V Chile vyvíjí velkoobjemové kryogenní zařízení pro akumulaci energie
Efektivní skladování elektřiny ve velkých objemech je stále velkou výzvou. Mezi hlavní průmyslové technologie patří v současné době přečerpávací elektrárny, kterým však pomalu začínají konkurovat bateriová úložiště. Existují však i jiné metody, založené například na kryogenních systémech. Podobný systém vyvíjí i chilská společnost.
Technologie skladovacích zařízení využívajících kryogenní systémy pracuje s kapalným vzduchem. V době, kdy je v elektrické síti přebytečná energie, je využívána ke stlačení a zkapalnění vzduchu. Při nedostatku energie v rozvodné síti je zkapalněný plyn ohříván a při expanzi pohání turbínu. Ta prostřednictvím připojeného generátoru vyrábí elektřinu.
Efektivita takového cyklu nyní dosahuje přibližně 45 %. Přečerpávací vodní elektrárny pracují s přibližně 75-85% účinností. I když je účinnost kryogenních systémů nižší, mají delší životnost a nejsou zatíženy problémy s nadměrným vybitím, či degradací baterií. Další výhodou je možnost větších výstupních výkonů, které mohou dosáhnout až 2000 MW.
Společnost Highview Power, poskytovatel dlouhodobých skladovacích technologií elektřiny, oznámila společné záměry se společností Energía Latina S.A. (Enlasa). Společně plánují vývoj velkoobjemového skladovacího zařízení pracujícího s kryogenní technologií pro Chile i ostatní latinskoamerické trhy. Společnost Enlasa je největší poskytovatel záložních systémů energie v Chile.
Společný podnik, pojmenovaný Highview Enlasa, pomůže otevřít latinskoamerický trh s obnovitelnými zdroji a technologiemi dodávek elektřiny v základním zatížení, sdělila společnost prostřednictvím tiskové zprávy. Zástupci společnosti dodali, že propojení jejich technologie s obnovitelnými zdroji může soupeřit s dodávkami elektřiny z tepelných elektráren, jako jsou uhelné, plynové, či elektrárny na kapalná paliva, nebo z jaderných zdrojů.
„Společně mohou naše dvě společnosti využít rostoucího zastoupení obnovitelných zdrojů v Chile i celé Latinské Americe. S pomocí kryogenní technologie mohou obnovitelné zdroje dodávat elektřinu v základním zatížení bez jakýchkoliv geografických omezení souvisejících s nasazením jiných technologií skladování elektřiny,“ sdělil Javier Cavada, generální ředitel a prezident společnosti Highview Power
„Kryogenní technologie je optimálním řešením při velkoobjemovém skladování energie po dlouhou dobu. Podobná skladovací zařízení jsou potřebná pro stabilitu elektrické rozvodné sítě v případě zapojení solárních a větrných elektráren,“ uvedl Rodrigo Sáez, generální ředitel společnosti Enlasa.
Chile má jedno z nejlepších oslunění na světě. Nasazení obnovitelných zdrojů energie plně souhlasí se strategií její dekarbonizace.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay
Mohlo by vás zajímat:
No když propojením jejich technologie s obnovitelnými zdroji získají zdroj konkurenceschopný s plynovou a jadernou energií, tak to nebudou mít problém.
Takže jednu 300MW náhradu plynové elektrárny prosím, cena za MWh maximálně 60 Eur.
No, prodrbat přes polovinu vložené energie není žádná hitparáda, ale aspoň je to lepší než vodík který prodrbe 3/4 vložené energie..
Tato technologie není nic nového, problém je v tom, že plyn se při stlačování zahřívá, vzniklé teplo působí velké ztráty energie toto nejde fyzikálně obejít a proto je celá tato technologie energeticky neefektivní. Technologie stlačeného vzduchu jako by nabízí myšlenku využití v případech kde kdy využijeme odpadní teplo v nějakém průmyslovém procesu nebo k vytápění budov, je to sice změna práce na teplo, ale i tak by se zvýšila účinnost na nějakých 65% ,problém je v tom že v tomto případě potřebujeme určitou cykličnost - pravidelnost nabíjení to ovšem vylučuje využití pro dlouhodobou akumulaci energie, kdy se třeba měsíce nabíjí a měsíce pouze čerpá. Jediná reálně dostupná technologie dlouhodobého skladování el. energie jsou kaskády vodních děl. V horizontu 30 let nic jiného ekonomicky reálného existovat nebude a veškeré alternativy jako vodík nebo umělá paliva jsou prakticky zoufalství, protože většina energie přijde na zmar.
Budoucnost akumulace el. energie vidím osobně v nabíjení dopravních prostředků, kdy síť bude zatěžována a odlehčována změnou nabíjecího výkonu elektromobilů aktuálně připojených do sítě. Po roce 2025 nastane boom prodeje el. mobilů a kupovat si je budou především ti ,co automobil hodně využívají. Pokud státy nezaspí budou mít během dalších 10 let k dispozici velký regulovatelný výkon, který bude moci být využíván ke stabilizaci sítě a snížení nákladů na distribuci pro všechny účastníky trhu.
Skladování energie ze sítě v akumulátorech EV bude přinejmenším vyžadovat, aby řidič při připojení vybité baterky oznámil na nějaký dispečink, kdyže s tím chce znovu vyjet. A počítat s tím, že kdyby nečekaně potřeboval dřív, nemusí mít auto pohotové.
Příklad : Máte auto, které ujede 500km ale vy zadáte ,že chcete mít ráno vždy např. 50% baterie, za cenu A , zbytek necháte na distributorovy , který vám bude nabíjet občasně za cenu B a to až do plné baterie cena je je samozřejmě nižší , za cenu A tedy nabíjíte jen do 50%. Ve výsledku bude docházet k tomu ,že při přebytku výkonu nabíjí EV pouze distributor, pokud přebytek není, pak se nabíjí jen ti, co to skutečně potřebují, protože je to dražší. To velmi odlehčí síť. Řidič se o nic nemusí starat a šetří peníze, jen pokud potřebuje dobít do plna tak si změní nastavení typicky přes mobilní aplikaci. Na to už jsou dnes technologie, jde jen o to zavést to do praxe. ve výsledku se tímto využije určitá část nestabilní výroby el. energie z OZE, pokud tedy pro to budou vybudovány sítě.... Jinými slovy tento systém umožní jak integraci EV tak integraci nestabilních zdrojů. Je to samozřejmě poměrně křehké pokud se začnou lidé chovat jinak z nějakého důvodu - špatné počasí , dobré počasí , svátky , covid bude problém, protože je to systém založený na dobrovolnosti.
Mozna by stacila nejaka automatika, ktera by uorednostnovala nabijeni nejvice vybitych clanku.
Tim by nezustavaly elektro"auta" uplne prazdne pro pripadny vylet do obchodu...
A zaroven by nebyly tlaceny posledni 3-10 procent kapacity baterie u byt cne vysokym proudem.
To by vcelku mohlo mit i dobry vliv na zivotnost baterii EV.
Nějakou komunikaci beru jako samozřejmost, je to minimální zásah i investice, které zpřístupní obrovské možnosti. Osobně mám lehké pochybnosti jak o EV tak o velkých síťových baterkách, ale tohle kombinované řešení se mi fakt líbí.
Hlavně to skoro neodporuje baterkám ani uživatelům. Lithiové články je optimální skladovat zhruba kolem poloviny kapacity, 20%-80% je pořád hodně šetrné, lidi co jezdí málo nebo jen blízko tak mají optimální udržovat baterku řekněme 75%. Takové auto může jak přijmout přebytečnou energii tak dodat chybějící aniž by to vadilo baterce či velké části majitelů. Prakticky jasná je i existence minimálně dvou tarifů, pokud vím tak něco podobného už dnes existuje pro elektrické vytápění, jen by to šlo zvolit na wall-boxu. Akutní tarif garantovaný ale drahý, medium levný by tu baterku jel mezi cca 65-85%, a lidi ochotní stabilizovat víc na dno by k levné elektřině dostali nějakou kompenzaci za trochu vyšší amortizaci. 25-75% je pořád v pohodě, lepší trochu pocyklit kolem středu než nechávat na extrémech, NASA tak využívá svoje baterky už hodně dlouho.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se