Experti: V energetické bezpečnosti ČR budou hrát roli paroplynové elektrárny

Zvýšit využívání paroplynových elektráren bude hrát klíčovou roli v období, kdy se budou budovat dva nové jaderné reaktory v Dukovanech. Tím se zajistí dostatečný výkon elektráren pro Česko, uvedli odborníci v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. Dodali avšak, že jejich využití a postavení může být problematické z hlediska povolovacích procesů a novela energetického zákona, zvaná lex plyn, měla vzniknout mnohem dříve.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nejsou pro provoz paroplynových elektráren nastaveny adekvátní podmínky, stejně jako tomu bylo v minulosti u obnovitelných zdrojů energie. Upozornila, že je třeba provést potřebné úpravy legislativy, aby byly podmínky pro paroplynové elektrárny lépe přizpůsobeny aktuálním potřebám.

Bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) dodal, že pokud by bylo možné snížit tlak na paroplynové elektrárny, umožnilo by to efektivněji rozložit zátěž a zaručit, že přechodné řešení bude v souladu s dlouhodobými energetickými plány Česka.

Investice do výstavby dalších jaderných bloků se podle odborníků většinou prodražují, a to někdy dramaticky. „Pokud by se rozpočet navýšil pouze o deset procent, považoval bych to za pozitivní výsledek,“ poznamenal Mika. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách zhruba 400 miliard korun.

Ve výstavbě dvou nových jaderných bloků budou české firmy hrát důležitou roli jako subdodavatelé. „Pokud budou schopny dodat za rozumnou cenu a v odpovídající kvalitě, je nelogické nevyužít jejich služeb. Betonáře si Korejci rozhodně vozit nebudou,“ míní. Miko doplnil, že české firmy mají na výstavbě Dukovan šanci, pokud se ukáže, že jsou schopné nabídnout kvalitní práci za konkurenceschopnou cenu.

Drábová také upozornila na problém nedostatku kvalifikovaného personálu v jaderné energetice. „I přes snahy vlády posílit tabulkové stavy v oblasti státního dozoru je velkým problémem sehnat dostatek odborníků. Snažíme se motivovat mladé lidi k práci v tomto oboru, ale je to těžké,“ dodala. Mika míní, že se v minulosti nepočítalo s takovou potřebou kvalifikovaných lidí v tomto oboru a mladí lidé si vybírali studium v jiných oblastech.

Česká republika v rámci přechodu na nízkouhlíkovou energetiku do budoucna plánuje zvýšit podíl z jiných zdrojů energie, jako je například jaderná energie. „Řešením není návrat k uhlí, ale použití paroplynových elektráren jako přechodného kroku, který bude následován dalším rozvojem jaderné energetiky,“ řekl Mika. Upozornil také na to, že uhlí má několik charakteristik, které už nejsou v současné době relevantní pro český energetický sektor. „Například pro výrobu jedné megawatthodiny elektřiny z plynu je potřeba pouze čtvrtina povolenky na emise oxidu uhličitého ve srovnání s uhlím,“ dodal.

Lex plyn má usnadnit výstavbu paroplynových elektráren jako přechodného řešení pro zajištění energetické stability. Tyto zdroje by měly zajistit dostatečný výkon pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí.