno administrativními opatřeními, ale bude na tržní bázi, kdy se do řady elektráren už jednoduše nevyplatí investovat, aby splnily nové emisní limity od 1.7.2020 s dalším zpřísněním od srpna 2021. Navíc uhelná elektrárna má významné fixní náklady, které je potřeba umořit tím, že má nějakou minimální výrobu elektřiny. Pokud jí nemá, tak bude generovat ztrátu a vlastník ji dříve či později zavře. Proto říkám, že zejména střední Evropu čeká velký problém s nedostatkem kapacity v zimní špičce během několika málo let. Brzy tak zjistíme, že absolutně nejdražší je ta elektřina, kterou nemáme, když jí potřebujeme.
Někteří lidé (MH, VW) nedovedou pochopit jednu věc: když někdo chce čistou energii a omezit třeba uhelné elektrárny tak by jich mohl třeba zde diskutovaných 68% vypnout a demontovat (tak to dělají pouze Němci s jádrem a to je drahý způsob)
anebo zruší jen cca 30% těch nejšpinavějších a ty ostatní poběží ne 365 dní v roce ale jen třeba 50-100 dní v roce. To je nejlacinější způsob řešení když ještě nemáme vybudované chytré sítě a velkou akumulaci.
A jak to tržně vyřeší: optimální velikostí CO2 povolenky která vyloučí z provozu uhelné elektrárny když OZE dávají dost a naopak je udělá dostatečně ziskové když zrovna nefouká v zimě plus fixní poplatek za nasmlouvanou zálohu.
Jo a na těch 50-100 dní v roce zprovozníte zase doly ? Víte že fixní náklady jsou u uh. el. mnohem větší než variabilní ? …… Tohle uhlí neumí , takto může v reálu fungovat jen plynová elektrárna
A co teplárny, ty spotřebují většinu uhlí zase jen v zimě. Přemýšlejte.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se