Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Projekt obří australské přečerpávací elektrárny o výkonu Temelína má zelenou
Projekt obří australské přečerpávací vodní elektrárny Snowy Hydro 2.0, která má zemi pomoci s přechodem od stárnoucích uhelných elektráren k obnovitelným zdrojům, byl schválen australskou vládou. První část rozšíření by měla být hotova v roce 2024.
Projekt Snowy Hydro 2.0 má být rozšířením stávající soustavy vodních elektráren nazývaných souhrnným názvem Snowy Mountains. Jedná se o sedm elektráren postavených mezi roky 1949 a 1974, celkem 16 vodních přehrad a 225 km vodních přivaděčů. Celkový výkon elektráren je 4,1 GW.
2. V Bolívii byly potvrzeny největší zásoby lithia na světě, dvojnásobné oproti původním předpokladům
Podle provedených průzkumů jsou zásoby lithia v Bolívii až dvojnásobně větší, než se doposud předpokládalo. Bolívie tak disponuje minimálně 15krát větším množstvím lithia, než kterým dle odhadů disponuje ČR.
V jihoamerické Bolívii odhadovala skutečný potenciál tohoto kovu americká konzultantská společnost SRK. Ta nyní vydala osvědčení, že se v zemi nachází zhruba 21 milionů tun tohoto kovu, který je důležitou surovinou pro výrobu lithium-iontových akumulátorů. Odhady, které se až doposud uváděly, počítaly zhruba s polovičním množstvím okolo 10 mil. tun.
3. Velké plynové motorgenerátory jsou v USA stále běžnější, rostou zejména ve státech s vysokým podílem OZE
Velké motorgenerátory poháněné spalovacím motorem, které často slouží jako záložní či nouzové zdroje energie, jsou ve Spojených státech amerických v posledních letech stále populárnější. Motorgenerátory spalující zemní plyn jsou vzhledem k jejich flexibilitě a relativně nízkým cenám plynu stále častěji využívány pro vyvažování proměnlivé výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích.
Ke konci loňského roku dosahoval výkon motorgenerátorů podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v průměru 4 MW. Oproti běžné spalovací turbíně s 56 MW či paroplynovým blokům s 166 MW se sice jedná o zlomek výkonu, nicméně díky jejich modularitě je v jednom bloku běžně využíváno několik motorů. Motorgenerátory podle EIA představují zhruba 1 % veškerého instalovaného výkonu v plynových zdrojích v USA.
4. Ruský plyn z TurkStream poteče do Evropy přes Bulharsko a Srbsko
Srbská společnost Gastrans, která je většinově vlastněná ruským Gazpromem, získává povolení na výstavbu nového plynovodu v Srbsku. Podobně v minulém měsíci Bulgartransgaz přijal finální investiční rozhodnutí týkající se rozšíření tamější plynárenské infrastruktury. Tyto projekty mají navazovat na budovaný TurkStream a přivézt tak ruský plyn do Evropy.
Dceřiná společnost Gazpromu vlastní 51 % společnosti Gastrans, provozovatele plánovaného srbského plynovodu. Zbývajících 49 % Gastrans pak vlastní srbská firma Srbijagas, která se věnuje přepravě, distribuci, uskladňování a obchodování s plynem v Srbsku.
5. Audi ve spolupráci s E.ON postaví největší evropský střešní fotovoltaický systém
Energetická společnost E.ON vybuduje největší evropský střešní fotovoltaický systém na logistických halách automobilky Audi v Maďarsku. Instalovaný elektrický výkon nového fotovoltaického systému dosáhne 12 MWp. Výstavba začne v srpnu 2019 a uvedení do provozu se očekává na začátku roku 2020.
„Naše společnost se zavázala k udržitelné budoucnosti. Široké využití solární energie je nedílnou součástí tohoto úsilí. Jsme potěšeni, že společnost E.ON získala důvěru Audi Hungaria a mezi těmito dvěma společnostmi začalo nové 25leté partnerství,“ říká Zsolt Jamniczky, člen představenstva společnosti E.ON Hungaria.
6. Shell: V příštím desetiletí může dojít k nedostatku LNG na trhu
Společnost Shell vydala svůj roční report LNG Outlook. Dle reportu LNG trh stále roste, dominují mu asijské země. Poukazuje ovšem na vznikající konflikt mezi kupujícími a prodávajícími, který by mohl vyústit v budoucí nedostatek zkapalněného plynu na trhu.
Světový trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) nadále boří očekávání mnoha pozorovatelů. Dle ročního výhledu společnosti Shell LNG Outlook se poptávka po LNG v roce 2017 zvýšila o 29 milion tun na celkovou hodnotu 293 milionů tun. Ve výhledu Shell zmiňuje, že na základě současných predikcí společnosti by mohlo dojít k nedostatku LNG v polovině příštího desetiletí, pokud nebudou brzo vybudovány nové LNG projekty.
7. Pozitivní signály z Mezinárodního energetického fóra ve sněmovně
Mezinárodní energetické fórum, které proběhlo v Poslanecké sněmovně, bylo zaměřeno na jadernou energetiku. Vystoupili na něm premiér Andrej Babiš, ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a několik klíčových osob, které budou určovat uskutečnění výstavby nových jaderných zdrojů. Jednání obsahovalo podle mě řadu pozitivních aspektů.
Mezinárodní energetické fórum proběhlo 21. února 2019 v Poslanecké sněmovně a zaměřeno bylo hlavně na výstavbu nových jaderných zdrojů. Obsazeno bylo opravdu reprezentativně. Na úvod vystoupili kromě představitelů organizující sněmovny premiér Andrej Babiš a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Velmi vypovídající byla vystoupení Jaroslava Míla, Dany Drábové a Daniela Beneše. Připomeňme, že Jaroslav Míl je poměrně čerstvý pověřenec pro výstavbu nových jaderných zdrojů, Dana Drábová předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Daniel Beneš ředitelem firmy ČEZ.
8. Plán Mnichova na 100 % elektrické energie vyrobené z OZE do roku 2025 se setkává s opozicí v Norsku
Plán Mnichova na 100% podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů se potýká s odporem ochránců životního prostředí v Norsku. Plánovaná výstavba větrných elektráren má totiž zasáhnout „citlivé oblasti“.
Mnichov, který je jedním z nejlidnatějších měst a zároveň jedním z nejvíce důležitých ekonomických bodů v Německu, sestavil v roce 2009 ambiciózní plán, který si klade za cíl pokrýt svou potřebu elektrické energie ze 100 % elektřinou z obnovitelných zdrojů do roku 2025.
9. Práce na americké JE Vogtle běží dle plánu. Ve hře je i dřívější spuštění
Americká společnost Georgia Power, která staví dva bloky typu AP1000 jaderné elektrárny Vogtle, zhodnotila postup prací za klíčový rok 2018. Přestože projekt čelil možnému ukončení, dosáhla stavba důležitých milníků a elektrárna je z 74 % hotova. Vzhledem k současnému pracovnímu nasazení by dokonce mohly být bloky 3 a 4 spuštěny v dubnu roku 2021, respektive 2022, což je o 7 měsíců dříve, než je aktuální plán.
Společnost Southern Company, mateřská společnost Georgia Power, oznámila v rámci výsledků hospodaření za poslední čtvrtletí roku 2018 také aktuální stav prací na stavbě jaderné elektrárny Vogtle, jediné jaderné elektrárně stavěné na území USA. Dva jaderné bloky typu AP1000, které se začaly stavět v březnu, respektive v listopadu 2013, jsou nyní dokončeny ze 74 %.
10. Objem výroby dřevěných pelet loni v Česku stoupl na nový rekord
Objem výroby dřevěných pelet v Česku loni meziročně stoupl o 3,3 procenta na rekordních 377.000 tun. ČTK to řekl předseda oborového Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Tuzemská spotřeba podle něj loni činila kolem 100.000 tun pelet, zbytek byl vyvezen hlavně do Rakouska, Německa a Itálie. Kotlů a kamen na pelety je v Česku nyní 30.000, uvedl Stupavský.
„Výroba pelet v ČR již devět let stabilně roste bez větších výkyvů. Tahounem je rostoucí spotřeba doma i v zahraničí. ČR je v peletách významným exportérem, české peletárny mají možnost výběru – dodávat na domácí trh nebo vyvážet,“ řekl Stupavský.
Inovativní technologie
Dvanáctiletý chlapec z USA zřejmě provedl úspěšnou fúzní jadernou reakci
Jackson Oswalt z Tennessee není běžným případem dvanáctiletého teenagera. Zatímco jeho vrstevníci hrají ve volném čase videohry a sledují televizi, on pracuje ve své fyzikální laboratoři. Nyní byl označen za nejmladšího známého člověka, který dokázal úspěšně provést fúzní jadernou reakci.
Open Source Fusor Research Consortium, internetová skupina jaderných nadšenců “fussioners”, uznala úspěch Jacksona Oswalta z Memphisu v Tennessee, když údajně jen několik hodin před svými třináctými narozeninami, 19. ledna 2018, dosáhl fúzní reakce.
Názor
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost
Často lze sledovat diskuze na téma, zda ten nebo onen energetický zdroj nebo mix zdrojů je schopen zajistit energetické potřeby. Málo se však objevují studie nebo alespoň pokusy spočítat, jak by si tyto zdroje poradily v konkrétní situaci, respektive s podmínkami konkrétního roku. Vysloví-li někdo námitku, že zdroje závislé na počasí – větrné a solární elektrárny, jsou nespolehlivým zdrojem, je ujištěn, že pokud nesvítí slunce nebo nefouká vítr u nás, můžeme elektřinu přivézt z okolních států nebo přebytky uložit. Podívejme se na realitu.
Následující vstupní data jsou převzata ze stránek ČEPS – data z ČR a Agora Energiewende data z Německa.Na grafech 1, a 2 je relativní výkon (v %) českých (žluté hroty) a německých (modrá křivka) solárních elektráren v lednu (graf 1) a srpnu (graf 2) 2016. Není žádným překvapením, že solární elektrárny fungují i na poměrně velkém území jako jediná neregulovatelná elektrárna. Pravda, solární elektrárnu lze při přebytku jednoduše vypnout, ale nijak to nepomůže v době, kdy Slunce zapadne. Pokud vypneme uhelnou či plynovou elektrárnu, ušetříme palivo „na potom“. U solárních a větrných, nemá vypnutí při přebytku žádný vliv na další provoz. Společně s Německem a ostatními sousedy jsme ve stejném časovém pásmu a průběh výkonu se nebude lišit více než o několik minut až desítek minut.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se