Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

V Česku v prvním pololetí letošního roku meziročně mírně vzrostl počet změn dodavatele elektřiny, a to o 0,9 procenta na 278.518. Poskytovatele plynu pak změnilo 109.079 odběratelů, o 4,5 procenta meziročně méně. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE).
V loňském roce měnili Češi dodavatele energií meziročně méně, předloňský rekordní počet změn u elektřiny tak nepřekonali. Zatímco v roce 2018 přešlo k novému prodejci 570.511 odběratelů, loni to bylo 450.697 zákazníků, meziročně o 21 procent méně. Proti předloňsku klesl i počet změn dodavatele plynu, a to o 18,6 procenta na 214.428.
<blockquote>&#8222;Změny dodavatele se v tomto roce vrací k dlouhodobému průměru. Reflektuje to fakt, že konečné ceny elektřiny a plynu v prvním pololetí letošního roku měnilo jen velmi málo dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.</blockquote>
Spotřebitelé podle něj většinou přemýšlejí o změně dodavatele hlavně tehdy, když se zdražuje, jako tomu bylo typicky v roce 2018. &#8222;Cena totiž pořád hraje v rozhodování hlavní roli. A protože ani v nejbližším období zdražování cen elektřiny a plynu nečekám, domnívám se, že aktivita spotřebitelů bude spíše stagnovat, žádné rekordy nás nečekají,&#8220; dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
 Z dřívějšího oznámení Energetického regulačního úřadu vyplývá, že české domácnosti si letos mírně připlatí za elektřinu, cena plynu bude stagnovat, nebo může i klesnout. Analytici odhadují, že případné zdražení elektřiny může činit řádově několik stokorun za rok, nedotkne se ale všech odběratelů. Hlavní vlna zdražování se podle nich uskutečnila v předloňském a na začátku loňského roku.
Roli hraje také pandemie koronaviru, během které velkoobchodní ceny energií vesměs klesaly. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně asi 43 eur (zhruba 1130 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 18,1 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> o třetinu na necelých 13 eur (zhruba 340 Kč) za MWh.

Počet změn dodavatele energií za 1. pololetí v posledních letech:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">elektřina</td>
<td valign="middle">278.518</td>
<td valign="middle">275.915</td>
<td valign="middle">280.245</td>
<td valign="middle">212.190</td>
<td valign="middle">216.866</td>
<td valign="middle">171.239</td>
<td valign="middle">224.847</td>
<td valign="middle">208.021</td>
<td valign="middle">267.244</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">plyn</td>
<td valign="middle">109.079</td>
<td valign="middle">114.185</td>
<td valign="middle">156.434</td>
<td valign="middle">116.495</td>
<td valign="middle">105.154</td>
<td valign="middle">98.559</td>
<td valign="middle">122.339</td>
<td valign="middle">171.633</td>
<td valign="middle">185.038</td>
</tr>
</table>
Zdroj: OTE

Komoditní trhy

Počet změn dodavatele elektřiny v pololetí stoupl, u plynu klesl

Slovensko pokračuje v procesu připojení se k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC), a to prostřednictvím nového lokálního implementačního projektu, na kterém pracuje společně s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Česká republika se do projektu SIDC zapojila loni v listopadu společně s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Všechny uvedené země následně zaznamenaly rekordní zobchodovaná množství.
V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC) je od listopadu zapojeno již 21 evropských států. Kromě České republiky se loni v listopadu do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.okte.sk/sk/informacie/oznamy/2020/07/09/zavedenie-priebezneho-vnutrodenneho-obchodovania-na-hraniciach-sk-cz-sk-pl-a-sk-hu/" target="_blank" rel="noopener">Slovensko minulý týden oznámilo</a> záměr zavedení průběžného vnitrodenního obchodování na hranicích s Českou republikou, Polskem a Maďarskem prostřednictvím lokálního implementačního projektu, který 7. července schválil řídící výbor projektu SIDC. Datum uvedení do provozu má být sděleno po finalizaci harmonogramu projektu.
<blockquote>„Celoevropské propojení vnitrodenních trhů je klíčovým prvkem pro dokončení jednotného evropského trhu s elektřinou. S rostoucím podílem obnovitelných zrdojů elektřiny v evropském energetickém mixu je propojení vnitrodenních trhů přeshraničním obchodem stále důležitějším nástrojem pro kontinuální udržování rovnováhy na trzích s elektřinou. Účelem iniciativy SIDC tak je zvýšit celkovou efektivitu vnitrodenního obchodování a zlepšit tak podmínky pro všechny účastníky trh,“ <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/2020_07_09_novy-lokalni-imp-projekt-v-ramci-sidc.pdf" target="_blank" rel="noopener">stojí v tiskové zprávě k zahájení projektu</a>.</blockquote>
V případě výše uvedených zemí, které se k projektu připojily loni v listopadu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ote-hlasi-prudky-narust-zobchodovanych-objemu-elektriny-vnitrodennim-trhu-diky-propojeni-evropou" target="_blank" rel="noopener">došlo k prudkému nárůstu zobchodovaného množství elektřiny na vnitrodenním trhu</a>. V případě České republiky došlo v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Řešení SIDC je založeno na společném IT systému s jednou sdílenou knihou objednávek (Shared OrderBook, SOB), modulem pro správu kapacity (Capacity Management Module, CMM) a modulem pro přepravu (Shipping Module, SM). Tento systém umožňuje, aby objednávky zadané účastníky trhu v jedné nabídkové zóně byly párovány s objednávkami, které účastníci trhu zadali v jakékoli jiné propojené nabídkové zóně, pokud je k dispozici přenosová kapacita.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

S částečným zotavením poptávky po elektrické energii, která v Evropě značně poklesla v souvislosti s koronavirovou pandemií, ceny elektrické energie na spotovém trhu stoupají. Průměrná cena na německém trhu tak v červnu meziměsíčně vzrostla o bezmála polovinu, tamní obnovitelné zdroje by na ni však stále nedosáhly.
Evropa se postupně vzpamatovává z první vlny koronavirové pandemie, což má vzhledem k zotavování poptávky po elektřině vliv na její cenu, která stoupá. Poté, co z lednových zhruba 35 EUR/MWh průměrná cena na německém spotovém trhu klesla během dubna a května až na přibližně 17 EUR/MWh, červen přinesl poměrně slušný růst.
Zatímco v květnu se elektřina na německém denním trhu obchodovala průměrně za 17,6 EUR/MWh, v červnu průměrná cena vystoupala o bezmála polovinu na 26,18 EUR/MWh.
Na německém trhu by si v červnu polepšili i provozovatelé obnovitelných zdrojů, u kterých by vážený průměr cen, které by si na trhu zajistili, vzrostl ještě výrazně více. Solární a větrné elektrárny si vzhledem ke svému vlivu na spotový trh nedokáží vždy zajistit stejnou průměrnou cenu, jako je na trhu.
V období vysoké výroby snižují obnovitelné zdroje cenu na spotovém trhu, přičemž klesá i vážený průměr výsledné dosažené ceny, jelikož do období nižších cen je soustředěna značná část jejich celkové výroby.
<figure id="attachment_85661" class="wp-caption aligncenter" style="width: 876px;"><img class="size-full wp-image-85661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png 876w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-768x487.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-725x460.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-800x508.png 800w" alt="Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020" width="876" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020</figcaption></figure>
Nejhorším měsícem byl z pohledu průměrné dosažené ceny duben, kdy se setkala nízká poptávka s relativně vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů. Zatímco průměrná cena na denním trhu v Německu dosáhla zhruba 17,1 EUR/MWh, solární a větrné elektrárny <a href="https://www.netztransparenz.de/EEG/Marktpraemie/Marktwerte" target="_blank" rel="noopener">by si zajistily ještě výrazně nižší ceny</a>. Zatímco offshore větrné elektrárny by v průměru prodávaly za 11,3 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině pouze za 9,4 EUR/MWh. Nejnižší průměrné ceny by dosáhly solární elektrárny, a to 8,9 EUR/MWh.
V červnu se již situace nicméně zlepšila, kdy průměrná cena elektřiny na německém spotu vzrostla na 26,2 EUR/MWh. K této ceně se přiblížily i větrné a solární elektrárny. Nejlépe by si na trhu vedly solární elektrárny s průměrnou cenou 24,7 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině i moři by svou výrobu prodávaly v průměru za 22 EUR/MWh.

Obnovitelné zdroje

Cena elektřiny na německém spotu v červnu vzrostla, obnovitelné zdroje by na ni stále nedosáhly

Nízké ceny plynu na velkoobchodních trzích na letní měsíce mají zajistit v Německu významný přechod ve spotřebě paliva pro výrobu elektřiny, a to směrem od spalování uhlí k zemnímu plynu. Ceny zemního plynu jsou natolik příznivé, že by plynové elektrárny mohly vytlačovat i hnědouhelné elektrárny.
Současná krize na komoditních trzích spojená se světovou pandemií onemocnění COVID-19 ve střední a západní Evropě podstatně urychluje přechod k zemnímu plynu jako překlenovacímu palivu v energetice. Podle propočtů agentury BNEF spadající pod Bloomberg se mají toto léto náklady výrobců elektřiny z plynu dostat dokonce i pod výrobce z hnědého uhlí.
To je relativně nevídaná situace – dlouho totiž platilo, že hnědouhelné elektrárny patří k nejlevnějším zdrojům, a to zejména díky tomu, že hnědé uhlí se nenakupuje na velkoobchodních trzích, ale zpravidla těží přímo u elektrárny nebo v blízkém okolí. Díky tomu jsou hnědouhelné elektrárny, na rozdíl od jiných druhů elektráren, imunní vůči výkyvům velkoobchodních cen paliva. V posledních letech ovšem zisky provozovatelů hnědouhelných elektráren stále více snižují náklady na emisní povolenky.
Aktuálně to ovšem výhodou není, jelikož ceny komodit padají – cena zemního plynu se propadla na jednom z hlavních evropských obchodních bodů TTF až k  2,35 EUR/MWh na spotovém trhu a 3,8 EUR/MWh na kontraktu na příští měsíc. Nejsou přitom výjimkou spekulace, že se ceny mohou <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">propadnout až do záporných hodnot</a>. Přinejmenším stav zásobníků v Evropě, které jsou zaplněné z cca 71 %, takovému vývoji může nahrávat (takto plné zásobníky bývají obvykle cca v srpnu daného roku).
<figure id="attachment_84300" class="wp-caption alignleft" style="width: 699px;"><img class="size-full wp-image-84300" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg" sizes="(max-width: 699px) 100vw, 699px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg 699w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-512x330.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-120x77.jpg 120w" alt="Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit." width="699" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit.</figcaption></figure>
Podle BNEF dokonce může dojít k tomu, že řada černouhelných a hnědouhelných elektráren může mít velice nízké nebo dokonce i žádné využití instalovaného výkonu. Přitom již v průběhu tohoto května tyto elektrárny vykazovaly téměř poloviční výrobu ve srovnání s květnem loňského roku.
<h2>Uniper již obnovuje výrobu v 1,4GW elektrárně Irsching</h2>
Reálnou známkou toho, že se paroplynové elektrárny budou vracet na trh, je nedávné rozhodnutí německé společnosti Uniper, která se rozhodla obnovit výrobu v elektrárně Irsching od 1. října letošního roku. Provozovatel elektrárny se tak rozhodl zřejmě proto, že se mu podařilo zajistit pomocí termínovaných kontraktů nákup zemního plynu a prodej elektřiny se ziskem, a tak si zajistil od října profit z provozu.
Vysoce moderní elektrárna Irsching je sice v provozu od roku 2010 (druhý blok od 2011), ale většinu doby nebyla vůbec provozována. Dříve se sice mluvilo o jejím kompletním<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/plynove-elektrarny-irsching-4-a-5-maji-byt-uzavreny"> uzavření</a>, následně ale byly oba bloky povolány, aby zajišťovaly stabilitu sítě na jihu Německa. Za tuto službu jsou elektrárny v Německu <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFFWN2D90WQ">finančně podporovány</a>.

V létě mohou paroplynové elektrárny vytlačit z trhu i hnědé uhlí, Uniper již reaguje

Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy dnes <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799">uvedl</a>, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle oslovených analytiků lze ale cenu elektřiny dlouhodobě predikovat jen stěží.
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji takto dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; uvedl výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že velký růst cen v modelu vyplýval zejména z německých plánů na odstavení uhelných elektráren. &#8222;Od té doby ale EU vyhlásila ještě před covidem bilion eur investic do zelené energie, a po covidu k nim přidala další zhruba bilion investic do obnovy ekonomik, které mají také být vedeny zeleně. Proti analýzám proto vzrostla budoucí nabídka elektřiny na trhu a klesla budoucí poptávka. Proto ceny nemohou dosáhnout trojnásobku,&#8220; podotkl.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je vládní idea růstu cen založena na rychle rostoucí spotřebě a naopak na nedostatku kapacit. &#8222;Tento nedostatek vskutku hrozí po odstavení jaderných a postupně i uhelných bloků v Německu. Nicméně všechny tyto faktory mohou být přehlušeny ekonomickými problémy a s nimi souvisejícím poklesem poptávky a cen. Tak jak se to děje nyní. Je ale pochopitelné, že nikomu se nechce prognózovat dlouhodobou recesi,&#8220; uvedl Gavor.
Opačně stojí logika podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. &#8222;Ceny elektřiny bude stoupat v průměru o dvě až tři procenta ročně. Nicméně je to zcela naopak, než co tvrdí ministr Havlíček. Při růstu cen elektřiny lidé prodělají. Sice je možné, že bude stát kupovat levnější cenu z dostavěného bloku v Dukovanech, ale ten bude pořád pokrývat jenom deset procent spotřeby. Zbylých 90 procent elektřiny se bude kupovat za tržní ceny. Lidé mohou jenom doufat, že nárůst cen do roku 2036 nebude až trojnásobný,&#8220; uvedl Tomčiak.
Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) na dnešní tiskové konferenci několikrát zopakovali, že cílem stavby nového jaderného bloku je zajištění přiměřené a nízké ceny elektřiny pro spotřebitele a energetické soběstačnosti ČR.

Elektřina

Analytici: Dlouhodobý výhled cen elektřiny je vždycky nejistý

Německo má za sebou další rekord v podobě extrémně nízké průměrné ceny dosažené na denním trhu. Záporné hodinové ceny elektrické energie nejsou v Německu v posledních letech ničím neobvyklým, pro průměrnou cenu za celý den však zas tak běžné nejsou. Kvůli kombinaci vysoké výroby obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru, tak vůbec poprvé v historii klesla průměrná cena na německém denním trhu pro pracovní den do záporných hodnot.
Současná pandemie onemocnění COVID-19 vedla k přijetí řady restriktivních opatření napříč celou Evropou, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku" target="_blank" rel="noopener">což se projevuje sníženou poptávkou po elektrické energii</a>. S koncem zimy zároveň dochází k postupnému růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, což aktuálně zvyšuje nabídku.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587508959.json“}
V pondělí tak výhled na kombinaci vysoké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou po elektřině, srazil cenu na denním trhu pro dodávku v úterý. Vůbec poprvé se baseload cena, tedy průměr všech 24 hodinových cen, pro pracovní den dostala do záporných hodnot, a to konkrétně na -16,1 EUR/MWh.
Peakload cena, tedy průměr cen mezi 8. hodinou ranní a 8. hodinou večerní, s ohledem na změnu struktury poptávky, kdy kvůli opatřením proti šíření koronaviru klesá především odběr během špičky, klesla ještě hlouběji a to na -39,4 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83147" class="wp-caption aligncenter" style="width: 758px;"><img class="size-full wp-image-83147" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png 758w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-512x301.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-725x426.png 725w" alt="Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT" width="758" height="445" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT</figcaption></figure>
V případně jednotlivých hodinových cen bylo nejnižší hodnoty dosaženo pro 15. hodinu, která spadla na bezmála -84 EUR/MWh. Naopak nejdráže se elektřina zobchodovala za 16,52 EUR/MWh pro ranní špičku mezi 8:00 a 9:00.

Průměrná cena elektřiny na denním trhu pro pracovní den se v Německu vůbec poprvé v historii propadla do záporu

Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou (NEMOs) a provozovatelé přenosových soustav (PPS) zemí, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">které se loni v listopadu připojily k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC)</a>, hlásí rekordní zobchodovaná množství elektřiny v prvních třech měsících přeshraničního obchodování. V případě České republiky došlo k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. 
Česká republika se do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou zapojila v rámci tzv. druhé vlny implementace 19. listopadu 2019. Spolu s Českou republikou se do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<blockquote>„Po sedmi letech intenzivní práce při přípravě zadání projektu XBID, následných nesčetných jednání v mezinárodních pracovních skupinách a nalezení optimálních řešení se podařilo naplnit jeden ze strategických cílů společnosti OTE. Pro obchodníky a zákazníky v ČR to znamená, že elektřina nezná hranic a je obchodovatelná, v rámci vnitrodenního trhu, na téměř celém kontinentě. Dalším významným milníkem bude propojení denních trhů, kde doufáme ve stejný úspěch v příštím roce, nejpozději však v roce 2021,“ uvedl loni v listopadu k příležitosti připojení ČR k projektu SIDC Aleš Tomec, předseda představenstva OTE, a.s.</blockquote>
<a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/files-novinky/2020_03_24_draft_press_release_2nd_wave_impact_cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">Noví účastníci projektu SIDC nyní oznámili</a>, že systém funguje spolehlivě a že došlo k několikanásobnému nárůstu objemů obchodů uzavřených na vnitrodenním trhu,
V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve (prosinec 2018, leden a únor 2019). Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Česká republika osminásobný nárůst, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Objem obchodů na vnitrodenním trhu po propojení s Evropou prudce vzrostl

Agentura ACER vydala minulý týden tři nová rozhodnutí týkající se trhu s elektřinou. Dvě z nich se týkají platforem pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy. Třetí rozhodnutí se týká harmonizované metodiky pro oceňování regulační energie. Nový systém zavede jednotnou marginální zúčtovací cenu regulační energie.
Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala v úterý tři rozhodnutí týkající se implementace platforem pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy (FRR) v Evropské Unii. Rozhodnutí <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/acer-rozdeleni-soucasnych-obchodnich-zon-evrope-nevyhnutelne">agentury ACER</a> mají za cíl integrovat všechny národní trhy s regulační energií do jednotného trhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zreviduje-pravidla-statni-podporu-zameri-se-i-kompenzace-uhelnych-elektraren">EU</a>. Tímto krokem by se mělo, dle ACER, dosáhnout lepší bezpečnosti dodávek, dosáhnout snížení nákladů pro koncové odběratele a snížení množství vypuštěných uhlíkových emisí.
<blockquote>„Jednotný trh s regulační energií umožní členským zemím EU sdílet zdroje využívané provozovateli přenosových soustav, k vyrovnávání výroby a spotřeby,“ uvedl ACER v úterý.</blockquote>
Zpravodajský portál <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/012920-acer-adopts-decisions-on-single-eu-electricity-balancing-market">S&amp;P Global Platts</a> informoval, že dvě ze tří rozhodnutí agentury ACER se týkají regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální (mFRR) a automatickou (aFRR) aktivací (ve dříve používaném názvosloví, odpovídají tato označení podpůrným službám minutové zálohy a sekundární regulace). Třetí rozhodnutí potom stanovuje harmonizovanou metodiku pro oceňování regulační energie z obou procesů.
<h2>Sdílení má přinést výhody</h2>
Na základě vydaných rozhodnutí jednotliví provozovatelé přenosových soustav musí vytvořit a do 30 měsíců zprovoznit dvě evropské obchodní platformy. Tyto platformy umožní všem poskytovatelům regulační energie soutěžit na celoevropské úrovni. Tím se podle ACER dosáhne lepšího tržního prostředí napříč členskými zeměmi EU. Provozovatelé přenosových soustav již před časem začali s pracemi na platformách v rámci dvou projektů: MARI (pro výměnu mFRR) a PICASSO (pro výměnu aFRR).
V praxi by tak nabídky kladné regulační energie a záporné regulační energie od všech poskytovatelů regulační energie v EU měly být dostupné na těchto dvou platformách. Všichni provozovatelé přenosových soustav si budou moci vybrat nejvýhodnější nabídku za účelem aktivace k zajištění výkonové rovnováhy.
Díky zavedení jednotného trhu s regulační energií by tak měli  provozovatelé přenosových soustav ušetřit a získat ještě lepší dostupnost služeb výkonové rovnováhy. Všechny nabídky aktivované na evropských platformách pak budou odměněny marginální cenou (která se rovná ceně nejdražší aktivované nabídky). Agentura ACER zvláště v tomto ohledu vidí velký krok dopředu, jelikož většina provozovatelů přenosových soustav v současné době platí za regulační energii nabídkovou cenu.
Autor úvodní fotografie: Guilhem Vellut

Evropská Unie

Agentura ACER přijala rozhodnutí směřující k jednotnému trhu s regulační energií v EU

Federální uspořádání Spolkové republiky Německo, která sestává z 16 spolkových zemí, vylučuje podle prezidenta německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) Jochena Homanna možnost rozdělení jednotné německé obchodní zóny, které by vedlo k odlišným cenám elektřiny v různých spolkových zemích. O rozdělení jednotné německé obchodní zóny se uvažuje v souvislosti se snahou o zamezení neplánovaných přetoků výkonu z německých větrných elektráren situovaných na severu Německa do přenosových soustav okolních států.
Šéf německého síťového regulátora označil <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-price-zone-split-is-a-no-go--bna-head/1080828?fbclid=IwAR2f_Xi5T9Cxu-P6nfeTc3kFylnRKaqbh88xAf9ws64kccIGvkcme4OxKm8">podle zahraničního serveru Montel</a> plány na možné rozdělené jednotné německé obchodní zóny na dvě (severní a jižní) za politické „no-go“ vzhledem k tomu, že toto opatření by vedlo k odlišným cenám elektřiny v zemích nacházejících se v severní obchodní zóně ve srovnání s cenami v zemích z jižní obchodní zóny. Podle Homanna by tento krok němečtí zákonodárci nikdy nepovolily.
<blockquote>„Proto mi to nedělá žádné starosti. Musíme místo toho však najít jiné řešení. A tím je rozvoj sítě, rozvoj sítě a další rozvoj sítě. Jiná cesta neexistuje,“ uvedl Homann.</blockquote>
Úzká místa v německé přenosové soustavě, která se kvůli pomalému rozšiřování sítě nedaří odstraňovat, omezují toky elektrického výkonu z větrných elektráren na severu Německa do těžiště spotřeby na jihu země. To ve finále omezuje přeshraniční přenosovou kapacitu a tedy i přeshraniční obchod s elektřinou.
Evropská unie proto Německu pohrozila možným rozdělením jednotné obchodní zóny na dvě, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/spolecna-nemecko-rakouska-obchodni-zona-minulosti-spread-ve-stredu-presahl-40-eurmwh">jako se tomu stalo na konci roku 2018 v případě společné německo-rakouské obchodní zóny</a>. Podle Petera Heydeckera, šéfa tradingu v německé energetické společnosti EnBW, však větší obchodní zóna znamená vyšší úroveň bezpečnosti dodávek a vyšší likviditu.
<blockquote>„Podívejte se na Skandinávii. Od roku 2011 tam mají spoustu malých zón a likvidita razantně klesla,“ řekl Heydecker.</blockquote>
Podle Heydeckera by rozdělení jednotné německé obchodní zóny bylo nákladnější alternativou.
<blockquote>„Ekonomicky výhodnější možností je stále rozvoj přenosové soustavy,“ dodal.</blockquote>