Německé plynárenství je skeptické k zachytávání CO2

Zástupci německého plynárenského sektoru jsou skeptičtí vůči nasazení technologií pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS). Hlavními důvody jsou vysoké náklady, technologické překážky a nedostatek prostoru pro uložení uhlíku. V České republice se firmy z obtížně dekarbonizovatelných segmentů průmyslu o tuto technologii zajímají.

Představitelé asociace výrobců elektráren, VDMA Power Systems, uvedli, že technologie CCS pro plynové elektrárny pravděpodobně nebude v Německu masově nasazována.

„Naši členové vidí využití CCS spíše v zemích, kde je vodík drahý a plyn levný, a kde existují dostupné možnosti pro ukládání CO₂,“ uvedl výkonný ředitel Dennis Rendschmidt.

Nová německá vláda plánuje výstavbu 20 GW plynových elektráren do roku 2030. Zároveň má za cíl umožnit nasazování CCS technologií jak v složitě dekarbonizovatelných sektorech, tak pro dekarbonizaci plynových elektráren. Integrace technologií CCS k novým plynovým zdrojům však není dle Rendschmidta reálná vzhledem k finanční náročnosti.

Asociace DVGW, která sdružuje vodárenské a plynárenské společnosti, proto očekává, že důraz bude kladen spíše na vodíkové technologie než na CCS.

„Pokud přejdeme na vodík, CCS technologie pro plynové elektrárny nebudeme potřebovat,“ řekl prezident asociace Gerald Linke.

Technologie CCS pak spíše naleznou využití  ve složitě dekarbonizovatelných sektorech, kde není možné emise skleníkových plynů snížit jinými způsoby.

Emise CO₂ z průmyslu v Česku a zájem o CCS

Náklady na technologie CCS pak pravděpodobně budou výzvou i pro plynové elektrárny v České republice. Výstavba plynových elektráren byla v Česku podpořena nedávno schváleným LEX plyn a je některými experty vnímána jako klíčový krok pro dekarbonizaci v ČR.

CCS technologie v ČR mohou hrát významnou roli zejména v těžce dekarbonizovatelných sektorech české ekonomiky, jako jsou například výroba cementu či oceli.

Například cementářský průmysl je zvláště obtížně dekarbonizovatelný vzhledem k závislosti na vápencových surovinách a spalování paliv při vysokých teplotách. Společnosti z těchto odvětví jsou tak významnými potenciálními producenty CO₂, kteří by mohli technologie CCS nasazovat.

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů Zdroj: Fakta o klimatu

Z tohoto důvodu se například firma Holcim (dříve Lafarge Cement) aktivně zajímá o technologie CCS. Společnost zkoumá možnosti zachytávání CO₂ přímo z výroby cementu a jeho ukládání do podzemních struktur nebo využití v navazujících procesech.