Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Tisíce majitelů solárů nemá zajištěnou odpovědnost za odchylku, hrozí jim pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.

Většina fotovoltaik registrovaných do konce loňského roku má jeden kombinovaný EAN kód, který zdarma přiděluje distributor. Jde o 18místný unikátní číselný kód sloužící pro identifikaci odběrného místa. Najít ho je možné na vyúčtování elektřiny od dodavatele nebo na smlouvě o připojení k distribuční soustavě.

Celý článek najdete ZDE.

2. Zelená výzva pro EU: Bývalí světoví lídři apelují na klimatickou akci

Skupina bývalých světových lídrů naléhá na Evropu, aby pokračovala v prosazování svého ekologického programu, i když obchodní války a výdaje na obranu odvádějí pozornost od klimatických problémů. Bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová to řekla agentuře Reuters.

Skupina The Elders, založená v roce 2007 bývalým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, která podle svých stránek usiluje o mír, spravedlnost, lidská práva a udržitelnou planetu, se má setkat s EU a NATO v souvislosti s kroky, které mají zmírnit chystaná pravidla pro zveřejňování informací o klimatu v reakci na obavy o konkurenceschopnost.

Celý článek najdete ZDE.

3. Německo bude čelit problémům s bezpečností dodávek elektřiny, uvádí vládní poradci

Předpokládaný nárůst spotřeby elektřiny a snížení instalovaného výkonu konvenčních elektráren bude v příštích letech představovat výzvu pro bezpečnost dodávek elektřiny v Německu. Ve své zprávě to uvedli hlavní poradci země pro transformaci energetiky. Klíčovou překážkou v tomto ohledu je podle poradců odstavování uhelných elektráren, zatímco výstavba plynových elektráren zaostává.

Odstupující koaliční vláda nepřijala legislativu, která by zavedla systém pobídek na výstavbu nových plynových elektráren, které jsou potřeba k zajištění dodávek elektřiny v obdobích nízké výroby obnovitelných zdrojů energie.

Celý článek najdete ZDE.

4. Dodávky plynu z Ruska do Evropy skrz plynovody v březnu klesly o pětinu

Po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na přelomu roku proudí do Evropy již relativně nízký objem plynu z Ruska. Poslední aktivní plynovodní trasou je TurkStream, ani ten však není po výpadku ukrajinského tranzitu využíván na plnou kapacitu. Zatímco v lednu a únoru byly toky skrz tento plynovod vesměs silné, v březnu se propadly o bezmála pětinu. Další ruský plyn do Evropy nicméně stále putuje ve zkapalněné podobě v tankerech po moři.

Budoucnost dodávek ruského plynu do Evropy je stále nejistá, kdy se EU nadále snaží odběr ruských energetických komodit dále snižovat. Objem dodávek ruského plynu je ostře sledovaný, obzvlášť v kontextu nižšího stavu zásob plynu v zásobnících oproti předchozím letům. Ačkoliv z Ruska aktuálně teče do Evropy zlomek objemu plynu ve srovnání s nedávnou historií, další pokles dodávek zvyšuje nejistotu na trhu.

Celý článek najdete ZDE.

5. EU v posledních třech měsících zesílila své úsilí v přechodu na novou energetiku

Od zveřejnění Draghiho zprávy o „Budoucnosti evropské konkurenceschopnosti“ uplynulo něco málo přes půl roku. Tento dokument odstartoval období intenzivní debaty, a to zejména na úrovni EU, ve kterých se Evropská komise snažila najít správnou rovnováhu mezi konkurenceschopností evropského průmyslu a dlouhodobým programem dekarbonizace. 

Váhá EU v otázce Zelené dohody?

Po vlně politických oznámení EU v posledních několika týdnech se snadno našly osoby, které se ptaly, zda EU neztrácí dech v otázce přechodu na zelenou ekonomiku. Abychom byli objektivní, existuje několik údajů, které tento názor podporují, například:

Celý článek najdete ZDE.

6. Klimatické cíle EU pod tlakem: Získá Komise podporu před létem?

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra potvrdil vyjádření serveru POLITICO, že se snaží, prozatím neúspěšně, získat podporu u členských států pro závazek snížit emise skleníkových plynů.  Z tohoto důvodu Evropská komise  odkládá zveřejnění klimatického cíle do roku 2040. Dle průběžných vyjádření by však dohoda měla být na stole již před začátkem léta.

Komise původně slíbila, že návrh zákona bude zveřejněn v prvním čtvrtletí roku 2025. V ohrožení je plán snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2040 o 90 % v porovnání s úrovní z roku 1990.

Celý článek najdete ZDE.

7. Trend úspor elektřiny a plynu v ČR skončil,spotřeba rostla druhý kvartál po sobě

Trend úspor elektřiny a plynu v Česku skončil. První letošním čtvrtletí bylo od energetické krize v roce 2022 druhým po sobě, kdy spotřeba meziročně rostla i po očištění o vliv počasí. Proti předkrizovým letům však zůstávají úspory značné. Vyplývá to z tiskové zprávy energetické skupiny Amper.

Trend zvyšování spotřeby elektřiny zaznamenali odborníci už ve třetím loňském čtvrtletí a v posledním loňském čtvrtletí rostla spotřeba elektřiny o 2,9 procenta, po očištění o vliv počasí o 1,8 procenta. Letos v prvním čtvrtletí činil meziroční růst 5,3 procenta, při očištění o vliv počasí o 3,1 procenta. Částečně za tím může být změna technologií, které využívaly plyn, na technologie na elektřinu. Typicky se jedná například o tepelná čerpadla. „Loni činily úspory v prvním čtvrtletí proti předkrizovému období 2017 až 2021 deset procent, letos už je to o polovinu méně,“ uvedl člen představenstva Amper Savings Martin Nádeníček.

Celý článek najdete ZDE.

8. ČEZ dokončil navýšení výkonu všech dukovanských bloků

V Jaderné elektrárně Dukovany dokončila firma ČEZ přechod všech čtyř reaktorových bloků z výkonu 500 megawattů (MW) na 512 MW. Poslední čtvrtý dukovanský blok se na nový výkon dostal poprvé v neděli. Od minulého roku se celkový dosažitelný elektrický výkon elektrárny zvýšil celkem o 48 MW. Díky tomu se letošní roční výroba elektřiny Dukovan zvýší až o 350.000 megawatthodin (MWh), sdělil dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Loni v dubnu zvýšili energetici výkon dukovanského bloku číslo tři, v srpnu u bloku číslo dva a v listopadu u prvního bloku. Blok číslo čtyři se poprvé dostal na zvýšený výkon v neděli 30. března v 17:20. Provádět u něj ještě energetici budou řadu ověřovacích zkoušek a testů. „Stejně jako v případě prvních tří bloků předcházelo zvýšení výkonu bloků na současných 512 megawatt obrovské množství práce a kontrol. Vždy je podmínkou, že nesmíme snížit úroveň bezpečnosti,“ uvedl ředitel elektrárny Roman Havlín.

Celý článek najdete ZDE.

9. Energetické společnosti a regulátoři se přou kvůli dopadu síťových investic na spotřebitele

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) v minulém týdnu zveřejnila obsáhlý report týkající se vývoje nákladů na rozvoj sítí a poplatků za distribuci, které tvoří podstatnou část celkových spotřebitelských účtů za elektřinu. ACER ve své prognóze očekává, že se roční náklady na údržbu a rozvoj sítí, a tedy i výše poplatků za distribuci zvýší do roku 2050 o 50 až 100 %.

Elektroenergetická unie (Eurelectric), sdružení všech klíčových energetických společností Evropy, však na tento scénář ACERu poměrně ostře reaguje. Zástupci průmyslu viní regulátory z alarmismu a vyzývají je k přehodnocení svých scénářů. Mylná prognóza totiž dle Eurelectric může mít vážné dopady na energetickou bezpečnost i klimatické cíle EU.

Celý článek najdete ZDE.

10. Jaderná budoucnost Nizozemska: Tři návrhy reaktorů splňují bezpečnostní požadavky

Nizozemský úřad pro jadernou bezpečnost a ochranu před zářením (ANVS) zveřejnil závěry z hodnocení studií proveditelnosti předložených společnostmi EDF, Westinghouse a Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Podle ANVS jsou všechny tři navržené technologie potenciálně schopné splnit nezbytné bezpečnostní požadavky pro stavbu dvou nových jaderných bloků v Nizozemsku.

V prosinci 2021 nová nizozemská koaliční vláda umístila jadernou energetiku do středu své klimatické a energetické politiky. Podle předběžných plánů by měly být do roku 2035 dokončeny dva nové reaktory, každý s instalovaným výkonem 1000–1650 MWe. Tyto bloky mají pokrýt 9–13 % výroby elektřiny v Nizozemsku. V prosinci 2022 vláda označila lokalitu Borssele jako nejvhodnější místo pro výstavbu.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Proč je rychlonabíjení drahé a proč to vlastně není zas takový problém

Při porovnání cen elektřiny doma a u rychlých nabíječek není možné přehlédnout výrazný rozdíl v ceně za odebranou kWh. Pojďme si projít hlavní důvody a popsat možné způsoby řešení.

Ať už jde o nabíjení, nebo tankování na cestách, tak to bývá zpravidla dražší vždycky bez ohledu na pohon. I u kapalných paliv nejsou výjimkou ceny za litr o několik korun vyšší než kdekoliv jinde. Vždycky je sice možné z dálnice sjet a natankovat jinde, nicméně to pak znamená určité zdržení na cestě, takže lidé vyšší cenu zkrátka akceptují. U rychlonabíjení elektromobilů je ale rozdíl oproti jiným způsobům nabíjení výrazně vyšší a tento důvod pak velice často rezonuje diskuzemi jako argument proti elektromobilitě. Je nutné uznat, že současné ceny rychlonabíjení vysoké opravdu jsou. Zatímco doma, nebo ve firmách lze dosáhnout na ceny elektřiny včetně distribuce okolo 5 Kč/kWh, u rychlonabíjecích stanic není výjimkou cena okolo 13 Kč za pomalejší stanice a okolo 18Kč u superrychlých stanic. Průměrný elektromobil tak v dálničním tempu zaplatí za elektřinu okolo 3Kč/km, což bývá cena srovnatelná, nebo vyšší oproti spalovacímu ekvivalentu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu