IETA: Zavedení minimální ceny CO2 by poškodilo EU ETS bez přínosu pro životní prostředí

Vypouštění emisí skleníkových plynů velkými emitenty je v Evropské unii v současné době zpoplatněno skrz systém EU ETS. Tento systém však po dlouhou dobu neplnil vzhledem k nízkým cenám svou funkci a řada Evropských zemí tak začala uvažovat o zavedení minimální ceny emisí CO2. Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) by však přijetí minimální ceny v některých zemích poškodilo systém EU ETS a nemělo by žádný přínos pro životní prostředí.

Evropská unie systém EU ETS spustila v roce 2005 ve snaze vytvořit efektivní systém, který povede ke dvěma důležitým cílům. EU se zavázala snížit množství vypouštěných skleníkových plynů a EU ETS měl být hlavním motorem této redukce emisí. Dalším a neméně důležitým cílem systému bylo motivovat provozovatele dotčených zařízení k využívání co nejefektivnějších technologií.

Systém EU ETS nicméně svou primární funkci neplnil, jelikož vzhledem k přebytku emisních povolenek v systému byla jejich cena až do začátku letošního roku velmi nízká. Velcí emitenti tak nebyli dostatečně motivováni, aby své emise výrazněji snižovali.

Na začátku letošního roku nicméně emisní povolenky zahájily strmý růst, kdy jejich cena vzrostla během jednoho roku z méně než 5 EUR/t CO2 v loňském květnu na více než trojnásobek, zhruba 16 EUR/t. Na růstu má svůj podíl i blížící se reformy a spuštění takzvané rezervy tržní stability (MSR), nástroje, který má od příštího roku snižovat počet povolenek v systému. V rámci MSR bude mezi lety 2019 a 2023 každoročně stahováno 24 % objemu přebytečných povolenek, v dalších letech poté 12 %.

Některé z evropských zemí tak začaly zvažovat zavedení minimální ceny pro vypouštěné emise, například formou daně – stanovení minimální ceny v národních aukcích povolenek v systému EU ETS totiž není dovoleno. Země by tak mohly zavést na národní úrovni emisní daň, která by emise zpoplatnila nad rámec systému EU ETS.

Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi by však přijímání takovýchto opatření mělo za následek fragmentaci evropského systému pro obchodování s emisemi, snížení jeho efektivity a vedlo by k narušení konkurenceschopnosti, jelikož by se emise pouze přesouvaly do jiných zemí.

„Hlavní reformy schválené v loňském roce jsou ještě stále v procesu implementace. Je důležité, aby tato rozhodnutí mohla zafungovat, než začneme přijímat další vrstvy politik. Minimální ceny nejsou potřebné, když máte funkční rezervu tržní stability, která automaticky upravuje nabídku,“ uvedl Dirk Forrister, výkonný ředitel asociace IETA.

Daně pouze přesunou emise jinam

Zavedením národního mechanismu pro cenová minima by země mohly stanovit minimální ceny emisí, které by mohly, či nemusely být vyšší než tržní cena v EU ETS. V průběhu čtyřletého legislativního procesu, ze kterého vzešel balíček reforem EU ETS, představitelé zemí EU zvažovali a zamítli možnost přijetí celoevropské minimální ceny, a naopak zvolili zavedení rezervy tržní stability.

Podle asociace by zavedení minimální ceny nyní fungovalo jako daň, a ne jako motivační prostředek k nalezení cenově efektivního snižování emisí. Takovéto daně ve vybraných zemích by totiž měly za následek pouhý přesun emisí do jiných zemí bez minimálních cen, a příspěvek pro životní prostředí by tak nepřinesly žádný.

Asociace IETA sídlící v Ženevě sdružuje přibližně 130 společností ze všech sektorů ekonomiky, které mají zájem o tržní způsoby snižování emisí CO2. Asociace zastupuje společnosti s povinností snižovat emise, stejně jako neregulované společnosti, které investují do emisních trhů.