Inflace v eurozóně roste, zejména vlivem rekordních cen energie
Inflace v eurozóně vzrostla ze srpnových 3,0 % na 3,4 % v důsledku prudkého růstu cen energetických komodit, včetně ropy a zemního plynu. V pátek to uvedl statistický úřad Evropské unie, Eurostat.
Ve svém prvním odhadu zářijové inflace v 19 zemích Evropské měnové unie Eurostat uvedl, že ceny energie vzrostly o více než 17 % ve srovnání se zářím 2020. Srpnové ceny energie zaznamenaly meziroční nárůst o 15,4 %.
Eurostat dříve uvedl, že ceny průmyslových výrobců za červenec, což jsou poslední dostupné údaje, vzrostly o více než 2 %, ceny výrobců chemických látek se zvýšily o 1 %.
Někteří analytici uvedli, že inflace by mohla dále růst, než se vrátí na normálnější úroveň, protože prudký nárůst cen zemního plynu se promítne do účtů za elektřinu. Tento týden evropské petrochemické společnosti pro ICIS uvedly, že by se kvůli tomu mohly ceny petrochemických produktů v příštích měsících zvýšit.
Prudký nárůst cen energií se promítl i do ekonomiky a v souladu s růstem cen potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily i ceny neprůmyslového zboží, a to o více než 2 %. Služby byly podle klasifikace Eurostatu jediným subsektorem, kde se nárůst cen držel pod 2% hranicí.
Evropská centrální banka (ECB) v eurozóně usiluje o udržení inflace kolem 2 %. Jádrová inflace, tedy ta, která nezahrnuje volatilnější ceny energií, v září činila 1,9 %, což je nárůst oproti srpnovým 1,7 %.
Všechny významné ekonomiky v rámci eurozóny vykázaly míru inflace vyšší než 2 %. Německo, největší ekonomika eurozóny, zaznamenala inflaci ve výši 4,1 %.
Analytici ING Bank vedli, že prudký nárůst hlavní míry inflace byl způsoben především dočasnými faktory, jako jsou ceny energie a přirážky k cenám v oblasti volného času a pohostinství po lockdownu.
"Vyšší inflace se však šíří napříč celou ekonomikou, přičemž téměř polovina ze 100 hlavních složek spotřebního koše vykazuje míru inflace vyšší než 2 %," dodali analytici.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud pamatuji, tak už mnoho let tady tvrdí diskutující p. Veselému, Vaněčkovi, Bláhovi, a ostatním, že když se místo 1 elektrárny musí postavit 4 /Větrník, Slunečník, Plynovka a baterie a nová vedení) tak musí být výsledná cena energie násobně dražší. Komu není rady, tomu není pomoci.
Zaplatíme všichni v Evropě. A těžce. Nejhorší je, že dluží celý svět Číně. Když dlužila Francie Kadáfímu, co bylo?
Pane Vinkler, přemýšlejte. 1) u nás se nová vedení stavěly pouze kvůli novým jaderným elektrárnám
2) pro koho se stavěly veškeré akumulační zdroje u nás: jen kvůli starým zdrojům (uhlí, jádro) kvůli fotovoltaice a VtE se určitě nestavěly
3) plyn u nás dominuje drobnému vytápění, co by bylo špatného na tom šetřit na topení a plyn používat především přes kogeneraci teplo/elektřina
atd atd.
4) FVE a VtE se dobře doplňují v průběhu roku, tak to je přece rozumné to využít, mluvit o dvojnásobných nákladech je pitomost; obojí je nesrovnatelně levnější než jádro a náklady na palivo jsou nulové a náklady na obsluhu a údržbu minimální
A tedy k té ceně: všichni na světě mají životní zkušenosti s cenou ropy/benzinu/nafty. Pamatujeme doby ropné krize, extrémně vysokých i extrémně nízkých cen. i delší období stability. A víme taky proč to bylo: stačí když se velká parta (třeba OPEC+) dohodne a cena může vyletět víc než 10x, třeba jako kdysi jako reakce na válku na Blízkém východě. Nakonec se vždy zatím dohodli na nějaké "rozumné" ceně.
A co se teď děje v energetice?
To co vidíme je válka, staré zdroje bojují s novými, Amerika už zase bojuje s Ruskem (třeba NS 2), jádro bojuje o své přežití v EU, ....
Takže cena dělá to kam ji tlačí ta která "velká parta".
Další příklad:
Elektromobilita - velká parta řekla ANO (VW, Toyota, GM, Ford,...) po těch podvodech s diesely, tak ji tady máme, Česká republika nemá do toho co mluvit, všechny automobilky v Česku jsou v zahraničních rukou.
atd atd
Nechcete rozumět, no jo, no, jak říkal Kozina, ono se to ukáže.
Pane Vinkler, uvidíme to všichni, ale ne do roka a do dne, jak říkal Kozina, ale tak do konce tohoto desetiletí.
Jenom já nevím zda se toho dožiju, to bych musel žít tak dlouho jako moje babička, dýl než moji rodiče.
No ono už se bohužel ukázalo to co bylo jasné hned od začátku...
Ano, ukáže.
Např. u nás se v této dekádě odehraje zhruba následující:
Bude vystavěno zhruba 10+ GW FVE (ohlášené plány ČEZu a ostatních energetických společností).
Onshore VTE se pravděpodobně moc neprosadí. Něco se asi postaví, ale větší možnosti škálování jsou u nás veřejně spíše neprůchodné.
Současný trend nárůstu malých fotovoltaik bude zrychlovat, a ve druhé polovině dvacátých let nastane boom malých domácích a podnikových FVE díky pokračujícímu snižování jejich cen (i cen baterií).
Bude zprovozněno něco mezi několika sty MW až jednotkami GW baterií (jen ČEZ ohlásil minimálně 300 MW). Tady je trochu neznámou vývoj podnikové energetiky a nabíjecí infrastruktury pro elektromobilitu, kde se velkokapacitní baterie mohou začít objevovat.
Teplárentsví přejde ve velké míře na plyn (ohlášeno např. MPO, jako hlavní priorita na tuto dekádu).
Pravděpodobně se postaví 1 - 2 nové paroplynové zdroje (zaznělo z ČEZu).
Vetšina uhelných zdrojů skončí, něco málo zůstane i po roce 2030 (např. ČEZ ohlásil zhruba 12 % podíl uhlí, obdobně hovoří i jiné společnosti). Elektřina vyrobená z uhlí se přestane vyvážet. ČR možná bude nějakou elektřinu dovážet (pokud, tak spíše ve druhé polovině 20. let).
Rozběhne se nějakým způsobem vodík (zaznělo např. od Unipetrolu a dalších).
Příprava nového jaderného zdroje v Dukovanech nějak postoupí, resp. nějak dopadne. Pokud nastane očekávaný scénář, mohlo by se v roce 2029 začít stavět. I v tomto scénáři se tedy jádro v této dekádě v dekarbonizačním procesu neprojeví (jeho podíl zůstane, jak je).
Na konci dekády se uvidí, jak postoupily ceny FVE, VTE, jak se rozvinuly SMR a různé druhy úložišť (především cenově a technologicky velkokapacitní baterie a P2X). U úložišť se navíc uvidí, jestli a jak moc velký dopad budou mít na flexibilitu.
Emisní povolenky budou mít na konci dekády menší vliv (ve výrobě elektřiny).
Velkou neznámou je tady ovšem stát - např. případná aktualizace energetické koncepce vzhledem k novým podmínkám, příprava legislativy např. pro akumulaci, rozpracování výsledku jednání uhelné komise do konkrétního mezioborového plánu atd.
Stát by měl především zastřešovat koncepci, a pružně připravovat a řídit podmínky pro její naplňování.
Tady se uvidí po volbách do sněmovny a po volbě nové hlavy státu.
Chápu zaujetí velkých firem pro vodík - je to jediná EXISTUJICI technologie.
Sice je drahá, nebezpečná, ne-efektivní. Ale kdo už spočítal cenu OZE+akumulace do vodíku, tak zjistil, že Jaderná energie vychází levněji (dráž vyjde pokud se uměle zdraží - například zakázáním vyrábět, nebo extra sdaněním)
Češi měli v srpnu 2021 uloženo na účtech v bankách 3 000 000 000 000 Korun. Inflace je u nás 4,1 % , tedy za jeden rok se Čechům z účtů navždy "vypaří" majetek ve výši přes 120 miliard Korun. Při ceně nového domu na vesnici = 10 milionů Korun je to bratru 12 000 kusů nově postavených domů. Pokud by v nich bydlely rodiny po 3 osobách, tak je to město se 40 000 obyvateli. Skoro půlka Pardubic. Tak konají naši centrální bankéři a vlády. Co s tím ?? Já svůj účet v bance za poslední dva roky stáhl z jednoho milionu na 5 000 Kč. Těm zlodějům nic nedaruju. Půl melounu jsem dal synovi na hypotéku, s manželkou na půl jsme koupili novou Fabii no a zbytek jsem uložil do drahých kovů. Bohužel mi ještě zbývá penzijní připojištění, které jsem dosud nezrušil. Moje chyba. Tam se mi peníze také kvapem ztrácejí. Tedy "peníze", ono to nejsou žádné peníze co máme v bankách. Tomu se jen tak dnes říká,jinak jsou to jen poskakující čísílka někde na obrazovce počítače. Pokud budeme věřit, že jsou to peníze, pak si za toto "nic" stále budeme moci kupovat hmotné věci jako jídlo, oblečení či auta. Na světě je dnes jen 5 % tzv. "peněz" v papírové podobě, 95 % tzv. "peněz" vůbec fyzicky neexistuje. Tolik k době , ve které žijeme. Je to doba před kolapsem.
Loudile, zase ukazujete že tomu nerozumíte, inflace je jev spojený s růstem objemu ekonomiky, množství statků, cen atd. takže když továrník zdraží plátno, tak mu po nějaké době na oplátku sedlák zdraží vajíčka. To se děje pořád, celou dobu.
Problém je že fiat peníze lidí jen tak leží na účtech, tyto peníze jsou náchylné na nějakou formu znehodnocení, inflací typicky. Ale to je prostě známý fakt o těchto měnách a k jejich používání se došlo nějakou genezí jako reakce na problémy které byly v minulosti. On měny kryté zlatem mají taky podstatné problémy.
Velký část z těch 3 bilionů, které tu uvádíte by posprávnu měla být v jiné formě, ať už v akciích, podílech, dluhopisech, nebo štrozokovým způsobem ve zlatě a špercích. Mimochodem to držení peněz na účtech, respektive mimo oblast investic je problém pro ekonomiku, vede to pak na nízký přísun dividend do ČR.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se