Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo se chce stát vodíkovou velmocí, do výzkumu a vývoje investuje miliardy

Německo bude investovat 100 milionů euro ročně do vodíkových technologií. Tímto krokem chce podpořit svoji přeměnu energetického systému. Německo se chce stát světovým lídrem v tomto odvětví a vodík by se mohl stát dalším hlavním exportem našeho souseda.

Německo již delší dobu prochází energetickou revolucí. Němečtí představitelé nyní vidí svoji energetickou budoucnost ve vodíku. Bez uhlí, bez ropy a bez emisí. Zpravodajský portál EURACTIV informoval, že náš západní soused má v plánu investovat ročně 100 milionů eur do výzkumu vodíkových technologiích.

2. Přečerpávací vodní elektrárna využívající opuštěný zlatý důl potřebuje další finance

Australská společnost Genex Power zahájila druhé kolo k získávání financí na první přečerpávací vodní elektrárnu na světě, která využívá opuštěný zlatý důl. PVE je součástí australského energetického hubu, ve kterém se nacházejí i ostatní obnovitelné zdroje energie, které jsou s přečerpávací vodní elektrárnou integrovány. 

PVE (nazývaná K2H) je součástí Kidston Renewable Energy Hubu spolu s dvěma fotovoltaickými projekty o instalovaném výkonu 50 MW a 270 MW a větrnou elektrárnou o instalovaném výkonu 150 MW. Fotovoltaické elektrárny jsou podle společnosti Genex Power lokalizovány v oblasti s nejvyšší iradiací v Austrálii.

3. Jaderné elektrárny ve Francii jsou v důsledku vlny veder nuceny omezovat svůj výkon

Výroba francouzských jaderných elektráren se ve středu propadla na 38 GW. Elektrárny společnosti EDF na jihu Francie – Golfech, Saint Alban a Tricastin, jsou v důsledku vlny veder postihující Evropu nuceny snížit svůj výkon. Rekordní teploty ovlivňují výroby jaderných elektráren také v dalších státech.

Aktuální vlna veder donutila operátory jaderných elektráren společnosti EDF vzhledem k vysoké teplotě řek ke snížení výkonu. Jaderná elektrárna Golfech, která leží na řece Garonně a jejíž instalovaný výkon činí 2,6 GW, musela být úplně odstavena. Na řece Rhoně nastal stejný problém pro jaderné elektrárny Saint Alban a během čtvrtečního dne také pro Tricastin, které snížily výkon o 1,4 GW, respektive 915 MW.

4. Studie: Tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů může prohloubit energetickou chudobu

Řada zemí a států se v posledních letech zavazuje k přechodu od uhlí a dalších fosilních paliv k obnovitelným zdrojům či k úplné uhlíkové neutralitě. Přílišný tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů nicméně může podle amerických vědců vést k prohlubování energetické chudoby.

Náhrada uhlí či ropy pomocí obnovitelných zdrojů sice může pomoci snížit emise oxidu uhličitého, podle vědců z Portlandské státní univerzity však za cenu zvýšené nerovnosti mezi lidmi.

5. Německo: Coal to Gas switching způsobil v červnu meziroční snížení emisí CO2 fosilních elektráren o 33 %

V červnu 2019 vypustily německé elektrárny na fosilní paliva o 33 % méně oxidu uhličitého než v červnu 2018. Hlavními důvody tohoto dramatického poklesu byly zvýšené náklady na emisní povolenky a nízké ceny elektřiny, které vedly k tzv. coal to gas switchingu, a současně nižší spotřeba elektřiny.

Kombinace vyšších nákladů na emisní povolenky, nižší ceny zemního plynu a nižší ceny elektřiny, způsobené zejména vyšším podílem výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE), mimo jiné vedla k tzv. coal to gas switchingu neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny paroplynovými elektrárnami. Při konstelaci těchto faktorů se totiž provoz mnoha hnědouhelných elektráren prokázal jako neekonomický.

6. Dokončení finského EPR reaktoru Olkiluoto opět odloženo

Dokončení třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto, který byl prvním reaktorem EPR ve výstavbě bude opět opožděno Finská energetická společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) oznámila obdržení aktualizovaného časového plánu pro dokončení třetího bloku JE Olkiluoto. Podle dodavatele elektrárny, konsorcia společností Areva-Siemens, má komerční provoz elektrárny začít v červenci příštího roku. 

Dodavatelé elektrárny oznámili potřebu aktualizovat harmonogram již letos na jaře. Další zpoždění výstavby je způsobeno tím, že práce na modifikacích neprobíhají podle očekávání.

7. Výstavbu větrných elektráren v Německu blokují letecké či vojenské regulace a aktivisté

Výstavba větrných elektráren v Německu v posledních měsících výrazně zpomaluje, přičemž letošní první čtvrtletí bylo nejslabším kvartálem za posledních bezmála 20 let. V nejbližších měsících přitom nelze očekávat žádné výrazné zlepšení, podle průzkumu německých asociací jsou v povolovacím procesu zaseknuté projekty o výkonu přes 10 GW.

S rostoucím počtem větrných elektráren v Německu postupně ubývá prostor pro výstavbu dalších větrných parků, což se projevuje problémy při získávání potřených povolení. Podle průzkumu, ve kterém v minulém čtvrtletí německé FA Wind a asociace BWE oslovily téměř 90 společností, mají větrné elektrárny problémy zejména s leteckými či vojenskými regulacemi a ochránci životního prostředí.

8. China Energy Group do konce příštího roku zprovozní nové uhelné elektrárny o výkonu 11 GW

Aby Čína uspokojila svou poptávku po elektrické energii, největší tamní výrobce elektrické energie plánuje postavit do konce příštího roku nové uhelné elektrárny o instalovaném výkonu 11 GW. Čína se přitom zavázala do příštího roku snížit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na 58 %.

Aby v Číně uspokojili poptávku po elektrické energii, plánuje největší čínský výrobce China Energy Group zprovoznit v průběhu letošního roku více než 6 GW instalovaného výkonu v nízkoemisních uhelných elektrárnách, dalších 5 GW poté v roce 2020, uvedl pro agenturu Reuters Xiao Jianying, který ve zmíněné státem vlastněné firmě vede sekci uhelných zdrojů.

9. FORATOM: Prodloužení životnosti současných jaderných zdrojů je pro splnění klimatických cílů nejlevnější

Organizace FORATOM vyzdvihuje benefity dlouhodobého provozu jaderných elektráren a považuje jej za aktuálně nejlepší možnost, jak dosáhnout klimatických cílů v Evropě. Při zachování současných výrobních kapacit jaderných elektráren FORATOM předpokládá, že by v roce 2030 mohlo až 58 % elektřiny pocházet z nízkoemisních zdrojů.

Hlavním tématem energetiky posledních (a současně i nadcházejících) letech je bezesporu dopad jednotlivých zdrojů na životní prostředí a klimatickou změnu. Názory na to, který ze zdrojů je nejšetrnější, se pochopitelně výrazně liší.

10. Současná vlna veder vyhnala cenu emisních povolenek na hranici 30 euro za tunu CO2

Cena evropských emisních povolenek (EUA) se včera velmi výrazně přiblížila hranici 30 EUR za tunu emitovaného CO₂. Kontrakty s dodávkou na konci let 2020 a 2021 hranici dokonce pokořily. Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj bude nyní délka trvání veder.

Cena EUA s dodávkou v prosinci 2019 se po včerejším uzavření trhu zastavila na hodnotě 29,80 EUR/t, a připsala si tak jen od začátku týdne více než 3 %. Kontrakty s dodávkou v následujících letech se již přes hranici 30 EUR/t přehouply, když dosáhly 30,19 EUR/t v případě kontraktu s dodávkou v prosinci 2020 a 30,75 EUR/t pro dodávku v prosinci 2021.

Téma

Černobyl – film, realita a současnost – část 1.

Seriál Černobyl způsobil nebývalý zájem o havárii na této jaderné elektrárně a o zmíněnou oblast. Nejedná se o dokument, ale o umělecké filmové zobrazení, proto tam je přirozeně řada zjednodušení a odchylek od reality. Pokusme se o přehled těch nejpodstatnějších. V současné době předala Evropská banka pro obnovu a rozvoj nový sarkofág ukrajinské vládě. Podívejme se na postup revitalizace regionu, který tak nabývá stále konkrétnějších obrysů.

Tématu jaderných havárií se věnuji dlouhodoběji. Podrobně jsem o událostech v Černobylu ve srovnání s havárií ve Fukušimě psal před sedmi lety. O cestě k revitalizaci pak v době třicátého výročí havárie, kdy jsem se mohl do Černobylu podívat. Nedávno jsem uveřejnil i článek o seriálu Černobyl a už tam jsem slíbil, že se k seriálu a hlavně k rozboru současné situace v okolí zničené elektrárny podrobněji vrátím. Jak jsem už psal, filmové zpracování havárie v Černobylu v seriálu se mi velice líbilo. Myslím, že je pohled na toto dílo do značné míry dán tím, jestli divák akceptuje, že nejde o dokument, ale o filmové dramatické dílo. Ve filmovém díle není podstatné, zda se tam vyskytují některé nepřesnosti, ale zda dokáže film vyjádřit podstatu událostí a dokáže oslovit diváka a být filmově atraktivní. To sledují u svých kolegů, kteří jsou odborníky v dané oblasti, a objevuje se to i u pamětníků a historiků, kteří se tématu Černobylu věnují.