Domů
Emise CO2
Spojené království a Dánsko mají být do roku 2050 uhlíkově neutrální
Emise CO2 EU ETS
Zdroj: Commons Wikimedia, CC-BY-2.0 (licence)

Spojené království a Dánsko mají být do roku 2050 uhlíkově neutrální

Britský parlament v tomto týdnu schválil vládní cíl dosáhnout vyrovnané uhlíkové bilance do roku 2050. Stejně tak i Dánsko  schválilo zpřísnění svých cílů pro rok 2030 a oznámilo, že cílem pro rok 2050 bude dosažení uhlíkové neutrality.

Stalo se tak navzdory tomu, že podobný celoevropský plán na schůzi představitelů států EU minulý týden neprošel. Jeho přijetí zablokovalo Polsko, mimo jiné s podporou Česka.

Velké cíle, málo opatření

V souladu se snahou o zamezení oteplení nad 1,5 °C, což je cíl zakotvený v Pařížské dohodě, nyní Spojené království přijalo závaznou legislativu, ve které se zavázalo k uhlíkové neutralitě. Té by mělo dosáhnout maximálně do roku 2050. Vláda se již v minulosti zavázala k závaznému cíli pro snížení emisí CO2 do roku 2032 a příští rok plánuje stanovit konkrétní čísla i pro rok 2037.

Stanovení přísnějších cílů má své příznivce, ale i odpůrce, a to především v řadách opozice. Přísnější opatření doporučuje zavést britský Výbor pro změnu klimatu, který cíle podporuje, upozorňuje ale na nutnost zavedení praktických opatření. Přílišnou ambicióznost a nerealističnost dosažení cílů pak připomíná například stínový ministr pro energetiku a klima Alan Whitehead za labouristy. Dle něj Británie není na cestě dosáhnout ani současných klimatických cílů.

Dánsko proti spalovacím motorům

Rovněž Dánsko v tomto týdnu odhalilo své středně a dlouhodobé klimatické plány. Středo-pravicová vláda oznámila zvýšení cíle pro redukci skleníkových plynů – 70% snížení plánuje na rok 2030, aby tak země dosáhla uhlíkové neutrality v roce 2050. Vláda bude nyní spolupracovat s Dánskou radou pro změny klimatu, s kterou vypracuje konkrétní podobu opatření, která mají zajistit dosažení těchto cílů.

Klimatický akční plán bude mimo jiné zahrnovat opatření pro zlepšování energetické účinnosti, podporu udržitelného stavebnictví a nejspíš i společnou strategii pro větrnou energetiku zemí kolem Severního moře. Vláda chce rovněž prozkoumat možnost vybudování OZE ostrova s minimálním instalovaným výkonem 10 GW. Dánsko chce rovněž zakázat prodej nových dieselových a benzinových automobilů od roku 2030, zavést opatření pro udržitelnost letecké dopravy a elektrifikaci sektoru dopravy obecně.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Milan Vaněček
29. červen 2019, 11:46

Všechny dílčí cíle uvedené zde v posledním odstavci jsou pro Dánsko rozumné. Vtip je v tom, že jen dostatečně průmyslově a vědecky vyspělé země a bohaté země si mohou jejich dosažení dovolit během jedné generace, tj během cca 25-30 let.

Ostatní musí vydržet špinavou starou energetiku po delší období, pro ČR tipuji tak o 10-20 let.

Martin Hajek
29. červen 2019, 22:40

Jasně, jenom to nejdůležitější, tedy že Dánsko předělává několik elektráren z uhlí na biomasu a bude vesele plundrovat lesy napříč zeměkoulí, v článku asi omylem vypadlo. Ostatně Dánové mají teď trochu zamotanou hlavu, protože biomasa dovezená na tisíce kilometrů těžko splní tzv. kritéria udržitelnosti, která požaduje nová směrnice o podpoře energie z OZE.

Jan Veselý
30. červen 2019, 15:00

Jestli Dánové nekacají a dokážou se do roku 2030 dostat s offshore VtE na cenu okolo 20 EUR/MWh, tak budou mít díky těm plánovaným 10 GW dost energie i na syntetická paliva, která třeba dánský Maersk velmi ochotně bude kupovat, protože budou stejně drahá nebo levnější než mazut, a bez špatného svědomí.

Mezi tím bude ČR stále plnit kritéria udržitelnosti i pro Počerady a Prunéřov.

Martin Hajek
30. červen 2019, 22:42

Je nejvyšší čas začít vážně řešit environmentální dopady těchto smělých plánů. Zejména země střední Evropy by měly velmi zbystřit a nechat udělat studie dopadu na své klima, tady totiž přestává legrace. Srážky k nám žene převážně západní vítr a pokud mu někdo odebere energii, tak to může mít poměrně zásadní důsledky.

Martin Hajek
1. červenec 2019, 23:26

Carlosi, zkuste si to napřed přečíst. Ta studie se týkala rozvoje větrníků potřebného pro splnění cílů roku 2020! To ale zdaleka není konec, že. Navíc zjistila zvýšení teploty o 0,5 °C v zimních měsících. To není vůbec málo, když si uvědomíme, že EU zuřivě bojuje s klimatem o každou desetinku stupně. Dnes máme údajně teplotu zvýšenou o 1 °C oproti preindustriální éře a při 1,5 °C nás už čeká armageddon. Takže logická první otázka zní, kolik ze zvýšení teplot v Evropě má již větrná energetika na svědomí? Až směšně působí argument uvedený v článku, že zvýšení teploty kvůli větrníkům je pod běžnými fluktuacemi teploty - no jistě, s tímto argumentem ale nemusíme s klimatem bojovat vůbec a nemusíme žádné větrníky stavět :-). Ale díky za ten link, bude se hodit, byť ta studie je již dnes překonaná.

Jan Veselý
30. červen 2019, 23:42

No, máte příležitost oslovit nějaké opravdové meteorology či jiné odborníky na fyziku atmosféry.

Ale z Vaší strany to jen vnímám jako zoufalý pokus. Hlavně, když Dánsko a jeho pobřežní vody nejsou na západ od ČR.

Carlos
30. červen 2019, 23:49

Jdete asi s křížkem po funuse, už se to dělalo.

smithsonianmag. com/science-nature/myth-debunked-wind-farms-dont-alter-climate-180949701/

Spíš bych hledal co rozhazuje jetstream takovým způsobem že jde jinudy, hodně jinudy, než bylo zvykem. Co do množství energie tak jí více příjme Arktida, podstatně, než co ji odeberou větrníky.

Carlos
29. červen 2019, 13:27

U Dánska bude hodně záležet na tom jak moc se mu podaří zlepšit propojení do NORDELu a kolik kapacity si zajistí ještě v hydroelektrárnách, než jim to vyfouknou Němci. Bohužel Dánsko nemá moc míst pro vlastní PVE, i kdyby se jich pár podařilo postavit, tak souhrnný výkon nebude asi nic moc, nejvyšší spád kolem 50m. Pak každých 10 kubíků znamená výkon asi 4.6MW Elektrárna s nádrží asi 12 ha velkou u městečka Voerladgar, hlubokou kolem 10m, by měla výkon asi 33MW po dobu 5 hodin, pokud počítám dobře. Podobných míst se dá pak najít už jenom pár.

Naproti tomu nu nás by se daly nějaké menší PVE pořád postavit, například u Vraného, kde by byl výkon podobný, i koncepce, jako u Štěchovic, napojení dvou PVE na nádrž Vraného by pak stále vyvolávalo jenom relativně malé kolísání hladiny.

Josef
29. červen 2019, 23:38

No tak dobře v současné době masivně používají zejména ropu (o polovinu vyšší spotřeba ú obyv. než u nás) a zemní plyn , dovážejí elektřinu. Uhlí nevyužívají a emise CO2 mají o 28% nižší než my. Když to tak vezmu, pak uhlíková neutralita by znamenala přechod na el. energii bez JE (a tu si zakázali) to nemají z čeho vyrobit. Když přijde v zimě vlna mrazů a všichni budou mít tepelná čerpadla vzduch/voda tak končí. Budou tedy vyrábět umělá paliva s 25% účinností ?. Zakázat auta se spalovacím motorem není chytré když dojde k výpadku sítě zkolabuje rychle i doprava a tím celý stát. Podle mého názoru je to nereálné , pro politika , který je volen na 4 roky je to super slíbit něco k roku 2050. Podle mě je reálný pokles emisí CO2 na 1/3 jejich současného stavu - tj. lidé si nechají svoje kotle a doplní je slabším TČ - fouká topí TČ nefouká topí kotel. Auta by měli být hybridy se 100km dojezdem pak budou jezdit převážně na elektřinu - když bude. Výroba el. energie se také bez nějakých záloh neobejde.. Emise CO2 k roku 2050 mohou být asi 1,2 t obyvatel aby se nezvyšovala koncentrace CO2 a atmosféře. Dánsko podle mě dosáhne asi 2T. Více bude velmi drahé ČR dosáhne bez problémů 4T ( dnes máme asi 10) Jinak podíl EU na světových emisích CO2 bude v roce 2050 tak 4%. Nemá smysl se hádat na nějaká procenta protože proti zbytku světa je to prakticky zanedbatelné.

Jan Veselý
30. červen 2019, 14:56

V článku se píše o 10 GW offshore VtE. To je zhruba 50 TWh/rok elektřiny. Dánská roční spotřeba je ~33 TWh/rok. V případě, že se to opravdu postaví, budou Dánové doslova zavaleni elektřinou. Bude jí dost na kdeco, i na syntetická paliva, i na hydrogenaci biodigesce, na zkažení kšeftů všech tepelným elektrárnám běžícím v režimu konstantní výroby a na bůhvíco ještě.

Petr nejedlý
1. červenec 2019, 12:27

Pokud se týká OZE, jste opravdu ryzím optimistou. Nemám dost času, takže velmi stručně. Ad 1) Dovoluji si vyslovit vážné pochybnosti o výrobě 50 TWh z 10 GW výkonu VtE, i když se bude jednat o novou generaci off shore, to "zhruba" se bude výrazně snižovat směrem dolů. Ad 2) na těch 10 GW variabilního výkonu (v rozsahu desítek % v průběhu roku) budete potřebovat zálohy (fosilní) a/nebo akumulační kapacity, které mimochodem budete muset nějak zainvestovat a provozovat popř. technicky/ekonomicky zajistit příslušný import.

Jan Veselý
1. červenec 2019, 13:07

ad 1) V současnosti nejmodernější typy offshore turbín mají v reálném provozu naměřený koeficient využití okolo 60% (na top lokalitách až k 70%). Tak si to spočítejte. Aspoň nebudete dělat chybu kolegy Wagnera, který až moc často předpokládá výstavbu průměrných historických VtE.

Ad 2) To oni samozřejmě vědí. Oněch nových 10 GW offshore VtEv Dánsku (země s průměrnou spotřebou 3.76 GW) buď může znamenat očekávání obřího exportu, obrovský nárůst spotřeby elektřiny nebo ambici používat tyhle kvanta elektřiny na něco jiného a mě naskakují syntetická paliva. Pak nemáte s akumulací žádný problém a můžete začít gosudaru Putinovi kazit kšefty.

Antonín Mikeš
1. červenec 2019, 13:47

"okolo 60% (na top lokalitách až k 70%)"

Můžete prosím napsat kde? Zkoušel jsem to hledat ale našel jsem jen sotva přes 50%. Děkuji

Petr Nejedlý
1. červenec 2019, 14:39

ad1) To mě opravdu zaujalo, prosím o odkaz na konkrétní projekt. Zvláště pokud je to "naměřeno v reálném provozu, tak by neměl být problém něco poslat. Já jsem již nějakou dobu v tomto směru cíleně informace nehledal. Děkuji. FYI: já osobně jsem se prozatím setkal s top hodnotami mírně nad 40%. Ale i tak, pokud se bavíme o celkovém výkonu 10 GW, tak v souhrnu opět vyslovuji vážné pochybnosti o reálnosti 50 TW.

ad2) Aha, žádný problém s akumulací pro 10 GW, jenom musíte tu infrastrukturu pro syntetická paliva zafinancovat, vybudovat, zprovoznit a provozovat. Navíc si dovoluji další poznámečku, kdy asi budou tyto technologie (zatím ve vývoji, nikoliv masivním v průmyslovém nasazení) natolik cenově konkurenceschopné, aby skutečně reálně mohly kazit kšefty Putinovi.

Petr Nejedlý
2. červenec 2019, 23:33

Takže mě se podařilo dohledat stránku s daty z DK, UK, DE, BG zaměřenou speciálně na off-shore. Autory serveru neznám, nicméně uvádí, že vychází z oficiálních dat.

DK: (http://energynumbers.info/capacity-factors-at-danish-offshore-wind-farms)

UK: (http://energynumbers.info/uk-offshore-wind-capacity-factors)

DE: (http://energynumbers.info/germanys-offshore-wind-capacity-factors)

BG: (http://energynumbers.info/capacity-factors-load-duration-curves-belgian-offshore-windfarms)

Jak vidno, nejvyšší údaje se blíží zdola k 50%, hodnoty 60% či dokonce 70% bych viděl jako produkt bujné fantazie.

Jan Veselý
7. červenec 2019, 19:48

Haliade X od GE, například.

Martin Hajek
30. červen 2019, 22:45

A nebude těch 10 GW už někde chybět? Neprojeví se to už na srážkách ve střední Evropě?

Jan Veselý
30. červen 2019, 23:36

To víte, že to bude chybět, v obratu konkurence.

Carlos
30. červen 2019, 20:03

A je to opravdu dovoz proudu, nebo je to technologická výměna? On je dost velký rozdíl tří stavů:

Dovážet a nebýt schopen vyrobit

Dovážet a být schopen vyrobit

Dovážet a vyvážet dle potřeby.

Vzhledem k tomu že Dánsko má poměrně dobrou polohu a je napojeno na NORDEL, tak jim bohatě stačí být v posledním stavu. Kdyby opravdu chtěli, tak mohou, jak jsem tu psal včera, postavit pár malých PVE, ale zo by byl jenom malý příspěvek.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se