Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Přenos elektřiny

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Cenový průzkum <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/070220-gas-on-gas-pricing-increases-dominance-in-european-market-igu?fbclid=iwar2wxj7hpxxzbotmb8zf1o_twu2jx3-4lqfcpyetwjbh7yzfwkh0bsfkbu0">Mezinárodní plynárenské unie (IGU)</a> ukázal, že 78 % zemního plynu spotřebovaného v Evropě v loňském roce bylo naceněno na bázi gas-on-gas, tedy na bázi tržní konkurence, kdy se cena odvíjí od nabízeného a poptávaného množství na trhu se zemním plynem. V porovnání s rokem 2018 se jedná o 2% nárůst.
<h2>Postupný pokles objemu plynu indexovaného na ropu</h2>
Objem zemního plynu, který je indexován na ropu, nebo ropné produkty, klesl dle IGU na 22 % z předloňských 24 %.
<blockquote>„Evropa je jedním z regionů, ve kterých došlo k zásadní změně v cenotvorbě,“ stojí v reportu IGU s poznámkou, že se Evropa kontinuálně posouvá od indexace plynu na ropu k typu gas-on-gas již od roku 2005.</blockquote>
Kontinuální změny v průběhu uplynulých let byly zapříčiněny více faktory. Jedním z nich je například postupný pokles objemu zemního plynu vázaného smlouvou s indexací na ropu, jelikož těmto smlouvám vypršela platnost. O podmínkách smlouvy se následně opětovně vyjednávalo a v mnoha případech došlo k nahrazení ropné indexace indexací na některý z obchodních bodů, například NCG.
<h2>Rapidní nárůst dováženého LNG</h2>
V roce 2019 došlo na trhu s plynem k další významné změně, kdy konkurence na evropských trzích znatelně vzrostla. Stalo se tak z důvodu vyššího počtu nákladů se zkapalněným zemním plynem připlouvajících do Evropy.
V severozápadní Evropě (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) byla indexace plynu na ropu takřka eliminována. V loňském roce představovala pouhý 5% podíl na trhu.
Ve střední Evropě (Rakousko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švýcarsko) došlo v roce 2019 dle IGU k výraznému posunu, kdy množství plynu indexovaného na ropu pokleslo z 22 % na 19 %.
<blockquote>„V zásadě to odráží zvýšený spotový dovoz zemního plynu, často z Německa, nebo opětovné vyjednávání o podmínkách smluv,“ komentuje dění IGU.</blockquote>
Ve Středomoří (Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko) došlo rovněž k výraznému poklesu plynu indexovaného na ropu, a to z 56 % na loňských 47 % reflektujících, jak již bylo zmíněno, zvyšující se počet nákladů LNG.
<h2>Změna cenotvorby</h2>
Globálně pokleslo množství plynu indexovaného na ropu přibližně o jeden procentní bod na 18,5 %.
Zvýšené množství zemního plynu obchodovaného za tržní ceny reflektovalo rapidní nárůst v dodávkách spotového LNG. Spotové dodávky vedly, nejen v Evropě, ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu.

Plynárenství

Množství plynu indexovaného na cenu ropy kontinuálně klesá

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Uhlí

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Asijské spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) zůstaly v minulém týdnu na stabilní úrovni, nedaleko historických minim. Ceny tak reagují na nadměrnou nabídku a vysokou míru naplněnosti zásobníků plynu v oblasti, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-lng-asian-prices-steady-under-pressure-from-high-inventories/">jak uvedlo několik obchodníků</a>. Ceny krátkodobých produktů na evropských trzích s plynem mírně rostou, stav zásobníků plynu ale snižuje riziko nedostatku plynu v zimním období, a tedy i jeho cenu.
<h2>Asie</h2>
Průměrná cena nákladu LNG s dodávkou na červenec v severovýchodní Asii byla odhadnuta na 2,1 USD/mmBtu (přibližně 7,1 USD/MWh). Cena pro srpnovou dodávku je pak mírně výše, v rozmezí okolo 2,2-2,3 USD/mmBtu.
<blockquote>„Poptávka začíná opět zpomalovat, jak se naplňují čínské zásobníky a ty evropské jsou už na úrovni před zimou,“ uvedl obchodník sídlící v Singapuru.</blockquote>
Dle několika zdrojů již kvůli vysoké hladině naplněnosti zásobníků plynu odložila náklady např. společnost KOGAS (Korea Gas Corp) působící v Jižní Koreji. Také Japonsko hlásí vysokou míru naplněnosti svých zásobníků, jelikož poptávka po plynu po COVID-19 nebyla zcela obnovena, a zásoby tak zůstávají na vysoké úrovni.
<h2>LNG z USA</h2>
Nízké spotové ceny LNG mají dopad na dodavatele, zvláště na ty s flexibilní dodávkou, což je častý případ dodávek z USA. Na základě <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061520-us-lng-feedgas-drop-may-mean-higher-than-reported-june-cargo-cancellations">aktuálních dat</a> je cenový rozdíl mezi Platts Gulf Coast Marker (Platts GCM) a NYMEX Henry hub více než -0,15 USD/mmBtu. Na základě této metriky lze předpokládat, že pro americké dodavatele LNG budou dodávky za spotové ceny nadále neekonomické.
Plats GCM byl oceněn 15. června na 1,625 USD/mmBtu, Platts JKM na 2,1 USD/mmBtu a Mediterranean Marker na 1,933 USD/mmBtu.
Platts na základě objemu plynu proudícího do amerických zkapalňovacích zařízení předpokládá, že pro červen může být zrušeno až 44 nákladů s LNG, vysoko nad odhady trhu, které hovoří o zrušení 20-30 nákladů. Pro červenec pak bylo zatím zrušeno přibližně 45 nákladů.
<h2>Evropa</h2>
Omezení dodávek LNG se dotklo také severozápadní Evropy, kdy lze od začátku června pozorovat zpomalení ve vtláčení plynu do zásobníků. Stav zásobníků plynu v EU je nicméně nad pětiletým průměrem a zaplněnost zásobníků plynu začíná pomalu vyvíjet tlak na ceny produktů spadajících do zimního období, jelikož klesá riziko, že by plynu byl nedostatek.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592306235.json“}
Omezení dodávek LNG v kombinaci s odstávkami několika jaderných bloků ve Francii nicméně podpořilo krátkodobé produkty. Cena kontraktu na příští měsíc se aktuálně pohybuje mezi 5 a 5,5 EUR/MWh.

Stav evropských zásobníku plynu je nad pětiletým průměrem a pomalu začíná vyvíjet tlak na ceny zimních měsíců

S oživením ceny ropy převzal roli <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/spot-lng-the-worst-performing-energy-commodity-faces-more-price-pain/?fbclid=IwAR2lYZ5_x_JCRJB4sGuMFl5njnMuBWKHbfoFOJcSuw_HamgKwogMxI6QeB8">nejhůře si vedoucí energetické komodity</a> v letošním roce zkapalněný zemní plyn (LNG) obchodovaný na spotovém trhu. Ceny se stále drží na rekordně nízkých úrovních, což se podepisuje na konkurenceschopnosti zejména amerických vývozců.
Spotové ceny LNG s dodávkou v červenci do severní Asie se v týdnu do 29. května dostaly na hodnotu pohybující se okolo 1,85 $/mmBtu, což znamenalo pokles o 0,07 $/mmBtu oproti předchozímu týdnu a <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko">návrat na rekordně nízkou cenovou hladinu</a>, která byla v letošním roce k vidění na přelomu dubna a května.
Pro srovnání, v říjnu loňského roku se spotové ceny LNG pohybovaly okolo 6,8 $/mmBtu, je nutné ale dodat, že to bylo v období nejvyšší poptávky.
<h2>Produkční škrty a posilování cen ropy</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-dohodl-prodlouzeni-nizsi-tezby-ropy-do-konce-cervence">Zástupci OPEC+ se v minulém týdnu dohodli</a> na prodloužení omezení těžby, které bylo v dubnu schváleno z důvodu strmého poklesu poptávky po ropě kvůli COVID-19 a souvisejícím opatřením. Produkční škrty kartelu OPEC a jeho spojenců, nucený pokles těžby břidlicové ropy v USA a opětovně rostoucí poptávka vlivem uvolňování zmíněných restrikcí spojených s COVID-19, zapříčinily růst ceny ropy. Během pondělního dne ceny ropy posilovaly a během poledne se pohybovaly okolo 39,85 $/bbl pro americkou WTI, pro BRENT pak okolo 42,81 $/bbl.
<img class="aligncenter wp-image-84670 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Reuters-LNGvsOIL.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Reuters-LNGvsOIL-512x322.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Reuters-LNGvsOIL.png 577w" alt="" width="577" height="363" />
<h2>Zhoršená konkurenceschopnost amerického LNG</h2>
V případě LNG je ovšem situace složitější. Zkapalňovací zařízení je velmi obtížné odstavit nebo provozovat s podstatně sníženou produkční kapacitou a producenti tento krok zvažují až jako svou opravdu poslední možnost.
Stejně jako v případě ropy se zdá, že většina nedobrovolných produkčních škrtů přichází ze strany USA, kde rostoucí cena zemního plynu zhoršila konkurenceschopnost amerického LNG na trhu v Evropě i Asii.
Futures kontrakty zemního plynu se na NYMEXu pro červenec pohybují okolo 1,8 $/mmBtu, k tomu se ale musí připočíst náklady na zkapalnění a přepravu. <a href="https://www.reuters.com/article/uk-column-russell-lng-asia/column-spot-lng-the-worst-performing-energy-commodity-faces-more-price-pain-idUKKBN23B0PQ">Dle Reuters</a> by tak náklady na dodávku LNG z USA do Asii dosáhly nejméně 5 $/mmBtu, tedy více než dvojnásobku aktuální spotové ceny.
Dle Platts bylo doposud pro měsíc červenec zrušeno cca 45 nákladů, asi dvakrát více než v červnu.
Tíhu současných spotových cen LNG ovšem musí pociťovat všichni producenti, v čele s Austrálii, Katarem a Ruskem. Přesto je pravděpodobné, vzhledem k tomu, že většina dlouhodobých kontraktů od těchto producentů je navázána na cenu ropy, že jsou jejich dodávky LNG stále ziskové.

Komoditní trhy

Problémy trhu s LNG: Spotové ceny v Asii jsou rekordně nízké a konkurenceschopnost amerického plynu klesá

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Energetika v zahraničí

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Současná opatření pro zamezení šíření nákazy COVID-19 mají dopady na řadu průmyslových odvětví, přičemž výjimkou není ani evropský solární sektor. Podle některých zástupců z jeho řad by evropské vlády měly usnadnit proces povolování nových projektů, aby se sektor spolu s evropskými ekonomikami mohl co nejrychleji zotavit.
Restriktivní opatření v podobě uzavření hranic či omezení ekonomické aktivity mají zástupců evropského solárního průmyslu dopady v podobě snížení poptávky, narušení dodavatelského řetězce či obtíženější přístup k financování. Michael Schmela z asociace SolarPower Europe spolu s dalšími zástupci průmyslu vidí cestu v rychlejším schvalování projektů, které by mělo průmysl opět nastartovat.
Podle Alessioho Cipulloho z lobbystické skupiny Elettricita Futura by snadnější schvalování projektů umožnilo rychlejší realizaci již naplánovaných investic. Například Itálie si ve svém národním energeticko-klimatickém plánu stanovilo pro rok 2030 cíl v podobě 51,1 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Ke konci loňského roku přitom s odhadovanými 20,9 GW nedosahovala ani poloviny této hodnoty.
Podobně <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/041420-europes-pv-sector-wants-faster-permitting-for-post-lockdown-boost" target="_blank" rel="noopener">se podle S&amp;P Global</a> vyjádřil i prezident asociace SolarPower Europe, Aristotelis Chantavas, podle nějž by Evropská komise měla jednat s jednotlivými vládami o usnadnění povolovacích procesů pro zrychlení růstu solárního výkonu.
<blockquote>„Povolování je obrovskou překážkou pro projekty. Chceme, aby o tom Evropská komise jednala s místními a národními vládami,“ uvedl Chantavas.</blockquote>
<h2>Solární sektor je zbrzděn i ve slunném Španělsku</h2>
Striktní preventivní opatření dopadají i na solární sektor ve Španělsku, které bylo současnou koronavirovou krizí silně zasaženo. Zatímco dříve tamní lobbystická skupina UNEF předpovídala pro letošní rok nárůst instalovaného výkonu v solárních zdrojích o 2-4 GW, nyní se přiklání ke spodní hranici tohoto odhadu.
Podle ředitele skupiny Jose Donosa solární sektor rovněž čelí nízkým cenám elektřiny, problémům s financování projektů a zastaralému tržnímu systému založeném na závěrných zdrojích.
<blockquote>„Fotovoltaika takto nefunguje. Pokud se chceme obejít bez podpory, musíme reformovat trhy, aby poskytovaly spolehlivé cenové signály,“ uvedl Donoso.</blockquote>
Nízké ceny elektřiny by podle něj mohly vést k tomu, že banky přehodnotí podmínky financování. Španělská vláda by tak podle něj měla urychlit plánovací procesy a uspořádat co nejrychleji více aukcí.
<blockquote>„Aukce s fixní cenou odstraní obavy z nízkých cen elektřiny a umožní přístup k příznivějším podmínkám financování,“ dodal.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

Evropský solární sektor chce snazší povolování projektů pro rychlejší zotavení

Dle <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/gas-demand-growth-in-europe-nearly-erased-as-covid-19-sends-continent-into-lockdown/?fbclid=IwAR1qgnSBeTpVs3wvwSv_nrTg4KfS_OD3VIvP85G2e3Tj5rms7Ldzu3GcqG0">Rystad Energy</a> se evropská poptávka po zemním plynu v roce 2020 pravděpodobně sníží o 0,7 % ve srovnání s prognózou před rozšířením onemocnění COVID-19. Meziroční nárůst, dle nejpravděpodobnějšího scénáře, je omezen na 2 miliardy m³, což je podstatně pod dřívějším odhadem 6 miliard m³.
Poptávka po zemním plynu byla v loňském roce vypočtena na 554 miliard m³. V letošním roce se očekává poptávka v Evropě na úrovni 556 miliard m³.
Nejpravděpodobnější scénář předpokládá, že většina evropských zemí bude na 30 dní „uzavřena“ v období mezi březnem a dubnem. Následkem bude snížená poptávka po elektrické energii a tím i poptávka po zemním plynu.
Během dvou měsíců, března a dubna, dojde k očekávané poptávkové ztrátě 4,1 miliard m³. Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Nizozemsko a Španělsko patří v absolutních objemech mezi nejvíce zasažené státy.
Pokud uzavírky a karantény budou trvat pouze dva týdny, což společnost vidí jako stále více nepravděpodobné, mohla by evropská poptávka po plynu klesnout pouze o 1,7 miliardy m³ oproti predikované hodnotě před rozšířením nového koronaviru.
Odhady společnosti dosud nepředpokládají žádné ztráty v poptávce od května letošního roku související s opatřeními (uzavírky, karantény) jednotlivých států, což představuje riziko, že poptávka dále poklesne oproti nynějším odhadovaným hodnotám.
Razantní opatření jednotlivých států v důsledku šíření nového koronaviru navíc přicházejí v době, kdy evropské ceny plynu byly již rekordně nízko. Na rekordně nízké hodnoty je stlačila hojná nabídka zemního plynu v kombinaci s mírnou zimou <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropske-zasobniky-jsou-konci-zimy-rekordne-plne-predzvesti-nizkych-cen-plynu">a nadprůměrně zaplněnými zásobníky plynu před začátkem zimní sezóny</a>.
Současný stav a nálada v Evropě snižuje očekávání, že by se ceny zemního plynu na trhu mohly zotavit dříve než před začátkem další zimní sezóny, což by mohlo dále podpořit výrobu elektrické energie ze zemního plynu nejen v Evropě, ale také v Asii. Od asijským kupců pak Rystad očekává, že budou schopni, vzhledem ke konkurenceschopnosti plynu za současných cen, pojmout v druhém čtvrtletí letošního roku nové dodávky LNG.

Poptávka po plynu v Evropě oproti původním predikcím poklesne o 4 mld. m³. Od května se s omezením zatím nepočítá

Růst evropské spotřeby zemního plynu v roce 2020 bude o dvě třetiny nižší, než se původně předpokládalo, v důsledku poklesu spotřeby elektrické energie a poklesu průmyslové aktivity vyvolaném bojem proti šíření koronaviru. Nižší růst poptávku bude znamenat další tlak na již nyní extrémně nízké ceny plynu. 
Norská společnost Rystad Energy upravila svůj výhled v oblasti růstu poptávky po zemním plynu v Evropě v roce 2020 z původních 6 miliard metrů krychlových na 2 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu v Evropě by tak letos podle Rystad Energy měla dosáhnout 556 mld. m³.
Pouze v březnu a v dubnu by v důsledku opatření zavedených proti šíření koronaviru měla očekávaná spotřeba plynu poklesnout o 4,1 mld. m³. Z uvedené hodnoty má připadnout 0,7 mld. m³ na Německo, 0,5 mld. m³ na Itálii, 0,6 mld. m³ na Spojené království a 0,4 mld. m³ na Francii.
<blockquote>„Jelikož lidé zůstávají doma a podniky utlumují výrobu, spotřeba poklesne jak v sektoru výroby elektřiny, tak v průmyslu, službách i domácnostech,“ <a href="https://www.rystadenergy.com/newsevents/news/press-releases/gas-demand-growth-in-europe-nearly-erased-as-covid-19-sends-continent-into-lockdown/" target="_blank" rel="noopener">uvedla společnost Rystad Energy</a>.</blockquote>
Predikce Rystad Energy nezahrnují od května žádná opatření proti šíření koronaviru podobná těm současným, což s sebou přináší další poměrně pravděpodobné riziko poklesu spotřeby plynu v Evropě a dalšího tlaku na ceny plynu.
<blockquote>„Karanténní opatření přicházejí v době, kdy jsou evropské ceny plynu na rekordně nízkých hodnotách v důsledku kombinace přebytku nabídky v regionu a nízké poptávky po plynu způsobené mírnou zimou a historicky rekordní úrovní naplněnosti podzemních zásobníků plynu,“ dodal Rystad Energy.</blockquote>
Spotové ceny plynu na největším evropském obchodním bodě TTF se v pátek propadly pod hranici 8,5 EUR/MWh. Cena kontraktu na rok 2021 se přiblížila hranici 12 EUR/MWh.

Analytici snižují odhad růstu spotřeby zemního plynu v Evropě, ceny dále klesají

Spotřeba elektrické energie v evropských zemích vlivem omezení v souvislosti s infekčním onemocněním Covid-19 významně klesá. Největší pokles hlásí Itálie a Francie, kde spotřeba ve 12. týdnu klesla o 16-20 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem. S narůstajícím úsilím zemí pro zpomalení šíření viru lze očekávat, že podobný pokles bude brzy zaznamenán i v dalších evropských zemích.
Rozšiřující se nákaza způsobená novým koronavirem ovlivňuje téměř každé odvětví, restaurace, kina a obchody se uzavírají, průmyslová výroba se omezuje, v některých odvětvích se dokonce zcela zastavila. Dochází k omezování pohybu obyvatel. Ruku v ruce s tím klesá i spotřeba elektřiny.
Spotřeba elektřiny v Itálii, která je aktuálně nejvíce zasaženou zemí, klesla během minulého týdne, tedy druhého týdne zavedených opatření pro omezení pohybu obyvatel o 16 % ve srovnání s jejím pětiletým průměrem pro stejný týden v březnu. Během prvního týdne karantény přitom pokles spotřeby ve srovnání s průměrem zaznamenal cca 3 %. <a href="https://www.terna.it/en/electric-system/transparency-report/download-center">Uvádí to data italského provozovatele přenosové soustavy</a> (PPS), společnosti Terna.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584917529.json“}
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ">
V oblastech země nejvíce zasažených nákazou, konkrétně ve středních a severních regionech, kde bylo omezení pohybu poprvé zavedeno, v některých částech dokonce před 9. březnem, došlo na začátku minulého týdne k poklesu zatížení elektrizační soustavy o více než 20 %.
</div>
To, že by za poklesem spotřeby stála teplota lze vyloučit. Například v Miláně se teplota v průběhu března pohybovala v průměru o 0,5 °C pod teplotním normálem. Podprůměrné teploty obvykle znamenají nárůst spotřeby elektřiny, což naznačuje, že zmiňovaný pokles souvisí s opatřeními zavedenými proti šíření nákazy.
V ostatních, méně postižených regionech došlo k významně menšímu poklesu spotřeby. To naznačuje, že 16% pokles italské spotřeby po celé zemi může být začátkem dalšího poklesu poté, co všechny regiony stráví delší dobu v karanténě.
Spolu s poklesem spotřeby poklesla i cena elektřiny v Itálii, spotový trh zaznamenal pokles o 20 %, cena pro dodávku elektřiny v dubnu klesla dokonce o 23 %.
<h2>Podobný scénář lze očekávat v dalších zemích</h2>
Vzhledem k tomu, že opatření na boj proti šíření viru jsou zpřísňována postupně i v dalších evropských zemích, lze očekávat podobný pokles spotřeby postupně napříč celou Evropou. Průběh zavádění opatření v Itálii předznamená vývoj, který následuje i v dalších evropských zemích, často o jeden nebo dva týdny později.
Mezi země s nejpřísnějšími opatřeními se řadí Francie, Španělsko, Norsko nebo Nizozemsko. Od dnešního týdne bude následovat i Německo a přidá se pravděpodobně i Spojené království.
Ve Francii, která omezila pohyb obyvatel od 17. března je pokles spotřeby již nyní dokonce výraznější než v Itálii. Průměrná spotřeba po zavedení opatření <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/03/20/10484486/europe-on-course-for-sharp-reduction-in-power-demand">klesla dle ICIS</a> oproti březnové průměrné úrovni o 22 %.
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/koronavirus-dopada-i-spotrebu-elektriny-zemich-eu-klesa-az-15">Důvodem pro nižší spotřebu elektřiny ve Francii</a> podle provozovatele přenosové soustavy je, že více lidí pracuje z domova a velcí průmysloví odběratelé snižují odběr.
<blockquote>„Spotřeba elektřiny se v ranních hodinách zvyšuje pomaleji a nedosáhne vrcholu do jedné hodiny odpolední. Spotřeba v průběhu dne také výrazně rychleji klesá než za normálních okolností,“ uvedl pro agenturu Reuters provozovatel francouzské soustavy.</blockquote>
V Německu bylo zavedeno omezení pohybu obyvatel teprve minulý týden a to navíc jen v některých spolkových zemích, například Bavorsko jej zavedlo od soboty. Spotřeba elektřiny se tak stále drží o jednotky procent pod dlouhodobým průměrem.
Od dnešního dne však bylo omezení pohybu obyvatel zavedeno plošně pro celé Německo. Omezení spotřeby v Německu lze očekávat zároveň v souvislosti s omezením průmyslové výroby, např. německé automobilky zcela přeruší výrobu ve svých továrnách ve většině případů počínaje dneškem.
Průměrná spotřeba elektřiny ve Spojeném království v březnu doposud klesla o 7 % ve srovnání s pětiletým průměrem. Během tohoto období byly teploty ve Velké Británii ve skutečnosti o 2 °C nižší než teplotní normál.
<figure id="attachment_82276" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1260px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png"><img class="wp-image-82276 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png 1260w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x267.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-768x401.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-1024x535.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-725x379.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-800x418.png 800w" alt="" width="1260" height="658" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokles spotřeby elektřiny ve 12. týdnu letošního roku. Zdroj: FT.comAutor úvodní fotografie: <a href="https://unsplash.com/@markusspiske?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Markus Spiske,</a> <a href="https://unsplash.com/s/photos/coronavirus?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure>