<a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/energy-storage/new-carbon-capture-project-launches-in-alberta-canada/?fbclid=IwAR1GHy4mTGit6IPVDlXIwJgscWkDjilRk9QJqXZJpJnUN8DBxt2jPw6KQxk">Rafinérie a továrna na hnojiva se připojily na Alberta Carbon Trunk Line</a>. Staly se tak 20. a 21. velkoobjemovým zařízením na zachycování a skladování oxidu uhličitého na světě. Celkově obě továrny mají potenciál v zachytávání a skladování v objemu 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
Systém zachycování, využití a skladování oxidu uhličitého od <a href="https://actl.ca/actl-project/about-actl/">Alberta Carbon Trunk Line</a> byl označen jako plně funkční. Zachytává a ukládá oxid uhličitý z rafinérie North West Redwater Partnership Sturgeon a továrny na hnojiva Nutrien Redwater.
<figure id="attachment_84652" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-84652 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-512x171.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-512x171.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-768x256.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-1024x342.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-725x242.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-800x267.png 800w" alt="" width="512" height="171" /><figcaption class="wp-caption-text">Alberta Carbon Trunk Line. Zdroj: <a href="https://actl.ca/actl-project/about-actl/">ACTL</a></figcaption></figure>
Obě továrny mají společnou kapacitu zachycování a skládování (<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">CCS – Carbon Capture and Storage</a>) téměř 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
<blockquote>„Vítáme tento významný mezník nasazení CCS. Je také vzrušující vidět další vlnu projektů CCS, která začíná, když přecházíme k dekarbonizaci průmyslových oblastí prostřednictvím středisek a uskupení CCS. Celosvětově existuje 51 velkých zařízení – 21 v provozu, 2 ve výstavbě a 28 v různých fázích vývoje s celkovou odhadovanou kapacitou 100 milionů tun oxidu uhličitého ročně,“ uvedl Brad Page, generální ředitel společnosti Global CCS Institute.</blockquote>
ACTL je 240 km dlouhý plynovod, který přepravuje oxid uhličitý do vytěžených ropných polí pro bezpěčné a trvalé geologické skladování pomocí druhotné těžby ropy (EOR – Enhanced Oil Recovery). Plynovod je vlastněn a provozován společností Wolf Midstream. Enhance Energy bude vlastníkem a provozovatelem části využívající a skladující oxid uhličitý. Polynovod je schopen přepravovat až 14,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
V současné době přepravuje plynovod přibližně 1,6 milionů tun oxidu uhličitého orčně. Kapacita plynovodu naznačuje, že jiná průmyslová zařízení mohou zachytit svůj oxid uhličitý a využít síť ACTL, čímž se sníží riziko a náklady. Při plné kapacitě by se mohl ACTL stát největším systémem zachycoání a ukládání oxidu uhličitého na světě.
<blockquote>„To je teprve začátek. Budoucnost energetiky a nízkouhlíkové ekonomiky závisí na klíčové infrastruktuře, jako je ACTL. Používáme oxid uhličitý. Trvale udržujeme oxid uhličitý mimo životní prostředí a zároveň produkujeme nízkouhlíkovou energii. Nejenže oživujeme naše energetické hospodářství v době, kdy je to nejvíce potřeba, ale hrajeme klíčovou roli při prosazování udržitelného řešení globálních energetických požadavků,“ řekl Jeff Pearson, obchodní ředitel společnosti Wolf Midstream.</blockquote>
Očekává se, že do roku 2050 bude podle Mezinárodní energetické agentury zapotřebí přibližně 2000 zařízení, aby byly splněny cíle udržitelného rozvoje související s klimatem a energetikou.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.globalccsinstitute.com/">Global CCS Institute</a>

Emise CO2

V kanadské Albertě zahájili nový projekt na zachycování a ukládání CO2

Instalace technologie pro zachytávání a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) založené na metodě aminové vypírky ve stávajících uhelných elektrárnách by u řady z nich zhoršila situaci s nedostatkem vody. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/050720-coal-fired-plants-could-see-water-shortages-if-they-add-carbon-capture-technology-study?fbclid=iwar1j7hvlvs2fkvp5crvhnx8somaiwyvfjojmga3m4oipxxy_1e4xbpzpdqu" target="_blank" rel="noopener">Upozornila na to nová studie výzkumníků z University of California</a>, která modelovala dopady využití této technologie na téměř 1 100 uhelných elektrárnách s instalovaným výkonem nad 100 MW uvedených do provozu po roce 2000.
Vědci uvedli, že uhelné kondenzační elektrárny již nyní využívají velké množství chladicí vody a řada z nich čelí v určitých částech roku jejímu nedostatku. Z uvažovaných uhelných elektráren zahrnutých ve studii se 43 % nachází v regionech, které čelí nedostatku vody alespoň jeden měsíc v roce a více než 30 % z nich je v regionech, kde nedostatek vody trvá pět a více měsíců.
Pokud by tyto zdroje byly osazeny technologií pro zachytávání CO2, která je v současné době nejrozšířenější a nejdostupnější, tedy technologií založenou na metodě aminové vypírky, došlo by u řady z nich k dalšímu zhoršení situace.
<figure id="attachment_83662" class="wp-caption aligncenter" style="width: 702px;"><img class="size-full wp-image-83662" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000.jpg" sizes="(max-width: 702px) 100vw, 702px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000.jpg 702w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000-512x430.jpg 512w" alt="Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, které by byly doplněny technologií pro zachytávání CO2 založených na metode aminové vypírky. Zdroj: University of California " width="702" height="590" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, ve kterých by byla instalována technologie pro zachytávání CO2 založená na metodě aminové vypírky. Zdroj: University of California</figcaption></figure>
Vědci uvedli, že technologie CCS založená na metodě aminové vypírky zvyšuje spotřebu vody v uhelné elektrárně dvěma způsoby. Tím prvním je zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie v důsledku využívání této technologie, které vede k potřebnému navýšení výroby elektřiny, a tedy vyšší spotřebě vody. Tím druhým je navýšení spotřeby vody v důsledku jejího využití v samotném procesu zachytávání emisí CO2.
Vědci dále upozornili, že kromě nejrozšířenější technologie založené na metodě aminové vypírky, existují i nové technologie, které by měly mít nižší energetické nároky a vést k nižší dodatečné spotřebě vody.
<blockquote>„Naše výsledky umožňují podrobnější pochopení problematiky spotřeby vody v uhelných elektrárnách s a bez technologie pro zachytávání uhlíku. Obě možnosti musí být pečlivě prozkoumány, přičemž volba technologie CCS je velmi důležitá. Věříme, že tato práce bude sloužit jako manuál pro politické činitele při rozšiřování implementace CCS ve světě,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-zduraznila-klicovou-roli-technologii-zachytavani-co2-pri-prechodu-k-cistsi-energetice" target="_blank" rel="noopener">Klíčovou roli technologií pro zachytávání CO2 při přechodu k čistší energetice zdůraznila nedávno například Mezinárodní energetická agentura (IEA).</a> Podle jejího ředitele Fatiha Birola je při zvážení rozsahu energetických a klimatických výzev důležitost zachytávání uhlíku nevyhnutelná.

Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zdůraznila v návaznosti na středeční workshop zaměřený na využití technologií pro zachytávání a využívání či ukládání emisí CO2 (CCUS) důležitost této technologie pro plánovaný přechod k čistším energetickým systémům. Výstupy z workshopu budou využity při tvorbě nové verze publikace Energy Technology Perspectives, která má vyjít v polovině roku. 
Středečního workshopu se <a href="https://www.iea.org/news/iea-workshop-highlights-crucial-role-of-carbon-capture-technologies-for-clean-energy-transitions" target="_blank" rel="noopener">podle zveřejněné tiskové zprávy</a> zúčastnilo více než 80 expertů z celého světa. Prezentace a diskuze se soustředily na potenciál technologií CCUS (Carbon Capture, Utilisation and Storage) při podpoře přechodu k uhlíkově neutrálním energetickým systémům. Konkrétně potom na hodnotu sdílené přepravní a skladovací infrastruktury pro CO2, důležitost technologií CCUS pro obtížně snižitelné emise a roli odstranění uhlíkových emisí při energetickém přechodu.
<blockquote>„Když zvážíme rozsah energetických a klimatických výzev, je důležitost zachytávání uhlíku nevyhnutelná,“ řekl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, který zahajoval workshop.</blockquote>
Birol dodal, že technologie CCUS mohou mít klíčový přínos pro transformaci energetických systémů a že středeční workshop poskytl cennou příležitost pro zhodnocení pokroku a pro nalezení způsobů, jak mohou být v následující dekádě vystaveny pro technologie CCUS pevné základy.
Výstupy z workshopu budou využity při tvorbě nové verze publikace Energy Technology Perspectives (ETP), která má vyjít v polovině letošního roku.
<blockquote>„Edice ETP pro rok 2020 se kromě jiných technologií speciálně zaměří na široký potenciál CCUS při podpoře dlouhodobého přechodu k čistšímu a odolnějšímu energetickému sektoru s nulovými (net-zero) emisemi. Identifikuje průmyslová odvětví, ve kterých jsou technologie CCUS klíčové pro nákladově efektivní snižování emisí, a způsoby, jakými může snížení emisí pomocí aplikace CCUS v jednom odvětví pomoci snížit emise v dalších odvětvích,“ dodala IEA v tiskové zprávě.</blockquote>

IEA zdůraznila klíčovou roli technologií pro zachytávání CO2 při přechodu k čistší energetice

V rámci snah o snižování emisí skleníkových plynů je kromě rozvoje obnovitelných zdrojů rovněž věnována čím dál větší pozornost možnostem zachytávání oxidu uhličitého ze spalin či přímo ze vzduchu. <a href="http://news.mit.edu/2019/mit-engineers-develop-new-way-remove-carbon-dioxide-air-1025" target="_blank" rel="noopener">Vědci z amerického MIT nyní představili novou metodu</a>, která dle jejich slov dokáže účinně pracovat s v podstatě libovolnou koncentrací plynu, a to i na úrovni koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.
Většina postupů pro zachytávání oxidu uhličitého podle autorů nové metody vyžaduje na vstupu oxid uhličitý o vyšší koncentraci, jako například ve spalinách elektráren spalujících fosilní paliva. Přestože již existují technologie schopné pracovat i s nižšími koncentracemi CO2, nová metoda je podle vědců výrazně méně energeticky náročná a zároveň levnější.
Nové zařízení je v podstatě „velká baterie“, která svými elektrodami dokáže absorbovat molekuly oxidu uhličitého z plynu, který jí prochází a po nasycení elektrod dokáže oxid uhličitý následně uvolnit. Zařízení se tak podobně jako baterie nabíjí z proudících spalin či vzduchu a následně se vybíjí vypouštěním koncentrovaného CO2.
<iframe title="vimeo-player" src="https://player.vimeo.com/video/368583616" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Při „nabíjení“ zařízení dochází k elektrochemické reakci na povrchu každé z elektrod, které jsou pokryté polyantrachinonem v podobě uhlíkových nanotrubiček. Technologie nevyžaduje vysoké teploty a tlaky a dokáže pracovat za pokojové teploty a  atmosférického tlaku.
<blockquote>„Největší výhodou této technologie oproti většině ostatních technologií pro zachytávání nebo absorbování uhlíku je binární povaha afinity adsorbentu k oxidu uhličitému,“ vysvětluje Sahag Voskian, vědecký pracovník MIT, který metodu vyvíjel v rámci svého doktorského studia.</blockquote>
Elektrody tak oxid uhličitý přitahují velmi silně či zcela vůbec. Jiné technologie pro zachytávání CO2 běžně vyžadují následné chemické procesy či jsou energeticky velmi náročné.
<blockquote>„Tato binární afinita umožňuje zachycení oxidu uhličitého z jakékoli koncentrace, včetně 400 ppm, a umožňuje jeho uvolnění do jakéhokoli nosiče, včetně 100% CO2,“ dodává Voskian.</blockquote>
Zachycený oxid uhličitý může být následně uvolněn do plynu procházejícím elektrodami při vybíjení, a to například právě do oxidu uhličitého, který může být následně použit například pro sycení nápojů. Podobně může být zachycený oxid uhličitý uložen či využit jako vstupní surovina pro výrobu syntetických paliv.
Ve srovnání s jinými technologiemi pro zachytávání oxidu uhličitého je nová metoda podle Sahaga Voskiana energeticky relativně nenáročná, kdy na zachycení jedné tuny CO2 vyžaduje zhruba 1 GJ energie. Jiné technologie dle nej vyžadují od 1 do 10 GJ v závislosti na koncentraci vstupujícího CO2.
Zdroj úvodní fotografie: MIT

Vědci z amerického MIT vyvinuli novou metodu pro zachytávání CO2 ze vzduchu

Britská průmyslová zóna Humber by měla jako první svého druhu projít přeměnou a stát se do roku 2040 uhlíkově neutrální průmyslovou zónou ve Spojeném království. Aliance společností National Grid, Drax a norské státní energetické společnosti Equinor spouští kampaň Zero Carbon Humber, jejímž výsledkem má být snížení uhlíkové stopy nejznečištěnější průmyslové zóny Británie. Celý projekt má stát několik miliard liber.
Projekt <a href="https://www.zerocarbonhumber.co.uk">Zero Carbon Humber</a> má za cíl transformovat významnou průmyslovou zónu Británie na uhlíkově neutrální. Průmyslová zóna v estuáru (rozsáhlé ústí) řeky Humber je významným průmyslovým střediskem Spojeného království. Oblast zaměstnává přibližně 55 tisíc lidí a zdejší firmy ročně vyprodukují zboží a služby v celkové hodnotě blížící se 18 mld. liber (525 mld. Kč). Zóna je však zároveň největším emitentem průmyslových emisí ve Spojeném království s roční produkcí více než 10 mil. tun CO2.
<figure id="attachment_75762" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-75762 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-512x406.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-768x610.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-1024x813.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-725x575.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor-800x635.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/UK-industrial-zones-emissions.-Zdroj-Equinor.jpg 1280w" alt="" width="512" height="406" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší průmyslové zóny ve Spojeném království z pohledu množství vyprodukovaného CO2. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
Na projektu se podílí aliance společností <a href="https://www.nationalgrid.com/group/news/national-grid-ventures-drax-group-and-equinor-announce-new-zero-carbon-partnership">National Grid</a>, <a href="https://www.drax.com/press_release/energy-companies-announce-new-zero-carbon-uk-partnership-ccus-hydrogen-beccs-humber-equinor-national-grid/">Drax</a> a <a href="https://www.equinor.com/en/where-we-are/united-kingdom/zero-carbon-humber-campaign-launch.html">Equinor</a>. Aby se průmyslová oblast mohla stát uhlíkově neutrální, bude třeba v průmyslovém měřítku nasadit technologii zachytávání a uskladňování CO2 (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccs">CCS</a> / <a href="https://oenergetice.cz/clanky/ccu">CCUS</a>, Carbon capture -usage- and storage). Dále by se měl výrazně uplatnit vodík, který má být získáván rozkladem zemního plynu. Vodík lze použít jak v průmyslu, tak i pro vytápění a v dopravě, aniž by docházelo k vypouštění emisí skleníkových plynů.
<figure id="attachment_75761" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75761" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-512x346.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-768x518.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-1024x691.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-725x489.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Hydrogen-production.-Zdroj-Zero-Carbon-Humber-800x540.jpg 800w" alt="" width="512" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaná produkce vodíku. Zdroj: Zero Carbon Humber</figcaption></figure>
<h1>Uhlíkově neutrální Británie</h1>
Vzhledem k ambicím Spojeného království <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-dansko-maji-byt-roku-2050-uhlikove-neutralni/">stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí</a> není překvapením, že podobné projety vznikají i na jiných místech. Například město Bristol chce dosáhnout nulových emisí do roku 2030. Bristol se jako první město ve Spojeném království stal v roce 2015 držitelem ocenění <a href="https://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/winning-cities/">European Green Capital</a> a pro dosažení nulových emisí plánuje <a href="https://www.businesscloud.co.uk/news/bristol-to-invest-1bn-in-carbon-neutral-smart-city-goal">miliardový</a> projekt. Ve stejném roce se pak chtějí stát uhlíkově neutrální také města Glasgow a Edinburgh.
„Je to obrovská příležitost jak urychlit růst čistého průmyslu v Humberu a zároveň podpořit významná průmyslová odvětví tak, aby se přizpůsobila budoucnosti. Pokud se nám zde v Humberu podaří dosáhnout cíle stát se uhlíkově neutrálním, staneme se skvělým příkladem nejen pro zbytek země, ale i pro zbytek světa.“ 
Lord Chris Haskins, předseda Humber Local Enterprise Partnership (<a href="https://www.humberlep.org/">LEP</a>)
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/7Y-QeLj6roE?feature=oembed" width="525" height="394" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>

Británie chystá první uhlíkově neutrální průmyslovou zónu

Ambiciózní norský CCS (carbon capture and storage) projekt, o kterém náš web již <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/norsko-dale-investuje-technologii-zachytavani-ukladani-co2-dovazet-by-se-mohl-cele-evropy/" target="_blank" rel="noopener">několikrát informoval</a>, je na cestě ke své realizaci. Na konferenci pořádané norskou vládou a Evropskou komisí v minulém týdnu uzavřelo několik velkých průmyslových hráčů předběžné dohody na dodávku zachyceného CO2 do úložišť norské ropné společnosti Equinor, která projekt zaštiťuje. Projekt Northern Lights podpořili například ArcelorMittal či výrobce cementu Heidelberg Cement.
Dle Equinoru, který kvůli projektu spojil síly s dalšími společnostmi specializujícími se na těžbu ropy, Shell a Total, jde o první přeshraniční projekt na ukládání uhlíku na světě. Na konferenci pak společnosti podepsaly memorandum o porozumění a státní gigant Equinor nyní doufá v úspěšnost projektu v komerčním měřítku.
Předchozí evropské CCS projekty totiž většinou ztroskotaly kvůli nemožnosti rozšířit technologie, zajistit financování nebo plně využít poskytnutých dotací. Projekt má prozatím zajištěnou podporu norského ministerstva energetiky – dle ministra Kjella Freiberga bude CCS důležitým odvětvím ekonomiky, které vytvoří i velké množství pracovních míst, prozatím ale uznal existenci finančních a právních bariér.
<h3>Technologie se prozatím nevyplatí</h3>
CCS není levnou technologií. Odhady z roku 2016 ukazují, že zachytit a uložit tunu emisí CO2 vyjde přibližně na 100 eur. Vzhledem k tomu, že cena povolenky v Evropském systému obchodování s povolenkami, který stanovuje cenu uhlíku v Evropě, je přibližně 25 eur za tunu, zachytávání se v současnosti ekonomicky zdaleka nevyplatí. K vytvoření úplného řetězce by byla zapotřebí alespoň jedna miliarda eur.
<figure id="attachment_75576" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="wp-image-75576 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-512x288.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/ccs_holandsko.jpg 1280w" alt="" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh fungování ukládání CO2 u nizozemského projektu. Zdroj: https://www.rotterdamccus.nl/en/</figcaption></figure>
<h3>Projekty se množí</h3>
Projekt<a href="https://ccsnorway.com/" target="_blank" rel="noopener"> Northern Lights</a> plánuje zachytávat CO2 rovnou u zdroje, u průmyslových zařízení, jako jsou právě například ocelárny a cementárny, u kterých je snižování emisí skleníkových plynů poměrně náročné. Následně by byl stlačený plyn lodí exportován do úložných lokalit a trvale uložen pod mořským dnem.
Ač technologie zatím není ekonomicky příliš výhodná, podobný projekt byl odstartován i v Nizozemsku. <a href="https://www.rotterdamccus.nl/en/" target="_blank" rel="noopener">Porthos</a>, rotterdamský projekt, který k přepravě plánuje využít potrubí, má za cíl uskladnit až 10 milionů tun emisí, tedy dvakrát víc, než má v současnosti za cíl Northern Lights. Emise CO2 plánuje zachytávat z velkého množství průmyslových areálů kolem nizozemského přístavu, a poté je ukládat do vyčerpaných úložišť zemního plynu. Porthos má ambice se postupem času propojit s Belgií a Německem.

Technologie

Největší přeshraniční projekt na zachycování a ukládání uhlíku se nadále rozvíjí

Těžební plošiny v Severním moři by po ukončení konvenční těžby ropy a zemního plynu mohly najít nové uplatnění. <a href="https://www.sciencedaily.com/releases/2019/08/190808100348.htm" target="_blank" rel="noopener">Podle výzkumu vědců z Edinburské univerzity by místo nákladné demontáže bylo možné s menšími úpravami plošiny využít pro vtláčení a uskladňování oxidu uhličitého do hornin pod mořským dnem</a>.
Modernizace starých těžebních plošin na vtláčecí zařízení pro CO2 by podle vědců byla mnohonásobně levnější než jejich odstranění. Tato zařízení by mohla pod mořský povrch vtláčet jak CO2 vznikající při těžbě zemního plynu, tak CO2 z jiných zdrojů, například průmyslové výroby či výroby elektrické energie.
Vědci za pomoci počítačového modelu analyzovali data z ropného pole Beatrice ležícího zhruba 24 km severovýchodně od pobřeží Skotska. Modernizace těžebních plošin by podle studie stála desetinu toho, co jejich odstranění, které by mohlo vyjít na více než 260 milionů liber.
<blockquote>„Nákladné odstranění plošin je krátkozraké. Jejich opětovné využití pro skladování CO2 v horninách několik kilometrů pod mořským dnem je nejen levnější, ale také poskytne nákladově efektivní cestu ke snížení emisí Spojeného království, abychom dosáhli cíle nulových emisí v roce 2050,“ říká hlavní autor studie Jonathan Scafidi.</blockquote>
Podle vědců voda ve vytěžených ložiscích obsahuje stále velké množství zemního plynu. Ten by mohl být vytěžen a využit jako palivo či spálen na plošině k výrobě elektřiny. CO2 vznikající spalováním plynu by mohl být následně smíchán se slanou vodou z ložiska a bezpečně uložen několik kilometrů pod zemí.
<blockquote>„Naše studie jako první ukazuje, že těžba zemního plynu z mořské vody může být zkombinována se skladováním CO2 v Severním moři. Potenciální příjmy z prodloužení těžby zemního plynu v Severním moři by mohly v Británii nastartovat průmysl zachytávání a skladování oxidu uhličitého,“ říká Stuart Gilfillan, který studii koordinoval.</blockquote>

Ropné plošiny v Severním moři by podle vědců mohly v budoucnu pumpovat CO2 pod mořské dno

Skotská vláda se zavázala do roku 2045 úplně skoncovat s vypouštěním skleníkových plynů a již do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Reaguje tak na výsledky Nezávislé Komise pro klimatickou změnu (CCC), dle které by <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">celé Spojené království mohlo mít do roku 2050 nulové emise skleníkových plynů</a>. Dle skotské vlády jde v současnosti o „světově nejambicioznější plán“ a pro jeho dosažení je třeba zapojení celého Spojeného království.
Na počátku letošního května vydala Skotská vláda <a href="https://www.gov.scot/news/climate-change-action-1/">zprávu</a>, že chce rychleji naplnit své klimatické závazky. Dodatky k Zákonu o klimatické změně se Skotsko zavazuje mít do roku 2045 <a href="https://www.gov.scot/news/reaching-net-zero/">nulové emise</a> skleníkových plynů (net-zero) a do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Uhlíková neutralita přitom znamená, že se do ovzduší vypustí stejné množství emisí skleníkových plynů jako je z ovzduší odebráno (např. díky zalesňování, nebo technologiím <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/svycarske-zarizeni-zachytavani-co2-ze-vzduchu-vstoupilo-komercniho-provozu">zachytávání</a> a <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">uskladnění uhlíku</a>).
Závazek skotské vlády přichází jen krátkou dobu po vydání <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">zprávy</a> Nezávislé Komise pro klimatické změny (<a href="https://www.theccc.org.uk/">CCC</a>).
<figure id="attachment_71172" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71172" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC.png 550w" alt="Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK (CCC). Zdroj: CCC" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK. Zdroj: CCC</figcaption></figure>
<h1>Světově nejambicioznější cíle</h1>
Dosažení nulových emisí není jediný cíl skotské vlády. Do roku 2030 by měly emise klesnout o 70 % a do roku 2040 o 90 %. Dle vyjádření tamní vlády tak v současnosti jde o „světově nejambicióznější klimatické cíle“.
<blockquote>„Bylo mi jasné, že naše cíle musí být ambiciózní, důvěryhodné a odpovědné. Musíme přijmout přístup založený na důkazech a vyrovnat naše klimatické, hospodářské a sociální odpovědnosti. Emise skleníkových plynů jsme ve Skotsku již omezili na polovinu při současném růstu ekonomiky, takže víme, že to je možné.“ -Roseanna Cunninghamová, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí</blockquote>
<figure id="attachment_10489" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10489" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST.jpg 620w" alt="" width="512" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Skotsko nebude nejpozději roku 2045 vypouštět žádné emise skleníkových plynů.</figcaption></figure>
<h1>Zapojení Spojeného království je nezbytné</h1>
Skotsko ovšem nemůže dosáhnout nulových emisí do roku 2045 pouze skrze svoji politiku, což zmiňuje i samotná Komise (CCC). Roseanna Cunninghamová proto vyzvala ministryni Spojeného království, Claire Perryovou, aby okamžitě jednala a vydala právní předpisy, kterými by se celé Spojené království zavázalo nejpozději do roku 2050 skoncovat s produkcí skleníkových plynů.
Podle Cunninghamové by se měla vláda Spojeného království držet doporučení Klimatické komise a zaměřit se na tyto oblasti:
<ul>
<li>Zrychlit zavedení technologií CCS (zachytávání a ukládání uhlíku).</li>
<li>Zrychlit dekarbonizaci plynárenské sítě a zvážit změny v daních na jednotlivá paliva pro vytápění.</li>
<li>Přepracovat dopravní a daňové pobídky s cílem podpořit investice do průmyslu a podniků s nulovými emisemi a udržitelnou dopravou.</li>
<li>Zavázat se dodržovat budoucí emisní normy EU bez ohledu na postavení ve vztahu k EU.</li>
<li>Snížit DPH na zlepšení energetické účinnosti v domácnostech.</li>
<li>Zajistit pokračování stabilní podpory odvětví obnovitelných zdrojů energie.</li>
</ul>

Rychlé zprávy

Skotsko se zavazuje ke světově nejambicióznějšímu cíli - do roku 2045 dosáhnout nulových emisí

Projekty zachytávání uhlíku a jeho ukládání (CCS) se ve světě stále potýkají s technologickými a ekonomickými problémy. Spojené království, které bývá v Evropě často předkládáno za vzor dekarbonizace energetiky, své dřívější plány s CCS nakonec vždy zrušilo. Nově tamní vláda přichází s plánem na zachytávání, znovuvyužití a uložení CO2 (CCUS). Místo elektráren cílí především na chemický průmysl a plánuje do poloviny 20.let postavit funkční projekt.
Během následujícího desetiletí <a href="https://www.gov.uk/government/news/plan-to-enable-first-uk-carbon-capture-project-from-the-mid-2020s-announced-at-world-first-summit">plánuje</a> vláda Spojeného království spuštění prvního projektu zachytávání a ukládání uhlíku (<a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">technologie CCS</a>) z průmyslových podniků. Dřívější <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/skotsko-a-velka-britanie-investuji-do-ccs-technologie/">plány</a> spojené s technologií CCS počítaly s investicemi až ve výši jedné miliardy liber (29 mld. Kč). Velké naděje vkládané do projektů ovšem nakonec <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/britska-vlada-neuspela-projektem-podpory-ccs-za-100-milionu-liber/">nebyly naplněny</a> z důvodu vysoké nákladnosti projektů.
<h2>Zachytávání uhlíku má být součástí moderního průmyslu</h2>
Podle <a href="https://www.gov.uk/government/news/plan-to-enable-first-uk-carbon-capture-project-from-the-mid-2020s-announced-at-world-first-summit">nového plánu</a> ministryně energetiky Claire Perryové by ve Spojeném království mělo do půlky 20. let vzniknout první zařízení na zachytávání, znovuvyužití a ukládání uhlíku (označováno jako CCUS &#8211;  carbon capture usage and storage). Výstavba zařízení spadá do akčního plánu vlády (<a href="https://www.gov.uk/government/topical-events/the-uks-industrial-strategy">Industrial Strategy</a>) pro modernizaci průmyslu. Oznámení přišlo 28. listopadu během prvního ročníku summitu World-first, který se konal ve skotském Edinburgu. Cílem summitu, kterého se zúčastnilo 50 lídrů z celého světa, bylo podpořit moderní technologie pro redukci emisí.
<figure id="attachment_1671" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-1671" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/CCS-storage-512x389.jpg" alt="" width="512" height="389" /><figcaption class="wp-caption-text">Snahou CCS (CCUS) technologie je uskladnit zachycený CO2 zpět pod zem.</figcaption></figure>
<h2>Přednost dostane průmysl</h2>
Dřívější plány počítaly se zachytáváním a skladováním uhlíku z elektráren. Díky výraznému růstu produkce z obnovitelných zdrojů (a poklesem výroby z fosilních zdrojů) ovšem došlo k přehodnocení strategie. Nově je prioritou zachytávání uhlíku z průmyslu (chemičky, rafinerie) a jeho následné druhotné využití. Dle vládních informací projevily o technologii zájem průmyslové podniky z oblastí Skotska, jižního Walesu, Humberside, Merseyside a Teesside.
<blockquote>
&#8222;Jde o podstatně vhodnější řešení. Na rozdíl od dřívějších pokusů počítá nový plán s rozložením mezi vícero druhů průmyslových oblastí.&#8220;
Stuart Haszeldine, profesor na Edinburské univerzitě
</blockquote>
Mezi významné projekty CCS ve Spojeném království <a href="https://actacorn.eu/about-act-acorn">patří například</a> terminál pro úpravu plynu (St Fergus Gas Terminal) nacházející se poblíž skotského města Aberdeen. Tento projekt obdržel kombinaci finanční podpory ze strany vlády Spojeného království, Skotska i EU.
<h2>Využití stávající infrastruktury</h2>
Nová Průmyslová strategie Spojeného království počítá s dodatečnou vládní podporou ve výši 20 milionů liber pro vybrané projekty CCUS. Jde o projekty, které dávají nové využití stávající infrastruktuře. Jedná se například o plynová potrubí v chemických provozech která by mohla být využita pro rozvod CO2.
CCUS technologie počítá i s dalším využitím zachyceného uhlíku. Ten by měl být dále prodáván na trhu. Není ovšem zatím jasné, kdo by mohl mít o takový produkt zájem. Jako jedna z možností je zvažován potravinářský průmysl. Konkrétně byly jako příklad zmíněny sodovkárny, které v Anglii nedávno zažily <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/jun/26/beer-rationed-as-uks-food-grade-carbon-dioxide-runs-low">nedostatek</a> oxidu uhličitého.
<h2>Dosavadní projekty CCS budí rozpaky</h2>
Technologie CCS (případně CCUS) zatím nebyla nikde ve světě převedena do projektu, který by mohl být vzorem pro ostatní. Všechny projekty, které byly doposud zrealizovány, se potýkaly s <a style="font-size: 16px" href="http://oenergetice.cz/emise-co2/eu-neni-uspesna-komercnim-vyuziti-technologie-zachytavani-uskladnovani-co2/">problémy</a>, které byly dané technologickou náročností a vysokou cenou. 
Přesto se s technologií CCS do budoucna <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/ccs-ma-v-norsku-potencial-uspet-tvrdi-studie-ministerstva/">počítá</a> a je považována za nezbytnou součást budoucí nízkouhlíkové energetiky.
<blockquote>
&#8222;Dosažení mezinárodních cílů v oblasti klimatu je bez technologie CCUS prakticky nemožné&#8220;.
Fatih Birol, ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA)
</blockquote>

Britská vláda nakonec projekty v oblasti zachytávání a ukládání uhlíku podpoří

Omezování podílu uhlí v britském energetickém mixu nabírá na obrátkách s rostoucí výrobou elektřiny z OZE a ubýváním uhelných výrobních kapacit. Nejčerstvějším dokladem transformace britské energetiky je <a href="https://www.drax.com/press_release/drax-closer-coal-free-future-fourth-biomass-unit-conversion/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dokončení přestavby 4. původně uhelného bloku elektrárny Drax na zdroj spalující biomasu</a>. V plánu je také výstavba plynového zdroje a bateriového úložiště. Provozovatel největší ostrovní elektrárny na biomasu chce také otestovat možnosti <a href="https://www.drax.com/press_release/drax-help-keep-fizz-drinks-sector/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CCS pro zajištění dodávky CO2 pro potravinářské účely v Británii</a>.
Jen necelé tři měsíce trvala konverze 4. bloku elektrárny Drax na biomasu. Díky zkušenostem z přestavby prvních třech uhelných bloků na spalování biomasy došlo při přestavbě čtvrtého bloku k výrazné úspoře nákladů. Zatímco přestavba třech bloků v letech 2013 &#8211; 2016 vyšla průměrně na 116 milionů liber (3,3 mld. Kč), náklady na přestavbu 4. bloku dosáhly hodnoty pouze 30 milionů liber (0,86 mld. Kč).
Osud zbývajících dvou uhelných bloků elektrárny Drax je již také zpečetěn <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-planuje-do-10-let-uzavrit-vsechny-sve-uhelne-elektrarny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vzhledem k plánu britské vlády na uzavření všech uhelných elektráren do roku 2025</a>. Poslední uhelné bloky elektrárny mají být nahrazeny paroplynovým zdrojem o výkonu až 3,6 GW. Drax plánuje také výstavbu bateriového úložiště o výkonu až 200 MW. Rozhodnutí o udělení souhlasu s výstavbou plynového zdroje má vydat britské ministerstvo hospodářství, energetiky a průmyslové strategie v průběhu příštího roku.
<h2>Hlavním zdrojem biomasy je Severní Amerika</h2>
V loňském roce elektrárna pro svůj provoz spotřebovala 6,7 milionů tun biomasy, přičemž 83 % pocházelo ze Severní Ameriky. Dalšími významný dodavatelem biomasy bylo v loňském roce také Pobaltí. Přímo ze Spojeného království pak pocházelo méně než 1 % biomasy spotřebované pro výrobu elektrické energie v elektrárně Drax.
<figure style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.drax.com/wp-content/uploads/2018/03/30-Drax-Feedstock-mix-by-country-of-origin-1024x725.png"><img class="size-medium" src="https://www.drax.com/wp-content/uploads/2018/03/30-Drax-Feedstock-mix-by-country-of-origin-1024x725.png" alt="Zdroje biomasy pro elektrárnu Drax v roce 2017. Zdroj: drax.com" width="1024" height="725" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroje biomasy pro elektrárnu Drax v roce 2017. Zdroj: drax.com</figcaption></figure>
<h2>Dosáhne Drax záporných emisí CO2?</h2>
Pilotní projekt zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) v elektrárně <a href="https://www.drax.com/press_release/drax-to-pilot-europes-first-carbon-capture-storage-project-beccs/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Drax byl oznámen na jaře</a>. Vzhledem k tomu, že emise uhlíku z elektrárny Drax pocházejí z biomasy, tak se jedná o tzv. BECCS (bioenergetika spojená se zachycením a uložením uhlíku). Podle prohlášení elektrárny Drax se jedná o projekt, který má být největší v oblasti BECCS v Evropě a vyjde na 400 tisíc liber (11,5 mil Kč).
Technologie BECCS má standardně vést k záporným emisím CO2. Elektrárna Drax je však specifická tím, že většina paliva musí urazit dlouhou a emisně velmi intenzivní cestu přes Atlantik. Případné negativní emise jsou tak v tomto případě diskutabilní.

Oxid uhličitý zachycený bude zachytáván v rozpouštědle, následným zahřátím je možné uvolnit vysoce čistý CO2. Tato technologie se běžně používá pro potřeby potravinářského průmyslu a je také vhodná pro použití takto získaného oxidu uhličitého k výrobě nápojů.
V průběhu projektu BECCS se elektrárna Drax spolu se společností C-Capture zaměří na to, jak zajistit efektivní a levné zachytávání a ukládání CO2 pro jeho další využití. Během projektu bude ověřeno, zda je rozpouštědlo navržené pro využití v elektrárně Drax kompatibilní se spalinami z biomasy. Pilotní projekt také ověří použitelnost původní infrastruktury pro odsíření spalin z doby, kdy byly bloky poháněné uhelnými kotly, pro potřeby technologie BECSS.
<h2>Nedostatek CO2 v Británií otevírá možnosti technologii CCS</h2>
<a href="https://www.bbc.com/news/business-44628993" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Začátkem léta postihl Velkou Británii výpadek závodů dodávajících CO2 nejen pro potravinářské účely.</a> Shodou okolností bylo letos v květnu ohlášeno, že elektrárna Drax plánuje ověření možností zachytávání a ukládání uhlíku a hledá možnosti pro jeho uplatnění na trhu. Jako možný adept na využití zachyceného CO2 se nabízí pivovarnický průmysl a pohostinství, což bylo také předmětem schůzky se zástupců elektrárny s představiteli Britské asociace piva a hospod.
<blockquote>
„Pivo je v Británii nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. V průměru se v britských hospodách vypije 5,6 milionů litrů piv denně. Nedávný výpadek produkce oxidu uhličitého byl pro nás komplikací. Věříme, že tato diskuze se skupinou Drax, která směřuje k budoucí spolupráci a potenciálnímu navýšení místní výroby CO2, pomůže zajistit, že k obdobnému výpadku produkce CO2 již znovu nedojde,“ prohlásila ředitelka Britské asociace piva a hospod Brigid Simmonds.
</blockquote>
Během půlročního zkušebního provozu technologie BECCS má být má být zachytávána tuna oxidu uhličitého denně, což stačí pro sycení přibližně 18000 litrů v Británii populárních piv typu Ale nebo cideru oxidem uhličitým. Oxid uhličitý je také využíván jako hnací plyn při čepování piva.
Doposud se zatím technologie zachytávání a ukládání CO2 na komerční bázi ve světě neprosadila, případný úspěch technologie BECCS v elektrárně Drax by tak jistě ocenili kromě ekologických aktivistů také štamgasti v britských pubech.