Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Rozhovor

Velká data, flexibilita a uberizace energetiky

Organizátorům se podařilo přivést do Česka hned několik jmen, která už nyní stojí za skokovým rozvojem moderní energetiky. Je mezi nimi absolventka Harvardu a UCL Yi Jean Chow z londýnského Verv, která se věnuje tvorbě strategií pro peer-to-peer platformy postavené na blockchainu. Na blockchain v energetice se specializuje také Michael Merz, zakladatel společnosti Ponton. Právě ti se dotknou tématu uberizace energetiky a v poslední době často diskutované otázky, zda má systém peer-to-peer šanci fungovat i po boku centrálního řízení energetiky.

“Používáme blockchain, abychom uživatelům vrátili kontrolu nad jejich osobními daty. Pracujeme na tom, aby lidé a domácnosti měli úplný přehled nad tím, jak využívají energie, jaké mají možnosti a kdo všechno má přístup k jejich datům,“ popsala Yi Jean Chow projekt, na kterém aktuálně pracuje její tým v britským Vervu.  Spolupracují na něm s Ocean protocol, který vyvíjí platformu pro sdílení dat, nejen pro umělou inteligenci.

Jon Ferris: Dekarbonizace teplárenského sektoru a dopravy bude dosažena z velké části elektrifikací

Energetika již několik let prochází turbulentním obdobím, s čímž jsou pochopitelně spojeny příležitosti pro nový a inovativní rozvoj. Mezi inovativní společnosti lze jistě zařadit i britskou společnost Electron, jejíž streategický ředitel Jon Ferris poskytl webu oEnergetice rozhovor.

Top zprávy

1. Instalace onshore větrných elektráren v Německu zpomalují. Srpen byl nejhorší měsíc za poslední 4 roky

Tempo růstu instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině v Německu klesá. Srpen se stal z tohoto pohledu nejhorším měsícem za poslední 4 roky. Výsledky od ledna jsou ve srovnání se stejným obdobím loňského roku rovněž horší, k ještě významnějšímu poklesu má dojít od příštího roku.

Německo v srpnu přidalo 58 MW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině, což je nejnižší měsíční hodnota za poslední čtyři roky. Uvádí to data německého síťového regulátora Bundesneztagentur (BNetzA). Za leden až srpen přibylo v Německu celkem 2,1 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině, což je meziroční pokles o 38 %.

2. Ekologické letecké palivo v praxi? První transatlantický let byl úspěšný

Americká letecká společnost Virgin Atlantic minulý týden uskutečnila komerční let z USA do Velké Británie s inovativním leteckým palivem. Do běžného leteckého petroleje bylo přimícháno 5 % ethanolu vyrobeného z odpadních plynů z průmyslové výroby. Palivová směs by v budoucnu mohla být tvořena ekologičtější složkou až z poloviny. Cílem aerolinek i výrobce paliva LanzaTech je zejména snížení emisí skleníkových plynů letecké přepravy.

Nový typ leteckého paliva použily při prvním komerčním letu z amerického Orlanda do britského Gatwicku aerolinky Virgin Atlantic. Letoun typu Boeing 747 po úspěšném přistání přivítal zakladatel aerolinek Virgin Atlantic sir Richard Branson. Použitá palivová směs byla tvořena z 5 % ethanolem, který byl vyroben z odpadních plynů vznikajících při průmyslové výrobě – čímž dle aerolinek lze docílit nižší uhlíkové stopy letecké dopravy.

3. Minoritní akcionáři ČEZ žádají o svolání valné hromady firmy

Minoritní akcionáři ČEZ sdružení kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra předali představenstvu společnosti žádost o svolání valné hromady. Chtějí na ní mimo jiné řešit takzvaný opční program, jenž mohou manažeři firmy využít na nákup akcií společnosti. Mezi dalšími tématy jsou strategie společnosti či prodej hnědouhelné elektrárny Počerady. Šnobr to dnes uvedl na svém twitteru , na informaci upozornil server Zdroj.cz.

„Můžeme potvrdit, ze nám bylo doručeno podání akcionáře, které nyní prochází právním posouzením,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

4. Uhelné elektrárny pod drobnohledem. Satelity umožní kontrolu jejich využívání

Díky využití detailního satelitního snímkování země a technologii strojového učení lze podle think-tanku Carbon Tracker sledovat využívání fosilních elektráren po celém světě. V EU lze získat informace o výrobě elektřiny v hodinovém rozlišení pro jednotlivé výrobní bloky, v Číně jsou však provozní data výrazně nedostupnější. Právě pro takovéto trhy byla vyvinuta nová metoda pro odhad využití výkonu jednotlivých elektráren.

Z celkového počtu 1800 satelitů na oběžné dráze jich k srpnu loňského roku bylo 596 využívaných k pozorování zemského povrchu. Komerční poskytovatel dat společnost Planet, jejíž snímky Carbon Tracker využívá k odhadu výroby elektráren, pak disponuje 175 satelity na oběžné dráze. Snímky z těchto satelitů jsou průběžně analyzovány počítačovými programy, které jsou z nich schopny odhadovat míru využití každé z elektráren.

5. Nové oběžné kolo zvýší produkci přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně

Nové oběžné kolo dnes technici opatrně instalovali do útrob přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku, která díky této součásti bude moci vyrobit více elektrické energie. Čtyřicetitunové oběžné kolo s vyšší účinností má průměr přes 4,5 metru a roztáčí jednu ze dvou turbín Dlouhých strání. Investice si vyžádala 145 milionů korun.

„Zahájení provozu celého turbosoustrojí se plánuje po dokončení všech prací v průběhu listopadu,“ sdělil dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

6. IEA: Obnovitelné zdroje si v příštích pěti letech polepší, dominovat budou solární panely a Čína

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala svůj roční report na téma obnovitelných zdrojů. V příštích pěti letech se má dle agentury vybudovat 1000 GW nového výkonu v OZE, z toho 600 GW solárních panelů a 300 GW větrných elektráren. Lídrem na poli výstavby OZE je a nadále má být Čína.

V pondělí vydala agentura IEA svůj roční report Renewables 2018, ve kterém předpovídá, že světovému trhu s obnovitelnými zdroji budou jasně dominovat solární panely. Dle reportu se má ve sledovaném období (2018-2023) vybudovat na celém světě celkově 1000 GW nového výkonu v OZE. Pro srovnání na předchozí období 2017-2022 byl předpovídán nový výkon o hodnotě 920 GW.

7. Německo: Další 3 hnědouhelné bloky byly přesunuty do rezervy, jeden z nich vlastní EPH

Od minulého pondělí Německo odstavilo další 3 hnědouhelné bloky a přesunulo je do své tzv. „bezpečnostní rezervy“. Díky tomuto opatření uspoří Německo k roku 2020 cca 12,5 mil. tun CO2, provozovatelům elektráren však zaplatí tučné sumy. Poplatky za bezpečnostní rezervu odpovídají poplatkům za službu primární regulace frekvence.

Aktuálně byly do rezervy přesunuty dva 300MW bloky z celkových sedmi elektrárny Niederaußem provozovatele RWE a 500MW blok elektrárny Jänschwalde, provozovaný společností Leag, kterou vlastní Křetínského EPH.

8. Rusko a Indie uzavřely dohodu o spolupráci při realizaci nových jaderných reaktorů

Rusko a Indie se spolu dohodly na zvýšení spolupráce při výstavbě nových jaderných reaktorů. Dohoda byla podepsána v pátek na okraji 19. Rusko-Indického výročního bilaterálního summitu v Novém Dillí. Dohoda počítá s vyšším zapojením indického průmyslu při výstavbě tamních reaktorů i s posílením vzájemné spolupráce v dalších zemích světa.

Oba státy, které plánují vypracovat projekt pro výstavbu 6 jaderných reaktorů ruského designu v Indii, chtějí rozšířit vzájemnou spolupráci v dalších státech, dále posílit spolupráci v oblasti perspektivních jaderných technologií spolu se společnou výstavbou jaderných elektráren. Jméno lokality, kde by nových 6 reaktorů mělo být zhotoveno, prozatím nebylo uveřejněno.

9. Do Anglie se vrací těžba plynu frakováním, země chce omezit svou závislost na dovozu

Společnost Cuadrilla Resources začne v severozápadní Anglii v nadcházejícím týdnu po sedmi letech s přípravami k těžbě zemního plynu hydraulickým štěpením, známým také jako frakování. Předchozí pokus o hydraulické štěpení vedl k záchvěvům země, veřejným protestům a k přepracování britských nařízení. Britská vláda, která chce snížit závislost na importu zemního plynu, jež překročila hranici 50 %, dala začátkem tohoto roku frakování opět „zelenou“.

Ředitel společnosti Francis Egan sdělil agentuře Reuters, že nejdříve v dané oblasti dojde k testu produkčních možností pomocí dvou vrtů.

10. Podmořské kabelové vedení mezi Německem a Dánskem bude mít zpozdění

Výstavba 400MW podmořského kabelového vedení mezi Německem a Dánskem nabrala na zpoždění. Zprovoznění vedení, které by mělo země spojit přes jejich offshore větrné parky, je aktuálně plánováno na květen 2019.

Na konci minulého týdne dánský provozovatel přenosové sítě, společnost Energienet, oznámil, že zprovoznění nového propojení mezi oběma zeměmi bude opožděno o několik měsíců.

Inovativní technologie

Vědci vyvinuli vysoce účinnou solární průtočnou baterii

Výzva, kterou představuje intermitentnost obnovitelných zdrojů energie, vyžaduje nejenom zařízení na přeměnu energie slunečního záření či větru na elektřinu, ale také zařízení na uchování této energie. Integrace fotovoltaického článku a průtočné baterie nabízí účinný a kompaktní přístup k využití solární energie. Vědci vyvinuli solární průtočnou baterii se zaznamenanou průměrnou účinností 14,1 % což dokazuje, že zachycení, přeměna a uchování energie mohou být provedeny jedním zařízením. Zařízení by rovněž mohlo pracovat odděleně od elektrizační soustavy.

Koncept solární baterie byl poprvé demonstrován v roce 1976. Od té doby bylo vyvinuto několik způsobů, jak vyrobit zařízení takového druhu. Například klasické lithium-ion baterie, baterie na základě anorganické chemie a průtočné baterie mohou být integrovány s různými druhy fotovoltaických článků. Zejména průtočné baterie jsou v tomto směru atraktivní volbou díky velkému množství redoxových párů a snadnému zvýšení kapacity baterie.

Téma

Jak financovat jádro? Sledujte Brity!

Stavět jaderné elektrárny už prý budou pouze tam, kde je mimořádně silná role státu. Tedy v Číně nebo v Rusku. Takový názor ovšem rezolutně odmítá země, která na státní intervence spoléhá mnohem méně a má s jadernou energetikou velké historické zkušenosti. Jde o Spojené království, kde už v roce 1956 zahájili provoz první skutečně komerční jaderné elektrárny Calder Hall.

Čeští politici a úředníci, kteří mluví o stavbě nových jaderných reaktorů, se už několik let nedokáží pohnout z místa. Stále není jasné, kdo přesně a jakým způsobem by měl takovou výstavbu financovat. Britové mezitím v tomto ohledu přicházejí s novými myšlenkami. Také se přitom potýkají s velkými problémy. Přesto je pravděpodobné, že pokud se najde cesta, jak realizovat stamiliardové projekty (v korunovém vyjádření) jaderných bloků v rozvinutých tržních ekonomikách, inspirací se pro mnoho dalších zemí stane Spojené království.

Jak dál? Evropská i naše energetika na rozcestí

V poslední době se postupně začínají vyjasňovat jednotlivé trendy v evropské energetické politice a jejich současné i budoucí dopady. To se pochopitelně týká i energetiky české. V první řadě lze po osmnácti letech trvání německé Energiewende jasně říci, že hlavně v oblasti snižování emisí selhala a ani její budoucí možnosti nevypadají moc dobře. Německu se sice intenzivní výstavbou větrných farem na severu podařilo zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů až na hodnotu přes 30 %, avšak většina jejich potenciálu se vyčerpala při náhradě odstavovaných jaderných bloků. A to ještě pořád vyrábí jaderné zdroje okolo 13 % německé elektřiny. Zatímco česká energetika se při snižování emisí oxidu uhličitého oproti roku 1990 dostala k 40 %, Německo svůj cíl snížit emise o 40 % do roku 2020 nesplní i přesto, že k výrazné části snížení emisí pomohl ekonomický propad a restrukturalizace připojené východní části v devadesátých letech.

Ukazuje se, že Německo musí nahradit odstavované jaderné bloky z velké části fosilními. Nedaří se mu včas vybudovat propojení mezi severem Německa s velkým počtem větrných farem a průmyslovým jihem, kde se jaderné bloky odstavují. Jedinou šancí, jak alespoň částečně splnit své proklamace o snižování emisí, má v přechodu od uhlí k plynu. Velkou otázkou však je, jak tento přechod realizovat. Jednu z možností postavené na vysoké ceně emisních povolenek rozebírá známý investor a minoritní akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr ve svém Německém rozbřesku. Zde však naráží na řadu problémů, které jsou způsobeny hlavně tím, že plyn produkuje emise oxidu uhličitého také, i když polovinu vzhledem k  uhlí. S růstem ceny emisních povolenek tak roste i cena elektřiny z plynu. Pokud tedy opravdu chce Německo podle ideje Michala Šnobra tržním způsobem odstavit uhelné elektrárny pomocí růstu ceny emisních povolenek na takovou hodnotu, aby cena elektřiny z uhlí překonala tu z plynu, musela by hlavně v případě hnědého uhlí být cena povolenek opravdu hodně vysoko. Podrobnější rozbor problémů okolo představ Michala Šnobra jsem napsal v následujícím článku.

Pozvánka

Revoluce v moderní energetice přijde v listopadu

• Na konferenci Share Your Energy do Prahy přijíždějí nejzajímavější inovátoři moderní energetiky z celého světa. 
• Listopad je měsíc revolucí a platí to i v energetice. Do Prahy se už za necelý měsíc z celého světa sjedou nejnadějnější inovátoři tohoto oboru, aby se setkali na konferenci Share Your Energy.
• Její nabitý program slibuje vnést do střední Evropy inspiraci a nastartovat změny v pohledu na elektřinu, její sdílení, flexibilní využívání a budoucnost centralizovaného řízení.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu