Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Více než polovina českých domácnosti letos plánuje šetřit na topení více než loni. Už nyní přitom nepociťuje tepelný komfort téměř každý čtvrtý Čech, což je skoro dvakrát více než loni. Přispívají k tomu především obavy z dalšího zdražování energií, kvůli napjaté geopolitické situaci ho očekává 77 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Podle průzkumu, který se uskutečnil v první polovině října mezi 1044 respondenty, letos plánuje kvůli geopolitické situaci více šetřit energiemi 54 procent domácností, z toho přibližně každý osmý výrazně.
Velká bateriová úložiště na australském trhu NEM ve třetím čtvrtletí poprvé dodala během večerní špičky více elektřiny než plynové elektrárny. Jde o další důsledek australského "bateriového boomu". Průměrná velkoobchodní cena elektřiny klesla meziročně o 27 % na 63 AUD/MWh, což je nejnižší hodnota pro třetí čtvrtletí od roku 2021. Pro provozovatele úložišť bylo uplynulé čtvrtletí pozitivní alespoň z jednoho pohledu: cenový rozdíl (spread), na němž jsou závislé jejich výnosy, se po prudkém propadu zastavil.
Trh NEM pokrývá východ a jihovýchod Austrálie. Celkový výkon velkých baterií na něm přesáhl na konci září 10 GW při kapacitě 23 GWh. Jen za poslední rok zahájila zkušební provoz úložiště o výkonu 4 375 MW a kapacitě 12 628 MWh. Jen během třetího čtvrtletí z toho přibylo 860 MW a 2 970 MWh. Celkové zatížení soustavy se ve třetím čtvrtletí pohybovalo kolem 25,4 GW.
Australský projekt přečerpávací vodní elektrárny Snowy Hydro 2.0, o kterém jsme na našem webu informovali v roce 2017 a o dva roky později, při jeho vládním schválení, se stal ukázkovým příkladem toho, jak se mohou u velkých infrastrukturních projektů náklady a termíny výrazně lišit od původních odhadů.
Když tehdejší australský premiér Malcolm Turnbull projekt v roce 2017 podpořil, počítalo se s investicí ve výši 2 miliard dolarů. Studie proveditelnosti, kterou jsme tehdy citovali, však už tehdy odhadovala náklady na 3,8 až 4,5 miliardy dolarů. Důvodem byly náročné geologické podmínky odhalené při průzkumných vrtech.
Americké ministerstvo spravedlnosti v říjnu požádalo federální soudy o zrušení klíčových povolení tří větrných projektů na moři ocelkovém výkonu zhruba 5,5 GW. Mezi nimi je i Revolution Wind, kterýuž od března dodává elektřinu do sítě Nové Anglie. Regulatorní nejistota v USA se tak netýká jen rozestavěných projektů, ale i fungující elektrárny. Zároveň ohrožuje křehkou dohodu o reformě povolování v Senátu.
Ministerstvo spravedlnosti USA podalo návrhy v řízeních, která proti projektům zahájili jejich odpůrci. U Maryland Offshore Wind jde o žalobu starosty a městské rady letoviska Ocean City. U New England Wind a Revolution Wind se vláda připojila k žalobám novoanglických skupin ACK For Whales a Green Oceans, které vystupují proti větrným farmám s odkazem na ochranu mořského života.
Vlády napříč Evropou řeší, jak ochránit spotřebitele před rostoucími náklady na energie a vyšší inflací v době, kdy války v Íránu, na Ukrajině a v Jemenu ženou ceny ropy a zemního plynu prudce vzhůru. Ceny jsou nyní přibližně trojnásobné oproti úrovni před začátkem války v Íránu na konci února a referenční cena evropského plynu s dodáním v následujícím měsíci ve středu poprvé od prosince 2022 přesáhla 100 eur za MWh.
Rostoucí ceny energetických komodit vystavují vlády tlaku ze strany spotřebitelů a otevírají debatu o tom, jaká opatření lze přijmout, aniž by došlo k narušení evropského trhu. Italská vláda například již několik měsíců lobbuje u Evropské komise za povolení využít veřejné prostředky ke snížení nákladů na plyn a elektřinu pro domácnosti a firmy.
Finsko se stalo první zemí na světě, která udělila provozní licenci hlubinnému úložišti použitého jaderného paliva. Projekt Onkalo se tak přiblížil zahájení provozu. Samotné ukládání paliva však ještě podléhá dokončení závěrečných zkoušek a kontrolám jaderného dozoru.
Korejská společnost KHNP vyhlásila tendr na hybridní chladicí věže pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Zakázka zahrnuje projektování, dodávky technologií i samotnou výstavbu věží. ČTK o tom dnes informovala společnost KHNP. Tendr se uskuteční formou omezené soutěže, zapojit se budou moci dvě konsorcia, v nichž jsou zastoupeny i české firmy. Korejská firma v minulosti přislíbila, že české firmy se budou podílet přibližně na 60 procentech projektu.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun. Příprava výstavby zatím podle korejské firmy pokračuje podle plánu.
Příprava nových jaderných zdrojů v Evropě a Asii pokračuje dalšími investičními dohodami a technickými milníky. Polsko rozvíjí projekty velkých i malých reaktorů, Indonésie se dohodla s Rosatomem na dodávkách elektřiny z plovoucích jaderných elektráren a čínský demonstrační SMR vstoupil do další fáze předprovozních zkoušek.
Na cestě za zelenějšími zítřky se Evropa spoléhá na přechodové palivo – zemní plyn. Jenže jeho cena roste a nejspíš se to bude opakovat při každém větším výpadku na globálním trhu. Doma vyrobený bioplyn má omezený potenciál a na vodík si ještě minimálně 25 let počkáme, říká předseda sdružení Cogen Czech Lukáš Dobeš.
Cogen Czech propojuje firmy a odborníky z oboru kogeneračních jednotek. Jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, při níž se odpadní teplo zachytává a využívá k vytápění nebo ohřevu vody.
Jihokorejská plynárenská společnost KOGAS získala státní schválení prvního projektu využití chladu z LNG pro vykazování emisních úspor. Dodávkami chladu do logistického skladu chce za 15 let snížit emise skleníkových plynů přibližně o 28 tisíc tun. Potenciál vidí také v chlazení datových center a dalších průmyslových provozů.
Zkapalněný zemní plyn (LNG) se přepravuje a skladuje při teplotě kolem −162 °C. Před dodávkou do plynárenské sítě se musí ohřát a převést zpět do plynného skupenství. Při tomto procesu lze využít jeho nízkoteplotní potenciál k průmyslovému chlazení. V minulosti se chlad z řady terminálů převážně odváděl do moře, aniž by se jeho energetický potenciál využil.
Alžír 26. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Česko zřejmě zdvojnásobí dovoz zemního plynu z Alžírska z nynějších 200 milionů metrů krychlových. Získalo předběžný příslib od alžírského prezidenta Abdala Madžída Tabbúniho, řekl dnes novinářům v Alžíru vicepremiér Karel Havlíček. Podle něj je to krok k větší diverzifikaci dodávek plynu do Česka, což dá zemi lepší pozici při jednání o ceně.
"Pro české domácnosti to znamená další pojistku toho, že budeme mít dostatek plynu," řekl Havlíček.
Severní německé spolkové země usilují o rozdělení jednotné německé obchodní zóny, které by vedlo ke snížení cen elektřiny na severu Německa. Studie zadaná vládou spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko uvádí, že společná zóna této spolkové země s Dánskem by snížila omezování výroby z obnovitelných zdrojů a zlepšila podmínky pro výrobu zeleného vodíku. Rozdělení německé obchodní zóny navrhovali také evropští provozovatelé přenosových soustav, německá vláda se však změně dlouhodobě brání.
Společná obchodní zóna na trhu s elektřinou zahrnující spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a západní Dánsko by mohla snížit náklady energetické transformace a zlepšit konkurenceschopnost výroby zeleného vodíku. Vyplývá to z analýzy výzkumného Fraunhoferova institutu, kterou si objednaly vláda německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a obchodní komora IHK z této spolkové země.
Jaderná elektrárna Temelín chystá výměnu odbočkových transformátorů, které zajišťují elektřinu pro potřeby elektrárny. Nová zařízení jsou ve výrobě a současné transformátory nahradí v následujících dvou letech. Investice za stovky milionů korun zajistí vyšší spolehlivost napájení technologických celků a je dalším z kroků pro dlouhodobý provoz elektrárny, informoval novináře mluvčí elektrárny Marek Sviták. Provoz Temelína se má prodloužit na 80 let do roku 2080 a 2082.
ČEZ pořídí pět nových transformátorů. Čtyři budou v provozu, dva na prvním a dva na druhém výrobním bloku. Pátý kus bude sloužit jako pohotovostní rezerva. Výměnu provedou technici při plánovaných odstávkách pro výměnu paliva. Příští rok je technici vymění na druhém bloku, o rok později na prvním.
Lucemburk/Brusel 29. října (zpravodajka ČTK) - Evropská unie neočekává, že by jí v nadcházejícím období hrozil nedostatek energií, vysoké ceny ale mohou dál výrazně dopadat na domácnosti a podniky. Před dnešním jednáním ministrů energetiky v Lucemburku to uvedl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. Nadcházející zima bude podle něj pro mnoho evropských občanů náročná a EU musí udělat vše pro to, aby jejich problémy zmírnila.
"V současnosti bohužel téměř 50 milionů Evropanů si kvůli vysokým cenám energií nemůže dovolit dostatečně vytápět své domovy. Je přitom pravděpodobné, že tento počet ještě vzroste," řekl novinářům Jörgensen.
Kontrakt s korejskou firmou KHNP má pevnou cenu a harmonogram, za nedodržení hrozí sankce. Novinářům to dnes řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Reagoval tak na čtvrteční informaci, že KHNP ukončila bez dohody jednání o smlouvě na stavební práce na projektu nových jaderných bloků v Dukovanech s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám, nyní firma zváží další kroky.
"Rozhodně se to nemůže zlehčovat. Je to zásadní zpráva. Pokud je to tedy konec, možná to je jen cenové vyjednávání přes média v Koreji, to neumím ještě říct," uvedl Beneš.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v růstu, poprvé od roku 2022 překročila 97 eur (zhruba 2350 Kč) za megawatthodinu (MWh). Blíží se tak psychologicky důležité hranici 100 eur za MWh. Za jejím růstem stojí obavy ohledně zásobování v zimních měsících a ohledně vývoje konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Bloomberg.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 9:45 SEČ připisovala téměř čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 97,50 eura za MWh.
