Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.
Firma uvedla, že celková hodnota odpovídá více než 40 procentům roční tuzemské čisté spotřeby elektřiny. Čistá (netto) spotřeba elektřiny nepočítá s elektřinou spotřebovanou při výrobě a se ztrátami v sítích a přečerpávacích vodních elektrárnách.
Prostřednictvím vnitrodenního trhu mohou obchodníci vyrovnávat svou obchodní pozici v době velmi blízké hodině dodávky, čímž tento trh doplňuje denní trh. Denní trh s elektřinou představuje platformu, prostřednictvím které mohou obchodníci podle potřeby řešit svůj přebytek nebo nedostatek elektřiny.
V roce 2020 bylo na platformě denního trhu zobchodováno 22,41 TWh elektřiny, meziročně o 5,8 procenta méně, uvedl OTE. Průměrná cena obchodů na denním trhu s elektřinou byla loni 33,62 eura (asi 880 Kč) za megawatthodinu. Proti roku 2019 tak byla o 16 procent nižší. Ke konci roku mělo přístup na krátkodobé trhy s elektřinou 120 účastníků trhu.
Na vnitrodenním trhu s plynem pak bylo podle OTE loni zobchodováno 4,31 TWh, o 7,7 procenta meziročně méně. Vedle vnitrodenního trhu s plynem organizuje operátor trhu také trh s flexibilitou. Ke konci loňského roku mělo přístup na krátkodobý trh s plynem 104 účastníků.
<blockquote>&#8222;V roce 2020 jsme úspěšně uvedli do provozu mobilní aplikaci pro obchodování na vnitrodenním trhu s plynem, která je dostupná pro operační systémy Android a iOS,&#8220; řekl vedoucí obchodního odboru OTE Jakub Šrom.</blockquote>
V letošním roce OTE plánuje spuštění mobilní aplikace také pro obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou.
OTE působí na trhu s elektřinou v ČR od roku 2001 a na trhu s plynem od roku 2010. Od roku 2002 organizuje obchodování na denním a později i na vnitrodenním a blokovém trhu s elektřinou a od roku 2010 také na denním a vnitrodenním trhu s plynem.
Jediným akcionářem a vykonavatelem vlastnických práv OTE je ministerstvo průmyslu a obchodu. Od roku 2013 OTE také vyplácí podporu obnovitelným zdrojům energie na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Trh s elektřinou

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích byl loni rekordní

Německý trh na konci minulého týdne opět zažil den s převahou záporných cen elektrické energie. Na poklesu cen až několik desítek eur pod nulu se kromě nižší sváteční a víkendové poptávky podepsalo zejména větrné počasí, díky kterému větrné elektrárny dokázaly po většinu dne pokrývat přibližně dvě třetiny tamní spotřeby.
S koncem letošního roku dorazilo do střední Evropy větrné počasí, díky kterému se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách dostala výrazně nad průměrné hodnoty. Výroba německých větrných elektráren byla vysoká celý uplynulý víkend, a to především v neděli, kdy v průběhu celého dne neklesla pod 30 GW a během odpoledních a večerních hodin přesahovala i 40 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278900.json“}
Se silně větrným počasím často přichází i období záporných cen elektrické energie na denním trhu, kdy kromě vysoké výroby větrných elektráren běží i část konvenčních zdrojů. Přebytek výroby elektřiny se tak tradičně podepsal na spotových cenách, které v průběhu neděle klesaly až k -30 EUR/MWh. Vzhledem k tomu, že záporná cena byla zobchodována pro většinu nedělních hodin, se tak do záporu dostal i celodenní průměr, který činil -13,45 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278949.json“}
Krátká, několikahodinová období záporných cen nejsou v posledních letech žádnou výjimkou, avšak počet hodin se zápornou cenou v letošním roce výrazně vzrostl. <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny" target="_blank" rel="noopener">Již loňský rok byl s 45% meziročním nárůstem na 211 hodin rekordním</a>. V letošním roce přitom ceny na denním trhu v Německu klesly pod nulu ve 298 případech, tedy o více než 40 % častěji než v roce 2019.
Jedním z faktorů tohoto nárůstu mohlo být i snížení poptávky po elektřině vlivem opatření pro omezení šíření koronaviru. Velký podíl však mělo i větrné počasí na začátku roku, jelikož přibližně třetina ze všech hodin se zápornou cenou v letošním roce byla dosažena během února, tedy před jarním poklesem poptávky.
V letošním roce se během celkem 8 dní ceny propadly tak výrazně, že byl záporný i jejich celodenní průměr. Tato situace obvykle nastává o víkendu, kdy klesá spotřeba elektřiny. V průběhu letošního dubna však <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-dennim-trhu-pracovni-den-se-nemecku-vubec-poprve-historii-propadla-zaporu" target="_blank" rel="noopener">průměrná cena na denním trhu vůbec poprvé klesla do záporu i během pracovního dne</a>, jelikož se spolu setkala vysoká výroba z větrných i fotovoltaických elektráren.
K omezení počtu záporných hodin na německém trhu by mělo pomáhat i takzvané šestihodinové pravidlo, kdy provozovatelé obnovitelných zdrojů ztrácí nárok na provozní podporu při dosažení záporné ceny na denním trhu v šesti po sobě jdoucích hodinách. Toto pravidlo se nicméně vztahuje pouze na zdroje uvedené do provozu od roku 2016. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika" target="_blank" rel="noopener">S reformou zákona o obnovitelných zdrojích</a> by pro nové elektrárny mělo být toto období zkráceno na 4 hodiny.
Autor úvodní fotografie: Sandri Alexandra

Ceny elektřiny se v Německu kvůli silnému větru propadly do záporných hodnot

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Dlouho očekávané vedení o celkové délce 623 km zahájilo v minulém týdnu komerční provoz s omezenou přenosovou kapacitou okolo 700 MW. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/120920-norway-german-power-cable-start-lifts-nordic-prices" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> by toto omezení neměl trvat déle než 4 týdny. Podle samotných provozovatelů <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-starts-trial-operation-of-nordlink/" target="_blank" rel="noopener">by po komplexních zkouškách mělo být vedení zcela dokončeno na jaře příštího roku</a>.
<blockquote>„Dnes jsme vůbec poprvé napřímo propojili trhy s elektřinou v Norsku a Německu,“ uvedl při příležitosti zahájení komerčního provozu Tim Meyerjürgens, provozní ředitel společnosti TenneT.</blockquote>
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-spusteni-noveho-vedeni-norska-garantuje-117-kapacity" target="_blank" rel="noopener">Podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<h2>S propojením trhů ceny konvergují</h2>
Zahájení provozu nového vedení přišlo v době, kdy se podmínky pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren již tři týdny, až na několik výjimek, držely v Německu pod normálovými hodnotami. Patrné je to především u větrných elektráren, které hrají hlavní roli v období, kdy výroba fotovoltaických elektráren klesá ke svému ročnímu minimu.
S novým přeshraničním vedením tak tato situace do velké míry ovlivnila i trh v Norsku, na kterém se ceny po většinu letošního roku držely na velmi nízkých úrovních vzhledem k příznivé hydrologické situaci, jelikož Norsko většinu elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách.
<blockquote>„Nordlink přispěl velkou měrou, protože 720 MW teče z obchodní zóny NO2 (Kristiansand) do Německa,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-power-prices/southern-norway-power-prices-hit-2-yr-high-on-new-germany-cable-idUSL8N2IO49K" target="_blank" rel="noopener">uvedl Ole Tom Djupskaas, analytik u společnosti Refinitiv</a>.</blockquote>
S růstem dostupné kapacity by se ceny v Německu a Skandinávii mělo přibližovat ještě více a po delší dobu v roce. Aktuální spotové ceny, které v posledních týdnech <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektriny-prudce-rostou-cr-nemecku-cena-pristi-rok-vzrostla-od-zacatku-listopadu-vice-nez-6-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">ve špičce atakují hranici 100 EUR/MWh</a>, však nejsou zcela běžné. Kromě velmi nízké výroby větrných elektráren v minulém týdnu přispěla i omezená dostupnost výkonu vodních a jaderných elektráren ve Francii z důvodu stávek zaměstatnců.
<blockquote>„Není to něco, co by mělo trvat dlouhodobě, ale myslím si, že takto silné propojení díky novému kabelu bylo pro účastníky trhu překvapením. Takže měl dopad na trh do značné míry,“ sdělil agentuře Reuters Tor Reier Lilleholt, vedoucí analýzy u Wattsight.
Úvodní fotografie: Výstavba podmořského kabelového vedení NordLink, zdroj: TenneT</blockquote>

Cena elektřiny na jihu Norska dosáhla po propojení s Německem dvouletého maxima

Souhra vyšší poptávky a nízké výroby obnovitelných zdrojů během středečního odpoledne vyhnala ceny elektrické energie na řadě evropských trhů na násobky jejich běžných hodnot. Zatímco již na denním trhu se některé hodiny obchodovaly za více než 100 EUR/MWh, během vnitrodenního obchodování přesáhly ceny v některých intervalech i 1000 EUR/MWh.
Začátek měsíce přinesl nejen podprůměrné teploty, ale rovněž i bezvětří s oblačností. Kombinace těchto dvou faktorů měla za následek růst cen elektřiny na krátkodobých trzích v mnoha evropských zemích, kde vyšší poptávku musely pokrývat takřka veškeré dostupné výrobní kapacity.
Očekávaná nízká výroba větrných a solárních elektráren byla patrná již z úterních výsledků denního trhu, kdy se jednotlivé hodiny pro středeční ranní a večerní špičku zobchodovaly v Německu, Francii a několika okolních zemích za více než 100 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1607019456.json“}
Ke slovu se tak v Německu dostaly ve větším i elektrárny spalující topný olej, které mezi 9. a 19. hodinou vyráběly stabilně přes 600 MW výkonu, přičemž v některých hodinách dodávaly do tamní soustavy i přes 900 MW výkonu.
<h2>Na vnitrodenním trhu šla cena k 1000 EUR/MWh</h2>
S příchodem středy následně došlo k revizi předpovědi výroby solárních elektráren, která byla nižší než v úterý. I tento faktor se pravděpodobně podepsal na vyšší poptávce po elektrické energii v Německu, kdy zatížení sítě v průběhu dne <a href="https://transparency.entsoe.eu/load-domain/r2/totalLoadR2/show?name=&amp;defaultValue=false&amp;viewType=GRAPH&amp;areaType=CTY&amp;atch=false&amp;dateTime.dateTime=02.12.2020+00:00|CET|DAY&amp;biddingZone.values=CTY|10Y1001A1001A83F!CTY|10Y1001A1001A83F&amp;dateTime.timezone=CET_CEST&amp;dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)#" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamních provozovatelů soustavy</a> převýšilo předpověď z předcházejícího dne o 2 až 4 GW.
Vyšší rozdíl mezi předpokládanou výrobou a poptávkou tak vyhnal nahoru ceny na evropských vnitrodenních trzích. 17. a 18. hodina se v Německu, Francii a okolních zemích obchodovala v průměru nad 200 EUR/MWh, přičemž maximální cena dosáhla až nad 800 EUR/MWh. Vůbec nejvyšších cen však bylo <a href="https://www.epexspot.com/en/market-data" target="_blank" rel="noopener">podle dat burzy EPEX SPOT</a> dosaženo v Německu ve čtvrthodinách mezi 12:45 až 13:30, a to přes 1000 EUR/MWh.
Německo během středečního rána a odpoledne dováželo z okolních zemí až téměř 3 GW výkonu. Francie, která je při nízkých teplotách běžně dovozcem elektřiny vzhledem k rozšířenému elektrickému vytápění, naštěstí nemusela na dovoz po většinu dne spoléhat a do záporné bilance se tamní saldo dostalo až po 17. hodině.
<figure id="attachment_90412" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-90412" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-768x386.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-1024x515.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-800x402.png 800w" alt="Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de" width="1600" height="804" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de</figcaption></figure>
Rozsáhlé bezvětří podobně potrápilo evropské trhy již v polovině září, kdy <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-se-nemeckem-trhu-utery-vysplhala-az-stonasobek-beznych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">chyběl pouhý jeden cent, aby cena elektřiny na vnitrodenním trhu dosáhla stanoveného maxima 4000 EUR/MWh</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích

Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

V Česku v prvním pololetí letošního roku meziročně mírně vzrostl počet změn dodavatele elektřiny, a to o 0,9 procenta na 278.518. Poskytovatele plynu pak změnilo 109.079 odběratelů, o 4,5 procenta meziročně méně. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE).
V loňském roce měnili Češi dodavatele energií meziročně méně, předloňský rekordní počet změn u elektřiny tak nepřekonali. Zatímco v roce 2018 přešlo k novému prodejci 570.511 odběratelů, loni to bylo 450.697 zákazníků, meziročně o 21 procent méně. Proti předloňsku klesl i počet změn dodavatele plynu, a to o 18,6 procenta na 214.428.
<blockquote>&#8222;Změny dodavatele se v tomto roce vrací k dlouhodobému průměru. Reflektuje to fakt, že konečné ceny elektřiny a plynu v prvním pololetí letošního roku měnilo jen velmi málo dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.</blockquote>
Spotřebitelé podle něj většinou přemýšlejí o změně dodavatele hlavně tehdy, když se zdražuje, jako tomu bylo typicky v roce 2018. &#8222;Cena totiž pořád hraje v rozhodování hlavní roli. A protože ani v nejbližším období zdražování cen elektřiny a plynu nečekám, domnívám se, že aktivita spotřebitelů bude spíše stagnovat, žádné rekordy nás nečekají,&#8220; dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
 Z dřívějšího oznámení Energetického regulačního úřadu vyplývá, že české domácnosti si letos mírně připlatí za elektřinu, cena plynu bude stagnovat, nebo může i klesnout. Analytici odhadují, že případné zdražení elektřiny může činit řádově několik stokorun za rok, nedotkne se ale všech odběratelů. Hlavní vlna zdražování se podle nich uskutečnila v předloňském a na začátku loňského roku.
Roli hraje také pandemie koronaviru, během které velkoobchodní ceny energií vesměs klesaly. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně asi 43 eur (zhruba 1130 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 18,1 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> o třetinu na necelých 13 eur (zhruba 340 Kč) za MWh.

Počet změn dodavatele energií za 1. pololetí v posledních letech:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">elektřina</td>
<td valign="middle">278.518</td>
<td valign="middle">275.915</td>
<td valign="middle">280.245</td>
<td valign="middle">212.190</td>
<td valign="middle">216.866</td>
<td valign="middle">171.239</td>
<td valign="middle">224.847</td>
<td valign="middle">208.021</td>
<td valign="middle">267.244</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">plyn</td>
<td valign="middle">109.079</td>
<td valign="middle">114.185</td>
<td valign="middle">156.434</td>
<td valign="middle">116.495</td>
<td valign="middle">105.154</td>
<td valign="middle">98.559</td>
<td valign="middle">122.339</td>
<td valign="middle">171.633</td>
<td valign="middle">185.038</td>
</tr>
</table>
Zdroj: OTE

Komoditní trhy

Počet změn dodavatele elektřiny v pololetí stoupl, u plynu klesl

Slovensko pokračuje v procesu připojení se k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC), a to prostřednictvím nového lokálního implementačního projektu, na kterém pracuje společně s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Česká republika se do projektu SIDC zapojila loni v listopadu společně s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Všechny uvedené země následně zaznamenaly rekordní zobchodovaná množství.
V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC) je od listopadu zapojeno již 21 evropských států. Kromě České republiky se loni v listopadu do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.okte.sk/sk/informacie/oznamy/2020/07/09/zavedenie-priebezneho-vnutrodenneho-obchodovania-na-hraniciach-sk-cz-sk-pl-a-sk-hu/" target="_blank" rel="noopener">Slovensko minulý týden oznámilo</a> záměr zavedení průběžného vnitrodenního obchodování na hranicích s Českou republikou, Polskem a Maďarskem prostřednictvím lokálního implementačního projektu, který 7. července schválil řídící výbor projektu SIDC. Datum uvedení do provozu má být sděleno po finalizaci harmonogramu projektu.
<blockquote>„Celoevropské propojení vnitrodenních trhů je klíčovým prvkem pro dokončení jednotného evropského trhu s elektřinou. S rostoucím podílem obnovitelných zrdojů elektřiny v evropském energetickém mixu je propojení vnitrodenních trhů přeshraničním obchodem stále důležitějším nástrojem pro kontinuální udržování rovnováhy na trzích s elektřinou. Účelem iniciativy SIDC tak je zvýšit celkovou efektivitu vnitrodenního obchodování a zlepšit tak podmínky pro všechny účastníky trh,“ <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/2020_07_09_novy-lokalni-imp-projekt-v-ramci-sidc.pdf" target="_blank" rel="noopener">stojí v tiskové zprávě k zahájení projektu</a>.</blockquote>
V případě výše uvedených zemí, které se k projektu připojily loni v listopadu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ote-hlasi-prudky-narust-zobchodovanych-objemu-elektriny-vnitrodennim-trhu-diky-propojeni-evropou" target="_blank" rel="noopener">došlo k prudkému nárůstu zobchodovaného množství elektřiny na vnitrodenním trhu</a>. V případě České republiky došlo v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Řešení SIDC je založeno na společném IT systému s jednou sdílenou knihou objednávek (Shared OrderBook, SOB), modulem pro správu kapacity (Capacity Management Module, CMM) a modulem pro přepravu (Shipping Module, SM). Tento systém umožňuje, aby objednávky zadané účastníky trhu v jedné nabídkové zóně byly párovány s objednávkami, které účastníci trhu zadali v jakékoli jiné propojené nabídkové zóně, pokud je k dispozici přenosová kapacita.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

S částečným zotavením poptávky po elektrické energii, která v Evropě značně poklesla v souvislosti s koronavirovou pandemií, ceny elektrické energie na spotovém trhu stoupají. Průměrná cena na německém trhu tak v červnu meziměsíčně vzrostla o bezmála polovinu, tamní obnovitelné zdroje by na ni však stále nedosáhly.
Evropa se postupně vzpamatovává z první vlny koronavirové pandemie, což má vzhledem k zotavování poptávky po elektřině vliv na její cenu, která stoupá. Poté, co z lednových zhruba 35 EUR/MWh průměrná cena na německém spotovém trhu klesla během dubna a května až na přibližně 17 EUR/MWh, červen přinesl poměrně slušný růst.
Zatímco v květnu se elektřina na německém denním trhu obchodovala průměrně za 17,6 EUR/MWh, v červnu průměrná cena vystoupala o bezmála polovinu na 26,18 EUR/MWh.
Na německém trhu by si v červnu polepšili i provozovatelé obnovitelných zdrojů, u kterých by vážený průměr cen, které by si na trhu zajistili, vzrostl ještě výrazně více. Solární a větrné elektrárny si vzhledem ke svému vlivu na spotový trh nedokáží vždy zajistit stejnou průměrnou cenu, jako je na trhu.
V období vysoké výroby snižují obnovitelné zdroje cenu na spotovém trhu, přičemž klesá i vážený průměr výsledné dosažené ceny, jelikož do období nižších cen je soustředěna značná část jejich celkové výroby.
<figure id="attachment_85661" class="wp-caption aligncenter" style="width: 876px;"><img class="size-full wp-image-85661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png 876w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-768x487.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-725x460.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-800x508.png 800w" alt="Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020" width="876" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020</figcaption></figure>
Nejhorším měsícem byl z pohledu průměrné dosažené ceny duben, kdy se setkala nízká poptávka s relativně vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů. Zatímco průměrná cena na denním trhu v Německu dosáhla zhruba 17,1 EUR/MWh, solární a větrné elektrárny <a href="https://www.netztransparenz.de/EEG/Marktpraemie/Marktwerte" target="_blank" rel="noopener">by si zajistily ještě výrazně nižší ceny</a>. Zatímco offshore větrné elektrárny by v průměru prodávaly za 11,3 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině pouze za 9,4 EUR/MWh. Nejnižší průměrné ceny by dosáhly solární elektrárny, a to 8,9 EUR/MWh.
V červnu se již situace nicméně zlepšila, kdy průměrná cena elektřiny na německém spotu vzrostla na 26,2 EUR/MWh. K této ceně se přiblížily i větrné a solární elektrárny. Nejlépe by si na trhu vedly solární elektrárny s průměrnou cenou 24,7 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině i moři by svou výrobu prodávaly v průměru za 22 EUR/MWh.

Obnovitelné zdroje

Cena elektřiny na německém spotu v červnu vzrostla, obnovitelné zdroje by na ni stále nedosáhly

Nízké ceny plynu na velkoobchodních trzích na letní měsíce mají zajistit v Německu významný přechod ve spotřebě paliva pro výrobu elektřiny, a to směrem od spalování uhlí k zemnímu plynu. Ceny zemního plynu jsou natolik příznivé, že by plynové elektrárny mohly vytlačovat i hnědouhelné elektrárny.
Současná krize na komoditních trzích spojená se světovou pandemií onemocnění COVID-19 ve střední a západní Evropě podstatně urychluje přechod k zemnímu plynu jako překlenovacímu palivu v energetice. Podle propočtů agentury BNEF spadající pod Bloomberg se mají toto léto náklady výrobců elektřiny z plynu dostat dokonce i pod výrobce z hnědého uhlí.
To je relativně nevídaná situace – dlouho totiž platilo, že hnědouhelné elektrárny patří k nejlevnějším zdrojům, a to zejména díky tomu, že hnědé uhlí se nenakupuje na velkoobchodních trzích, ale zpravidla těží přímo u elektrárny nebo v blízkém okolí. Díky tomu jsou hnědouhelné elektrárny, na rozdíl od jiných druhů elektráren, imunní vůči výkyvům velkoobchodních cen paliva. V posledních letech ovšem zisky provozovatelů hnědouhelných elektráren stále více snižují náklady na emisní povolenky.
Aktuálně to ovšem výhodou není, jelikož ceny komodit padají – cena zemního plynu se propadla na jednom z hlavních evropských obchodních bodů TTF až k  2,35 EUR/MWh na spotovém trhu a 3,8 EUR/MWh na kontraktu na příští měsíc. Nejsou přitom výjimkou spekulace, že se ceny mohou <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">propadnout až do záporných hodnot</a>. Přinejmenším stav zásobníků v Evropě, které jsou zaplněné z cca 71 %, takovému vývoji může nahrávat (takto plné zásobníky bývají obvykle cca v srpnu daného roku).
<figure id="attachment_84300" class="wp-caption alignleft" style="width: 699px;"><img class="size-full wp-image-84300" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg" sizes="(max-width: 699px) 100vw, 699px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg 699w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-512x330.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-120x77.jpg 120w" alt="Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit." width="699" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit.</figcaption></figure>
Podle BNEF dokonce může dojít k tomu, že řada černouhelných a hnědouhelných elektráren může mít velice nízké nebo dokonce i žádné využití instalovaného výkonu. Přitom již v průběhu tohoto května tyto elektrárny vykazovaly téměř poloviční výrobu ve srovnání s květnem loňského roku.
<h2>Uniper již obnovuje výrobu v 1,4GW elektrárně Irsching</h2>
Reálnou známkou toho, že se paroplynové elektrárny budou vracet na trh, je nedávné rozhodnutí německé společnosti Uniper, která se rozhodla obnovit výrobu v elektrárně Irsching od 1. října letošního roku. Provozovatel elektrárny se tak rozhodl zřejmě proto, že se mu podařilo zajistit pomocí termínovaných kontraktů nákup zemního plynu a prodej elektřiny se ziskem, a tak si zajistil od října profit z provozu.
Vysoce moderní elektrárna Irsching je sice v provozu od roku 2010 (druhý blok od 2011), ale většinu doby nebyla vůbec provozována. Dříve se sice mluvilo o jejím kompletním<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/plynove-elektrarny-irsching-4-a-5-maji-byt-uzavreny"> uzavření</a>, následně ale byly oba bloky povolány, aby zajišťovaly stabilitu sítě na jihu Německa. Za tuto službu jsou elektrárny v Německu <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFFWN2D90WQ">finančně podporovány</a>.