Globální kapacita zařízení na zachycování emisí CO2 by mohla do roku 2030 vzrůst na 6násobek
Globální kapacita zařízení na zachycování emisí CO2 by mohla do roku 2030 dosáhnout 279 mil. tun/rok. To je více než 6násobek stávající kapacity těchto zařízení, která činí 43 mil. tun/rok. Vyplývá to z výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF).
Pokud by všechny oznámené projekty zaměřené na zachycování a ukládání emisí CO2 byly realizovány, mohlo by být v roce 2030 díky těmto zařízením zachyceno téměř 280 mil. tun emisí CO2. Aktuálně zachytí tato zařízení ročně zhruba 43 mil. tun emisí CO2. Pro srovnání, podle dat zveřejňovaných Eurostatem činily emise skleníkových plynů v EU v roce 2020 3,1 mld. tun.
Podle BNEF je dnes je většina zařízení pro zachycování emisí CO2 využívána v oblasti zpracování zemního plynu. V roce 2030 by měla být zhruba polovina těchto zařízení využívána při výrobě elektřiny a pro výrobu nízkouhlíkového vodíku a čpavku.
"Zařízení na zachycování, využívání a ukládání emisí CO2 (CCUS) jsou klíčovou technologií potřebnou pro dekarbonizaci sektorů, jako jsou petrochemický či cementárenský průmysl, a pro poskytování nepřetržitě dostupné výroby elektřiny v elektrárnách spalujících zemní plyn vybavených tímto zařízením. Přesto však není, ani přes významné zrychlení rozvoje tohoto sektoru v posledních dvou letech, rozvíjena kapacita zařízení na zachycování emisí CO2 dostatečně rychle na to, aby byly splněny klimatické cíle pro konec této dekády," uvedl BNEF.
Zdroje zachyceného oxidu uhličitého v roce 2021 a výhled pro rok 2030. Zdroj: BNEF
Do roku 2030 by se měl změnit také způsob, jakým bude nakládáno se zachyceným oxidem uhličitým. Zatímco v dnešní době je zachycený oxid uhličitý využíván zejména při těžbě ropy, v roce 2030 by již většina zachyceného CO2 měla být ukládána do podzemních úložišť.
"Tato změna je vyvolána legislativou, která preferuje ukládání CO2 místo jeho využívání, a dále projekty, které cílí na využití technologií na zachycování a ukládání emisí CO2 pro dekarbonizační účely, kdy musí být zachycený CO2 ukládán, aby došlo ke splnění cílů," dodal BNEF.
Způsoby využití zachyceného oxidu uhličitého v roce 2021 a výhled pro rok 2030. Zdroj: BNEF
Mohlo by vás zajímat:
Naprostá zbytečnost, která jen spotřebuje hromadu energie a ničemu neprospěje. Jen vyhazování peněz a politická masturbace.
Další nákladný nesmysl který se budou Američané snažit propagovat a prosazovat v Evropě
Přesně tak, nesmysl. Když omezíme pálení, nebudeme muset zachytávat. Vhodným zemědělským/lesnickým managementem můžeme v půdě fixovat mnoho řádově více uhlíku, než touto utopistickou scifi metodou.
Stačí třeba nahradit uhelnou elektrárnu něčím bez komína a zachránili jsme miliony tun fosilního CO2 před únikem do atmosféry. Tak jednoduché to je. Ale to tady asi všichni chápou.
Jeden blok jaderné elektrárny neodstavený v Německu by ušetřil řádově víc CO2. A nejen že by to nic nestálo, ještě by za prodej elektřiny vydělal. Ale to by zelení museli používat mozek.
funkční mozek má světle růžovou barvu, pokud pozorujeme že je mozek zelený, nachází se v pokročilé fázi tlení a používat jej už není možné
Odstavování funkčních jaderek v Německu není ani tak projev zeleného myšlení, jako strachu (lhostejno, kdo ho prosazuje). Strach je mocná emoce, to vidíme denně.
Jsou jiné země, které chtějí být zelené s pomocí jádra.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se