Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.

Přenos elektřiny

Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Obnovitelné zdroje

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

Šest dánských společností oznámilo vytvoření partnerství za účelem vybudování obřího zařízení pro produkci „zeleného“ vodíku poblíž Kodaně. Po dosažení plné plánované velikosti zařízení v roce 2030 by elektrolyzéry s celkovým příkonem 1,3 GW měly při využití elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů vyrábět přes 250 tis. tun „zeleného“ vodíku ročně, čímž by dle společností došlo k roční úspoře emisí CO2 ve výši 850 tis. tun.
Mezi společnosti stojícími za jedním z největších projektů tohoto typu ve světě patří společnosti Orsted, A P Moller-Maersk, DSV Panalpina, DFDS, SAS and Copenhagen Airports.
První fáze projektu, která by měla být dokončena v roce 2023, zahrnuje vybudování 10MW elektrolyzéru. V rámci druhé fáze má být příkon elektrolyzérů navýšen na 250 MW do roku 2027 a následně na 1 300 MW do roku 2030.
Zařízení má být vybudováno poblíž Kodaně a produkovaný vodík má být využit jako palivo v autobusech, nákladních automobilech, lodích a letadlech.
<blockquote>„Aby se udržitelná paliva stala více konkurenceschopná, musí se výrobní technologie stát dostatečně vyzrálou, musí být budována v průmyslovém měřítku a musí projít podobnou cestou snižování nákladů, jaká byla v poslední dekádě pozorována u technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jako jsou offshore větrné elektrárny, onshore větrné elektrárny a solární fotovoltaické elektrárny,“ <a href="https://orsted.com/en/media/newsroom/news/2020/05/485023045545315" target="_blank" rel="noopener">uvedly společnosti v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Společnosti dále uvedly, že projekt má potenciál nahradit 5 % fosilních paliv na letišti v Kodani do roku 2027 a až 30 % do roku 2030.
<blockquote>„Pokud bude zaveden správný politický rámec, může být tento projekt zásadním krokem směrem k produkci udržitelných paliv v Dánsku, což dále upevní pozici Dánska jako globálního lídra v oblasti technologií a obchodních modelů pro udržitelnou budoucnost,“ dodal výkonný ředitel společnosti Orsted Henrik Poulsen.</blockquote>

Čistá mobilita

Dánské společnosti představily plán na vybudování 1,3GW zařízení pro produkci "zeleného" vodíku

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/denmark-plans-two-huge-energy-islands-to-meet-climate-goals/">dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW </a>v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí. 
Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.
<h2>Největší investice v dějinách</h2>
Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.
Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.
Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a>,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo <a href="https://www.climatechangenews.com/2019/12/06/denmark-adopts-climate-law-cut-emissions-70-2030/">přijetím klimatického zákona </a>v prosinci minulého roku.
Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.
<blockquote>„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.
„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.</blockquote>

Větrné elektrárny

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

Výrobce větrných turbín, společnost Vestas, zaznamenala v loňském roce rekordní instalace svých větrných elektráren. Jako první na světě dánský výrobce překonal hranici 10 GW za rok s úhrnnými instalacemi ve výši 11,3 GW. Dařilo se i dalším velkým společnostem, první pětka největších větrných výrobců disponuje téměř 70% podílem na trhu.
Dánský výrobce větrných elektráren Vestas se stal první společností na světě, která za jediný rok nainstalovala více než 10 GW výkonu. Konkrétně bylo v roce 2019, <a href="https://www.woodmac.com/press-releases/vestas-breaks-annual-wind-turbine-installation-record/">podle dat Wood Mackenzie</a>, v pětatřiceti zemích světa nainstalováno 11,3 GW větrných turbín tohoto výrobce. Oproti roku 2018 si Vestas polepšil o 1,5 GW. Instalace společnosti táhla zejména Amerika s více než 50% podílem, díky instalacím v USA, Mexiku a Argentině.
Na druhé místo se vloni vyšplhala společnost Siemens Gamesa Renewable Energy (SGRE), která ovládla <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/prvni-cast-projektu-plovouci-offshore-vetrne-elektrarny-windfloat-atlantic-byla-pripojena-k-siti">offshore větrný trh</a> ve Spojeném království s 1,9 GW. Více než 1 GW onshore elektráren instalovala v USA a Španělsku.
General Electric (GE) obsadilo pomyslnou třetí příčku s instalacemi ve výši 8,7 GW, což představuje 60% nárůst oproti roku 2018.
<blockquote>„Pětice největších výrobců turbín, Vestas, SGRE, GE, Goldwind a Envision, zvýšila svůj společný tržní podíl o 10 % za dva roky a disponuje 68 % globálního trhu,“ řekl Shashi Barla, hlavní analytik Wood Mackenzie.</blockquote>
<h2>Čínští výrobci hrají na domácím poli</h2>
Tři největší čínští větrní výrobci – Goldwind, Envision a MingYang – zaznamenali v roce 2019 své nejvyšší dosavadní instalace. Společnost MingYang, zdvojnásobila instalace v Číně na 4,4 GW. Navzdory tomu, že se mezi 15 největších výrobců na světě řadí osm čínských výrobců, exportovala Čína pouze 0,6 GW větrných turbín.
<blockquote>„Výrobci větrných turbín vystavení globálním dodavatelským centrům zahrnujícím Čínu, Indii a Španělsko v roce 2020 pocítí negativní dopady. A to především kvůli opatřením proti šíření koronaviru, která v těchto zemích znemožňují výrobu,“ dodal Barla.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas

Vestas jako první na světě dodal přes 10 GW větrných turbín za rok

V Dánsku dodá společnost European Energy, developer solárních a větrných elektráren, v průběhu 7 let společnosti RWE 3 TWh elektrické energie. Podle podmínek by měla být dohoda platná od 1. ledna 2024 po dobu sedmi let a vztahovat se bude na dánský trh.
Společnost RWE je v současné době jedním z předních hráčů v dodávkách zelené energie. Společnost má v úmyslu tuto pozici dále rozšířit investicemi do větrné energie na pevnině i na moři, do fotovoltaiky a do výzkumu v oblasti akumulace energie. Zmíněná sedmiletá dohoda pak poskytuje dodavateli European Energy jistotu pro další pokrok v realizaci svých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů.
<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-supply-and-trading/2020-02-10-rwe-promotes-renewable-projects-with-european-energy" target="_blank" rel="noopener">RWE uvedla</a>, že 3 TWh elektrické energie odpovídají plné roční výrobě 35 moderních větrných turbín nebo roční produkci solární elektrárny o výkonu 400 MW za uvedené sedmileté období.
<blockquote>Obchodní ředitel RWE Andree Stracke uvedl: „Tato smlouva zdůrazňuje ambice RWE podporovat činnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Naše rozvojové aktivity doplňujeme atraktivními kupními smlouvami na posílení našich portfoliových aktivit.“
„Jsme rádi, že jsme tuto dohodu s RWE uzavřeli. Obchodní podmínky dohody zajišťují financovatelnost, což nám umožní realizovat podstatnou část našich připravovaných projektů v Dánsku,“ dodal výkonný ředitel European Energy Knud Erik Andersen.</blockquote>

RWE odebere v Dánsku 3 TWh "zelené" elektřiny od developera European Energy

<a href="https://www.theguardian.com/world/2019/dec/11/denmark-plans-to-power-10m-homes-with-new-wind-farm-islands?fbclid=IwAR2l2h4oxK6XrKfUoBCXyfQU_mXsfLGcByil7MPykbK8HvcxLklGe6ZUBcs">Energetický park skládající se z jednoho nebo více umělých ostrovů by byl schopen zásobit až 10 milionů domácností</a>. Plánovány jsou umělé ostrovy obklopené větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem až 10 GW. S informací přišlo dánské ministerstvo pro klima a energetiku.
Dánsko, které v roce 2018 vyrobilo 41 % elektrické energie z větrných elektráren, minulý týden schválilo ambiciózní cíl v oblasti ochrany klimatu. Dánsko se zavazuje snížit emise skleníkových plynů o 70 % oproti roku 1990 do roku 2030. Do roku 2050 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Každých 5 let od roku 2020 má být provedena revize plánů a cílů.
Instalovaný elektrický výkon nového větrného parku by měl být pětkrát vyšší než současný instalovaný elektrický výkon všech větrných elektráren v celém Dánsku. Finanční náklady jsou vyčísleny na 200 až 300 miliard dánských korun (682 až 1023 miliard korun). Celý větrný park má být převážně financován ze soukromého sektoru.
V rámci projektu byla prozkoumána řada různých lokalit, včetně Severního moře a Baltského moře, uvedlo ministerstvo.
<blockquote>„Máme-li realizovat obrovský potenciál větrné energie na moři, bude třeba vyvinout nové technologie pro přeměnu obnovitelných zdrojů na palivo pro letadla, lodě a průmysl,“ uvedl Dan Jørgensen, ministr pro klima a energetiku.</blockquote>
Ministerstvo vyčlenilo ze svého rozpočtu na rok 2020 celkem 65 milionů dánských korun (222 milionů korun) na výzkum skladování a přeměny elektrické energie na obnovitelný vodík. Výzkum je potřeba, protože veškerá elektrická energie z nového parku nebude zcela využita 6 miliony obyvatel Dánska.
<h2>Politická jednota pro ochranu klimatu</h2>
Osm z deseti politických stran v dánském parlamentu souhlasilo s novým zákonem o klimatu. Ten stanovuje nové přísné emisní cíle a zavádí přísné kontrolní mechanismy. Zavazuje vládu, aby každoročně předkládala projekty na dekarbonizaci každého odvětví, od energetiky přes dopravu až po zemědělství.
<blockquote>„Rozhodli jsme se nemířit na to, co víme, že je to možné, ale na to, co víme, že je nutné. Naším úkolem je nyní umožnit to nutné. Doufáme, že díky cíli zakotvenému v právně závazném cíli o klimatu může Dánsko inspirovat další země, aby se jimi řídily,“ uvedl Jørgensen.</blockquote>
&nbsp;

Dánsko plánuje vybudovat umělé ostrovy obklopené větrnými parky

Dánská vláda zvažuje investici až 300 miliard dánských korun (přes bilion Kč) do obrovské větrné elektrárny. Turbíny domácí výroby Vestas chce umístit na jeden či více umělých ostrovů. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na dnešní prohlášení ministerstva pro klima, energii a veřejné práce.
Plánovaná elektrárna má mít instalovaný výkon nejméně deset gigawattů, tedy zhruba pětkrát víc než jaderná elektrárna Temelín. Resort očekává, že většinou investic zajistí soukromé společnosti.
Vedle toho, že v Dánsku sídlí největší světový výrobce větrných turbín Vestas, země sama se nejvíce na světě podílí na rozvoji větrných elektráren na moři. V roce 2018 tato skandinávská země pokrývala 41 procent své poptávky po elektrické energii větrnými elektrárnami. Dánský parlament v pátek přijal zákon, jímž se zavazuje snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent.
<figure id="attachement_10906" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Vestas_V90_3MW-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Vestas_V90_3MW-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V rozpočtu na příští rok vláda vyčlenila 65 milionů dánských korun na výzkum spojený s projektem obří větrné elektrárny. Výzkum se bude zabývat tím, jak část energie uložit anebo přeměnit na obnovitelný vodík, o němž se hovoří jako o palivu budoucnosti.
V Dánsku žije kolem šesti milionů lidí a výkon elektrárny se bude zhruba rovnat spotřebě deseti milionů evropských domácností, napsala Reuters.
Resort pro klima, energii a veřejné práce nyní pro plánovanou elektrárnu hledá vhodnou lokalitu, například v Severním a Baltském moři.

Dánsko zvažuje vybudování obřího větrného ostrova s výkonem nejméně 10 GW

Spuštění podmořského kabelového vedení, které má skrze offshore větrné parky posílit přenosovou kapacitu mezi Německem a Dánském <a href="https://www.montelnews.com/en/story/tsos-delay-germany-denmark-400-mw-link-to-spring/1065932" target="_blank" rel="noopener">se odkládá, pravděpodobně na jaro příštího roku</a>. Na vině je proces implementace nových pravidel EU pro uvolňování přeshraničních kapacit pro trh, kdy se Německo snaží pro nové vedení vyjednat výjimku.
Nové podmořské kabelové vedení <a href="https://en.energinet.dk/Infrastructure-Projects/Projektliste/KriegersFlakCGS" target="_blank" rel="noopener">Kriegers Flak Combined Grid Solution</a> o přenosové kapacitě 400 MW má rozšířit propojení německé a dánské elektrizační soustavy. Takzvané kombinované síťové řešení je vůbec prvním projektem na světě, který umožní propojení soustav dvou zemí skrze přípojky k offshore větrných parkům – konkrétně dánského Kriegers Flak s německým Baltic 2.
Jelikož se však bude jednat o přeshraniční vedení mezi dvěma zeměmi, dle nových unijních pravidel platných od příštího roku by měli provozovatelé přenosových soustav uvolňovat 70 % jeho kapacity pro přeshraniční obchodování. To by však ve výsledku vedlo k omezení možností připojených větrných parků dodávat svou výrobu do soustavy.
Podle zástupce provozovatele přenosové soustavy 50Hertz bude potřeba pro nové propojení vyjednat výjimku z unijních pravidel, aby k těmto situacím nedocházelo.
<blockquote>„Německá vláda v současné době vyjednává s Evropskou komisí… Myslím, že jsou na dobré cestě. Vyřeší to do ledna,“ uvedl podle serveru Montel Frank Golletz, technický ředitel společnosti 50Hertz.</blockquote>
Spuštění pilotního přeshraničního propojení bylo podle serveru Montel již několikrát odloženo, podle původního harmonogramu měl být zkušební provoz zahájen již v říjnu 2018.
Přestože Německo plánuje 70% cíle dosáhnout postupně do roku 2025, podle Golletze by obě země byly nuceny do jisté míry upřednostňovat dovoz před výroby elektřiny ze svých offshore větrných farem.
Před možným negativním dopadem nových pravidel na rozvoj velkých offshore větrných parků napojených na soustavy několika různých zemí již varovala dánská společnost Orsted.

Spuštění vedení mezi Německem a Dánskem se odkládá, Německo vyjednává výjimku z unijních pravidel

Výstavba plynovodu Nord Stream 2 by měla být dokončena během několika příštích měsíců, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/a-contentious-russian-led-gas-pipeline-in-europe-will-soon-exist-heres-why-it-matters/?fbclid=IwAR1dIo_1OYZiLEG0jfkG36xzLmNr0FpcuwIjk1miPNuBFBKHZnlKiqqImjE" target="_blank" rel="noopener">uvedli analytici CNBC minulý čtvrtek</a>, a to navzdory tvrdé opozici ze strany USA a některých členských států EU.
Po měsících zvažování <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dansko-schvalilo-stavbu-rusko-nemeckeho-plynovodu-nord-stream-2/" target="_blank" rel="noopener">Dánsko minulý týden oznámilo</a>, že dává zelenou realizaci plynovodu Nord Streamu 2. Nový plynovod vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již ve výstavbě a jeho trasa se táhne podél plynovodu Nord Stream. Množství zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy se tak může díky novému plynovodu zdvojnásobit. Kapacita plynovodu Nord Stream a Nord Stream 2 bude dohromady 110 miliard m³/rok.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že jsme získali dánský souhlas s výstavbou plynovodu Nord Stream 2,“ uvedla ve svém prohlášení Samira Kiefer Anderssonová zastupující Nord Stream 2. „Budeme pokračovat v konstruktivní spolupráci s dánskými úřady na dokončení výstavby plynovodu,“ dodala.</blockquote>
Předpokládá se, že plynovod bude uveden do provozu v první polovině roku 2020 a jeho cena je odhadována na 9,5 miliard EUR.
<h2>Odpor USA a několika evropských zemí</h2>
Představitelé USA začátkem letošního roku hrozily společnostem, které se do projektu zapojí, sankcemi. Donald Trump uvedl, že se jedná o „obrovskou chybu“ a varoval, že se Německo důsledkem realizace projektu stane „rukojmím Ruska“.
<blockquote>„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ prohlásila Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu.</blockquote>
Proti projektu se veřejně staví také Polsko, Lotyšsko, Litva a Francie. Dánský souhlas byl ale velmi pravděpodobně poslední překážkou bránící dokončení Nord Streamu 2.
<blockquote>„Jediným důvodem, proč vybudovat tento plynovod, je obejít Ukrajinu,“ řekl Timtohy Ash působící ve společnosti Bluebay Asset Management.
„Byl bych překvapen, kdyby USA nezavedly sankce na věci týkající se Nord Streamu, protože chtějí získat pevnou půdu pod nohama na evropském trhu s plynem skrz LNG,“ dodal Ash.</blockquote>
<h2>Vliv na probíhající jednání Ruska s Ukrajinou</h2>
Dánské rozhodnutí může mít také vliv na <a href="https://oenergetice.cz/plyn/gazprom-dohoda-preprave-plynu-ukrajinou-bude-mozna-az-vyreseni-soucasnych-pravnich-sporu/">probíhající jednání</a> Ruska s Ukrajinou ohledně dalšího tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu. Zástupci Naftogazu <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu/">avizovali</a>, že výchozí variantou je v současnosti nulový tranzit plynu přes ukrajinské území.
Taktéž <a href="https://www.reuters.com/article/us-bulgaria-gas-turkstream/russia-says-bulgaria-to-complete-pipeline-stretch-of-turkstream-by-2020-idUSKBN1X01F8">aktuální prohlášení</a> zástupců Bulharska, kteří ujišťují, že výstavba plynovodu TurkStream přes jejich území probíhá dle plánu, není pro Ukrajinu dobrou zprávou. Roční kapacita plynovodu vedoucího z Ruska přes Bulharsko dále do střední Evropy bude 15,75 miliard m³/rok.
<blockquote>„Partneři zdůraznili, že práce budou dokončeny včas, do roku 2020,“ uvedl Sergei Lavrov, ruský ministr zahraničí.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/evropske-zasobniky-plynu-jsou-pred-zimou-rekordne-plne-pomohly-dovozy-lng-nizke-ceny-plynu/">Případné omezení dodávek</a> zemního plynu, pokud nedojde k uzavření tranzitní dohody, by pomohly vykrýt evropské zásobníky zemního plynu, které byly před topnou sezónou rekordně naplněny. Přesto by to, zvlášť pro jihovýchodní Evropu vzhledem k tamní přepravní infrastruktuře, byla velmi komplikovaná situace na zvládnutí.