Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Německý výrobce bateriových úložišť Sonnen GmbH podal insolvenční návrh, a to pouhé dva měsíce poté, co jej od energetického koncernu Shell převzal investor Tiven. Společnost, která patřila k průkopníkům domácích bateriových úložišť a jejich agregace do virtuálních elektráren, se potýkala s prudkým poklesem tržeb, vysokými ztrátami a rostoucí konkurencí asijských výrobců. Český ČEZ přitom patřil mezi její první investory. Svůj podíl však prodal již v roce 2019, kdy Sonnen převzal Shell.
Od výrobce domácích baterií k virtuální elektrárně
Společnost Sonnen vznikla v roce 2010 v bavorském Wildpoldsriedu. Jejími zakladateli byli Christoph Ostermann a Torsten Stiefenhofer. Původně se zaměřovala především na vývoj a výrobu bateriových úložišť pro domácnosti s fotovoltaickými elektrárnami. Sonnen bateriové články nakupovala od externích dodavatelů a ve vlastních závodech z nich kompletovala úložné systémy. Jejich prostřednictvím mohli majitelé solárních panelů ukládat přebytečnou elektřinu a využívat ji v době, kdy jejich elektrárna nevyráběla.
Zásobníky plynu v EU jsou naplněny méně než ze 75 % a od listopadu se už významně plnit nebudou. Historická data ukazují, že po zimě může stav naplněnosti dosahovat zhruba čtvrtiny kapacity. Letošní podmínky ale komplikují slabé zásoby po minulé zimě, výpadek dodávek LNG z Kataru a blokáda Hormuzského průlivu. Stav zásobníků na konci zimy ovlivní všechny tyto faktory i průměrné teploty v průběhu zimy.
Zásobníky plynu v Evropské unii dosáhly letošního maxima naplněnosti 27. října, kdy byly zaplněné z 74,96 %. Loni ve stejný den to bylo 82,86 %, tedy zhruba o 8 procentních bodů více. K 1. listopadu, od kterého se zásobníky obvykle začínají postupně vyprazdňovat, zbylo 74,56 %.
Připojovaná kapacita bateriových úložišť v Německu i Česku prudce roste. V Německu vzrostl přírůstek za devět měsíců meziročně o 91 %, v Česku za pololetí o 83 %. Polovinu přírůstku tvoří v obou zemích velkokapacitní systémy. Německá solární asociace však varuje, že beze změn v povolování a připojování k síti růst zpomalí. Analytici navíc upozorňují, že s přibývajícími bateriemi na trhu mohou investorům klesat výnosy.
Německá solární asociace BSW-Solar hlásí, že rozšiřování bateriových úložišť nabralo na obrátkách. Již v prvním letošním čtvrtletí přibyly více než 2 gigawatthodiny (GWh) nové kapacity, což představuje meziroční nárůst o zhruba 67 %. Během prvních devíti měsíců roku bylo uvedeno do provozu více než půl milionu nových bateriových úložišť. Přibližným přepočtem se dostaneme k číslu 1 800 nově připojených zařízení denně.
Spojené státy navrhly při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele. Podle Moskvy je plán na obnovu prodeje plynu do EU v současnosti nerealizovatelný.
Ukrajina od loňského roku neumožňuje dodávky ruského plynu do zemí EU přes své území. Maďarsko a Slovensko ale stále dostávají ruský plyn přes plynovod TurkStream. Současná unijní legislativa schválená po začátku války na Ukrajině počítá s tím, že dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodů by měly skončit v druhé polovině příštího roku.
Osm z šestnácti předsedů zemských vlád žádá spolkovou ministryni hospodářství a energetiky Katherinu Reicheovou, aby změnila návrh novely zákona o větrné energetice na moři (WindSeeG). Odmítají dvoustupňový model aukcí, ve kterém by rozdílové kontrakty přišly na řadu teprve tehdy, pokud neuspěje kolo bez státního zajištění. Současná podoba zákona dle nich povede k dalšímu útlumu výstavby, což může ohrozit až 23 tisíc pracovních míst.
Svůj podpis k dopisu připojilo osm z celkových šestnácti zemských premiérů, napříč politickým spektrem. Jsou mezi nimi lídři všech pobřežních spolkových zemí, ale také průmyslových center na jihu země, Bavorska a Bádenska Württemberska.
Americká společnost Westinghouse Electric Company působící v jaderné energetice zadala plzeňským strojírnám Škoda JS výrobu zkušebních vzorků vnitřních komponent reaktoru AP1000 a víka tlakové nádoby. Chce si tak ověřit výrobní schopnosti české firmy, která je součástí skupiny ČEZ. Škoda JS bude na zakázce pracovat zhruba dva roky. Pokud v přípravné fázi uspěje, může se stát součástí dodavatelského řetězce Westinghouse a podílet se na projektech AP1000 v Evropě i ve světě, řekl ČTK mluvčí Škody JS Karel Samec.
Škoda JS a americká společnost začaly o smlouvě jednat poté, co plzeňské strojírny získaly letos na jaře americkou certifikaci ASME, která patří k nejnáročnějším v jaderném průmyslu. Plzeňský podnik ji dostal jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy. Podle generálního ředitele Škoda JS Karla Bednáře bylo získání certifikace potřebné pro výrobu primárních komponent jaderných elektráren prozíravým krokem. "Díky tomu nás teď oslovují špičky našeho oboru, a hlavně finální EPC kontraktoři (dodavatelé stavby na klíč). Nabízí nám zapojení do svých mezinárodních dodavatelských řetězců," uvedl.
O společnosti Enery bylo v poslední době v České republice hodně slyšet. Nedávno spustila unikátní elektrárnu Stella o výkonu 37 MWp v Dyníně a získala také nový projekt – solární elektrárnu o výkonu 27 MWp s již uzavřenou dvacetiletou smlouvou PPA s průmyslovým odběratelem. S Janem Srnou, který pomáhá propojovat Enery a zájemce o dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů prostřednictvím PPA, jsme se bavili o aktuálním stavu velkých fotovoltaických parků, jejich financovatelnosti a o tom, kde momentálně vidí největší potenciál pro obnovitelné zdroje v České republice.
Výstavba velkých fotovoltaických parků v České republice postupuje výrazně pomaleji než v řadě okolních zemí. Zatímco v Německu, Polsku nebo Rumunsku vznikají nové elektrárny o výkonech desítek až stovek megawattů, v Česku jsou podobné projekty v posledních letech spíše výjimkou. Jednou ze společností, kterým se přesto daří velké solární parky realizovat, je Enery. Ta nedávno uvedla do provozu elektrárnu Stella v jižních Čechách a připravuje výstavbu dalšího projektu o výkonu 27 MWp.
Větrná energetika v tuzemsku přešlapuje na místě. Její rozvoj brzdí zdlouhavé povolovací procesy i obavy místních. Jak s obcemi najít společnou řeč, bojovat proti dezinformacím a posunout zelenou energetiku, popisuje zástupce developerské a investiční skupiny JRD, která mimo jiné provozuje větrný park ve Václavicích.
Sousední Polsko buduje větrné elektrárny solidním tempem, ale v Česku od vzniku parku ve Václavicích na Liberecku žádný další srovnatelný zdroj nevyrostl. U Václavic jde o třináct větrných turbín o celkovém výkonu 26 megawattů, které vyrábějí energii pro zhruba 21 tisíc domácností. Marek Lang z české skupiny JRD, která se zabývá udržitelným developmentem a výstavbou obnovitelných zdrojů, v rozhovoru pro Ekonews popisuje zkušenosti z provozu parku, nové projekty i překážky, na které jeho firma naráží.
Spojené království schválilo výstavbu podmořského elektrického vedení o přenosové kapacitě 2 gigawatty, které propojí Suffolk na východě Anglie s Kentem na jihovýchodě země, oznámila v pátek britská vláda. Propojení s názvem Sea Link o délce 138 kilometrů by mělo výstavbu zahájit již na začátku příštího roku.
Podle britského ministerstva energetické bezpečnosti a nulových emisí projekt posílí energetickou bezpečnost země, zvýší odolnost elektrické sítě a omezí ztráty při přenosu elektřiny, což by mělo přispět ke snížení nákladů. Projekt připravuje společnost National Grid. Podmořský kabel vyrobí japonská společnost Sumitomo Electric ve své továrně v přístavu Nigg ve Skotsku, jejíž výstavba si vyžádala investici 350 milionů liber.
Rumunský státní producent zemního plynu Romgaz dokončuje výstavbu paroplynové elektrárny Lernut o instalovaném výkonu 430 MW. Nový zdroj by měl být synchronizován s rumunskou elektrizační soustavou nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2027 a do komerčního provozu vstoupit do konce prvního pololetí. Jeho spuštění přichází v době, kdy Rumunsko čelí výpadku významné části jaderné výroby a potřebuje posílit flexibilitu své elektroenergetické soustavy.
Dokončení projektu je plánováno na rok 2027
Ministerstvo energetiky představilo aktuální harmonogram po kontrole průběhu výstavby. Synchronizace elektrárny se soustavou je plánována nejpozději na první čtvrtletí roku 2027, zatímco komerční provoz má být zahájen do konce června téhož roku. Přípravné práce na testování před synchronizací již probíhají. Projekt realizuje státní společnost Romgaz, která působí jako generální dodavatel. Na staveništi se podílí také společnost General Electric. Ministerstvo uvedlo, že dosavadní průběh realizace dává „pevné důvody“ očekávat dodržení stanoveného harmonogramu.
Dohodnutý harmonogram výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech, včetně zahájení stavby v roce 2029, zůstává beze změny. Na dotaz ČTK to dnes uvedla korejská společnost KHNP. Ta po nedávném krachu jednání s korejským konsorciem o smlouvě na stavební práce nyní zpracovává alternativní plán výběru nového stavebního dodavatele. Firma zároveň ujistila, že práce na klíčových částech projektu budou pokračovat i během přechodného období.
KHNP ve čtvrtek oznámila ukončení neúspěšných jednání o smlouvě na stavební práce s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám. Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech by měla být největší českou zakázkou. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun. Stavba prvního bloku podle dosud zveřejněných plánů měla začít v roce 2029, hotový by měl být v roce 2036.
Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu zkomplikuje Donaldu Trumpovi prosazování jeho agendy. Nová většina může vyšetřovat dohody administrativy s energetickými firmami, prověřovat využívání celních pravomocí nebo otevírat otázky těžby ropy a plynu. Zásadní obrat v americké energetické politice ale čekat nelze. Řada klíčových pravomocí zůstává v rukou prezidenta a demokraté nemají většinu potřebnou k přehlasování jeho veta, analyzuje agentura S&P Global.
Bílý dům čekají slyšení a nepříjemné otázky
Nejviditelnější změnou po nástupu demokratické většiny bude posílení kontrolní role Kongresu. Demokraté budou moci zahajovat vlastní vyšetřování, pořádat slyšení a požadovat od administrativy i soukromých společností dokumenty a komunikaci související s jejími rozhodnutími.
