Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Plynárenství

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na trhu JKM, který je benchmarkem pro Asijské ceny, prolomily 7. ledna hranici 20 USD/MMBtu, a dosáhly tak svého historického maxima v důsledku panujícího chladného počasí a přetrvávajících omezení v přepravě. Vysoké ceny plynu na JKM, chladné počasí a rovněž vzrůstající ceny plynu v Evropě podpořily i ceny uhlí.
<h2>Nízký stav zásob v Asii</h2>
Spotová cena LNG na trhu JKM dosáhla 7. ledna, dle dat zahraničního portálu S&amp;P Global Platts, na hodnotu 20,705 USD/MMBtu (přibližně 57,7 EUR/MWh). Jedná se o nejvyšší hodnotu od doby, kdy ji Platts začal v únoru 2009 monitorovat. V tomto týdnu přitom ceny nadále stoupají.
Zásoby LNG v některých regionech v Japonsku, Jižní Koreji a Číně totiž <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/platts-jkm-hits-all-time-high-at-20-705-mmbtu-on-cold-snap-shipping-constraints/">klesly pod kritickou úroveň</a> a kupci se proto snaží získat náklady s LNG s brzkým datem dodání.
Nízký stav zásob byl podpořen <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vysoke-ceny-lng-asii-tahnou-ceny-zemniho-plynu-evrope" target="_blank" rel="noopener">restrikcemi na klíčových obchodních trasách na Dálném východě, výpadky v dodávkách</a> či nedávným zadržením jihokorejského tankeru Íránem.
<blockquote>„Tuto zimu nastala situace, kterou nikdo neočekával. V podstatě je to nejhorší možný scénář, kdy došlo k náhlému poklesu teplot ve stejný čas, jako nastala krize v dodávkách nákladů a přepravě,“ uvedl k situaci singapurský obchodník.</blockquote>
Poprvé od roku 2011, kdy došlo v Japonsku k havárii jaderné elektrárny Fukušima, měla např. japonská společnost Tepco Power Grid zájem nakoupit elektrickou energii od soukromých společností.
<h2>Neplánované výpadky v dodávkách</h2>
Přes 150 nákladů s LNG z USA bylo pro období dodávky od června do září loňského roku na trh JKM zrušeno vzhledem k předcházející mírné zimě a pandemii COVID-19, které společně zapříčinily nadbytek zásob zemního plynu v Asii i Evropě a <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/problemy-trhu-lng-spotove-ceny-asii-jsou-rekordne-nizke-konkurenceschopnost-americkeho-plynu-klesa">rekordně nízké ceny</a>. Zrušení velkého množství nákladů začalo asijský trh během letních měsíců vybalancovávat. Poté ale přišly <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/spotove-ceny-zkapalneneho-zemniho-plynu-atakuji-rocni-maximum" target="_blank" rel="noopener">problémy zkapalňovacích zařízení v Norsku, Kataru, Malajsii a Nigérii a přepravní restrikce</a>.
Dle účastníku trhu by trend rostoucích cen neměl pokračovat a během následujících měsíců by, vzhledem k očekávánému zlepšení stavu lodní přepravy a výrobních kapacit, mělo dojít ke korekcím.
<blockquote>„Březen bude zlomovým bodem… bude více tranzitů přes Panamu [Panamský průplav] a více připlouvajících nákladů, převážně z USA,“ uvedl čínský kupec.</blockquote>
<h2>Situace v Evropě</h2>
Ceny uhlí jsou podpořeny cenou zemního plynu, kdy se cena kontraktu s dodávkou na příští měsíc na trhu TTF dostala na dvouleté maximum 25 EUR/MWh.
Vzhledem k vysokému cenovému rozdílu mezi cenami plynu v Evropě a Asii, bezmála 30 EUR/MWh, lze předpokládat, že většina volných nákladů s LNG poputuje do Asie.
<blockquote>„Chladnější teploty na začátku roku 2021, a to jak v Asii, tak i v severozápadní Evropě, způsobily další pokles zásob plynu a uhlí a je tak nepravděpodobné, že dojde k obrovským poklesům v ceně, jako tomu bylo v roce 2020,“ uvedl analytik společnosti AXPO, Andy Sommer.</blockquote>
Zásoby uhlí na čtyřech klíčových uhelných terminálech v severozápadní Evropě poklesly na 4,4 miliónů tun. V porovnání s předcházejícím rokem jde přibližně o 30% pokles. Cena kontraktu černého energetického uhlí API2 na příští měsíc na burze ICE se aktuálně pohybuje okolo 70,7 USD/t. Cena příštího měsíce tak od listopadu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/obava-nabidku-vyhled-chladneho-pocasi-vyhnal-ceny-uhli">vzrostla</a> o více než 10 USD/t.
<blockquote>„Pokud vítr poklesne [resp. výroba větrných elektráren] a trh JKM zůstane silný, mohla by tato kombinace posílit ceny API2,” <a href="https://www.montelnews.com/en/story/european-coal-prices-gain-support-from-gas-weather/1185228">uvedl</a> obchodník s uhlím k výhledu cen pro leden a únor.</blockquote>
Úvodní fotografie: LNG tanker Arctic Princess. Autor: JoachimKohlerBremen

Komoditní trhy

Ceny zemního plynu v Asii trhají rekordy, podporují tak i ceny plynu a uhlí v Evropě

S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách v Evropě každým rokem roste i jejich celková výroba. V roce 2020 tak podle předběžných dat vyrobily větrné elektrárny v Evropě přes 400 TWh, a to i navzdory slabšímu prosinci. K silnému meziročnímu růstu pomohlo především větrné počasí na začátku roku.
S růstem instalovaného výkonu a příznivým počasím přepisovaly evropské větrné elektrárny v loňském roce opět rekordy. Podle předběžných dat zveřejněných asociací WindEurope dosáhla celková výroba v roce 2020 hodnoty 417,9 TWh. Ve srovnání s 390,5 TWh z roku 2019 se tak jedná o 7% meziroční růst. Podle odhadů asociace loni vzrostl instalovaný výkon o zhruba 14 GW na 220 GW.
K vyšší roční výrobě pomohl zejména větrný začátek roku, a to konkrétně únor. Zatímco v lednu dosáhla výroba podobně jako v prosinci 2019 hodnoty 63,3 TWh, v únor větrné elektrárny napříč Evropou dodaly 78 TWh. V březnu se poté výroba vrátila s 56,3 TWh blíž k normálu.
Nezvykle větrný únor se podepsal i na spotových cenách elektrické energie, přičemž zhruba třetina <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ceny-elektriny-se-nemecku-kvuli-silnemu-vetru-propadly-nedeli-zapornych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">z loňských bezmála 300 hodin se zápornou cenou</a> připadla právě na únor. Naopak <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-se-nemeckem-trhu-utery-vysplhala-az-stonasobek-beznych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">v polovině loňského září potrápilo evropské trhy s elektřinou rozsáhlé bezvětří</a>, kdy cena elektřiny na denních trzích vystoupala až do trojciferných hodnot.
Slabší byl z pohledu výroby větrných elektráren i loňský prosinec, kdy <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/vysoka-poptavka-nizka-vyroba-oze-opet-vyhnaly-cenu-elektriny-evropskych-trzich" target="_blank" rel="noopener">se na začátku měsíce bezvětří setkalo rovněž s vyšší poptávkou po elektřině</a> z důvodu chladnějšího počasí. Přesto výroba za celý poslední kvartál loňského roku <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010421-european-2020-wind-generation-up-7-at-418-twh-despite-9-drop-in-dec" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts</a> meziročně vzrostla o 2 % na 120,7 TWh.
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu, zdroj: Mainova

Obnovitelné zdroje

Evropské větrné elektrárny loni vyrobily meziročně o 7 % elektřiny více

Cena uhelného kontraktu na příští měsíc na evropském trhu připsala během týdne lehce přes 10 % a dle energetického portálu Montel <a href="https://www.montelnews.com/en/story/supply-shortfall-drives-prompt-coal-to-2020-high/1170880?fbclid=IwAR33Arb4AJZ_N1dODDpkZSxxgV5Jd_xN97MlR7ot3Qh8GJGJ47S32XRPrH4">dosáhla</a> na své roční maximum. To v důsledku obavy o nedostatečnou nabídku, což dle názoru účastníků trhu v tomto týdnu podnítilo nákupní aktivitu a zapříčinilo růst cen.
Cena kontraktu černého energetického uhlí API2 na příští měsíc, nyní tedy pro měsíc prosinec, připsala od pátku přes 5,5 $/t a během týdne se vyšplhala až na 59,55 $/t. Dle agentury Montel se jedná o nejvyšší cenu kontraktu na příští měsíc od listopadu loňského roku.
<img class="alignnone size-medium wp-image-90165" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-512x258.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-512x258.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-768x387.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-1024x515.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-725x365.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/API2-800x403.jpg 800w" alt="" width="512" height="258" />
Na trhu s fyzickým vypořádáním se pak DES ARA index, benchmark pro ceny uhlí v oblasti Atlantiku, dostal uprostřed týdne k 53,07 $/t.
<blockquote>„Nabídka je hlavním problémem,” uvedl pro server Montel expert na uhelné trhy.</blockquote>
Analytik dále uvedl, že se trh zaměřil v minulých týdnech spíše na vyhlídku snížené poptávky v důsledku mírného počasí a rozsáhlých omezení souvisejících s COVID-19.
<blockquote>“Ale co se stane, jestli bude zima nebo nebude foukat? Pak skončíte bez nabídky v období vyšší výroby [elektřiny] z uhlí,“ míní analytik. „Myslím, že trh tuto možnost nezohlednil v ceně.“</blockquote>
Zásoby uhlí v průběhu týdne poklesly na 4 klíčových uhelných terminálech v severozápadní Evropě na 4,73 miliónů tun, nejnižší úroveň od května 2018.
V minulém týdnu upozorňoval Jean-Paul Roubin, provozní ředitel RTE (francouzský provozovatel přenosové soustavy), <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/dostupny-vykon-jadernych-elektraren-ve-francii-ma-byt-letosni-zime-rekordne-nizke-urovni">na hrozící nedostatek dostupného výkonu</a> během zimních měsíců kvůli odstávkám jaderných elektráren ve Francii. Dle RTE by mohly napomoct stabilitě tamní rozvodné sítě právě zvýšené dodávky konvenčních elektráren (uhelné nebo paroplynové).
O tom, že paroplynové elektrárny jsou například v Německu vzhledem k aktuálním cenám zemního plynu, ceně uhlí a ceně emisních povolenek favorizovány před provozem černouhelných elektráren pro pokrytí základního zatížení, jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-plynove-elektrarny-jsou-diky-nizkym-cenam-plynu-nasazovany-pokryti-zakladniho-zatizeni">zde</a>.
<h2>Pacifik</h2>
Ceny uhlí v oblasti Pacifiku také prudce vzrostly, kontrakt na Q1 pro ICE Newcastle dosáhl v týdnu na 70,05 $/t, což může teoreticky, vzhledem k cenovému rozdílu (během týdne i o více než 10 $/t v porovnání s ekvivalentní cenou API2), přesměrovat některé náklady z Atlantiku, čímž by se dále snížila nabídka.
<h2>Stávky v Kolumbii, poptávka Turecka</h2>
Silná poptávka po uhlí panuje na spotovém trhu v Turecku. Turecko obvykle nakupuje uhlí od kolumbijských exportérů, zvláště pak z uhelného dolu Cerrejón, který ovšem zastavil na tři měsíce provoz. Kolumbijský uhelný export je celkově omezen v důsledku stávek horníků.
<blockquote>„Na trhu jsou tu určitě dva, pravděpodobně tři [turečtí] zákaznici, kteří hledají náklady s brzkou dodávkou, což tlačí nahoru přední část forwardové křivky,“ uvádí zdroje Montelu.</blockquote>
Dle zdrojů Montelu na trhu pak například turecká společnost Eren vypsala tender na dodávku uhlí pro první kvartál příštího roku. Dle ruských zdrojů pak ruský přístav Taman již registruje požadavek ruských dodavatelů na dodatečné nakládací kapacity pro leden příštího roku. Je tedy možné, že ruští dodavatelé výpadek kolumbijských dodavatelů uhlí zaplní.
Dle dalšího analytika jsou ceny uhlí obecně podpořeny vidinou vakcíny proti COVID-19, což by umožnilo “návrat do normálu“, který by s sebou přinesl zvýšenou poptávku po energii, a tedy i zvýšenou poptávku po uhlí.

Uhlí

Obava o nabídku a výhled chladného počasí vyhnaly ceny uhlí nahoru

Evropa by letos mohla znovu zažít relativně mírnou zimu, a to navzdory <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3097514-vychodni-pacifik-se-ochlazuje-prichazi-la-nina-a-nese-silnejsi-hurikany">jevu La Niña</a>, který obvykle přináší na severní polokouli chladnější podmínky, jak <a href="https://in.reuters.com/article/us-europe-weather/europe-could-experience-relatively-mild-winter-this-year-weather-company-idUSKBN27726X?fbclid=IwAR19MWtidjmNIIt1mlAhB6512ssD62AjZD_pmme6sdMhYp8PAQmLfCNFPq8">dle agentury Reuters uvedla</a> minulý čtvrtek ve svém zimním výhledu společnost Weather Company.
Společnost Weather Company, vlastněná americkou technologickou společností IBM, poskytuje předpovědi počasí zaměřené na komoditní a energetické trhy.
V posledních sedmi letech došlo v Evropě během zimních měsíců k výraznému nedostatku chladného počasí, zvláště pak v severní Evropě, uvedla ve své zprávě Weather Company.
<blockquote>„Nejaktuálnější klimatický model připomíná posledních sedm zim a naznačuje další vlhkou a větrnou zimu napříč severní Evropou, navzdory jevu La Niña,“ uvedl hlavní meteorolog společnosti Todd Crawford.</blockquote>
<h2>Mírná zima</h2>
<blockquote>„I při nynější relativně teplé předpovědi však neočekáváme nic podobného, jako byly loňské rekordní teploty ve většině regionu,“ dodal.</blockquote>
Jižní Evropa by mohla dle předpovědi meteorologické společnosti zažít vlhčí a větrnější zimu než v posledních několika letech s nízkým tlakem, zejména pak v prosinci a lednu.
Přesto, jak je obvyklé pro dlouhodobé předpovědi, existují rizika, která mohou naznačovat chladnější počasí a před vydáním finální zimního výhledu v příštím měsíci, konktrétně 12. listopadu, je bude společnost pečlivě sledovat.
<h2>Energetické trhy</h2>
Na německé EEX se závěrná cena baseload kontraktu na listopad naposledy dostala na 36,09 EUR/MWh, a za den tak poklesla o 0,55 EUR/MWh. Cena na českém trhu se pro obdobný kontrakt na burze PXE uzavřela na 37,94 EUR/MWh.
Vývoj ceny baseload produktu na příští rok na PXE uvádí graf níže, cena atakuje hranici 40 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604086041.json“}
Evropské zásobníky se zemním plynem jsou takřka plné a stav pozorovaných zásobníků je k dnešnímu dni na 94,4 % zaplnění.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604088300.json“}
</div>
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ">
<div class="Button__StyledButtonContent-sc-1brqp3f-2 bmuxXg"></div>
</div>
Zavedení karanténních opatření má vliv také na cenu zemního plynu vzhledem k očekávánému snížení spotřeby, které limituje prorůstový tlak a obavy z nižších dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do regionu během letošní zimy.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604087592.json“}
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay
</div>
</div>

Předpovědi naznačují pro většinu Evropy mírnou zimu. Cena energetických komodit klesá i ve spojitosti s COVID-19

Konsorcium H2Bus v polovině září odkrylo dohodu se společností Wrightbus, kterou vykročilo k nasazení bezmála 1000 vodíkových palivočlánkových autobusů v Evropě. Součástí dohody je také podpůrná infrastruktura.  Tato iniciativa by měla vést k výraznému posunu v rozvoji vodíkové mobility v evropskýh městech a konkurenceschopným cenám vodíkových technologií.
Konsorcium H2Bus je nyní na správné cestě k nasazení 1000 vodíkových palivočlánkových autobusů společně s příslušnou infrastrukturou. <a href="https://www.h2bus.eu/onewebmedia/H2Bus_PR2_150920.pdf">Podepsalo totiž 15. září 2020 dohodu s výrobcem autobusů Wright Bus ze Severního Irska o dodání vozidel na vodíkový pohon.</a>
Konsorcium, které se dalo dohromady v červnu tohoto roku, zahrnuje společnosti Nel, Ballard Power Systems, Hexagon Composites, Wrightbus, Ryse Hydrogen a Everfuel Europe. Toto partnerství klíčových hráčů na mezinárodním vodíkovém trhu má za cíl poskytnout evropskému sektoru s veřejnou dopravou cenově nejdostupnější a zcela bezemisní řešení.
<blockquote>„Tato dohoda přinese stovky vodíkových palivočlánkových elektrických autobusů na širší evropský trh, a poskytne dlouhý dojezd, spolehlivý provoz a nižší náklady pro provozovatele ve srovnání s elektrickými autobusy,“ prohlásil Buta Atwal, CEO společnosti Wrightbus.
„Veřejná doprava prochází v důsledku koronavirové pandemie transformací, ve které je značný důraz kladen na nulové emise, a my se cítíme poctěni, že jsme společně s ostatními členy našeho konsorcia v předvoji této revoluce,“ dodal.</blockquote>
Nabídka Wrightnus byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější s ohledem na cenu jednopodlažního autobusu, která je po udělení dotace méně než 375 000 EUR. Cena vodíku za kilogram se bude pochybovat mezi 5 – 7 EUR, a náklady na udržbu mezi 0,25 – 0,35 EUR v závisosti na požadavcích provozovatele a trasy.
<blockquote>„Jsme nadšení ze spolupráce s Wright bus na plnění ambiciózních cílů našeho konsorcia H2Bus, které zahrnují zavedení bezemisních vodíkových palivočlánkových autobusyův Evropě co nejnižších nákladech, řekl Jacob Krogsaard,“ CEO společnosti Everfuel.</blockquote>
První fáze projektu, která zahrnuje 600 autobusů, je podpořena 40 miliony eur z fondů EU, konkrétně z Nástroje pro propojení Evropy. Dotace umožní nasazení 200 vodíkových autobus a výstavbu infrastruktury v Dánsku, Lotyšsku a Spojeném království do roku 2023. Konsorcium však hodlá být akivní i v ostatních projektech, aby dosáhlo svého cíle, kterým je zmíňovaných 1000 autobusů.

Čistá mobilita

Tisíc vodíkových autobusů míří do evropských měst

Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Přenos elektřiny

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Cenový průzkum <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/070220-gas-on-gas-pricing-increases-dominance-in-european-market-igu?fbclid=iwar2wxj7hpxxzbotmb8zf1o_twu2jx3-4lqfcpyetwjbh7yzfwkh0bsfkbu0">Mezinárodní plynárenské unie (IGU)</a> ukázal, že 78 % zemního plynu spotřebovaného v Evropě v loňském roce bylo naceněno na bázi gas-on-gas, tedy na bázi tržní konkurence, kdy se cena odvíjí od nabízeného a poptávaného množství na trhu se zemním plynem. V porovnání s rokem 2018 se jedná o 2% nárůst.
<h2>Postupný pokles objemu plynu indexovaného na ropu</h2>
Objem zemního plynu, který je indexován na ropu, nebo ropné produkty, klesl dle IGU na 22 % z předloňských 24 %.
<blockquote>„Evropa je jedním z regionů, ve kterých došlo k zásadní změně v cenotvorbě,“ stojí v reportu IGU s poznámkou, že se Evropa kontinuálně posouvá od indexace plynu na ropu k typu gas-on-gas již od roku 2005.</blockquote>
Kontinuální změny v průběhu uplynulých let byly zapříčiněny více faktory. Jedním z nich je například postupný pokles objemu zemního plynu vázaného smlouvou s indexací na ropu, jelikož těmto smlouvám vypršela platnost. O podmínkách smlouvy se následně opětovně vyjednávalo a v mnoha případech došlo k nahrazení ropné indexace indexací na některý z obchodních bodů, například NCG.
<h2>Rapidní nárůst dováženého LNG</h2>
V roce 2019 došlo na trhu s plynem k další významné změně, kdy konkurence na evropských trzích znatelně vzrostla. Stalo se tak z důvodu vyššího počtu nákladů se zkapalněným zemním plynem připlouvajících do Evropy.
V severozápadní Evropě (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) byla indexace plynu na ropu takřka eliminována. V loňském roce představovala pouhý 5% podíl na trhu.
Ve střední Evropě (Rakousko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švýcarsko) došlo v roce 2019 dle IGU k výraznému posunu, kdy množství plynu indexovaného na ropu pokleslo z 22 % na 19 %.
<blockquote>„V zásadě to odráží zvýšený spotový dovoz zemního plynu, často z Německa, nebo opětovné vyjednávání o podmínkách smluv,“ komentuje dění IGU.</blockquote>
Ve Středomoří (Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko) došlo rovněž k výraznému poklesu plynu indexovaného na ropu, a to z 56 % na loňských 47 % reflektujících, jak již bylo zmíněno, zvyšující se počet nákladů LNG.
<h2>Změna cenotvorby</h2>
Globálně pokleslo množství plynu indexovaného na ropu přibližně o jeden procentní bod na 18,5 %.
Zvýšené množství zemního plynu obchodovaného za tržní ceny reflektovalo rapidní nárůst v dodávkách spotového LNG. Spotové dodávky vedly, nejen v Evropě, ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu.

Množství plynu indexovaného na cenu ropy kontinuálně klesá

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Asijské spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) zůstaly v minulém týdnu na stabilní úrovni, nedaleko historických minim. Ceny tak reagují na nadměrnou nabídku a vysokou míru naplněnosti zásobníků plynu v oblasti, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/global-lng-asian-prices-steady-under-pressure-from-high-inventories/">jak uvedlo několik obchodníků</a>. Ceny krátkodobých produktů na evropských trzích s plynem mírně rostou, stav zásobníků plynu ale snižuje riziko nedostatku plynu v zimním období, a tedy i jeho cenu.
<h2>Asie</h2>
Průměrná cena nákladu LNG s dodávkou na červenec v severovýchodní Asii byla odhadnuta na 2,1 USD/mmBtu (přibližně 7,1 USD/MWh). Cena pro srpnovou dodávku je pak mírně výše, v rozmezí okolo 2,2-2,3 USD/mmBtu.
<blockquote>„Poptávka začíná opět zpomalovat, jak se naplňují čínské zásobníky a ty evropské jsou už na úrovni před zimou,“ uvedl obchodník sídlící v Singapuru.</blockquote>
Dle několika zdrojů již kvůli vysoké hladině naplněnosti zásobníků plynu odložila náklady např. společnost KOGAS (Korea Gas Corp) působící v Jižní Koreji. Také Japonsko hlásí vysokou míru naplněnosti svých zásobníků, jelikož poptávka po plynu po COVID-19 nebyla zcela obnovena, a zásoby tak zůstávají na vysoké úrovni.
<h2>LNG z USA</h2>
Nízké spotové ceny LNG mají dopad na dodavatele, zvláště na ty s flexibilní dodávkou, což je častý případ dodávek z USA. Na základě <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061520-us-lng-feedgas-drop-may-mean-higher-than-reported-june-cargo-cancellations">aktuálních dat</a> je cenový rozdíl mezi Platts Gulf Coast Marker (Platts GCM) a NYMEX Henry hub více než -0,15 USD/mmBtu. Na základě této metriky lze předpokládat, že pro americké dodavatele LNG budou dodávky za spotové ceny nadále neekonomické.
Plats GCM byl oceněn 15. června na 1,625 USD/mmBtu, Platts JKM na 2,1 USD/mmBtu a Mediterranean Marker na 1,933 USD/mmBtu.
Platts na základě objemu plynu proudícího do amerických zkapalňovacích zařízení předpokládá, že pro červen může být zrušeno až 44 nákladů s LNG, vysoko nad odhady trhu, které hovoří o zrušení 20-30 nákladů. Pro červenec pak bylo zatím zrušeno přibližně 45 nákladů.
<h2>Evropa</h2>
Omezení dodávek LNG se dotklo také severozápadní Evropy, kdy lze od začátku června pozorovat zpomalení ve vtláčení plynu do zásobníků. Stav zásobníků plynu v EU je nicméně nad pětiletým průměrem a zaplněnost zásobníků plynu začíná pomalu vyvíjet tlak na ceny produktů spadajících do zimního období, jelikož klesá riziko, že by plynu byl nedostatek.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592306235.json“}
Omezení dodávek LNG v kombinaci s odstávkami několika jaderných bloků ve Francii nicméně podpořilo krátkodobé produkty. Cena kontraktu na příští měsíc se aktuálně pohybuje mezi 5 a 5,5 EUR/MWh.