Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu v Thajsku vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN rovněž prohlásil, že klimatická změna je &#8222;určující otázkou naší doby,&#8220; informoval zpravodajský web BBC.
Guterres citoval výsledky studie zveřejněné v úterý v prestižním časopise Nature. Podle ní bude do roku 2050 v důsledku globálního oteplování ohroženo záplavami u pobřeží o miliony lidí více, než se původně předpokládalo. Nejvíce postižené přitom budou rozvojové státy v Asii.
Generální tajemník uvedl, že &#8222;ačkoliv mohou lidé diskutovat o přesnosti těchto čísel, je patrné, že je tu určitý trend&#8220;. Problém je podle něj naléhavý v Asii také kvůli tomu, že se tam v současnosti plánuje výstavba &#8222;významného počtu&#8220; uhelných elektráren.
<blockquote>&#8222;Musíme uhlíku určit cenovku. Musíme přestat dotovat fosilní paliva. A musíme do budoucna zabránit vzniku nových uhelných elektráren,&#8220; prohlásil Guterres.</blockquote>
Podle studie vědecké a mediální organizace Climate Central zabývající se změnami klimatu bude žít v roce 2100 pod hladinou přílivu 190 milionu lidí. I v případě, že se podaří celosvětově mírně snížit produkce skleníkových plynů, bude řada oblastí v šesti asijských státech čelit každoročním záplavám pobřeží. Celkově bude vysokou hladinou oceánů ohroženo na 237 milionů lidí. Varování se týká konkrétně Číny, Bangladéše, Indie, Vietnamu, Indonésie a Thajska.

Uhlí

Šéf OSN vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí

V případě, že Velká Británie na konci října opustí Evropskou unii bez dohody, bude to mít zásadní dopad i v oblasti plateb za emise CO2. Na evropském trhu s emisními povolenkami EU ETS totiž v současné době ceny na úrovni přes 25 EUR/t výrazně převyšují navrhované zpoplatnění emisí v případě odchodu Británie z EU ETS. Velká Británie by tak mohla na výnosech z prodeje povolenek přijít více než o půl miliardy liber ročně, naopak britští emitenti by za povolenky ušetřili.
Pokud vystoupí Velká Británie z evropského trhu s emisními povolenkami EU ETS, tak dle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/080119-no-deal-brexit-could-cut-uks-co2-revenues-by-gbp555-million-year">zahraniční agentury S&amp;P Global Platts</a> pravděpodobně přijde o přes půl miliardy liber (přes 14 miliard Kč) ročně. Důvodem je, že navrhovaná uhlíková daň ve výši 16 GBP/t, která emisní povolenky případně nahradí, je výrazně nižší než průměrná cena za emisní povolenku v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2/">EU ETS za poslední čtvrtletí</a> – 25,5 EUR/t (22,6 GBP/t).
<blockquote>„V době, kdy byla loni poprvé navržena uhlíková daň ve výši 16 GBP/t, měla za cíl udržet náklady na uhlíkové emise ve Velké Británii zhruba tam, kde byly,“ uvedla agentura S&amp;P Global Platts Analytics.</blockquote>
Emise CO2 jsou ve Velké Británii kromě povolenek navíc zpoplatněny tzv. Carbon Price Support ve výši 18 GBP/t. Dohromady tak v současné době stojí vypuštění jedné tuny CO2 zhruba 41 liber, v případě brexitu bez dohody to pak dle návrhu bude jen 34 liber.
Díky dodatečnému zpoplatnění emisí uhlíku byla Británie v poslední době schopna velmi rychle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/britanii-loni-pochazelo-nizkoemisnich-zdroju-vice-nez-50-elektriny/">eliminovat výrobu elektřiny z fosilních paliv, zejména pak z uhlí</a>.
<h2>Bude mít Británie vlastní trh pro povolenky?</h2>
Vláda Spojeného království uvedla, že nová uhlíková daň se bude vztahovat pouze na emise CO2, které překračují úroveň bezplatného přidělování povolenek, které by společnosti získaly, kdyby země zůstala v EU ETS. V roce 2018 měla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/analytici-tvrdy-brexit-by-nejspis-nemel-puvodne-ocekavany-silny-efekt-cenu-emisnich-povolenek/">Velká Británie v rámci systému EU ETS  141,7 milionu povolenek</a>, přičemž jejich bezplatná alokace činila 57,4 milionu povolenek. Nová daň by se tak týkala zbývajících 84,3 milionu povolenek.
Očekává se, že Británie bude nastavení uhlíkové daně přezkoumávat. Jako dlouhodobé řešení vláda upřednostňuje zavedení domácího systému obchodování s emisemi propojeného s EU ETS. Načasování zavedení takového trhu by se pak mohlo shodovat se začátkem čtvrtého obchodovacího období na EU ETS v lednu 2021.

Emise CO2

Británie může při brexitu bez dohody přijít ročně o půl miliardy liber z emisních povolenek

V souvislosti s prohlášením Angely Merkelové o možnosti zavedení uhlíkové daně v Německu se začínají ozývat názory německých firemních asociací. Názory se přitom různí. Někteří se obávají snížení konkurenceschopnosti, jiní naopak vítají nové obchodní příležitosti. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/german-corporations-divided-on-carbon-price/">Euractiv</a>.
Podle iniciativy německých korporací pro energetickou účinnost (DENEFF) bude hlavním cílem potenciálně zavedené <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecka-vlada-meni-postoj-k-uhlikove-dani-zvazi-jeji-zavedeni/">uhlíkové daně v Německu</a>  vyslat silný signál trhu, aby firmy investovaly do klimaticky přívětivých technologií. Zisky z daně by pak byly používány na podporu plátců daně a korporací dotčených povinnostmi v úsporách energie. Vybrané finance by tedy nešly přímo do federálního rozpočtu.
Existuje proto čím dál tím více společností, které jsou pro zavedení uhlíkové daně. Doufají totiž ve větší jistoty při plánování do budoucna a možnost rozvíjet se v nových obchodních oblastech.
Aktuálně se intenzivně debatuje o tom, jaký model bude uhlíková daň mít. Do léta CDU a SPD mají vytvořit své vlastní koncepty o tom, jak by daň měla být implementována.
<blockquote>„Problémem je, že firmy investují primárně do hlavní činnosti podnikání. Pokud bude [uhlíková daň] zavedena bez doprovodných opatření, tak by daň měla být tak vysoká, aby investice do energetické účinnosti dávaly smysl.” Christian Noll, generální ředitel DENEFF</blockquote>
Zavedení daně bude mít přímý dopad na konečného spotřebitele. Diskutuje se tedy také, zda by mělo k <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/irena-odhady-investic-nutnych-ke-splneni-klimatickych-cilu-2050-byly-snizeny/">finanční</a> úlevě spotřebitelů dojít v jiné oblasti, případně by měly být nastaveny určité finanční limity, které by omezily dopady na spotřebitele.
<h2>Daň by neměla vést ke zvýšení cen energie</h2>
Ne každá firma ovšem se zavedením daně souhlasí. Federace německých průmyslů (BDI) se obává zejména konkurenceschopnosti <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-nemecku-nepostavi-planovanou-uhelnou-elektrarnu-misto-toho-se-zameri-oze/">firem</a>. Již nyní jsou ceny elektřiny v průmyslu vyšší než v ostatních členských zemích EU.
Se zavedením uhlíkové daně by <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-podpori-strukturalni-zmeny-regionech-postizenych-odklonem-od-uhli-prepoctu-1-bilionem-korun/">německé</a> firmy získaly konkurenční nevýhodu na mezinárodní úrovni. Energeticky náročné společnosti by se spíše rozhodovaly pro přemístění do jiných zemí. Uhlíková daň tak dává smysl, pouze pokud se nezvýší ceny energie. Podobně je proti uhlíkové dani asociaci malých a velkých podniků CSU/CDU.

Životní prostředí

Euractiv: Názory německých firem na uhlíkovou daň se liší

Kanadská vláda v čele s premiérem Justinem Trudeauem uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2 na světe. Od 1. dubna nabývá účinnosti celofederální uhlíková daň, která zatěžuje ropu, uhlí a zemní plyn. Daň začíná na 15 kanadských dolarech za tunu CO2 a postupně bude stoupat až na 38 dolarů v roce 2022. Většina výnosů z této daně bude Kanaďanům vrácena na daních.
Kanadská vláda předpokládá, že <a href="https://www.cbc.ca/news/politics/tasker-federal-carbon-tax-explainer-1.5077445">zavedená opatření</a> by měla do roku 2022 snížit emise o 50-60 milionů tun CO2. Ottawa k zavedení daně přistoupila poté, co se čtyři kanadské provincie odmítly dostatečně účastnit na snižování emisí skleníkových plynů.
Konkrétně šlo o provincie Ontario (ve které byl po volbách v minulém roce zrušen systém obchodování s povolenkami), Manitoba, New Brunswick a Saskatchewan. V ostatních provinciích, které již <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/obchodovani-emisnimi-povolenkami-zavadi-dalsi-dalsi-staty/" target="_blank" rel="noopener">určitá opatření</a> zavedla a federální vláda je ohodnotila jako dostatečná (například British Columbia zavedla uhlíkovou daň již v roce 2008, Quebec má zavedený systém obchodování s povolenkami), žádná nová opatření zaváděna nebudou.
Průmysl, který je v ohrožení úniku uhlíku, bude od této daně osvobozen (jde například o ocelářství či chemický průmysl). Místo toho budou tyto sektory muset participovat v jiném programu ke snižování emisí, v rámci kterého budou muset ty „nejšpinavější“ společnosti platit za emise překračující stanovenou hranici, nebo budou nuceny nakupovat emisní kredity přerozdělované mezi „nejčistší“ podniky .
Zavedení uhlíkové daně je páteří Trudeauova plánu na snížení emisí Kanady do roku 2030 o 30  % ve srovnání s rokem 2005. Federální volby se ale konají již na podzim tohoto roku a opoziční konzervativci slibují, že v případě zvolení uhlíkovou daň zruší.
<figure id="attachment_69862" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-69862 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-512x263.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-512x263.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-768x394.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-1024x526.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-725x372.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-800x411.png 800w" alt="" width="512" height="263" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa zdanění uhlíku v různých částech světa. Oranžově jsou znázorněny státy, které se uhlíkového zdaněné účastní pouze na regionální, tedy nikoli celostátní úrovni (jde o dobrovolné nástroje). Určitý způsob zdanění je nyní naplánován i v Číně a Jihoafrické republice. Zdroj: World Bank</figcaption></figure>
Uhlíkovou daň, jakožto nástroj k plnění závazků vyplývajících například z Pařížské dohody, zavedlo či plánuje zavést množství států. V Evropě ji jako doplněk k unijním nástrojům zavedlo například Nizozemsko, Dánsko či Německo.
V České republice je zavedení uhlíkové daně zvažováno již delší dobu, o její zavedení usiluje především odvětví teplárenství, kterému by se tím mohly vyřešit problémy spojené s odpojováním od systémů CZT. Ministerstvo životního prostředí předloží studii k zavedení uhlíkové daně vládě do září tohoto roku.

Kanada uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2

Frans Timmermans, současný první místopředseda Junckerovy Evropské komise a kandidát socialistického bloku na nového předsedu, na jednání v Bruselu minulý týden upozornil na nutnost zavedení „spravedlivé uhlíkové daně“. Evropská unie by dle něj měla k tomuto opatření urychleně přistoupit, aby posílila svůj boj proti klimatickým změnám.
Uhlíková daň by zatížila suroviny, při jejichž zužitkování jsou do ovzduší vypouštěny skleníkové plyny. Jde o poměrně kontroverzní téma, oponenti zdanění například uvádějí, že by daň mohla mít neblahý dopad na sociálně slabší skupiny obyvatel. Zastánci naopak argumentují akcelerací klimatických politik a v ČR například záchranou systému CZT.
Timmermans, který by mohl v průběhu roku 2019 nahradit Junckera na postu předsedy Evropské komise, a získat tak postavení jedné z nejmocnějších osobností Evropy,  je urgentním zastáncem uhlíkového zdanění. Daň by měla mít progresivní nástup, měla by být spravedlivá, zatěžovat tedy především velké korporace, a zavedena přímo na evropské úrovni, jak se Timmermans, bez zacházení do přílišných detailů, vyjádřil.
Uhlíková daň by rovněž mohla pomoci k přechodu na cirkulární ekonomiku, což je jedním ze základních cílů EU pro nadcházející roky. Timmermans je rovněž velkým protagonistou cirkulární ekonomiky a posilování strategie pro boj s plastovým odpadem.
K otázce doprovodných finančních regulací týkajících se snižování emisí skleníkových plynů se nedávno vyslovil i Emmanuel Macron či Nicolas Sarkozy. Macron navrhuje zavedení minimální ceny uhlíku (carbon price floor) v rámci systému EU ETS. Jeho předchůdce Sarkozy je zastáncem uhlíkového cla (border carbon tariff), který by danil zboží na vnější hranici EU.

Evropská Unie

Kandidát na předsedu Evropské komise: Uhlíková daň je nezbytností

<a href="https://www.ft.com/content/326d7228-cb83-11e8-b276-b9069bde0956">Austrálie</a> odmítla doporučení vědců, že by měla postupně přestat používat uhlí k výrobě elektrické energie do roku 2050. Podle těchto vědců by tento krok světu pomohl k dosažení cílů Pařížské klimatické dohody. Představitelé země ale říkají, že nevyužívání uhlí by bylo „nezodpovědné“. Emise v zemi v posledních 4 letech rostly. 
Vědci z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Austrálii doporučili, aby do roku 2050 přestala vyrábět elektřinu z <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/australie-pocita-pristich-5-letech-rustem-tezby-energetickeho-uhli/">uhlí</a>. Podle zástupců Austrálie, která je největším exportérem uhlí na světě, by ale bylo vyhovění doporučení „nezodpovědné“. Austrálie v současnosti klade důraz na snižování domácích cen elektřiny a jiných <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tesla-dodrzela-slovo-v-australii-dokoncila-nejvetsi-li-ion-bateriove-uloziste-na-svete/">problémů</a>. Emise jsou tedy až na druhém místě. Během posledních 4 let emise v zemi rostly.
<blockquote>
„Nevím, jak je možné říci, že do roku 2050 nebudeme mít potřebné technologie, které umožní získávat z uhlí dobrou a čistou energii. To by od nás bylo nezodpovědné.“ 
Melissa Price, australská ministryně životního prostředí
</blockquote>
<figure id="attachment_56078" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56078" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/australie-emise.png" alt="" width="730" height="535" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí skleníkových plynů Austrálie od března 2012. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
<h2>Odchod od uhlí by australskou ekonomiku poškodil</h2>
Austrálie z uhlí vyrábí dvě třetiny elektrické energie. Zároveň exporty této komody státu přináší obrovské peníze, ve finančním roce 2017-2018 to bylo 61 miliard australských dolarů (asi 971 miliard korun). Přestat <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/zvysena-spotreba-uhli-ve-spojenem-kralovstvi-by-mohla-ztizit-splneni-emisnich-cilu/">využívat uhlí</a> by tedy pro Austrálii představovalo zásadní zásah do ekonomiky.
<blockquote>
„Je to jednoduché. Pokud z našeho energetického systému odebereme uhlí, tak na východním pobřeží Austrálie přestanou svítit světla.“ 
Josh Frydenberg, australský ministr zodpovědný za výdaje vlády a zvyšování příjmů
</blockquote>
Současná liberálně-nacionální koalice směřuje k populistickému energetickému programu. Například v roce 2014 Austrálie jako první země na světě zrušila zavedenou uhlíkovou daň. Díky tomuto kroku byl pak zvrácen několikaletý trend klesajících <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/oecd-vetsina-zemi-nezpoplatnuje-uhlikove-emise-dostatecne/">emisí</a>.
<blockquote>
 „Emise v posledních letech rostly téměř v každém sektoru a zejména pak od roku 2014, kdy bylo ukončeno zpoplatnění uhlíkových emisí. Austrálie nemá žádnou koherentní národní energetickou politiku týkající se emisí, a to i přesto, že mnohé zastaralé <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/australie-parizska-dohoda-nam-nebrani-budovani-uhelnych-elektraren/">uhelné elektrárny</a> tento problém mohou snadno vyřešit. Zároveň jsme vůči srovnatelným zemím hodně pozadu v oblastech, jako je kupříkladu doprava.“ 
Kate Mackenzie, ředitelka Climate-Kic Australia
</blockquote>

Energetika v zahraničí

Austrálie odmítá doporučení vědců, elektřinu chce vyrábět z uhlí i v dalších desetiletích

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje ve své <a href="http://www.oecd.org/tax/effective-carbon-rates-2018-9789264305304-en.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nejnovější zprávě</a> na nedostatečnost opatření většiny zemí pro dosažení cílů Pařížské dohody. OECD v reportu srovnává především výši zpoplatnění emisí uhlíku v jednotlivých zemích, které sdružuje (tedy především státy severní Ameriky, západní a středí Evropy, Austrálii či Japonsko), přičemž shledává, že jen několik málo zemí má výši ceny uhlíku nastavenou efektivně.
OECD ve své zprávě zpracovává data týkající se výše uhlíkových daní a cen povolenek v celkem 42 zemích OECD a G20, které dohromady zodpovídají  za přibližně 80 % celosvětových emisí. Ačkoli se ceny uhlíku pomalu zvyšují, v současnosti nedosahují na úroveň, která by zajišťovala naplnění cílů Pařížské dohody &#8211; tedy snížení emisí a zbrzdění nástupu změny klimatu a jeho následků. Zpráva používá k hodnocení cen takzvaný &#8222;carbon pricing gap&#8220;, který porovnává současnou cenu uhlíku (tedy součet z veškerých opatření ze všech sektorů) a skutečné náklady na klima (ty jsou odhadované na asi 30 eur za tunu CO2, 60 eur v roce 2020, tyto hodnoty pak tvoří benchmark).
<figure id="attachment_55493" style="width: 308px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55493 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-23.04.54.png" alt="" width="308" height="352" /><figcaption class="wp-caption-text">Reálná cena uhlíku v dané zemi zohledňuje ceny emisních povolenek v konkrétní zemi, uhlíkovou daň a specifické daně aplikované například na paliva. Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Carbon pricing gap je pak měřen v procentech, kdy 0 % odpovídá stavu, kdy by cena uhlíku a benchmark byly vyrovnány, a 100 %  odpovídá nulové reálné ceně uhlíku. V roce 2018 odpovídá gap hodnotě zhruba 76,5 %, což je optimističtější, ačkoli stále nedostatečná hodnota oproti například roku 2012 (83 %) a 2015 (79,5 %). Při postupu stejným tempem dosáhnou reálné ceny uhlíku skutečné náklady na změnu klimatu až v roce 2095.
<figure id="attachment_55492" style="width: 563px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55492 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-22.59.56-512x314.png" alt="" width="563" height="345" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma znázorňující procento emisí z různých sektorů, které je v dané zemi zpoplatněno na více než 30 eur (tj. benchmark reportu OECD). Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Zpráva rovněž odhauje, že velká většina emisí, které mají původ v průmyslu, obchodu a domácnostech, není zpoplatněna vůbec. Gap je nejnižší, tedy nejoptimističtější pro oblast silniční dopravy (21 %, především díky daním z paliv) a naopak nejvyšší pro průmysl (91 %). V průměru dosahuje pouze 12 ze zkoumaných 42 zemí gapu ve výši 40 % (údaje k roku 2015). Nové tržní mechanismy ke snižování emisí jako zaváděné emisní obchodování v Číně či Severní Americe, by dle OECD mohly gapy značně snížit. OECD taktéž uzavírá, že uhlíková náročnost HDP je většinou nižší v zemích s nižším gapem.
Následující tabulka zobrazuje hodnoty carbon pricing gapu pro rok 2015, situace se od té doby ve většině zemí v průměru lehce zlepšila.
<div>Attention: The internal data of table &#8220;2209&#8221; is corrupted!</div>

OECD: Většina zemí nezpoplatňuje uhlíkové emise dostatečně

Vypouštění emisí skleníkových plynů velkými emitenty je v Evropské unii v současné době zpoplatněno skrz systém EU ETS. Tento systém však po dlouhou dobu neplnil vzhledem k nízkým cenám svou funkci a řada Evropských zemí tak začala uvažovat o zavedení minimální ceny emisí CO2. Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) <a href="https://www.ieta.org/page-18192/6289835" target="_blank" rel="noopener noreferrer">by však přijetí minimální ceny v některých zemích poškodilo systém EU ETS</a> a nemělo by žádný přínos pro životní prostředí.
Evropská unie systém EU ETS spustila v roce 2005 ve snaze vytvořit efektivní systém, který povede ke dvěma důležitým cílům. EU se zavázala snížit množství vypouštěných skleníkových plynů a EU ETS měl být hlavním motorem této redukce emisí. Dalším a neméně důležitým cílem systému bylo motivovat provozovatele dotčených zařízení k využívání co nejefektivnějších technologií.
Systém EU ETS nicméně svou primární funkci neplnil, jelikož vzhledem k přebytku emisních povolenek v systému byla jejich cena až do začátku letošního roku velmi nízká. Velcí emitenti tak nebyli dostatečně motivováni, aby své emise výrazněji snižovali.
Na začátku letošního roku nicméně emisní povolenky zahájily strmý růst, kdy jejich cena vzrostla během jednoho roku z méně než 5 EUR/t CO2 v loňském květnu na více než trojnásobek, zhruba 16 EUR/t. Na růstu má svůj podíl i <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/schvalena-reforma-evropskeho-trhu-emisnimi-povolenkami-muze-vyvolat-prechod-plyn/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">blížící se reformy a spuštění takzvané rezervy tržní stability</a> (MSR), nástroje, který má od příštího roku snižovat počet povolenek v systému. V rámci MSR bude mezi lety 2019 a 2023 každoročně stahováno 24 % objemu přebytečných povolenek, v dalších letech poté 12 %.
<figure id="attachment_52396" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52396 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Vyvoj-ceny-emisni-povolenky-EU-ETS-2015_01-2018_05.png" alt="Po propadu na velmi nízké hodnoty v letech 2016 a 2017 začaly ceny emisních povolenek v systému EU ETS na začátku roku 2018 prudce stoupat. Zdroj: EEX" width="725" height="425" /><figcaption class="wp-caption-text">Po propadu na velmi nízké hodnoty v letech 2016 a 2017 začaly ceny emisních povolenek v systému EU ETS na začátku roku 2018 prudce stoupat (Ceny v EUR/t CO2). Zdroj: EEX</figcaption></figure>
Některé z evropských zemí tak začaly zvažovat zavedení minimální ceny pro vypouštěné emise, například formou daně &#8211; stanovení minimální ceny v národních aukcích povolenek v systému EU ETS totiž není dovoleno. Země by tak mohly zavést na národní úrovni emisní daň, která by emise zpoplatnila nad rámec systému EU ETS.
Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi by však přijímání takovýchto opatření mělo za následek fragmentaci evropského systému pro obchodování s emisemi, snížení jeho efektivity a vedlo by k narušení konkurenceschopnosti, jelikož by se emise pouze přesouvaly do jiných zemí.
<blockquote>
&#8222;Hlavní reformy schválené v loňském roce jsou ještě stále v procesu implementace. Je důležité, aby tato rozhodnutí mohla zafungovat, než začneme přijímat další vrstvy politik. Minimální ceny nejsou potřebné, když máte funkční rezervu tržní stability, která automaticky upravuje nabídku,&#8220; uvedl Dirk Forrister, výkonný ředitel asociace IETA.
</blockquote>
<h2>Daně pouze přesunou emise jinam</h2>
Zavedením národního mechanismu pro cenová minima by země mohly stanovit minimální ceny emisí, které by mohly, či nemusely být vyšší než tržní cena v EU ETS. V průběhu čtyřletého legislativního procesu, ze kterého vzešel balíček reforem EU ETS, představitelé zemí EU zvažovali a zamítli možnost přijetí celoevropské minimální ceny, a naopak zvolili zavedení rezervy tržní stability.
Podle asociace by zavedení minimální ceny nyní fungovalo jako daň, a ne jako motivační prostředek k nalezení cenově efektivního snižování emisí. Takovéto daně ve vybraných zemích by totiž měly za následek pouhý přesun emisí do jiných zemí bez minimálních cen, a příspěvek pro životní prostředí by tak nepřinesly žádný.
Asociace IETA sídlící v Ženevě sdružuje přibližně 130 společností ze všech sektorů ekonomiky, které mají zájem o tržní způsoby snižování emisí CO2. Asociace zastupuje společnosti s povinností snižovat emise, stejně jako neregulované společnosti, které investují do emisních trhů.

IETA: Zavedení minimální ceny CO2 by poškodilo EU ETS bez přínosu pro životní prostředí

Analytici <a href="https://uk.reuters.com/article/us-eu-carbon-survey/analysts-raise-eu-carbon-price-forecasts-on-emissions-rise-uk-brevity-clarity-idUKKBN1HI1LR">oslovení agenturou Reuters</a> podstatně navýšili očekávané průměrné roční ceny emisních povolenek v letošním a následujících dvou letech. Na tento rok očekávají ceny ve výši 11,51 EUR/t, na rok 2019 pak 13,86 EUR/t. Na vině je podle nich zejména přicházející opatření v podobě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/">rezervy tržní stability</a> a ohlášení Velké Británie, že bude účastníkem trhu <a href="https://utilityweek.co.uk/uk-aims-stay-eus-emissions-trading-system-least-2020/">nejméně do konce roku 2020</a>.
V návaznosti na vývoj <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">na evropském trhu s emisními povolenkami</a> upravují analytici svoje předchozí predikce. Své názory přehodnotili poté, co cena povolenky překročila až 14 EUR/t, přičemž i do budoucna se dá očekávat spíš nárůst ceny než pokles.
Jedná se přitom o výrazné navýšení ceny oproti predikci staré pouhé tři měsíce. U ceny na rok 2018 předpokládali analytici v lednu letošního roku cenu 8,27 EUR/t (nárůst 39 %), na rok 2019 očekávali v průměru 10,82 EUR/t (nárůst o 28 %).
Za růstem ceny povolenky je aktuálně hned několik faktorů. Prvním je rozhodnutí o setrvání Velké Británie v systému EU ETS. Po rozhodnutí o Brexitu tak končí několikaměsíční nejistota ohledně toho, zda jeden z největších účastníků trhu, alespoň co do počtu spotřebovaných povolenek, <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/platts-spojene-kralovstvi-pozadalo-prodlouzeni-ucasti-eu-ets-brexitu-obdobi-2-let/">tento trhu opustí</a>.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GB&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-03-13&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-04-13&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny ve Velké Británii&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-03-13&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-04-13&#8243;}
U Velké Británie byla nejistota posílena i díky tomu, že má zavedenou vlastní uhlíkovou daň ve výši 18 liber/t (cca 21 EUR/t).
Další důvod je nepochybně vytrvalá snaha EU o to, aby se systém EU ETS stal reálným a funkčním nástrojem ochrany klimatu. V průběhu několika let typických nízkými cenami povolenky, přičemž v některých obdobích se dala emisní povolenka nakoupit i za ceny kolem 4 EUR/t, EU sáhla k několika opatřením, která měla cenu povolenky povzbudit.
Nejdříve se jednalo o tzv. backloading, kdy část povolenek (900 mil.) nebyla uvolněna do systému EU ETS s tím, že budou na trh uvolněny až v roce 2019-2020. Aktuálně je nadcházejícím opatřením rezerva tržní stability, která má automaticky reagovat na přebytek povolenek na trhu a případně je odčerpávat. Díky tomu EU získává praktický nástroj k regulaci množství povolenek na trhu a tím pádem i k regulaci jejich tržní ceny.
V neposlední řadě mělo na povolenku vliv i to, že ze statistik za rok 2017 vyplynul nárůst emisí v systému EU ETS.
S růstem ceny povolenky bude zajímavé sledovat, jak se její cena promítne do výrobních mixů jednotlivých států. Příkladem dopadu vyšší ceny vypouštění emisí do ovzduší může být již zmiňovaná Velká Británie, která díky uhlíkové dani prakticky vyřadila z výrobního mixu uhlí a významně navýšila výrobu ze zemního plynu.

Růst ceny emisní povolenky překvapil analytiky, upravili tři měsíce staré predikce

<a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-budget-climatechange/eu-should-raise-fossil-fuel-taxes-to-plug-brexit-budget-gap-former-officials-idUSKCN1G51GT" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Agentura Reuters přinesla informaci o apelu</a> bývalých vrcholných činitelů Evropské unie na zvýšení zdanění fosilních paliv. Důvodem výzvy je to, že se jedná o jeden z možných způsobů, který EU může pomoci plnit klimatické závazky EU. Neméně důležitý je ovšem také fakt, že tyto případné dodatečné příjmy mohou nahradit výpadek zdrojů v rozpočtu EU po blížícím se Brexitu.
Současní vrcholní představitelé EU budou v pátek debatovat o finančním rámci Unie pro období 2021 &#8211; 2027. Navýšení zdanění fosilních paliv však zatím podle agentury Reuters není pro představitele Unie na pořadu dne.
Evropská komise místo toho přichází s návrhem na využití části příjmů z aukcí emisních povolenek v rámci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS.
<blockquote>
„Vyzýváme EU, aby do rozpočtu Unie výrazněji přispěly také ropa, zemní plyn a uhlí,“ uvádí se v dopise 19 významných evropských osobností a ekonomů.
</blockquote>
Mezi osobnostmi podepsanými pod výzvou je například bývalý italský premiér Enrico Letta, bývalý ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Pascal Lamy, někdejší německý ministr financí Hans Eichel nebo belgický ekonom Paul de Grauwe.
<h2>Uhlíková daň by ročně přinesla miliardy eur</h2>
Zmíněné osobnosti v dopise uvádí, že zdanění na úrovni 5 euro za tunu oxidu uhličitého vyprodukovaného z ropy, zemního plynu a uhlí by Unii ročně přineslo přibližně 17 miliard eur.
V dopise se také hovoří o možném celounijním nastavení minimální výše daně na naftu. Zmíněno je také zavedení daně pro paliva používané v letecké dopravě nebo možnost nastavení minimálně hodnoty DPH na letenky.
Zavedení takovýchto daní by výrazně dopadlo na sektor dopravy, který v roce 2015 vyprodukoval 23 % emisí skleníkových plynů v EU. Podle bruselské nevládní organizace Transport &amp; Environment dopis podporuje argumenty těch, kteří dlouhodobě volají po zavedení uhlíkové daně jako spravedlivého způsobu boje se znečištěným ovzduším.