Evropská komise by dokonce srpna mohla rozhodnout o tom, zda je plánovaný kapacitní mechanismus v Belgii v souladu s evropskými pravidly pro veřejnou podporu. Aby se tak stalo, je však nezbytné dořešit otázku jeho financování. V opačném případě by mohlo být zahájeno hloubkové šetření, které by celý proces mohlo až o rok prodloužit, což by ve finále mohlo vést až k odsunu plánovaného ukončení provozu tamních jaderných elektráren.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/belgicka-vlada-prijala-zakon-kapacitnim-trhu-ma-pomoci-vystavbou-36-gw-noveho-vykonu" target="_blank" rel="noopener">Připravovaný kapacitní mechanismus v Belgii</a> má podpořit výstavbu elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 3,9 GW, které mají nahradit výkon jaderných elektráren (celkem 5,9 GW), jejichž provoz má být postupně do konce roku 2025 ukončen.
Evropská komise v současné době posuzuje, zda je navrhovaný mechanismus v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-to-decide-by-august-on-belgian-capacity-scheme%E2%80%93official/1120076?fbclid=IwAR07WIhWB0QfU7ZshvwWfGpuZIPRV3whWJLNf4GcHvAwk4Qz_nj89hFz8Y8" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> přitom stále není vyjasněný způsob jeho financování. Belgický parlament by o způsobu financování měl hlasovat tento týden.
<blockquote>„Jakmile bude případ považován za kompletní, Evropská komise rozhodne do dvou měsíců,“ uvedla Katrien Selderslaghsová z váldního poradního orgánu Belgian Federal Public Service Evonomy.</blockquote>
Selderslaghsová dodala, že pokud by Evropská komise měla o navrženém schématu podpory nějaké pochyby, může zahájit hloubkové šetření, které trvá v průměru jeden rok. Jakékoliv zpoždění při zavedení plánovaného kapacitního mechanismu přitom může ohrozit prozatím stanovené termíny ukončení provozu belgických jaderných elektráren.
<figure id="attachment_84629" class="wp-caption aligncenter" style="width: 706px;"><img class="size-full wp-image-84629" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg" sizes="(max-width: 706px) 100vw, 706px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg 706w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii-512x225.jpg 512w" alt="Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association" width="706" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association</figcaption></figure>
<h2>Po dekádě čistým vývozcem</h2>
Jaderné elektrárny jsou v současné době největším zdrojem elektřiny v Belgii. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich" target="_blank" rel="noopener">Díky jejich vyšší dostupnosti v loňském roce se Belgie po téměř 10 letech stala čistým vývozcem elektřiny</a>, když vývoz převýšil dovoz o 1,8 TWh (cca 2,1 % celkové spotřeby elektřiny).
V prvních pěti měsících letošního roku měly belgické jaderné elektrárny 45% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Tato čísla potvrzují, že je potřeba co nejdříve vyřešit způsob jejich náhrady.
Výše uvedený potřebný výkon 3,9 GW ve stabilních plynových zdrojích vychází mimo jiné z předpokladu, že v regionu bude postupně docházet k úbytku výrobních kapacit v uhelných elektrárnách a případný potřebný import elektřiny by tak nebylo možné zajistit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591513161.json“}<iframe class="wp-embedded-content" style="position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);" title="„Belgie je po dekádě čistým vývozcem elektřiny, výroba ovšem závisí z 50 % na dosluhujících jaderných blocích“ — OEnergetice.cz" src="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich/embed#?secret=vDH8Ze3p7h" width="525" height="296" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" sandbox="allow-scripts" data-secret="vDH8Ze3p7h"></iframe>
&nbsp;

Energetika v zahraničí

Evropská komise by do srpna mohla rozhodnout o belgickém kapacitním mechanismu

Kapacitní aukce ve Velké Británii pro rok 2022/2023 byla vypořádána na ceně £6,44 za kilowatt instalovaného výkonu za rok. Podle <a href="https://www.emrdeliverybody.com/Capacity%20Markets%20Document%20Library/Provisional%20Auction%20Results%20T-3%202019%20(DY%2022-23).pdf">předběžných výsledků</a> mezi úspěšnými účastníky aukce dominovaly paroplynové elektrárny, včetně dvou elektráren patřících pod Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
V dalším kole kapacitních aukcí (T-3) opět bodovaly zejména paroplynové zdroje, které tvořily přes 44 % udělených kontraktů, následované jadernými elektrárnami s 13 %. Celkem se v aukci poptávaly zdroje o instalovaném výkonu 44,9 GWe, přihlásily se zdroje o výkonu 59 GWe.
Nejméně úspěšným zdrojem celé aukce byly uhelné elektrárny. Pouze dva uhelné bloky o celkovém výkonu 880 MW z desíti byly úspěšné. To odpovídá i aktuálnímu nastavení výrobního mixu ve Velké Británii, kdy se černouhelné elektrárny na výrobě elektřiny podílí již pouze minimálně. S ohledem na to, že si elektrárny ani nezajistily kapacitní kontrakt na roky 2022/2023, se dá předpokládat, že jejich provoz již nadále nebude rentabilní.
Naopak relativně úspěšný byl provozovatel britských jaderných elektráren, společnost EDF. Ta si zajistila kontrakt pro rok 2022/2023 u 12 provozovaných bloků. Pouze dva bloky v provozované elektrárně Hinkley Point B již na nízkou cenu kontraktu nepřistoupily.
<figure id="attachment_80728" class="wp-caption alignleft" style="width: 1751px;"><img class="size-full wp-image-80728" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction.jpg 1751w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-512x199.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-768x298.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-1024x398.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-725x282.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-800x311.jpg 800w" alt="Výsledky kapacitní aukce T-3 s realizací pro rok 2022/2023" width="1751" height="680" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky kapacitní aukce T-3 Velké Británie s realizací pro rok 2022/2023</figcaption></figure>
Je tak otázkou, zda budou oba bloky nadále provozovány až do roku 2023, kdy se <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-t-z/united-kingdom.aspx">předpokládá ukončení jejich provozu</a>. EDF zřejmě nastavilo minimální cenu v aukci tak, aby se jí provoz elektrárny i nadále vyplatil. Pokud kapacitní kontrakt Hinkley Point B nezískal, pak je otázkou, zda EDF má vůbec zájem bloky provozovat až do předpokládaného ukončení provozu (pokud ovšem provozovatel nezajistí kontrakt i z jiné aukce, např. pouze na rok dopředu).
Naopak téměř polovinu kontraktů (z pohledu zajištěného výkonu) představují paroplynové elektrárny.
Mezi ty se povedlo dostat i elektrárnám Langage a South Humber Bank s kontraktem o celkovém souhrnném výkonu 2074 MWe. Obě elektrárny přitom spadají pod společnost EP Power Europe, která je dceřinou společností Energetického a průmyslového holdingu.
Plynová elektrárna Langage patří k novějším elektrárnám – byla uvedena do provozu v roce 2010 a <a href="https://www.eppowereurope.cz/companies/ep-langage/">dle stránek</a> provozovatele disponuje účinností 51,5 %.  Elektrárna South Humber Bank byla zprovozněna již v roce 1997 a její běžná účinnost se pohybuje kolem 51 %.

Rychlé zprávy

Dvě elektrárny EPH uspěly v britských kapacitních aukcích, udržovat stabilitu budou za £6,44/kW/rok

Paroplynová elektrárna Počerady letos vyrobila přes 3,3 TWh elektrické energie, což je již nyní téměř dvojnásobek oproti výrobě v každém z předchozích tří let. O vyšším využívání elektrárny svědčí i letošní koeficient využití instalovaného výkonu elektrárny, který za prvních deset měsíců přesáhl 51 %.
Výroba paroplynové elektrárny Počerady v letošním roce trhá rekordy. Díky příznivým cenám na komoditních trzích již letos vyrobila přes 3,3 TWh elektrické energie. Oproti předchozím třem rokům, kdy se její výroba pohybovala na úrovni kolem 1,7 TWh, se tedy výroba elektrárny více než zdvojnásobí.
Podmínky pro výrobu elektřiny ze zemního plynu jsou nyní mnohem příznivější. Zatímco například v roce 2016 elektrárna vyráběla především při neplánovaných výpadcích jaderných elektráren kvůli kontrole svarů, letos je výroba elektrárny v kladných číslech díky vyšší hrubé marži (tzv. clean spark spread).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1575236419.json“,“caption“:“Výroba od 1. 1. 2014 do 19. 11. 2019“}
Hrubou marži paroplynových elektráren určuje především její účinnost, aktuální cena elektřiny, zemního plynu a emisních povolenek. Jak ceny elektřiny, tak ceny zemního plynu byly v letošním roce pro paroplynové elektrárny příznivé.
{„chart“:“generation“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-11-19″,“plant“:“pocerady“,“fuel“:“gas“,“unit“:“B21“,“serieName“:“Výroba [MWh]“,“subtitle“:“Data od 1.1.2019 do 19.11.2019“,“title“:“Výroba PPC Počerady v letošním roce“,“caption“:“Výroba od 1. 1. 2019 do 19. 11. 2019“}
Ceny zemního plynu se na spotovém trhu pohybovaly během letošního léta až pod hranicí 10 EUR/MWh. Důvodem pro takto nízké ceny plynu byl především přebytek zkapalněného zemního plynu, který mířil do Evropy, stejně jako jeho nižší ceny na ostatních globálních trzích.
{„from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-11-25″,“subtitle“:“Spotová referenční cena pro plyn (VTP CZ)″,“caption“:“Spotová cena zemního plynu na PXE v roce 2019.“}
Průměrná cena elektřiny na spotových trzích je v letošním roce sice nižší, než v roce 2018, přesto je poměrně vysoko ve srovnání s roky 2016 a 2017.
{„url“:“https://oenergetice.cz/public/static/res/charts/day-ahead-prices.json“,“caption“:“Průměrná cena elektřiny na spotovém trhu dle denní hodiny“}
Veškeré tyto parametry nahrávají častější výrobě Počerad, o čemž svědčí i využití instalovaného výkonu, které za prvních 10 měsíců letošního roku  přesáhlo 51 %. V září tohoto roku přesáhlo dokonce 80 %, což se mnohem více přibližuje zdroji pro základní zatížení. Naproti tomu v letech 2016 – 2018 se využití výkonu pohybovalo kolem 23 %.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1575237392.json“,“caption“:“Využití instalovaného výkonu v PPC Počerady“}
Pozitivní tržní prostředí působí i na elektrárny v sousedním Německu, ty již letos vyrobily více elektřiny než za celý minulý rok. Elektrárny spalující zemní plyn začínají postupně vytlačovat z trhu elektrárny černouhelné. Důvodem je především vysoká cena emisní povolenky, jelikož emisní náročnost na výrobu MWh je u černouhelných elektráren zhruba dvojnásobná.

Plynárenství

Paroplynová elektrárna v Počeradech meziročně zdvojnásobí výrobu elektřiny, plyn začíná konkurovat černému uhlí

Německá společnost RWE, největší emitent oxidu uhličitého v Evropě, se po uzavření několika svých hnědouhelných elektráren v rámci německého odklonu od uhlí začne více orientovat na plynové zdroje. V pátek to uvedl generální ředitel společnosti, Rolf Martin Schmitz
<blockquote> „Při přechodu od uhlí na obnovitelné zdroje energie neexistuje způsob jak se vyhnout intenzivnějšímu využívání zemního plynu, přinejmenším dočasně. Naopak to znamená, že využití plynu pro výrobu elektřiny bude být v následujících letech lukrativnější. RWE je na to dobře připravena, díky naší flotile plynových elektráren – čtvrtí největší z hlediska instalovaného výkonu v Evropě,“ <a href="https://www.group.rwe/en/investor-relations/annual-general-meeting-2019">uvedl Schmitz na každoročním setkání akcionářů RWE</a> v německém Essenu, kde poukázal na návrh odklonu Německa od uhlí do roku 2038.</blockquote>
Dle návrhu vládou jmenované uhelné komise mají být do roku 2023 odstaveny hnědouhelné elektrárny o instalovaném výkonu 3 GW. Velká část z tohoto výkonu připadne právě na RWE, která v Německu provozuje hnědouhelné elektrárny o instalovaném výkonu 10,3 GW, tedy cca polovinu z celkového instalovaného výkonu těchto elektráren v Německu.
V nadcházející rozhovorech s německou vládou vládou by mělo být vrženo světlo na osud uhelných elektráren společnosti a výši kompenzace za jejich odstavení. Schmitz v březnu uvedl, že RWE bude usilovat <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-bude-za-odstaveni-svych-uhelnych-elektraren-vyzadovat-tucne-odskodne/">o kompenzaci ve výši 1,2-1,5 mld. EUR (30,7-38,4 mld. korun) za každý odstavený gigawatt</a>, přibližně dvojnásobek oproti odškodnění za odstavení hnědouhelných elektráren a jejich převedení do tzv. hnědouhelné rezervy, které probíhá od roku 2016.
Společnost v současné době provozuje v Evropě plynové elektrárny o instalovaném výkonu 12,9 GW. Vzhledem k rostoucí poptávce po flexibilních zdrojích a pozitivnímu vývoji na velkoobchodním trhu se RWE rozhodla znovuzprovoznit nizozemskou plynovou elektrárnu Claus C. K rozhodnutí uvést elektrárnu od konce roku 2020 opět do provozu přispěla i možnost jejího připojení k belgické síti.
Společnost RWE zároveň rozšířila svou činnost v oblasti obchodování s LNG, když během dvou let zdvojnásobila obchodované objemy na 10 milionů tun v roce 2018. Společnost si rovněž předběžně zajistila značné obchodní kapacity <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemecko-budoucna-pocita-dovozem-americkeho-plynu-urychli-plany-vystavbu-lng-teminalu/">v plánovaném německém LNG terminálu Brunsbüttel</a>.
<h2>Převzetí OZE od E.ON charakter společnosti příliš nezmění</h2>
„Za necelý rok naši společnost sotva poznáte. Protože budeme pokračovat ve vývoji velkou rychlostí a budování nové vize s novými příležitostmi pro růst,“ uvedl Schmitz na setkání akcionářů.
Obnovitelné zdroje energie RWE dokonce i po loňské dohodě s konkurenčním koncernem E.ON, v rámci které převezme OZE dosud provozované společností innogy a E.ONem, dosáhnou pouhé pětiny celkového instalovaného výkonu společnosti. V celkovém instalovaném výkonu OZE v Evropě se v porovnaní s ostatními evropskými hráči RWE s 5,2 GW vyhoupne na třetí pozici.
Ve své prezentaci z března RWE uvádí jako svou růstovou ambici navyšování instalovaného výkonu OZE o 2-3 GW ročně.
<figure id="attachment_70881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1546px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity.png"><img class="size-full wp-image-70881" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity.png 1546w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity-512x156.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity-768x234.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity-1024x312.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity-725x221.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/RWE-generation-capacity-800x244.png 800w" alt="" width="1546" height="471" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon zdrojů RWE po převzetí OZE od innogy a E.ON. Zdroj RWE Company Presentation, březen 2019</figcaption></figure>

Elektrárny v Evropě

RWE, největší evropský znečišťovatel, vsadí v nadcházejících letech na plynové elektrárny

V období posledních několika let se ve Spojených státech staví zejména tři typy zdrojů elektrické energie &#8211; větrné, solární a plynové elektrárny. Podle <a href="https://www.eia.gov/electricity/generatorcosts/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration </a>(EIA) bylo v roce 2016 nainstalováno nejvíce výkonu ve větrných elektrárnách, solární a plynové zdroje však nezůstaly moc pozadu.
Pokles nákladů na výstavbu obnovitelných zdrojů a propad ceny zemního plynu. To jsou hlavní příčiny, proč při výstavbě nových elektráren ve Spojených státech dominují tyto tři zdroje. V roce 2016 se v USA nejvíce dařilo větrným elektrárnám, jejichž výkon vzrostl o více než 8750 MW, solární a větrné elektrárny se zhruba 8000 MW však nezůstaly nijak výrazně pozadu. Nad hranici 100 MW se pak dostaly již pouze nové vodní elektrárny a bateriová úložiště.
EIA do svých statistiky však zahrnuje pouze velké elektrárny s výkonem vyšším než 1 MW, tudíž zejména v případě solárních elektráren lze díky střešním instalacím očekávat ještě vyšší nárůst výkonu. Ve svých statistikách agentura zveřejnila i celkové náklady na výstavbu jednotlivých zdrojů zprovozněných v roce 2016 a průměrné náklady na instalovaný kilowatt výkonu.
Náklady vztažené na výrobu elektrické energie však mohou být v případě jednotlivých elektráren značně odlišné. Ačkoliv jsou náklady na samotnou výstavbu plynových elektráren nejnižší, cena elektrické energie, kterou vyrábí, je ovlivněna především cenami zemního plynu, jenž se mohou v jednotlivých letech významně lišit. Naopak u větrných a solárních elektráren rozhodují o ceně elektrické energie především přírodní podmínky panující v dané oblasti, ve které se elektrárny nachází.
<figure id="attachment_54124" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-54124" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Prumerne-naklady-na-vystavbu-jednotlivych-zdroju-elektricke-energie-zprovoznenych-v-USA-v-roce-2016.png" alt="Průměrné náklady na výstavbu jednotlivých typů zdrojů zprovozněných v USA v roce 2016. Zdroj: EIA" width="500" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné náklady na výstavbu jednotlivých typů zdrojů zprovozněných v USA v roce 2016. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Z pohledu nákladů na instalovaný výkon dopadly s průměrnými 895 USD/kW nejlépe plynové zdroje. Přibližně polovinu z celkových téměř 8 GW tvořily paroplynové elektrárny, 3,5 GW výkonu přibylo v podobě plynových elektráren pouze se spalovací turbínou, zbylého 0,5 GW připadlo na motorgenerátory. V roce 2016 byly v USA zprovozněny plynové zdroje za celkových 7,2 miliard dolarů.
Na druhém příčce se umístily větrné elektrárny, jejichž náklady se v průměru pohybovaly na úrovni 1630 USD/kW výkonu. Větrným elektrárnám se v USA daří zejména na jihu v Texasu a na středozápadě. Za celý předminulý rok byly v USA zprovozněny větrné elektrárny za 14,3 miliard dolarů.
Z trojice nejvýznamnějších zdrojů dopadly v případě jednotkových nákladů na výkon nejhůř velké fotovoltaické elektrárny, které byly s 2434 USD/kW zhruba o polovinu dražší než větrné elektrárny. Vzhledem k vyšším jednotkovým nákladům a vysokému celkovému výkonu tak na výstavbu fotovoltaických elektráren putovalo 19,5 miliard dolarů, tedy téměř polovina z veškerých vynaložených finančních prostředků.
Zajímavé je i regionální rozložení výkonu v nových elektrárnách, kdy nejvíce výkonu přibylo na americkém jihu a západě, a to zejména ve státech Kalifornie, Texas a Florida. V Kalifornii, kde dominuje výstavba fotovoltaických elektráren, bylo rovněž proinvestováno nejvíce peněz, a to 10 miliard dolarů z celkových 43 miliard. V Texasu, kde rostou zejména větrné elektrárny, byly zprovozněny nové zdroje za 5,3 miliard.
<h2>V letošním roce zatím vede plyn</h2>
Po rekordním roce 2016, kdy výkon obnovitelných zdrojů ve Spojených státech vzrostl o přibližně 17 GW (62 % z celkového přírůstku výkonu), přišlo loni zpomalení. Podle předběžných dat EIA v roce 2017 přibylo v USA dalších 25 GW výkonu ve velkých elektrárnách, <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=34472" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přičemž obnovitelné zdroje v podobě solárních a větrných elektráren tvořily polovinu</a>.
V letošním roce <a href="https://www.ferc.gov/legal/staff-reports/2018/jun-energy-infrastructure.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle dat federálního energetického regulátora</a> zatím vedou plynové zdroje, jejichž výkon během prvního pololetí vzrostl o dalších 9,1 GW. Plynové elektrárny v USA v posledních letech díky výraznému poklesu tamních cen zemního plynu vytlačují uhelné elektrárny. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eia-prvenstvi-ve-vyrobe-elektriny-usa-se-letos-podeli-uhli-zemni-plyn/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plynové zdroje tak svou výrobou překonaly uhlí již v posledních dvou letech</a>, letos EIA očekává pokračování tohoto trendu.
Výkon amerických solárních elektráren během prvních šesti měsíců letošního roku zatím vzrostl o 2,2 GW, větrných o 2 GW. Do konce letošního roku však obnovitelné zdroje ještě mohou výkonově výrazně posílit, jelikož nejsilnějším obdobím je pro ně tradičně poslední čtvrtletí. V loňském roce připadla na poslední kvartál více než polovina z celkového ročního přírůstku výkonu.
Zveřejnění oficiálních dat včetně nákladů na výstavbu jednotlivých zdrojů za loňský rok EIA očekává v červenci 2019.

Novým zdrojům elektřiny v USA v posledních letech dominují vítr, slunce a plyn

Německé energetické společnosti <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-07-20/merkel-s-natural-gas-bridge-looks-like-a-dead-end-to-executives">podle agentury Bloomberg</a> mají obavy z investic do paroplynových elektráren, na které se německá energetika chce spoléhat v letech následujících <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energiewende-a-jeji-cile/">po odstavení jaderných elektráren</a> v letech 2021 a 2022. Bez státních záruk nehodlají investici realizovat, jelikož si již nyní uvědomují, že jakmile bude minimalizována výroba elektřiny z uhlí, dojde i na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynové elektrárny</a>.
Otazníků nad budoucností německé výroby elektřiny minimálně z dnešního pohledu začíná přibývat. Německý plán na finální odstavení jaderných elektráren v roce 2022 se zdá být nevyhnutelný a Německo tak přijde o cca 9 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách.
V plánu je již nyní i postupný <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemecka-uhelna-komise-si-stanovila-harmonogram-zavery-by-mely-byt-znamy-pred-klimatickou-konferenci-katovicich/">odklon od uhelné energetiky</a>. Jakkoliv ještě nejsou stanoveny konečné termíny pro ukončení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí, dá se předpokládat, že po odstavení jádra bude veškeré úsilí v energetice směřovat právě k odstavení uhelných zdrojů. Ty totiž patří v energetice k nejvíce znečišťujícím způsobům výroby elektrické energie.
Jako logický nástupce se v německé energetice zdá být plyn. Emise skleníkových plynů plynových elektráren jsou o cca polovinu nižší, než při výrobě elektřiny z uhlí, a navíc jsou tyto elektrárny výhodné díky své flexibilitě jako doplněk k méně stabilním obnovitelným zdrojům. Navíc, díky <a href="http://oenergetice.cz/plyn/v-nemecku-zacaly-pripravne-prace-na-pokladku-plynovodu-nord-stream-2/">výstavbě plynovodu Nord Stream 2</a>, se Německo o dostatek plynu zřejmě nemusí obávat.
<img class="aligncenter size-large wp-image-53770" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/4586888887_cf15082ac1_b-1024x685.jpg" alt="" width="1024" height="685" />
Problém nakonec bude nejspíše v ochotě investorů plynové zdroje stavět. Přestože životnost paroplynových elektráren nedosahuje takových hodnot jako životnost u jaderných elektráren stále se dá očekávat, že investoři chtějí využít životnost své investice na maximum. Životnost moderních paroplynových elektráren přitom zpravidla přesahuje 30 resp. 35 let, pochopitelně i v závislosti na jejím využití.
<blockquote>
&#8222;Nedokáži se představit racionálního investora, který by investoval do větších paroplynových elektráren bez jakékoliv státní záruky.&#8220; 
Klaus Schaefer, CEO společnosti Uniper (zdroj: Bloomberg)
</blockquote>
Největší obavu mají energetické společnosti z toho, že se paroplyn, stejně jako uhlí a jádro, velice brzy dostane mezi politicky nechtěné zdroje. Po zkušenostech s odstavením jaderných elektráren, které před sebou v době svého uzavření zpravidla stále měly řadu let provozu, takový přístup není překvapivý.
<blockquote>
&#8222;Podle mého, jakmile Německo ohlásí konečný datum pro odstup od uhlí, další den se začne diskutovat o odstupu od zemního plynu.&#8220; 
Andree Stracke CCE v dceřiné společnosti RWE (zdroj: Bloomberg)
</blockquote>
Neochotě investorů se zřejmě nedá divit, plynové zdroje stále tvoří pouze cca 10 % výroby elektřiny v Německu. Kromě toho, v Německu je v plynových a paroplynových elektrárnách cca 30 GW instalovaného výkonu, přičemž jejich aktuální výkon se pohybuje zpravidla mezi 5 až 10 GW. Využitelnost zdrojů tedy aktuálně není vysoká.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-07-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-07-14&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-07-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-07-14&#8243;}
Neochota investorů má ovšem i další důvody. Moderní nové paroplynové elektrárny velice často nejsou výdělečné a jsou zakonzerovány. Například norská energetická společnost Statkraft má v Německu dvě elektrárny Knapsack a Herdecke zakonzervované, přičemž obě byly zprovozněny v roce 2007.
Dalším příkladem mohou být bloky elektrárny Irsching 4 a Irsching 5 na jihu země, které budou odstaveny nejméně do roku 2019, přičemž zprovozněny byly v letech 2010 resp. 2011. Důvodem pro to, že nejsou provozovány, není nic jiného, než jejích prodělečnost při současných cenách elektřiny.
Otázkou zůstává, jak budou plynové a paroplynové elektrárny ovlivněny dalším očekávaným nárůstem ceny elektřiny na trzích. Futures na další rok se již obchodují kolem 45 EUR/MWh a dá se očekávat, že pokud bude udržen růst cen komodit a emisní povolenky, poroste i cena elektřiny.
Rozhodující pak budou roky 2021 a 2022, kdy se naplno projeví efekt odstavení jaderných elektráren, což nepochybně dále ovlivní cenu elektřiny. V závislosti na cenách paliv by se nepochybně mohly vrátit k ziskovosti i aktuálně odstavené paroplynové elektrárny.

Plyn jako záchrana německé energetiky? Nemusí to tak být, ochota investorů chybí

Spotřeba energie obsažené ve fosilních palivech pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v posledních 10 letech postupně klesá. Za poklesem kromě postupného růstu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů stojí především přesun od využívání uhlí k zemnímu plynu, jelikož paroplynové elektrárny dosahují při výrobě elektrické energie vyšší účinnosti než uhelné zdroje. Výroba i spotřeba elektrické energie ve Spojených státech od roku 2010, kdy se zotavily po mírném propadu v období ekonomické recese, relativně stagnují.
V loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=33543" target="_blank" rel="noopener noreferrer">klesl objem uhlí spáleného v amerických elektrárnách na nejnižší hodnotu od roku 1982</a>, v případě ropy se jednalo dokonce o vůbec nejnižší hodnotu od roku 1949, od kterého má americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) k dispozici relevantní data. Spotřeba zemního plynu pro výrobu elektrické energie v USA v posledních letech stabilně stoupá, po rekordním roce 2016 nicméně loni mírně poklesla.
<figure id="attachment_52081" style="width: 582px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52081" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/USA-spotreba-fosilnich-paliv-pro-vyrobu-elektricke-energie.png" alt="Objem primární energie ve fosilních palivech využívaných k výrobě elektrické energie v USA mezi lety 1990 a 2017. Zdroj: EIA" width="582" height="290" /><figcaption class="wp-caption-text">Objem primární energie ve fosilních palivech využívaných k výrobě elektrické energie v USA mezi lety 1990 a 2017. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Co se týče celkového množství energie, v loňském roce americký elektroenergetický sektor spálil více energie v uhlí (13,4 mld. GJ) než v případě zemního plynu (10 mld. GJ). V objemu vyrobené elektřiny na tom však oba zdroje byly srovnatelně.

Zatímco ještě v roce 2000, kdy plynové elektrárny neměly ve Spojených státech tak silné postavení a v průměru dosahovaly účinnosti srovnatelné s uhlím, s poklesem cen zemního plynu se začalo budovat více paroplynových elektráren, které nyní svým výkonem převažují nad plynovými zdroji bez parního okruhu. Vzhledem k vyšší účinnosti tyto zdroje k výrobě stejného množství elektrické energie potřebují méně energie v palivu než uhelné elektrárny či plynové zdroje bez parního okruhu.
S využíváním účinnějších paroplynových elektráren tak postupně roste průměrná účinnost využívání energie fosilních paliv. V roce 1994 americké tepelné elektrárny spalující fosilní paliva potřebovaly na výrobu 1 kWh elektrické energie v průměru 3 kWh tepla, v loňském roce to bylo 2,75 kWh tepla.
<figure id="attachment_52082" style="width: 578px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52082" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/USA-vyroba-elektricke-energie-z-fosilnich-paliv.png" alt="Vývoj výroby elektrické energie v plynových a uhelných elektrárnách a její energetická náročnost. Zdroj: EIA" width="578" height="293" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie v plynových a uhelných elektrárnách a její energetická náročnost. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Při výrobě elektřiny se v USA loni spotřebovalo nejméně fosilních paliv od roku 1994

Výroba elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí roku vzrostla meziročně o 7 %. Celkem bylo vyrobeno v českých elektrárnách cca 23,4 TWh elektrické energie. Naopak významně poklesla spotřeba zemního plynu, což bylo dáno především nadprůměrnými teplotami na konci roku.
Poslední čtvrtletí roku podle aktuálních <a href="https://www.eru.cz/cs/-/iv-ctvrtleti-2017-v-energetice-rust-vyroby-elektriny-nizsi-spotreba-plynu">statistik</a> <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/">Energetického regulačního úřadu</a> patřilo především elektrické energii, když vzrostla jak výroba, tak i spotřeba elektřiny. Co se týče výroby elektřiny, do konečných statistik významně promluvilo množství odstávek jaderných elektráren v posledním čtvrtletí předloňského a a loňského roku.
Je nutné podotknout, že odstávky neměly vliv pouze na <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny-aktualni-vyroba/">výrobu z jaderných elektráren</a>, která vzrostla o více než 47 %, ale podepsaly se také na výrobě elektřiny ze zemního plynu. V meziročním srovnání byla výroba <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/">paroplynových elektráren</a> nižší o 38 %.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-10-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v České republice v posledním čtvrtletí roku 2016.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-10-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;}
S vyšší výrobou jaderných elektráren v ČR souvisí i vyšší exporty elektrické energie &#8211;  saldo soustavy dosáhlo v posledním čtvrtletí 3,7 TWh. Nejvýraznější nárůst bilance soustavy byl v měsíci říjnu, kdy bylo saldo meziročně více než dvojnásobné.
Souvislost s výrobou jaderných elektráren je patrná i z toho, že právě v říjnu roku 2016 jaderné elektrárny vyráběly po dobu dvou týdnů pouze cca 1 500 MW. Naopak v říjnu loňského roku se pohyboval výkon jaderných elektráren stabilně kolem 3,5 GW. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhly dokonce po více než 950 dnech české jaderné elektrárny plného výkonu.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-10-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v České republice v posledním čtvrtletí roku 2017.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-10-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
Mírný nárůst zaznamenala i spotřeba elektřiny. Vzrostla celkem na 19,6 TWh, přičemž se jednalo o nárůst o 0,2 %.
Po delší době také významně vzrostl instalovaný výkon konvenčních elektráren v ČR. Zvýšení o 660 MW je důsledkem zahájení zkušebního provozu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/v-novem-nadkritickem-bloku-elektrarny-ledvice-zacal-dvoulety-zkusebni-provoz/">nadkritického bloku elektrárny Ledvice</a>.
<h2>Zemního plynu se spotřebovalo podstatně méně</h2>
Opačné statistiky byly patrné u spotřeby zemního plynu. Jeho spotřeba v České republice klesla meziročně o více než 8 % a dosáhla hodnoty 28 611 GWh, přičemž nižší spotřeba byla zaznamenána ve všech třech měsících čtvrtletí.
Důvodem je podle statistik ERÚ zřejmě vyšší průměrná teplota, která se v loňském posledním čtvrtletí pohybovala o 1,5 °C nad dlouhodobým průměrem.  Nicméně i při přepočtu spotřeby plynu na srovnatelné teplotní podmínky došlo k poklesu spotřeby o 3,2 %.

Energetika v ČR

Poslední čtvrtletí roku 2017 v ČR rostla výroba elektřiny, spotřeba plynu klesla

<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-power-auction/british-power-capacity-auction-falls-short-of-forecasts-idUKKBN1FT12A?il=0" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Agentura Reuters přišla s informací</a> o výsledcích kapacitní aukce ve Velké Británii pro zajištění 50,4 GW výkonu na přelom let 2021/2022. Cena vzešlá z této aukce je 8,5 £/kW/rok, což je obdobně jako při minulé aukci značně pod očekáváním analytiků. Nové elektrárny se ani v letošní aukci neprosadily na úkor těch stávajících.
Výsledná cena 8,5 £/kW/rok znamená značný propad oproti minulé aukci, <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/kapacitni-aukce-britanii-skoncila-225-ocekavani-se-nenaplnila/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kdy bylo dosaženo ceny 22,5 £/kW/rok</a>. Takto nízké ceny neumožňují uspět v aukci novým, zejména plynovým zdrojům, které jsou přitom považovány za klíčové pro budoucí stabilitu britské elektrizační soustavy.
Podíl již existujících elektráren na výkonu, o který se v letošní aukci soutěžilo, dosáhl necelých 86 %. Mezi zdroje, které v letošní aukci uspěly, patří mj. také dva uhelné bloky bloky elektrárny Drax o výkonu 1,2 GW.
Oproti tomu plánované projekty na výstavbu nových elektráren si z aukčního koláče ukously pouhých 1,5 %.  Podpora výstavby nových zdrojů byl přitom jeden z hlavních argumentů, proč byly aukce v roce 2014 zavedeny.
Výrazně lépe než nové zdroje v aukci dopadly existující i plánovaná přeshraniční vedení. V aukci tak uspěly dvě plánovaná propojení Británie s Francií a jedno s Belgií, celkový výkon těchto vedení bude po jejich dokončení 2,2 GW.
<table id="tablepress-2198" class="tablepress tablepress-id-2198">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Typ</th>
<th class="column-2">Výkon (MW)</th>
<th class="column-3">Podíl</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Existující elektrárny</td>
<td class="column-2">43313</td>
<td class="column-3">85,92 %</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Existující přeshraniční vedení</td>
<td class="column-2">2403</td>
<td class="column-3">4,77 %</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Nově vybudovaná přeshraniční vedení</td>
<td class="column-2">2155</td>
<td class="column-3">4,27 %</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Nově postavené elektrárny</td>
<td class="column-2">762</td>
<td class="column-3">1,51 %</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Zdroje, které využívají k výrobě elektřiny zemní plyn, se na vysoutěženém výkonu podílejí téměř z 59 %.  Nejúspěšnějším typem zdroje pak byly stejně jako v minulé aukci paroplynové elektrárny (CCGT), které si připsaly podíl necelých 46 %. Druhým nejúspěšnějším zdrojem zůstávají jaderné s podílem těsně pod 16 %, když v aukci uspěly všechny britské jaderné elektrárny společnosti EDF.
Naopak mezi neúspěšnými účastníky aukce zůstal například plánovaný nový zdroj společnosti Eggborough Power Limited, patřící do holdingu EPH.
Zpráva National Grid s podrobnou analýzou výsledků aukce je k dispozici <a href="http://bit.ly/2BkPJbR" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.

Pokles ceny v britské kapacitní aukci opět předčil očekávání, nové zdroje neuspěly

Výroba elektřiny německých plynových elektráren byla v prvních devíti měsících letošního roku ve srovnání s loňskem o 13% vyšší. Uvádí to data Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW).
Celková výroba plynových elektráren za prvních devět měsíců letošního roku dosáhla 62,23 TWh podle údajů BDEW. Dle agentury Platts <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/german-q1-q3-gas-fired-power-output-up-13-on-26843942">jsou tyto údaje věrohodnější</a> ve srovnání s daty provozovatelů přenosových soustav, která neuvažují výrobu menších zdrojů.
Elektrárny spalující zemní plyn letos zaznamenaly největší nárůst výroby mezi konvenčními zdroji, neboť ekonomičnost jejich provozu se v porovnání s černouhelnými elektrárnami výrazně zlepšila. Důvodem jsou zejména rostoucí ceny černého uhlí.
V posledních měsících se vývoj ekonomičnosti provozu plynových elektráren výrazně zhoršil. Dle dat agentury Platts ukazatel Clean spark spread (CSS) pro německé paroplynové elektrárny s účinností 50 % poklesl v pondělí na -4,09 Eur/MWh. Na konci října přitom dosahoval 2,62 Eur/MWh. Většina uhelných elektráren se tak opět ve výhodnosti provozu dostala před plynové elektrárny.
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele.
Přesto vyhlídky výhodnosti provozování plynových elektráren přiměly německou společnost RWE před letošní zimou znovuspustit 335MW blok paroplynové elektrárny Gersteinwerk G a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/rwe-diky-zlepsene-ekonomice-provozu-spoustila-dalsi-plynove-zdroje/">dvou 200MW bloků paroplynové elektrárny Weisweiler</a>.
<h2>Uhelné elektrárny oproti loňsku ztratily</h2>
Výroba elektřiny z černého uhlí za prvních devět měsíců letošního roku meziročně poklesla o 12 % na 71,3 TWh, uvádí data BDEW. Výroba z německých hnědouhelných elektráren za stejné období meziročně vzrostla o 1,6 % na 112 TWh. Hnědé uhlí tak stále zůstává největším zdrojem elektrické energie v Německu. V září ovšem výroba elektřiny z uhlí zaznamenala největší meziroční pokles o 18 % na 7,73 TWh.
Uhelné elektrárny jsou nyní <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-predbezna-koalicni-jednani-ztroskotavaji-uhelnych-elektrarnach/">pod velkým politickým tlakem</a> vzhledem k prognózám produkce emisí CO2 v Německu. Náš západní soused nejenže pravděpodobně nesplní své klimatické cíle do roku 2020, ale situace je <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pravdepodobne-nesplni-klimaticke-cile-tom-hure-nez-se-predpokladalo/">dle německého ministerstva životního prostředí horší</a>, než se předpokládalo.
RWE a Steag oznámili ukončení provozu několika uhelných bloků příští rok na jaře, včetně 2GW uhelné elektrárny ve Voerde. Uniper uvedl, že hodlá v létě zakonzervovat blok Staudinger 5 poté, co bude do provozu uveden 4. blok elektrárny Datteln.
<h2>Německo podruhé za sebou největším vývozcem elektřiny v Evropě?</h2>
Německo je stále významným vývozcem elektřiny, když v prvních třech čtvrtletích letošního roku zaznamenalo čistý vývoz ve výši 37 TWh. Země je tak na cestě stát se druhý rok v řadě největším vývozcem elektrické energie v Evropě a opět nahradit na první pozici Francii, která byla tradičně evropským číslem jedna ve vývozu.
Úvodní fotografie: Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova