Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Česko platí v průměru na 1 MWh nejvyšší dotace na obnovitelné zdroje v Evropě

Česko platí v průměru na jednu MWh nejvyšší dotace na obnovitelné zdroje. Vyplývá to ze zprávy Sdružení evropských regulátorů (CEER), která srovnává jednotlivé systémy podpory OZE napříč Evropou. Elektřina z dotovaných zdrojů reprezentuje přibližně desetinu veškeré elektřiny vyprodukované v Česku. Nejvíce dotované elektřiny pak ve sledovaných zemích vyprodukovalo Německo (187 TWh), což bylo třiadvacetkrát více než v ČR (8 TWh). 

Sdružení evropských regulátorů energií (CEER) vydalo Zprávu o způsobech podpory OZE v Evropě, jejímž cílem je přinést srovnatelná data napříč 27 zeměmi (členové CEER). Zpráva podává informace o způsobech (přímé a nepřímé) podpory pro různé technologie OZE a také o objemu výdajů na tuto podporu.  Dále přináší informace o využívání obnovitelných zdrojů pro pokrývání vlastní spotřeby, výskytu síťových omezení spojených s OZE a současný stav naplňování doporučení dle EEAG (Doporučení pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky). Data byla sbírána za roky 2016 a 2017.

2. Němci platí nadále nejvyšší cenu elektřiny v Evropě. České podniky platí 4. nejnižší cenu z celé EU

Evropská komise ve středu zveřejnila statistiku cen elektřiny v jednotlivých členských zemích Evropské unie za rok 2017.  Na čele se již tradičně drží Německo. České domácnosti jsou výrazně pod průměrem EU a český průmysl platí v EU za elektřinu 4. nejnižší cenu.

Koncové ceny elektřiny pro domácnosti v EU v roce 2017 poprvé od roku 2008 poklesly, což bylo způsobeno zastavením trendu růstu síťových poplatků, poplatků na podporu OZE a dalších daní a poplatků, které jsou součástí koncové ceny elektřiny. Ty bez zahrnutí síťových poplatků v průměru tvoří 40 % z průměrné koncové ceny elektřiny v EU.

3. Německý průmysl: Sankce USA za odběr ruského plynu by byly útokem na suverenitu Evropy

Jakýkoliv pokus zabránit evropským zemím dovážet plyn z Ruska by podle zástupců z řad německého průmyslu byl útokem na svrchovanost Evropy. Vyjádření německého průmyslu je směřováno zejména do Spojených států, které opakovaně kritizují projekt plynovodu Nord Stream 2, jenž má zdvojnásobit přímou přepravní kapacitu mezi Ruskem a Německem.

Projekt Nord Stream 2 je dlouhodobě zdrojem sporů mezi Německem a Ruskem na jedné straně a Spojenými státy a některými evropskými zeměmi na straně druhé.

4. Ceny plynu v Evropě bude mít nadále v rukou Rusko

Očekává se, že ceny zemního plynu v roce 2019 poprvé po čtyřech letech klesnou. Letošní zima je prozatím spíše mírná, zásobníky naplněné a zároveň se očekává nárůst importů do Evropy. Jedním z hlavních důvodů jsou dodávky plynu z Ruska, které v loňském roce dosáhly rekordní výše. Za této situace a očekávaného nárůstu dodávek LNG v létě bude mít Rusko dvě možnosti. Buď se soustředí na udržení si svého podílu na trhu, nebo bude chránit ceny a sníží své exporty.

„Otázkou je kolik ruského plynu bude na evropské trhy dodáno – to bude klíčovým faktorem. Rusko veřejně prohlásilo, že chce dodávky udržet. To by mohlo vést ke skutečnému kolapsu cen v letních měsících, kdy přijdou velké dodávky LNG,“ tvrdí Murray Douglas, výzkumný ředitel sekce pro evropský plyn ve Wood Mackenzie Ltd.

5. Novým členem představenstva ČEPS se stal Radek Hartman

Novým členem představenstva provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS je Radek Hartman (46). Do funkce ho dnes jmenovala dozorčí rada společnosti. ČTK to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přes které stát vlastní 100 procent akcií firmy.

Dozorčí rada ČEPS odvolala loni v říjnu předsedu představenstva firmy Jana Kalinu, v představenstvu skončil také Jakub Skavroň, který byl zodpovědný za strategii. Nového šéfa firma zatím nemá, dočasně ji vede místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

6. Belgická krize v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny je podle ministryně energetiky u konce

Belgie již není podle ministryně energetiky Marie-Christine Marghemové ohrožena nedostatkem dostupného výkonu, přestože by v následujících týdnech mělo panovat chladné počasí. K uklidnění situace přispívá návrat odstavených jaderných reaktorů do provozu i očekávané zprovoznění 1GW podmořského HVDC vedení Nemo Link propojující Belgii a Spojené království.

Nejvíce kritická situace z pohledu zajištění dostupného výkonu panovala v Belgii od poloviny října do poloviny listopadu, kdy byl v provozu pouze jeden ze šesti belgických jaderných bloků. Chybělo tak přibližně 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu jaderných elektáren.

7. V Abu Dhabi jezdí první elektrobus v celém regionu Perského zálivu

V Abu Dhabi bude jezdit první čistý elektrobus v celém Perském zálivu.  Na projektu se podílejí společnosti Masdar, Siemens a místní autobusový výrobce. Elektrifikace hromadné dopravy je dalším krokem k naplnění cíle 27 % čisté energie, který si Spojené arabské emiráty stanovily.

Zpravodajský server Reuters infromoval, že společnost Masdar ze Spojených arabských emirátů se sídlem v Abu Dhabi nasadila do provozu první elektrobus v regionu Perského zálivu. Nový elektrobus s označením Eco-Bus, který byl představen v úterý v tamním hlavním městě, je prvním zcela elektrickým autobusem pro pasažéry v regionu.

8. Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se stane bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se od února stane Jaroslav Míl, který byl v minulosti mimo jiné šéfem elektrárenské společnosti ČEZ. Do funkce ho dnes jmenovala vláda, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Dosud byl vládním zmocněncem Ján Štuller.

Vláda podle premiéra rovněž pověřila nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu.

9. V půlce ledna by mohlo být jasné, kdy Německo skončí s uhlím

V polovině měsíce by mohlo být jasno v tom, kdy Německo přestane používat energii z uhlí. Na 15. ledna si totiž kancléřka Angela Merkelová (CDU) pozvala zástupce komise, která má konkrétní termín navrhnout. S dosavadním působením skupiny není podle magazínu Spiegel zcela spokojena.

Komise s názvem Růst, strukturální změny a zaměstnanost, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, má stanovit konečné datum a také přijít s návrhy, jak regiony dotčené těžbou transformovat a jak změny v nich financovat.

10. Britská výroba elektřiny v roce 2018: Nejnižší za 20 let s třetinovým podílem OZE

Výroba britských elektráren v roce 2018 po letech stagnace meziročně klesla o 1 % na 335 TWh a byla tak srovnatelná s výrobou před více než 20 lety. Faktory tohoto poklesu i přes ekonomický růst jsou zejména přesun energeticky náročného průmyslu do zahraniční ale i využívání úspornějších spotřebičů a osvětlení. Podíl OZE na výrobě ovšem i nadále roste a za rok 2018 dosáhl 33 %. Při započtení výroby jaderných elektráren bylo 53 % vyrobené energie nízkoemisní.

Objem vyrobené elektrické energie ve Velké Británii klesl na úroveň roku 1994, jak ukazuje analýza Carbon Brief. Roční výroba za loňský rok je odhadována na 335 TWh, což po stagnaci v letech 2015-2017 činí meziroční pokles o 1 %.

Inovativní technologie

Američtí vědci chtějí na trhu s akumulací prorazit s hořčíkovými bateriemi

Vědci z univerzity v Houstonu a z výzkumného institutu Toyoty v Americe vytvořili novou konstrukci hořčíkové baterie, která je její slibnější verzí a má potenciál se uplatit v různých aplikacích. Hlavními cílovými segmenty trhu jsou elektromobily a  uchování energie z obnovitelných zdrojů.

Ve vylepšené verzi baterie vědci udělali dvě změny. První je, že použili elektrolyt neobsahující chlorid a druhou je použití organické katody. Vědecký tým potvrdil, jak uvedl docent na univerzitě v Houstonu Yan Yao, že chlorid vyskytující se v běžně používaném elektrolytu hořčíkových baterií zhoršuje jejich vlastnosti.

Téma

Nord Stream 2 naruby – německý trumf vůči Rusům

Němci podporují ruské geopolitické cíle. Tak zní jedna z nejčastějších výtek kritiků rozestavěného plynovodu Nord Stream 2 vůči Berlínu. Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu současné přepravní cesty pod hladinou Baltského moře přímo do Německa. Rusko posílí svou roli dodavatele strategické suroviny pro Evropu a nebude se muset spoléhat na tranzit přes země jako Ukrajina či Polsko, s nimiž má velmi napjaté vztahy.

Proč to Němci dělají? A proč se na rozdíl od některých dalších Evropanů neobávají toho, že kvůli plynovodu Nord Stream 2 budou mít Rusové od roku 2020 „velký klacek“, který jim umožní zesílit politický či ekonomický tlak na své odběratele? Ke správné analýze postojů německých zastánců stavby podmořského plynovodu je nutné vzít v úvahu jeden základní poznatek – tito politici, manažeři či analytici vůbec nemají pocit, že by ve vtahu s Ruskem tahal Berlín za kratší konec provazu. Spíše naopak.

Jaderná energetika v roce 2018

Rokem 2018 opravdu začala éra pokročilých jaderných reaktorů. Hned pro tři typy reaktorů III+ generace se dostal do komerčního provozu první blok. Celkově je tak už v provozu šest typů reaktorů III. generace.

Rok 2018 byl z pohledu jaderné energetiky úspěšný. Podařilo se uvést do komerčního provozu devět reaktorů, sedm čínských a dva ruské. Rozběhly se první bloky hned tří nových typů pokročilých jaderných reaktorů. Další je těsně před dokončením. V příštím roce tak už bude v provozu sedm typů reaktorů III. generace. Kromě japonského varného reaktoru ABWR se jedná o tlakovodní reaktory. První rok provozu mají za sebou jihokorejský reaktor APR1400 a ruský reaktor VVER1200. V roce 2018 se pak rozběhly francouzský blok EPR, reaktor AP1000 firmy Westinghouse a čínský blok APCR1000. V roce 2019 by se měl rozběhnout čínský blok HPR1000 (Hualong One).

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu