Britská průmyslová zóna Humber by měla jako první svého druhu projít přeměnou a stát se do roku 2040 uhlíkově neutrální průmyslovou zónou ve Spojeném království. Aliance společností National Grid, Drax a norské státní energetické společnosti Equinor spouští kampaň Zero Carbon Humber, jejímž výsledkem má být snížení uhlíkové stopy nejznečištěnější průmyslové zóny Británie. Celý projekt má stát několik miliard liber.
Projekt <a href="https://www.zerocarbonhumber.co.uk">Zero Carbon Humber</a> má za cíl transformovat významnou průmyslovou zónu Británie na uhlíkově neutrální. Průmyslová zóna v estuáru (rozsáhlé ústí) řeky Humber je významným průmyslovým střediskem Spojeného království. Oblast zaměstnává přibližně 55 tisíc lidí a zdejší firmy ročně vyprodukují zboží a služby v celkové hodnotě blížící se 18 mld. liber (525 mld. Kč). Zóna je však zároveň největším emitentem průmyslových emisí ve Spojeném království s roční produkcí více než 10 mil. tun CO2.
<figure id="attachment_75762" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-75762 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-768x610.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-1024x813.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-725x575.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-800x635.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor.jpg 1280w" alt="" width="512" height="406" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší průmyslové zóny ve Spojeném království z pohledu množství vyprodukovaného CO2. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
Na projektu se podílí aliance společností <a href="https://www.nationalgrid.com/group/news/national-grid-ventures-drax-group-and-equinor-announce-new-zero-carbon-partnership">National Grid</a>, <a href="https://www.drax.com/press_release/energy-companies-announce-new-zero-carbon-uk-partnership-ccus-hydrogen-beccs-humber-equinor-national-grid/">Drax</a> a <a href="https://www.equinor.com/en/where-we-are/united-kingdom/zero-carbon-humber-campaign-launch.html">Equinor</a>. Aby se průmyslová oblast mohla stát uhlíkově neutrální, bude třeba v průmyslovém měřítku nasadit technologii zachytávání a uskladňování CO2 (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccs">CCS</a> / <a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccu">CCUS</a>, Carbon capture -usage- and storage). Dále by se měl výrazně uplatnit vodík, který má být získáván rozkladem zemního plynu. Vodík lze použít jak v průmyslu, tak i pro vytápění a v dopravě, aniž by docházelo k vypouštění emisí skleníkových plynů.
<figure id="attachment_75761" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75761" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-768x518.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-1024x691.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-725x489.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-800x540.jpg 800w" alt="" width="512" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaná produkce vodíku. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
<h1>Uhlíkově neutrální Británie</h1>
Vzhledem k ambicím Spojeného království <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-dansko-maji-byt-roku-2050-uhlikove-neutralni/">stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí</a> není překvapením, že podobné projety vznikají i na jiných místech. Například město Bristol chce dosáhnout nulových emisí do roku 2030. Bristol se jako první město ve Spojeném království stal v roce 2015 držitelem ocenění <a href="https://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/winning-cities/">European Green Capital</a> a pro dosažení nulových emisí plánuje <a href="https://www.businesscloud.co.uk/news/bristol-to-invest-1bn-in-carbon-neutral-smart-city-goal">miliardový</a> projekt. Ve stejném roce se pak chtějí stát uhlíkově neutrální také města Glasgow a Edinburgh.
„Je to obrovská příležitost jak urychlit růst čistého průmyslu v Humberu a zároveň podpořit významná průmyslová odvětví tak, aby se přizpůsobila budoucnosti. Pokud se nám zde v Humberu podaří dosáhnout cíle stát se uhlíkově neutrálním, staneme se skvělým příkladem nejen pro zbytek země, ale i pro zbytek světa.“ 
Lord Chris Haskins, předseda Humber Local Enterprise Partnership (<a href="https://www.humberlep.org/">LEP</a>)
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/7Y-QeLj6roE?feature=oembed" width="525" height="394" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>

Emise CO2

Británie chystá první uhlíkově neutrální průmyslovou zónu

Polsko získalo od Evropské unie <a href="https://europa.eu/rapid/press-release_MEX-19-5499_en.htm?locale=FR">souhlas se zavedením kompenzačního schématu</a>, v jehož rámci budou polské průmyslové firmy kompenzovány za vyšší ceny elektřiny. Ceny elektřiny v Polsku jsou velkým tématem, zejména kvůli jejich prudkému nárůstu v loňském roce.
Polsku byl ze strany Evropské komise odsouhlasen <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/polskou-podporu-kogeneraci-schvalila-evropska-komise-spotrebitele-si-priplati/">další zásah do trhu</a> s elektřinou. Místní vláda si uvědomuje, jak velký dopad mohou mít vysoké ceny elektřiny na místní průmysl, a proto si nechala od Evropské komise posvětit schéma, které má v rámci kompenzací za vysoké ceny elektřiny rozdělit 417 milionů euro mezi energeticky náročné průmyslové podniky.
Podle původního plánu z loňského června Polsko očekává, že bude ke kompenzaci oprávněno přibližně 300 firem.
Evropská komise má poměrně striktní pravidla, za jakých může být státní podpora udělena. Evropská komise přitom v řadě případů schválí i kontroverzní schéma státní podpory, přičemž pro její uplatnění najde odůvodnění.
<blockquote>„Navržený mechanismus zabrání zvýšení globálních emisí tím, že zabrání energeticky náročným společnostem, aby se přesídlily mimo Evropskou unii, kde nejsou tak striktní pravidla pro životní prostředí.“
Evropská komise, <a href="https://europa.eu/rapid/press-release_MEX-19-5499_en.htm?locale=FR">tiskové prohlášení</a>.</blockquote>
Evropská komise nakonec státní podporu schválila, a to i přes to, že je na Polsko dlouhodobě zaměřena kvůli vysokému podílu uhlí na výrobě elektřiny. Kvůli tomu patří Polsko v energetice k zemím s největšími emisemi v Evropě.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-08-01″,“to“:“2019-08-30″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v srpnu tohoto roku „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-08-01″,“end_date“:“2019-08-30″}
Přestože Evropská komise shledala, že mechanismus nebude mít vliv na hospodářskou soutěž v Evropě, lze některé dopady vysledovat. Pro polské firmy je takové schéma samozřejmě konkurenční výhodou, kterou společnosti v jiných členských státech, například v České republice, nemají. Při rozhodování, kde společnost bude investovat, to tak může mít vliv.
Nejedná se přitom o jedinou státní podporu, která je v blízkosti České republiky schválena. I německé firmy mají podstatné úlevy, jelikož jsou částečně vyjmuty z plateb na podporu obnovitelných zdrojů.
Obecně jsou v Polsku ceny elektřiny velkým tématem. Po nárůstu cen elektřiny z minim okolo 30 EUR/MWh se nyní ceny elektřiny za baseload kontrakt na rok 2020 pohybují nad 60 EUR/MWh. Na polském trhu se přitom, vzhledem k závislosti na spalování uhlí, nejvíce podepíše narůstající cena emisní povolenky.
Na zásahy do trhu s elektřinou si v nedávné době stěžovalo i sdružení obchodníků EFET, které kritizovalo zastropování cen <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polska-legislativa-skryva-dalsi-past-tentokrat-dodavatele-elektriny/">elektřiny pro koncové zákazníky v Polsku</a>.

Evropská Unie

Malá domů pro polský průmysl: Velkým společnostem budou kompenzovány náklady na vysokou cenu elektřiny

V listopadu Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="http://www.iea.org/digital/">publikaci Digitalizace a energie</a>, která zkoumá dopady digitálních technologií na poptávku po elektřině, jak mohou producenti elektřiny využívat digitální nástroje k vylepšení svého fungování a v neposlední řadě zkoumá, jaký má digitalizace transformační potenciál a jak může pomoci vytvořit vysoce propojený energetický systém. 
O první části studie, zabývající se vlivem digitalizace na dopravu, budovy a průmysl, se můžete dočíst <a href="http://oenergetice.cz/technologie/iea-digitalizace-energetice-jeji-vliv-spotrebu-doprave-budovach-prumyslu/">zde</a>.
<h2>Potenciál vyšší produktivity a bezpečnosti pro výrobce elektřiny a těžaře</h2>
Digitalizace může zvýšit bezpečnost, zvýšit produktivitu a snížit náklady v ropném, plynovém, uhelném a elektroenergetickém sektoru.
<figure id="attachment_46236" style="width: 745px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46236" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Dopady-digitalizace-na-energetiku.png" alt="" width="745" height="428" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na sektor ropy a plynu, uhlí a na elektroenergetiku. Zobrazeny jsou potenciální změny poptávky po energii (osa y) a překážky digitalizace (osa x). Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Zejména při těžbě ropy a zemního plynu jsou digitální technologie využívány už poměrně dlouhou dobu. Stále zde podle IEA je velký prostor k rozvoji. Další digitalizace v upstreamu v ropném a plynovém průmyslu bude v budoucnu nejspíše zaměřena na rozšíření a vylepšení již nyní používaných technologií.
Například miniaturizované senzory a optické snímače by mohly dopomoci ke zvýšení produkce nebo zvýšení celkového objemu získatelné ropy a plynu z ložisek. Dalšími příklady využití digitalizace mohou být automatizované vrtné soupravy nebo roboti prozkoumávající a opravující podmořskou infrastrukturu či monitorující přenosovou infrastrukturu. V dlouhodobém výhledu je zde také potenciál vylepšit a urychlit zpracovávání dat například v případě generování rozsáhlých data setů během seismických průzkumů.
IEA předpokládá, že využívání digitálních technologií by mohlo snížit náklady na těžbu ropy a plynu o 10-20 %. Celosvětové technicky získatelné zdroje ropy a plynu by se přitom mohly zvýšit o 5 %, s největšími očekávanými zisky u břidlicového plynu.
<figure id="attachment_46237" style="width: 823px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46237" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Dopady-digitalizace-na-ziskatelnost-energii.png" alt="" width="823" height="499" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na globální technicky získatelné zásoby ropy a plynu. Rozdíl umožněn digitalizací je zobrazen červenou barvou. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Dopad digitálních technologií na těžbu uhlí bude dle IEA zřejmě nejmenší. Digitalizace bude nejvíce využita ke zvýšení bezpečnosti a ke snížení environmentálních dopadů.
V elektroenergetickém sektoru mohou digitální data a jejich analýza snížit provozní náklady, zvýšit efektivitu využití elektráren a sítí, snížit neplánované výpadky, případně urychlit jejich řešení a zvýšit životnost různých zařízení. Celkové úspory v tomto sektoru studie IEA odhaduje na 80 miliard amerických dolarů ročně v období 2016-2040.
<figure id="attachment_46238" style="width: 818px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46238" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Uspory-v-elektroenergetice-diky-digitalizaci.png" alt="" width="818" height="446" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální celosvětové úspory vlivem pokročilé digitalizace elektráren a elektroenergetických sítí v letech 2016-2040. OPEX = provozní náklady, CAPEX = kapitálové náklady. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
<h2> Digitálně propojené systémy</h2>
Největší transformační potenciál digitalizace skýtá její schopnost odstranit hranice mezi energetickými sektory, zvýšit flexibilitu a umožnit integraci napříč systémy. Elektroenergetický sektor přitom leží v samotném srdci této transformace.
Digitalizace přinese následující příležitosti:
<ol>
<li><a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">Odezvu spotřebitelů</a> (odezva strany poptávky) na aktuální podmínky v soustavě, tedy řízení toho, kdy spotřebitelé odebírají elektřinu ze sítě.</li>
<li>Integraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie (<a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaické</a> a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrné</a> elektrárny) umožněním chytrým sítím nasměrovat poptávku na časy, kdy svítí slunce, nebo fouká vítr.</li>
<li>Implementaci chytrých nabíječek pro elektromobily. Elektromobily by mohly být nabíjené v době, kdy je převažuje nabídka elektřiny nad poptávkou. Čtvrtou příležitostí je vznik malých distribuovaných zdrojů elektřiny, jako jsou například solární panely na domech.</li>
</ol>
Jednotlivé body jsou přitom mezi sebou úzce propojené, kdy například odezva strany poptávky v reálném čase bude klíčová v poskytování potřebné flexibility k integraci intermitentních obnovitelných zdrojů.
<h2>Hrozby spojené s digitalizací</h2>
Kromě pozitivních benefitů s sebou digitalizace přináší také negativa. Rozsáhlejší digitalizace by učinila energetické systémy zranitelnější vůči kybernetickým útokům. Doposud byla přerušení způsobená kybernetickými útoky poměrně vzácná, nicméně tyto útoky <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/pocty-kybernetickych-utoku-energetice-rostou-varuje-pred-nimi-svetova-energeticka-rada/">se stávají jednoduššími a levnějšími</a>. Úplná prevence kybernetických útoků je nemožná, ale jejich dopad může být limitován.
Studie IEA jako klíčové zmiňuje zejména schopnost státu, systému, nebo instituce přizpůsobit se měnícímu se kontextu, ustát případné šoky a rychle se zotavit, dále tzv. kybernetickou hygienu, tedy přijetí základní sady preventivních opatření včetně monitoringu a v neposlední řadě zahrnutí bezpečnostních cílů a standardů jako hlavní součást technologického výzkumu a své politiky.
Otázky soukromí a vlastnictví dat jsou další velkou hrozbou. Zejména v kontextu toho, že čím dál tím větší množství dat je pravidelně sbíráno s připojováním a propojováním většího množství zařízení a spotřebičů. Například data o energetické spotřebě domácností sbíraná chytrými elektroměry mohou být využita pro zjištění přítomnosti obyvatel, případně jejich aktivity.
Digitalizace může mít také dopad na zaměstnanost v energetickém sektoru. Největší dopad bude digitalizace mít zejména na pozice, které jsou spojené s velkým podílem automatizovaných úkolů, obsahujících předvídatelné, rutinní a opakující se fyzické aktivity a pozice spojené se sběrem a zpracováváním dat. Práce s digitální infrastrukturou bude vyžadovat speciální dovednosti, jako jsou například kódování a kybernetická bezpečnost. Po zaměstnancích budou vyžadovány obecné dovednosti práce s digitálními technologiemi.
Zdroj úvodního obrázku: iea.org/digital

Rychlé zprávy

IEA: Vliv digitalizace na těžbu surovin a výrobu elektřiny a hrozby s digitalizací spojené

V listopadu Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="http://www.iea.org/digital/">publikaci Digitalizace a energie</a>, která zkoumá dopady digitálních technologií na spotřebu energie, možnosti energetických producentů využívat digitální nástroje k vylepšení svého fungování, a v neposlední řadě transformační potenciál digitalizace pro energetické systémy a do jaké míry je může pomoci propojit.
Jedná se o první publikaci IEA, jež se tomuto tématu věnuje. Podle IEA digitalizace pomáhá zvyšovat bezpečnost, produktivitu, dostupnost a udržitelnost energetických systémů po celém světě. Zároveň se s ní ovšem objevují nové bezpečnostní hrozby a hrozby narušení soukromí. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/cesta-japonskych-mest-k-sobestacnosti-roce-2011-pripad-higashi-matsushima/">Digitalizované energetické systémy</a> v budoucnosti mohou být schopny identifikovat, kdo energii potřebuje, a dodat ji ve správný čas na správné místo a za nejnižší náklady.
<h2>Dopad digitalizace na energetiku</h2>
Energetický sektor byl jedním z prvních, který digitální technologie využíval. V 70. letech 20. století energetická zařízení využívala nové technologie k usnadnění správy a provozu sítí. Také například ropné a plynové společnosti využívaly a využívají digitální technologie při rozhodování o průzkumných a produkčních pracích.
Využívání digitálních technologií v energetice roste. Investice do digitálních technologií energetickými společnostmi v posledních letech prudce vzrostly. Například globální investice do digitální elektroenergetické infrastruktury a softwaru rostly od roku 2014 o 20 % ročně a v roce 2016 dosáhly 47 miliard amerických dolarů.
<figure id="attachment_46207" style="width: 824px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46207" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Investice-do-digitalnich-technologii.png" alt="" width="824" height="525" /><figcaption class="wp-caption-text">Investice do digitální elektroenergetické infrastruktury a softwaru v energetice ve srovnání s investicemi v jiných oblastech. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Digitální technologie mohou snížit energetickou náročnost poskytování služeb a zboží, nicméně podle IEA by mohlo jejich užívání vést také k tzv. zpětnému účinku (rebound effect) a tedy k zvýšené spotřebě energie. Podstatou zpětného účinku je vyšší poptávka, která je výsledkem efektivnějšího užívání zdrojů – například větší efektivita spotřebičů snižuje jejich náklady, jsou proto dostupnější a je po nich vyšší poptávka. Ve výsledku tedy spotřeba energie roste.
<h2>Dopady digitalizace na poptávku po energii v dopravě, v budovách a v průmyslu</h2>
Doprava v současnosti představuje 28 % světové konečné spotřeby energie, přičemž základní, středový scénář IEA (<a href="https://www.iea.org/publications/scenariosandprojections/">New Policies Scenario </a>součástí <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-zverejnila-vyrocni-zpravu-svetovy-energeticky-vyhled/">World Energy Outlook</a>) předpokládá, že spotřeba v tomto sektoru poroste. Digitální technologie v dopravě pomáhají zlepšit efektivitu nakládání s energií a snížit provozní náklady díky optimalizaci trasy či snižování spotřeby paliva pomocí senzorů umístěných na dopravním prostředku.
<figure id="attachment_46208" style="width: 752px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46208" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Prumysl-budovy-a-doprava.png" alt="" width="752" height="453" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciální dopady digitalizace na sektor dopravy, budovy a průmysl. Zobrazeny jsou potenciální změny poptávky po energii (osa y) a překážky digitalizace (osa x). Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Revoluční změnu v pevninské dopravě by mohla přinést automatizace dopravy a ACES mobilita (automated, connected, electric and shared – automatizovaná, propojená, elektrická a sdílená mobilita). Dopady ACES dopravy na energetiku a emise sektoru dopravy jsou ovšem velmi nejisté. Budou se odvíjet především od kombinace mnohých faktorů, zejména pak chování spotřebitelů, přijatých politických a regulačních opatření, technologického pokroku a technologií vozidel.
Je tedy možné, že v dlouhodobém horizontu, za předpokladu nejlepšího možného vývoje, bude energetická účinnost zvýšena natolik, že se spotřeba v dopravě sníží až na polovinu stávajících hodnot. Podobně ovšem, pokud efektivita nakládání s energií nebude zvýšena a pokud dojde k velkému zpětnému účinku, například k většímu cestování, tak se může spotřeba více než zdvojnásobit.
<figure id="attachment_46209" style="width: 835px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46209" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Rozsah-moznych-dopadu-v-doprave.png" alt="" width="835" height="602" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozsah možných dopadů automatizace dopravy v USA. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Budovy představují téměř třetinu světové konečné spotřeby energie a 55 % světové spotřeby elektřiny. V posledních 25 letech poptávka po elektřině v budovách rychle stoupala, zejména v rostoucích ekonomikách, jako jsou Čína a Indie. Základní scénář IEA předpovídá téměř zdvojnásobení spotřeby elektřiny v budovách do roku 2040.
Digitalizace pomůže zajistit, že energie je spotřebovávána tam a tehdy, kdy je to potřeba. Kupříkladu použitím světelných senzorů, nebo učením se algoritmů, které automaticky naprogramují vytápění. Digitalizace může také lépe rozložit spotřebu (využíváním určitých spotřebičů v různé časy) a uskladňovat energii (například v termálních chytrých sítích) v reakci na reálné ceny energie, či jiné podmínky specifikované spotřebitelem.
V průmyslu je spotřebováváno zhruba 38 % světové konečné spotřeby energie. Očekává se, že průmyslová produkce bude v následujících dekádách i nadále růst, opět zejména v zemích s rostoucími ekonomikami. Za této situace bude význam digitalizace ve zvyšování efektivity růst. V průmyslu jsou digitální technologie využívány již dlouho k zvyšování bezpečnosti a produkce. Dalšího snížení nákladů může být dosaženo pokročilou kontrolou procesů a kombinovaným použitím chytrých senzorů a analýz dat v předpovídání selhání konkrétních zařízení a vybavení.
<figure id="attachment_46211" style="width: 825px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46211" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Kumulativni-uspory-v-budovach.png" alt="" width="825" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní úspory v budovách díky digitalizaci. Zdroj: iea.org/digital</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: iea.org/digital

Technologie

IEA: Digitalizace v energetice a její vliv na spotřebu v dopravě, budovách a průmyslu

Britská vláda ve čtvrtek představila svou investiční strategií <a href="https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/651232/BEIS_The_Clean_Growth_online.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Clean Growth Strategy</a>, která má podpořit rozvoj tamní ekonomiky a dosažení stanovených emisních cílů. Mezi lety 2015 a 2021 má do sektoru vědy, výzkumu a inovace putovat celkem 2,5 miliardy britských liber (71,8 miliard Kč), další miliardy poté k britským domácnostem či do sektoru dopravy.
Financování bude pokrývat různé programy v rámci sektorů energetiky, zemědělství, dopravy a odpadového hospodářství. Přibližně 900 milionů liber, tedy více než třetina z celkového objemu, bude vyčleněno na průmyslové inovace.
Do oblasti smart technologií bude investováno celkem 265 milionů liber, 460 milionů poté do nových jaderných technologií. 177 milionů podpoří vývoj nových technologií, například inovace v oblasti lopatek větrných turbín, které mají přispět k dalšímu cenovému poklesu energie z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>
&#8222;Tato vláda je odhodlána zanechat naše přírodní prostředí v lepším stavu, než v jakém jsme je našli. Čistý růst není možnost, ale povinnost, kterou dlužíme příští generaci a ekonomický růst musí jít ruku v ruce s vyšší ochranou našich lesů a pláží, ovzduší a míst mimořádné přírodní krásy,&#8220; uvedla v předmluvě strategie britská premiérka Theresa Mayová.
</blockquote>
Britská vláda rovněž plánuje investovat 100 milionů do technologie zachycení a následného uskladnění či využití CO2 (CCUS), které mají zemi pomoci snížit její emise. Vláda chce podpořit podniky v mnoha odvětvích tamního průmyslu a rozšířit sítě pro dálkové zásobování teplem pro využití odpadního tepla z průmyslových procesů.
V rámci strategie vláda dále hodlá podpořit investice v rozsahu 3,6 miliard liber, které mají putovat do modernizace a snížení energetické náročnosti přibližně milionů tamních domů. Postupně by rovněž mělo dojít k omezení využívání vysoce emisních tepelných zdrojů v domech, které nemají přístup k distribuční soustavě zemního plynu.
<h2>K dosažení cílů má přispět i nízkoemisní doprava</h2>
Další miliardy liber budou směřovat do sektoru dopravy.  Celkem jednou miliardou liber vláda hodlá podpořit rozvoj nízkoemisní dopravy. Desítky milionů liber budou vyčleněny na rozvoj nabíjecí infrastruktury, 50 milionů se v rámci programu Plug-in Taxi dočkají také britští řidiči taxi, kteří budou moct čerpat až 7500 liber na pořízení nízkoemisních vozidel.
Ve své strategii vláda plánuje podporu výzkumu, vývoje a demonstrace propojených a autonomních vozidel, do kterých bude investováno 250 milionů liber.
Ve strategii vláda rovněž počítá s ukončením prodeje nových osobních vozidel a dodávek se spalovacími a vznětovými motory do roku 2040.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to naturalflow's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/vizpix/">naturalflow</a> @flickr

Energetika v zahraničí

Britská vláda představila svou strategii čistého růstu

Veškeré poznatky, které jsme získali jak během vývoje elektricky poháněného SportStar EPOS letounu, tak od potenciálních provozovatelů přímo na EXPO, využijeme pro další vývoj v tomto segmentu, říká marketingový ředitel společnosti Evektor Martin Růžička.
České strojírenství dodává jak jednotlivé díly, vyrábí a vyvíjí letadla. Mezi špičky patří ve vývoji a výrobě leteckých motorů. Je také velmi úspěšné v produkci menších letadel. V devadesátých letech vyvezl český výrobce 1300 malých dvoumístných letounů EuroStar a SportStar. Leteckým průmyslem se na českém trhu zabývají desítky firem.
Česko je také uznávanou kapacitou ve výrobě letadel typu ultralight. Do USA bylo například dodáno přes 200 letadel typu Sport Cruiser z dílny úspěšného výrobce z Kunovic. Na EXPO se představil elektricky poháněný letoun SportStar EPOS společnosti Evektor. Stroj se stal ústředním motivem české expozice na EXPO. V prostoru české expozice byl představen v atraktivní „letové“ podobě. Návštěvníci si jej mohli prohlédnout ze země i z vyvýšeného patra české expozice.
„Využití elektrické energie pro pohon letadel za účelem jejich ekologického provozu, snižování emisí a provozních nákladů je v letectví velmi aktuálním tématem,“ říká marketingový ředitel společnosti Evektor Martin Růžička. Jeho společnost představila na výstavě EXPO 2017 v Astaně svůj elektricky poháněný letoun SportStar EPOS. Jde o dvoumístný lehký sportovní letoun poháněný elektromotorem Rotex Electric RE BB 90-5 o výkonu 75 kW (100 koní) a třílistou kompozitovou vrtulí.
Výkon motoru je řízen prostřednictvím elektronické řídicí jednotky, která zajišťuje optimální využití energie uložené v bateriových kontejnerech. Prezentace lehkého sportovního letounu Sport Star EPOS dokonale zapadá do tematického zaměření výstavy “Energie budoucnosti”. Společnost Evektor patří k předním světovým leteckým výrobcům, kteří se touto problematikou v současné době zabývají.
<blockquote>
„V současné době není ve světě sériově vyráběn žádný elektricky poháněný letoun. Je potřeba provést změny v letecké legislativě, které spolu s rychlým vývojem moderních technologií v oblasti elektrických pohonů umožní provoz těchto letounů u zákazníků,“ upozorňuje Růžička.
</blockquote>
Poptávka po SportStaru EPOS pochází jak od soukromých provozovatelů letounů, kteří mají zájem o moderní technologie, tak zejména ze strany leteckých škol, kterým SportStar EPOS umožní výrazné snížení provozních nákladů, zjednoduší údržbu letounu, sníží hlučnost a tím usnadní plnění zpřísňujících se hlukových limitů v obydlených oblastech a výrazné snížení produkovaných emisí.
„Účast na EXPO Astana nám přinesla velké množství kontaktů od zájemců o provoz elektricky poháněného sportovního letounu. Samotný letounu SportStar EPOS je vývojovým projektem představujícím koncept toho, jak bude budoucí technologie využití elektrických pohonných jednotek v těchto letounech vypadat. Není určený k sériové výrobě, a z tohoto důvodu nepřinesla jeho účast na EXPO konkrétní zakázky či objednávky. Veškeré poznatky získané jak během vývoje tohoto letounu, tak od potenciálních provozovatelů využijeme pro další vývoj v tomto segmentu,“ říká Růžička

Společnosti

EXPO2017: Česko potvrdilo pozici velmoce v malých letadlech

Česká účast na mezinárodní specializovaně výstavě EXPO ASTANA 2017, která se zaměřila na budoucnost energetiky, přinesla dvojí úžitek. Češi se jednak neztratili na přehlídce 115 zemí a 22 organizací v oboru, který hledá nové trendy a příležitosti pro příští léta, a za druhé předvedli nápaditou expozici, která přitáhla více než 500 000 návštěvníků. Toto číslo, které dokládá, že se českým směrem vydal každý osmý host EXPO, zdaleka překonalo očekávání týmu kolem komisaře Jana Krse.
„Česká účast v Astaně si připsala hmatatelný úspěch v podobě bronzové sošky v nominaci Pojetí tématu výstavy Energie budoucnosti, a to v kategorii pavilonu do 400 metrů čtverečních,“ zdůraznil ředitel českého pavilonu na EXPO Astana Bohumil Bochňák. Bronz připadl Čechům za koncept pavilonu s mottem Důmyslnost řešení. Zlato v této kategorii získalo Finsko, stříbrnou medaili má Singapur.
<blockquote>
„Český pavilon stál především na technologiích, které Češi běžně uplatňují doma i v zahraničí,“ doplnil Jan Krs, komisař české účasti na EXPO.
</blockquote>
Tříměsíční pobyt české expozice a zároveň historicky první českou účast na mezinárodním specializovaném EXPO zajistilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Praktický dopad pobytu v kazašském hlavním městě přináší uzavřené a rozjednané zakázky pro české vývozce a posílení české technologické image v řadách světové energetické elity.
„Českou účastí na EXPO jsme zabodovali na 150 procent. Česko se specializovaného EXPO účastní poprvé, neměli jsme proto zkušenost, takže jsme byli co do očekávání minimalističtí. Laťku jsme vytáhli hodně vysoko &#8211; ocenění nápadu pavilonu, obrovská návštěvnost, také úspěšné představení českých podniků,“ zhodnotil akci komisař Jan Krs.
<img class="aligncenter wp-image-43580 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/zájem-vrcholí-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />
Což podtvrzuje, že Češi mají světu co nabídnout. „Zaujali jsme nejen naším technologickým potenciálem, ale pomohli zároveň ke konkrétním výsledkům v podobě uzavřených a rozjednaných kontraktů,“ doplnil koordinátor podnikatelského programu František Masopust.
<h2>Energetická světová špička na jedné adrese</h2>
Češi mají v energetice dobrý zvuk, a v Kazachstánu tuto pověst podtvrdili. Kromě konferencí a prezentací firem v českém pavilonu se zapojili do expertních diskuzí. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba vystoupil na klíčovém Eurasijském energetickém fóru KAZENERGY, které na závěr EXPO shrnulo směřování budoucího energetického vývoje. Koliba představil stav tuzemské energetiky, přiblížil představy o „zelené“ ekonomice a využití bezemisních zdrojů.
<blockquote>
„Podle prognózy Harvardské univerzity může nárůst celosvětové spotřeby energie dosáhnout 30 až 50 procent v průběhu následujících 25 let. V mnoha zemích povede navyšování kapacit k růstu cen elektřiny a negativně se odrazí na ekologii,“ uvedl Koliba.
</blockquote>
Prvním krokem v řešení problematiky emisí oxidu uhličitého do atmosféry by proto mělo být zvyšování efektivity existujících tradičních systémů. Energetická efektivita se tak stává investicí do budoucnosti.
<h2>Kazaši chtějí české technologie</h2>
České technologie zabodovali u Kazašské vlády. Ta si pro budoucí rozvoj země vybrala dvě české technologie představené na EXPO. Konkrétně jde o technologii termického zpracování odpadů od společnosti Hedviga Group a elektrobus od Škody Electric. První z nich má referenci v Londýně, je považována za revoluční a v Kazachstánu zaujala organizátory a ministerstvo energetiky. Jeho delegace už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína.
Elekrobusy Škody Electric jsou zajímavé pro Kazachy zase tím, že Astana stojí na píscích a obtížně by se zde budovalo metro. V plánech vedení hlavního města je výstavba nadzemního metra se stanicemi, které jsou od sebe velmi vzdálené. Spojení mezi nimi by mohli zajišťovat právě elektrobusy.
Velkou příležitostí pro české firmy v  Kazachstánu je také modernizace tamních uhelných elektráren. Škoda Praha, která na EXPO prezentovala svoji referenční zakázku – uhelnou elektrárnu bez komínu Ledvice, byla proto přizvána k jednání ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka s kazašskými partnery. Češi uspěli i ve vodní energetice v regionu. Hned zkraje výstavy podepsal dohodu s kyrgyzským partnerem český výrobce vodních turbín společnost Mavel z Benešova. Jde o kontrakt na dodávky ve výši až dvou milionů EUR.
<h2>Letadlo, turbína, elektrárna</h2>
Dominatou českého pavilonu bylo letadlo na elektrický pohon společnosti Evektor, dalšími exponáty se staly funkční trubína pro malé vodní elektrárny z Mavelu, model modernizované uhelné elektrárny Ledvice společnosti Škoda Praha, fotostěna největší české převodovky ve světě od společnosti Wikov nebo, elektrokolo SilverGo značky AGOGS a další. Plzeňské vědecké centrum Techmania představilo experimentální stanici pro zvídavé. Ta prostřednictvím interaktivní expozice zajistila program pro malé návštěvníky, u kterého se bavili i rodiče.
Do Kazachstánu odjelo z Česka 15 kamionů, 5000 kilometrů dlouhá cesta cesta jim zabrala tři týdny. Další tři týdny se čekalo na jejich odbavení na kazašské celnici. Plocha české expozice sice představovala necelých 400 metrů čtverečních. Díky tří patrové kontrukci se z ní však vytěžil maximum – 470 metrů čtverečních pro výstavní prostor a dalších 300 pro konferenční a restaurační část. Pro českou restauraci Český les, která sloužila místem pro neformální setkání a zvala příchozí na tradiční českou kuchyni, bylo dovezeno 450 třicetilitrových sudů piva Budvar. Vypilo se do poslední kapky, v poslední den výstavy dokonce pivo došlo.
<h2>V hledáčku politické reprezentace</h2>
První limuzína, která projela branami EXPO, patřila českému prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten se zúčastnil slavnostního zahájení výstavy a oficiálně spustil českou technologickou přehlídku. Šéf rezortu průmyslu a obchodu, ministr Jiří Havlíček, navštívil EXPO davkrát, v polovině čevence a v půli srpna. Do kazašské metropole vedl pokaždé podnikatelské mise, diskutoval o vzájemných hospodářských vztazích na byznys forech.
Na bilaterálních jednáních jednal se zástupci zahraničních delegací a se členy kazašské vlády o možnostech zapojení českých technologií do modernizace průmyslu a energetiky v zemi, která se hodně zajímá o inovace. Při druhé návštěvě přivítal Havlíček v českém pavilonu rovněž Alexandra Vysokinského, vicegubernátora ruské Svedlovské oblasti, která je pro Česko významným obchodním partnerem. Na český den na EXPO v půli července přicestoval předseda Senátu Milan Štěch, do domácího pavilonu dále zavítal ministr justice Robert Pelikán, náměstek ministra zahraničí Miloslav Stašek, či předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník a další.
Protokol přijetí zahraničních hostů vypovídá pro změnu o návštěvě ministra průmyslu a investic Velké Británie Grega Handse, vicepremiéra ruské vlády Arkadije Dvorkoviče, náměstků ministra průmyslu a obchodu Ruska Georgije Kalamanova a Alexandra Morozova. Nechyběly ani delegace ministerstva národního hospodářství a rozvoje Maďarska, ministerstva životního prostředí Polska a nespočtu národních oficiálních reprezentací, které denně proplouvaly českým pavilonem.
<h2>Rekordní „malé“ EXPO</h2>
Den před uzavřením bran EXPO prohlásilo vedení Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE)
specializované EXPO v Astaně, tzv. „malé“ EXPO, za dosud největší jak počtem zúčastněných zemí a mezinárodních organizací, tak počtem doprovodných akcí. Za tři měsíce se uskutečnilo na výstavišti přes 3500 kulturních a odborných akcí a konferencí. Branami výstaviště prošly téměř čtyři miliony návštěvníků.
V průběhu akce ji navštívilo 40 hlav států z celého světa, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, spolu s nimi devět nejvyšších představitelů mezinárodních organizací a 75 ministrů a státních tajemníků z více než 50 zemí.

EXPO2017: Bronzoví Češi zaujali odborníky i veřejnost

Přehlídka EXPO 2017 na téma „Energie budoucnosti“ začala v Astaně 10. června a skončila v neděli 10. září. Představilo se na ní 115 zemí a 22 mezinárodních organizací. Českou účast zajišťovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Generálním dodavatelem pavilonu byla firma ARTEO CZ s.r.o. 
<blockquote>
„Ukázalo se, že ve srovnání s ostatními pavilony, které byly mnohdy velice efektní, ale nepřinášely žádná sdělení nebo to sdělení nebylo jasné, bylo představení konkrétních řešení v našem pavilonu daleko vhodnější,“ uvedl jeden z autorů expozice, profesor Jan Němeček. 
</blockquote>
Celkový počet návštěvníků národního pavilonu přesáhl počet 500 tisíc, celková návštěvnost EXPO byla 3 997 545 lidí. Do české expozice tak zavítal zhruba každý osmý návštěvník. Půlmiliontým návštěvníkem Českého národního pavilonu na EXPO 2017 se stala Dina Mukuševová z Astany.
„Byla jsem v Praze a strašně se mi tam líbilo, hlavně památníky a jídlo, kterého u vás dávají skutečně veliké porce. Na vaší expozici mne zaujalo nejvíce létající kolo a letadlo na elektrický pohon,“ uvedla Dina. Ze zahraničních představitelů přišli předseda Senátu Kazachstánu Kassym-Tokayev a vicepremiér Ruské federace a poradce prezidenta Putina Arkadij Dvorkovič.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43575" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Obecná-768x1024.jpg" alt="" width="768" height="1024" />
Dalšími příchozími byly dvě desítky ministrů, několik guvernérů, arabských šejků, vatikánský kardinál Peter Turkson a bezpočet náměstků ministrů, starostů měst i hejtmanů.
Restaurace „Český les“ pohostila více než 20 tisíc zákazníků, kteří vypili na 24 tisíc půllitrových piv Budějovického Budvaru, snědli dva tisíce porcí svíčkové na smetaně, dva tisíce porcí sma- ženého sýra či 1,5 tisíce porcí pečené kachny.
Největším hitem celého EXPO 2017 se stal klasický český guláš z koniny podle starodávných českých receptur, jeho výdej překročil počet pět tisíc porcí.

EXPO 2017 v číslech

Český pavilon na mezinárodní specializované výstavě EXPO v kazašské Astaně získal třetí příčku za to, jak pojal téma akce: „Energie budoucnosti“. Zlato v této kategorii získalo Finsko, stříbrnou medaili má Singapur. Přehlídka Expo 2017 začala v Astaně 10. června a končí v neděli 10. září, účastní se 115 zemí a 22 mezinárodních organizací. Českou účast zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade.
„Česká účast na EXPO 2017 ASTANA si připsala úspěch v podobě bronzové sošky v nominaci Pojetí tématu výstavy „Energie budoucnosti“ v kategorii pavilonu do 400 metrů čtverečních,“ sdělil ředitel českého pavilonu na EXPO Astana Bohumil Bochňák.
Bronzovou sošku si Češi odvážejí za koncepci národního pavilonu s mottem Důmyslnost řešení. Ocenění byla udělena na sobotním slavnostním ceremoniálu, který je tradičním galavečerem po dni Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE) na EXPO. Jeho historie se píše od roku 1851, tedy od první světové výstavy v Londýně
Národní expozice se soutěžily ve třech kategoriích, a to podle plochy pavilonu (nad 700 metrů čtverečních), (od 400 do 700 a do 400 metrů čtverečních). Ceny se dávaly všem stejně za nominace Design expozice a Pojetí tématu výstavy.
Bronz pro českou expozici se podařilo vybojovat ve světové konkurenci, která na výstavě prezentovala své energetické špičky a jejich technologická řešení pro obnovitelnou a bezemisní energetiku.
<blockquote>
„Český pavilon stál především na technologiích, které Češi běžně uplatňují doma i v zahraničí,“ popsal Jan Krs, komisař české účasti na EXPO. Podle něj stojí úspěch pavilonu právě na možnosti, že se exponáty dají využít v praxi. „V pavilonu máme funkční turbínu pro malé vodní elektrárny od firmy Mavel z Benešova,“ doplnil František Masopust, koordinátor podnikatelského programu na EXPO. 
</blockquote>
Češi zabodovali v průběhu výstavy také u návštěvníků a kazašské vlády. Návštěvnost pavilonu překročila hranici 500 000 příchozích, což znamená, že českým směrem se vydal každý osmý host EXPO. Kazašská vláda si zase vybrala dvě české technologie.
„Českou účastí na EXPO jsme zabodovali na 150 procent. Česko se specializovaného EXPO účastní poprvé, neměli jsme proto zkušenost, takže jsme byli co do očekávání minimalističtí. Laťku jsme vytáhli hodně vysoko – ocenění nápadu pavilonu, obrovská návštěvnost i lobování zájmu českých podniků,“ zhodnotil akci komisař Jan Krs.
Velmi důležité bylo, aby se české firmy prosadily pro mezi světovou energetickou elitou. „Zaujali jsme nejen naším technologickým potenciálem, ale pomohli zároveň ke konkrétním výsledkům v podobě uzavřených a rozjednaných kontraktů,“ doplnil koordinátor Masopust.
<img class="aligncenter size-large wp-image-43567" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/1-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />
Den před uzavřením bran EXPO prohlásilo vedení Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE) specializované EXPO v Astaně za dosud největší jak počtem zúčastněných zemí a mezinárodních organizací, tak počtem doprovodných akcí. Za tři měsíce se uskutečnilo na výstavišti přes 3500 kulturních a odborných akcí a konferencí.
Branami výstaviště prošly do sobotního večera téměř čtyři miliony návštěvníků. V a v průběhu akce ji navštívilo 40 hlav států z celého světa, devět nejvyšších představitelů mezinárodních organizací a 75 ministrů a státních tajemníků z více než 50 zemí.
<h2>Naplnění českého technologického potenciálu na EXPO se stalo realitou</h2>
Kazašská vláda si vybrala pro další rozvoj země dvě české technologie představené na EXPO. Konkrétně jde o technologii termického zpracování odpadů od společnosti Hedviga Group a elektrobus od firmy Škoda Electric. První zmíněná technologie má podle referenci v Londýně, je považována za revoluční a zaujala tamní organizátory a ministerstvo energetiky. Jeho delegace už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína.
Elekrobusy Škody Electric jsou zase zajímavě pro Kazachy tím, že Astana stojí na píscích a obtížně by se zde budovalo metro. V plánech vedení hlavního města je výstavba nadzemního metra se stanicemi, které jsou od sebe velmi vzdálené.
<h2>Tahouni nominací a kategorií vyhlášení cen BEI</h2>
V kategorii C tedy pavilony do 400 metrů čtverečních soutěžilo zhruba 60 pavilonů. Slováci zabodovali v Designu expozice a získali stříbrnou medaili. Zlato za Design získalo v této získalo Polsko, bronzová soška připadla Lotyšsku.
V kategorii A, kde byly hodnoceny pavilony s plochou přes 700 m2, si za Design expozice odnesla zlato Ruské federace. V Pojetí tématu výstavy první příčku obsadilo Německo. Kategorie B mezi pavilony od 400 a 700 metrů čtverečních, získal v designu zlato Katar. Za V Pojetí tématu výstavy vyhrálo zlato Švýcarsko.

EXPO2017: Češi si odváží bronz za pojetí pavilonu na EXPO ASTANA

Bavorské a rakouské průmyslové asociace se staví proti avizovanému rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny. Argumentují ohrožením bezpečnosti dodávek a výrazným nárůstem cen elektrické energie, což poškodí průmyslové podniky v Bavorsku a Rakousku.
Na konci minulého týdne avizoval <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecky-sitovy-regulator-zada-zmenu-spolecne-obchodni-zony-rakouskem/">německý regulační úřad pro síťová odvětví</a>, že vyzývá provozovatele přenosových soustav v Německu, aby připravili pravidla pro alokaci přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. Do rozdělení společné obchodní zóny je možné elektřinu obchodovat bez ohledu na přeshraniční přenosové kapacity.
Zatímco ze strany Polska a České republiky je rozdělení zóny výrazně pozitivní zpráva, pro Rakousko a Bavorsko je situace opačná, jelikož obě země čerpaly výhod levné elektrické energie produkované zejména na severu země. Před zavedením mechanismu alokace kapacit již varovala ve <a href="https://www.wko.at/Content.Node/iv/presse/wkoe_presse/presseaussendungen/pwk_795_16_Wirtschaft-in-Oesterreich-und-Bayern-fordert-E.html">společném prohlášení</a> Rakouská hospodářská komora (WHÖ) a Bavorská průmyslová a obchodní komora (BIHK).
<blockquote>
&#8222;Společný trh s elektřinou je předpokladem pro celoevropskou energetickou transformaci při současném zachování bezpečných dodávek elektřiny a konkurenčních cen. Vývoj k trvale udržitelnému energetickému systému by neměl znamenat návrat k řešení energetické politiky na národní úrovni.&#8220; 
Christoph Leitl, prezident WHÖ 
</blockquote>
Specifická je v tomto ohledu zejména situace v Bavorsku, které v případě naplnění současných plánů bude v letech 2021 a 2022 čelit odstavení zbývajících jaderných reaktorů. Současně se v <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/10h-jak-zabranit-vystavbe-vetrnych-elektraren/">Bavorsku brání výstavbě nových větrných elektráren</a> a budou muset hledat způsob, jak chybějící výkon nahradit. Podle současného stavu výstavby přenosového vedení není pravděpodobné, že bude <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/suedlink/">hotové potřebné severojižní propojení.</a>
<img class="aligncenter size-full wp-image-28622" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Onshore-vetrny-park-725x483.jpg" alt="rp_Onshore-vetrny-park-725x483.jpg" width="725" height="483" />
<blockquote>
&#8222;Plány na zavedení alokačního mechanismu ohrožují bezpečnost dodávek v Bavorsku a povedou ke zvýšení cen elektrické energie, čímž bude poškozen německý průmysl.&#8220; 
Eberhard Sasse, prezident BIHK
</blockquote>
Zvýšení cen elektrické energie pocítí zejména rakouské domácnosti a průmysl. Odhaduje se totiž, že náklady na elektřinu by jim mohly vzrůst až o 300 mil. EUR ročně.
Rozdělení společné zóny je pozitivní nejen pro <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/eru-podporil-rozdeleni-kontroverzni-nemecko-rakouske-obchodni-zony/">provozovatele přenosových soustav v Polsku a České republice</a>, ale i pro výrobce elektřiny v klasických elektrárnách v regionu, kterým pomohou vyšší velkoobchodní ceny elektrické energie k ziskům.
Naopak spotřebitelé v Německu budou stále pod vyšším tlakem. Po nedávném oznámení zvýšení poplatku <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemci-si-priplati-tennet-zvysi-poplatky-za-prenos-elektriny-o-80/">za přenos elektrické energie u provozovatele TenneT až o 80 %</a> se do cen elektřiny promítne i vyšší cena silové elektřiny. Jen díky klesajícím cenám silové <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecky-poplatek-na-oze-opet-vzroste-spotrebitel-si-ale-stezovat-nebude/">elektřiny se ceny za elektřinu konečným spotřebitelům nezvyšovaly</a> a držely se v posledních letech na stabilní úrovni i přes nárůst poplatku na podporu OZE.