Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Německo podle návrhu ministerstva hospodářství a energetiky hodlá do konce března 2027 zrušit dosavadní povinné cíle plnění plynových zásobníků. Nahradí je nově vzniklá národní strategická rezerva plynu. Ta má sloužit výhradně jako pojistka pro případ krize dodávek a pokrýt zhruba 30 dnů spotřeby. Zástupci průmyslu návrh vítají, ale kritizují jeho správu i plánované financování novým příspěvkem.
Německé spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky podle uniklého návrhu legislativy, do něhož nahlédl server Clean Energy Wire, plánuje do března 2027 zrušit stávající povinné cíle plnění plynových zásobníků. Namísto nich má vzniknout strategická národní rezerva zemního plynu, která bude sloužit výhradně jako nástroj pro řešení krizových situací.
Energetické využití odpadů a alternativních paliv v České republice v roce 2025 opět vzrostlo. Podle nových dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo energeticky využito téměř 1,38 milionu tun odpadu a alternativních paliv. Rekordní bylo nejen množství odpadu využitého v zařízeních ZEVO, ale také výroba elektřiny z komunálního odpadu. Vývoj zároveň ukazuje rostoucí roli alternativních paliv v teplárenství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo novou statistiku energetického využívání odpadů a alternativních paliv za rok 2025. Celkem bylo podle ministerstva energeticky využito 1 378 620 tun odpadu a alternativních paliv, oproti 1 359 120 tunám v roce 2024. Meziročně tak jejich množství vzrostlo přibližně o 1,4 %.
Globální fotovoltaický trh vstupuje do období silnější konkurence a nižšího využití výrobních kapacit, naznačuje zpráva společnosti Enerdata. Zatímco instalace solárních elektráren ve světě dál rostou, evropští výrobci panelů čelí tlaku na náklady, rušení projektů a nejistotě ohledně budoucí podpory výroby.
Podle zprávy společnosti Enerdata The New Global Reality for PV Module Manufacturers – 2026 dodalo 40 největších sledovaných výrobců v roce 2025 celkem 643 GWp fotovoltaických modulů. Oproti předchozímu roku jde o pokles o 6 %. Světové instalace přitom dosáhly rekordních 664 GWp.
Evropská komise vybrala 46 nových strategických projektů, které mají posílit evropské dodavatelské řetězce kritických surovin. Německo získalo osm projektů, nejvíce ze všech členských států. Zaměřují se mimo jiné na těžbu lithia, recyklaci baterií a získávání vzácných zemin. Česká republika mezi vybranými zeměmi není, Slovensko naopak uspělo se dvěma projekty. Strategický status má urychlit povolovací řízení a usnadnit přístup k financování, automatickou finanční podporu však nezaručuje.
Osm německých projektů pokrývá několik částí dodavatelského řetězce, od získávání surovin přes jejich zpracování až po recyklaci. Čtyři z nich se zaměřují na recyklaci, což podle německého ministerstva hospodářství ukazuje na význam oběhového hospodářství pro zajištění dodávek kritických surovin.
I v letošním roce v Německu proběhla dvě kola inovativních aukcí, ve kterých soutěží o provozní podporu developeři obnovitelných zdrojů. V tomto případě se jedná o obnovitelné zdroje kombinované s krátkodobou akumulací a ačkoliv jsou tyto aukce technologicky neutrální, od samého začátku jim dominují solární zdroje. Zatímco v posledních letech ceny prudce klesaly, v letošním roce již spíše stagnují, což potvrzují i data ze zářijového kola.
Na začátku minulého měsíce v Německu proběhla letošní druhá a zároveň poslední inovativní aukce. V těchto aukcích mohou soutěžit pouze projekty, které kombinují různé technologie obnovitelných zdrojů či zdroje zahrnující krátkodobou akumulaci. V případě projektů vybavených akumulací musí tyto prvky tvořit alespoň 25 % celkového instalovaného výkonu systému a musí být schopné plného vybití do dvou hodin.
Evropské domácnosti i firmy čelí vyšším cenám elektřiny než před pandemií, největší rozdíl je ale vidět u průmyslu. Analýza BloombergNEF ukazuje, že zatímco americké podniky platily v roce 2025 v průměru 110 dolarů za megawatthodinu a čínské 89 dolarů, německé firmy platily 226 dolarů a britské dokonce 327 dolarů.
Rozdíly nejsou jen důsledkem cen komodit. Do koncových účtů se promítají také daně, podpora veřejných politik, náklady na sítě i způsob, jakým státy regulují trh. Pro evropský průmysl tak elektřina představuje nejen významný provozní náklad, ale i konkurenční handicap.
Německo bude muset do roku 2045 investovat do dosažení klimatické neutrality šest bilionů eur, tedy v průměru 290 miliard eur ročně. Německá státní rozvojová banka Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) ale upozorňuje, že rozhodující není jen celková částka. Po odečtení investic, které by si vyžádalo pokračování ve fosilní ekonomice, činí dodatečná potřeba 65 miliard eur ročně.
Výpočet pro KfW zpracovala poradenská společnost Prognos. Největší podíl investic, 45 %, má směřovat do dopravy. Energetika si vyžádá čtvrtinu, budovy 22 % a průmysl osm procent. Rozložení ukazuje, že přechod k uhlíkové neutralitě nebude pouze otázkou transformace sektoru výroby elektřiny. Významnou část účtu tvoří také změny v dopravě a modernizace budov.
Brusel 14. října (zpravodajka ČTK) - Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí komise uvítal český premiér Andrej Babiš.
Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu. Unijní exekutiva dosud pouze státům doporučovala, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.
Maďarská vláda premiéra Pétera Magyara chystá výrazný rozvoj větrné energetiky. Do roku 2030 chce zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren na 4 GW, tedy více než desetinásobně oproti současnosti, informuje agentura Reuters. První tendr na zhruba 700 MW už byl vyhlášen, jeho podmínky však vyvolávají mezi potenciálními investory pochybnosti. Vedle nákladů a nastavení aukce budou rozhodovat také dostupnost připojení k síti, délka povolovacích procesů a schopnost investorů projekty skutečně realizovat.
Maďarsko po letech stagnace zásadně mění přístup k větrné energetice. Vláda premiéra Pétera Magyara chce do roku 2030 zvýšit výkon větrných elektráren na 4 GW. Do roku 2040 by pak tato hodnota mohla přesáhnout 6 GW. Prvním krokem je tendr na přibližně 700 MW nového instalovaného výkonu.
Spolu s volbami se má v Česku tento víkend odehrát dvacet referend. Lidé v nich budou rozhodovat, jestli u své obce chtějí větrné elektrárny. Téma znesvářuje sousedy a konflikt často přiživují ti, kteří dříve odmítali očkování proti koronaviru. Případ obce Kačice ukazuje, jak se z původně okrajového tématu stal předvolební boj.
Je slunečné zářijové úterý v obci Kačice na Kladensku, třicet kilometrů od Prahy. V rozlehlém kravíně bučí krávy, kolem projíždějí vlaky a polní cesty jsou až na pár cyklistů a jednu maminku s kočárkem prázdné. Kousek nad kravínem a zřejmě na dohled od místa, kde mají v budoucnu stát větrné elektrárny, na zápraží nově zrekonstruované vesnické chalupy s krytým bazénem sedí dva postarší muži. S novinářkou z Prahy si povídat chtějí, ale diktafon prý zapínat nemám.
Celý článek najdeteTento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Německo podle návrhu ministerstva hospodářství a energetiky hodlá do konce března 2027 zrušit dosavadní povinné cíle plnění plynových zásobníků. Nahradí je nově vzniklá národní strategická rezerva plynu. Ta má sloužit výhradně jako pojistka pro případ krize dodávek a pokrýt zhruba 30 dnů spotřeby. Zástupci průmyslu návrh vítají, ale kritizují jeho správu i plánované financování novým příspěvkem.
Německé spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky podle uniklého návrhu legislativy, do něhož nahlédl server Clean Energy Wire, plánuje do března 2027 zrušit stávající povinné cíle plnění plynových zásobníků. Namísto nich má vzniknout strategická národní rezerva zemního plynu, která bude sloužit výhradně jako nástroj pro řešení krizových situací.
Energetické využití odpadů a alternativních paliv v České republice v roce 2025 opět vzrostlo. Podle nových dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo energeticky využito téměř 1,38 milionu tun odpadu a alternativních paliv. Rekordní bylo nejen množství odpadu využitého v zařízeních ZEVO, ale také výroba elektřiny z komunálního odpadu. Vývoj zároveň ukazuje rostoucí roli alternativních paliv v teplárenství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo novou statistiku energetického využívání odpadů a alternativních paliv za rok 2025. Celkem bylo podle ministerstva energeticky využito 1 378 620 tun odpadu a alternativních paliv, oproti 1 359 120 tunám v roce 2024. Meziročně tak jejich množství vzrostlo přibližně o 1,4 %.
Globální fotovoltaický trh vstupuje do období silnější konkurence a nižšího využití výrobních kapacit, naznačuje zpráva společnosti Enerdata. Zatímco instalace solárních elektráren ve světě dál rostou, evropští výrobci panelů čelí tlaku na náklady, rušení projektů a nejistotě ohledně budoucí podpory výroby.
Čtyři giganti stále dominují
Podle zprávy společnosti Enerdata The New Global Reality for PV Module Manufacturers – 2026 dodalo 40 největších sledovaných výrobců v roce 2025 celkem 643 GWp fotovoltaických modulů. Oproti předchozímu roku jde o pokles o 6 %. Světové instalace přitom dosáhly rekordních 664 GWp.
Evropská komise vybrala 46 nových strategických projektů, které mají posílit evropské dodavatelské řetězce kritických surovin. Německo získalo osm projektů, nejvíce ze všech členských států. Zaměřují se mimo jiné na těžbu lithia, recyklaci baterií a získávání vzácných zemin. Česká republika mezi vybranými zeměmi není, Slovensko naopak uspělo se dvěma projekty. Strategický status má urychlit povolovací řízení a usnadnit přístup k financování, automatickou finanční podporu však nezaručuje.
Osm německých projektů pokrývá několik částí dodavatelského řetězce, od získávání surovin přes jejich zpracování až po recyklaci. Čtyři z nich se zaměřují na recyklaci, což podle německého ministerstva hospodářství ukazuje na význam oběhového hospodářství pro zajištění dodávek kritických surovin.
I v letošním roce v Německu proběhla dvě kola inovativních aukcí, ve kterých soutěží o provozní podporu developeři obnovitelných zdrojů. V tomto případě se jedná o obnovitelné zdroje kombinované s krátkodobou akumulací a ačkoliv jsou tyto aukce technologicky neutrální, od samého začátku jim dominují solární zdroje. Zatímco v posledních letech ceny prudce klesaly, v letošním roce již spíše stagnují, což potvrzují i data ze zářijového kola.
Na začátku minulého měsíce v Německu proběhla letošní druhá a zároveň poslední inovativní aukce. V těchto aukcích mohou soutěžit pouze projekty, které kombinují různé technologie obnovitelných zdrojů či zdroje zahrnující krátkodobou akumulaci. V případě projektů vybavených akumulací musí tyto prvky tvořit alespoň 25 % celkového instalovaného výkonu systému a musí být schopné plného vybití do dvou hodin.
Evropské domácnosti i firmy čelí vyšším cenám elektřiny než před pandemií, největší rozdíl je ale vidět u průmyslu. Analýza BloombergNEF ukazuje, že zatímco americké podniky platily v roce 2025 v průměru 110 dolarů za megawatthodinu a čínské 89 dolarů, německé firmy platily 226 dolarů a britské dokonce 327 dolarů.
Rozdíly nejsou jen důsledkem cen komodit. Do koncových účtů se promítají také daně, podpora veřejných politik, náklady na sítě i způsob, jakým státy regulují trh. Pro evropský průmysl tak elektřina představuje nejen významný provozní náklad, ale i konkurenční handicap.
Německo bude muset do roku 2045 investovat do dosažení klimatické neutrality šest bilionů eur, tedy v průměru 290 miliard eur ročně. Německá státní rozvojová banka Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) ale upozorňuje, že rozhodující není jen celková částka. Po odečtení investic, které by si vyžádalo pokračování ve fosilní ekonomice, činí dodatečná potřeba 65 miliard eur ročně.
Největší část připadne na dopravu a energetiku
Výpočet pro KfW zpracovala poradenská společnost Prognos. Největší podíl investic, 45 %, má směřovat do dopravy. Energetika si vyžádá čtvrtinu, budovy 22 % a průmysl osm procent. Rozložení ukazuje, že přechod k uhlíkové neutralitě nebude pouze otázkou transformace sektoru výroby elektřiny. Významnou část účtu tvoří také změny v dopravě a modernizace budov.
Brusel 14. října (zpravodajka ČTK) - Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí komise uvítal český premiér Andrej Babiš.
Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu. Unijní exekutiva dosud pouze státům doporučovala, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.
Maďarská vláda premiéra Pétera Magyara chystá výrazný rozvoj větrné energetiky. Do roku 2030 chce zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren na 4 GW, tedy více než desetinásobně oproti současnosti, informuje agentura Reuters. První tendr na zhruba 700 MW už byl vyhlášen, jeho podmínky však vyvolávají mezi potenciálními investory pochybnosti. Vedle nákladů a nastavení aukce budou rozhodovat také dostupnost připojení k síti, délka povolovacích procesů a schopnost investorů projekty skutečně realizovat.
Maďarsko po letech stagnace zásadně mění přístup k větrné energetice. Vláda premiéra Pétera Magyara chce do roku 2030 zvýšit výkon větrných elektráren na 4 GW. Do roku 2040 by pak tato hodnota mohla přesáhnout 6 GW. Prvním krokem je tendr na přibližně 700 MW nového instalovaného výkonu.
Spolu s volbami se má v Česku tento víkend odehrát dvacet referend. Lidé v nich budou rozhodovat, jestli u své obce chtějí větrné elektrárny. Téma znesvářuje sousedy a konflikt často přiživují ti, kteří dříve odmítali očkování proti koronaviru. Případ obce Kačice ukazuje, jak se z původně okrajového tématu stal předvolební boj.
Je slunečné zářijové úterý v obci Kačice na Kladensku, třicet kilometrů od Prahy. V rozlehlém kravíně bučí krávy, kolem projíždějí vlaky a polní cesty jsou až na pár cyklistů a jednu maminku s kočárkem prázdné. Kousek nad kravínem a zřejmě na dohled od místa, kde mají v budoucnu stát větrné elektrárny, na zápraží nově zrekonstruované vesnické chalupy s krytým bazénem sedí dva postarší muži. S novinářkou z Prahy si povídat chtějí, ale diktafon prý zapínat nemám.
