Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

6. září 2026, 19:26

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. ERÚ vydal licenci pro největší českou baterku. Licencovaný výkon překročil první milník

Licenci na ukládání elektřiny nyní drží bateriová úložiště o souhrnném výkonu přes 121 MW, tedy více než trojnásobek výkonu evidovaného ještě na začátku června. Největším jednotlivým licencovaným projektem se stalo úložiště BESS Vraňany s výkonem 20,448 MW. Ačkoliv byla uvedena do provozu i větší úložiště, na licenci stále čekají.

Ještě na přelomu května a června evidoval Energetický regulační úřad devět aktivních licencí na skladování elektřiny o celkovém výkonu 39,705 MW. Během následujících tří měsíců se počet zařízení v evidenci zvýšil na třicet a licencovaný výkon vzrostl o více než 80 MW.

Celý článek najdete ZDE.

2. Středomořský plyn míří do Evropy: Egypt a Kypr spouštějí strategický projekt

Egypt se během několika let proměnil z vývozce zemního plynu v jeho významného dovozce. Domácí těžba klesá, zatímco spotřeba roste, a Káhira proto nakupuje stále více LNG, především ze Spojených států. Řešením má být plyn z Kypru. Nový projekt Cronos má od roku 2028 posílat kyperský plyn do Egypta, kde bude zpracován a zkapalněn. Odtud může zamířit především na evropský trh, informuje server OilPrice.com.

Ještě před několika lety Egypt vyvážel LNG do Evropy. Dnes řeší opačný problém. Domácí produkce plynu dlouhodobě klesá, zatímco spotřeba roste. Země proto obnovila dovoz LNG a snaží se zajistit nové zdroje plynu ze zahraničí.

Celý článek najdete ZDE.

3. Méně jádra, více uhlí a plynu: České spotové ceny elektřiny v srpnu prudce vzrostly

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu vzrostla v srpnu na 138,21 EUR/MWh, nejvýše v letošním roce. Proti červenci zdražila o více než čtvrtinu a meziročně téměř o 80 %, přestože celková domácí spotřeba elektřiny meziročně mírně klesla.

Hlavní změnou v srpnovém elektroenergetickém mixu nebyl další růst fotovoltaiky, ale výrazný propad výroby jaderných elektráren. Jejich nižší dostupnost nahradily především hnědouhelné a plynové zdroje, které mohly reagovat na mimořádně vysoké spotové ceny.

Celý článek najdete ZDE.

4. Česká větrná energetika přešlapuje na místě. Ve dvou klíčových oblastech silně zaostává

Evropa v první polovině letošního roku zprovoznila 8,8 GW nových větrných elektráren. Nejvíce nového výkonu přidalo Německo, následované Spojeným královstvím a Španělskem. Česko je ovšem na opačném konci žebříčku. K nejslabším patří hned ve dvou metrikách. Na vině jsou zdlouhavé povolovací procesy a také dezinformace namířené proti větrným elektrárnám.

Evropská větrná energetika v prvním pololetí 2026 pokračovala v růstu. Podle WindEurope přibylo 8,8 GW nového výkonu, z toho 6,5 GW na pevnině a 2,3 GW na moři. V samotné EU-27 bylo zprovozněno 7,1 GW a celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě přesáhl 311 GW.

Celý článek najdete ZDE.

5. Velkoobchodní ceny energií jsou v ČR na dvouletých maximech, zdražení teprve přijde

Velkoobchodní ceny energií vstupují do září 2026 podstatně výše než před rokem. Český roční kontrakt na elektřinu zdražil mezi 1. zářím 2025 a 31. srpnem 2026 přibližně o třetinu. U zemního plynu je nárůst ještě výraznější: český roční kontrakt je dražší o 56 % a nizozemský TTF pro následující rok přibližně o 60 %.

Nejde přitom jen o zdražení oproti roku 2025. Historické údaje ukazují, že současné ceny elektřiny, plynu i emisních povolenek překonávají také ceny z roku 2024.

Celý článek najdete ZDE.

6. Německu hrozí, že poprvé nesplní roční klimatický cíl. Emise klesají příliš pomalu

Německé emise skleníkových plynů v prvním pololetí letošního roku klesly meziročně pouze o zhruba 2 %, uvádí think-tankAgora Energiewende. Pokud bude pokles pokračovat stejným tempem, Německo poprvé nesplní svůj celkový roční emisní cíl.

Německo v prvních šesti měsících letošního roku vypustilo přibližně 327 milionů tun CO₂ ekvivalentu, což představuje meziroční pokles asi o 7 milionů tun, respektive 2 %. Tempo snižování emisí je tak výrazně pomalejší, než by bylo potřeba pro splnění klimatických cílů země. Výpočty zveřejnil think-tank Agora Energiewende na základě předběžných údajů.

Celý článek najdete ZDE.

7. Kritika Energiewende jako palivo AfD. Východoněmecké volby mohou zamíchat německou energetikou

V září se ve dvou východoněmeckých zemích konají zemské volby a v obou podle průzkumů vede krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Jedním z velmi viditelných témat kampaně je přitom energetika. Řeší se vysoké ceny elektřiny, strach z úpadku průmyslu, budoucnost uhlí, ruský plyn i celková smysluplnost Energiewende. A i kdyby AfD zůstala mimo vládu, podle komentátorů jí silný výsledek může dát výrazný vliv na budoucí vývoj debaty o směřování německé energetiky.

Energetická politika je v posledních letech v Evropě i ve světě opět silným tématem voleb a nejinak je tomu i v Německu. Ceny elektřiny v zemi zůstávají i roky po odklonu od ruského plynu a po uzavření posledních jaderných elektráren vysoké. Země navíc dlouhodobě uskutečňuje transformaci energetiky, jejíž náklady citelně dopadají na energeticky náročný průmysl. A právě tam, kde se energie spotřebovává nejvíc, roste obava, že se výroba a s ní i práce přesunou jinam. Asi nejviditelnějším případem tohoto trendu je dění okolo automobilky Volkswagen.

Celý článek najdete ZDE.

8. Bateriový boom v USA: Kapacita úložišť se za rok a půl téměř zdvojnásobila

Bateriová úložiště v USA dosáhla ve 2. čtvrtletí tohoto roku rekordní hodnoty 20,2 GWh. Trh s úložišti energie v USA tak dosáhl nového čtvrtletního rekordu, k čemuž přispěl především rychlý růst projektů bateriových úložišť velkých energetických společností.

Jak informoval server RenewablesNow, tento nárůst odráží rostoucí poptávku po flexibilní elektrické infrastruktuře v souvislosti s rozšiřováním výroby energie z obnovitelných zdrojů. Rovněž řízení stále složitějšího energetického systému hraje do karet projektům zaměřeným na ukládání elektřiny.

Celý článek najdete ZDE.

9. Plyn na burze zdražuje, české zásobníky jsou naplněny jen ze 70 procent

Zásobníky plynu v Česku jsou na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Česká republika tak splnila průběžné cíle EU pro toto období, zároveň jsou ale zásoby zhruba o pětinu nižší než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle ministerstva by i přes pomalejší plnění zásobníků mělo být plynu pro nadcházející zimu dostatek.

Pomalejší doplňování zásob plynu je podle analytiků důsledkem zdražování plynu na burze. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve středu ráno překročila hranici 75 eur (1817 Kč) za megawatthodinu (MWh), a dostala se tak nejvýše za více než tři roky. Trh podle analytiků reaguje také na obnovení útoků mezi Spojenými státy a Íránem a také na slabší zásoby plynu v Evropě.

Celý článek najdete ZDE.

10. Baterie poháněná korozí? Nizozemci v ní chtějí ukládat energii až na čtyři dny

Společnost Ore Energy vyvíjí baterie slibující nákladově efektivní vyrovnávání výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu až čtyř dnů. Po měsících pilotního testování získala prostředky, které mají umožnit výstavbu prvního výrobního závodu. Na stejné technologii pracují firmy ve Spojených státech amerických nebo v Indii. Svou vlastní cestu k levnému ukládání hledá i český výzkum.

Nizozemský startup Ore Energy představil koncept bateriových systémů, které mají schopnost akumulace energie až na 100 hodin. Baterie typu iron-air nesou označení železo-vzduchové nebo také v jisté nadsázce poháněné korozí. Princip fungování je založen na oxidaci na železných elektrodách, díky nimž dochází ke korozi. V této fázi se baterie vybíjí, naopak při redukci zpět se nabíjí.

Celý článek najdete ZDE.