Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Po měsících nedostatku se celosvětový trh s ropou stabilizoval a podle nejnovějšího výhledu se má v blízké budoucnosti dokonce dostat do přebytku. Prognózu zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA), která výrazně zvýšila odhad nabídky pro poslední čtvrtletí roku 2026 poté, co producenti z Perského zálivu dokázali obnovit část exportů. Nabídka by měla během posledního čtvrtletí překonávat poptávku o 1,7 milionu barelů denně. Situace na trhu s ropnými produkty, především naftou, však zůstává výrazně napjatější.
Ještě říjnový výhled od IEA reagoval na napjatou globální situaci. Hlavním důvodem bylo zejména přerušení dodávek z Perského zálivu a mimořádně volatilní trh s naftou. Globální nabídka ropy v září činila 102,3 milionu barelů denně a zásoby byly oproti konci února nižší o 509 milionů barelů.
Teplo do Orlové a Bohumína na Karvinsku dodává od začátku topné sezony moderní nízkoemisní teplárna, kterou za dvě miliardy korun vybudovala Skupina ČEZ v Dětmarovicích. Nahradila tím svou první odstavenou uhelnou elektrárnu v zemi. Teplárna je nyní ve zkušebním provozu. Zástupci ČEZ to dnes řekli novinářům. Původní tepelná Elektrárna Dětmarovice byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku.
"Je to první topná sezona, kdy bude fungovat kompletní systém biomasy a zemního plynu, dobře namíchaného mixu, který bude fungovat pár dalších desítek let," uvedl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Energetický regulační úřad zahájil veřejnou konzultaci k metodice, podle níž bude odběratelům účtovat cenu za kapacitní mechanismus. Úřad sám upozorňuje, že pravidla dohodnutá s Evropskou komisí mohou při striktním uplatnění vést k extrémním dopadům na některé skupiny zákazníků. Konkrétním příkladem mají být průmyslové podniky s vysokou spotřebou elektřiny. Výše nové platby zatím není známá, rozhodující ale budou výsledky kapacitních aukcí a to, ve kterých hodinách konkrétní podnik elektřinu odebírá.
Jádrem problému je podmínka, kterou Česko vyjednalo při notifikaci kapacitního mechanismu. Účastníci trhu musí podle ní uhradit nejméně 90 % nákladů v intervalech, které odpovídají 1 až 5 % nejvyšších cen na denním trhu v příslušném roce. V přepočtu na rok se tak téměř celá platba soustředí do zhruba 90 až 440 hodin.
Očekávaný nedostatek kovů pro energetickou transformaci se podle nové analýzy BloombergNEF (BNEF) týká méně surovin než v předchozích výhledech. Výjimkou je měď. Její možný deficit může do poloviny století dosáhnout 44 % světové poptávky a vyžádat si investice 332 miliard dolarů do nových dolů. Pokud se výstavba těžebních kapacit nestihne, může to zpomalit a zdražit rozvoj sítí i elektrifikaci dopravy a průmyslu.
Ještě před několika lety analytici varovali, že nedostatek surovin může brzdit rozvoj čistých technologií. BNEF nyní očekává, že devět z deseti sledovaných surovin bude mít do roku 2050 dostatečnou produkční kapacitu, pokud těžaři budou rozvíjet nové doly a nahrazovat vyčerpané zásoby. Loni přitom analýza předpokládala deficit u tří materiálů.
Rychlý rozvoj fotovoltaiky nemusí automaticky znamenat levnější elektroenergetiku. Nová studie Schneider Electric Research Instituteukazuje, že rozhodující bude kombinace solárních elektráren, bateriových úložišť a rostoucí spotřeby elektřiny. Při správné souhře by podle modelu mohly celkové systémové náklady po roce 2030 klesnout až o 40 %. Platí to samozřejmě i naopak, při nevhodném nastavení mohou být náklady až o 35 % vyšší.
Rozvoj fotovoltaiky v posledních letech zásadně mění podobu a fungování elektrizační soustavy. Studie s názvem System Costs of Electricity: A New Baseline for the 21st Century Economy, zpracovaná Schneider Electric Research Institute, se proto zaměřila na otázku, jak ovlivní masové rozšíření fotovoltaiky a baterií náklady na elektroenergetiku. Výzkumníci analyzovali 40 500 scénářů kombinujících různé investiční náklady na fotovoltaiku a baterie a náklady na centralizovanou elektrizační soustavu.
Německá vláda plánuje nařídit provozovatelům uhelných elektráren a elektráren na topný olej, aby se připravili na možné přerušení dodávek zemního plynu během letošní zimy. Elektrárny by v případě vyhlášení plynové nouze nahradily část výroby z plynových zdrojů a uvolnily tak plyn pro průmysl a domácnosti. Návrh zákona počítá také s předzásobením elektráren palivem, jehož zásoby by měly vystačit na několik dní provozu.
Podle deníku Handelsblatt chce německá vláda uložit provozovatelům uhelných elektráren a elektráren na topný olej povinnost udržovat provozní připravenost pro případ nedostatku zemního plynu. Vyplývá to z návrhu zákona o udržování náhradních elektráren v pohotovosti, který měl deník k dispozici. Dokument je označen jako neveřejný a nadále se o něm jedná uvnitř vlády.
Zásobníky plynu v EU byly na začátku listopadu naplněné zhruba ze tří čtvrtin, méně než před rokem, a Německo mělo rezervu ještě výrazně nižší. Evropská komise proto zvažuje, zda navrhnout společnou strategickou zásobu, rozhodnutí ale zatím nepadlo. Pro její případné zavedení bude klíčové, jak doplní běžné skladování plynu obchodníky a kdo ponese náklady.
Zásobníky v EU dosáhly letošního maxima naplněnosti 27. října, kdy obsahovaly téměř 75 % celkové kapacity. Loni ve stejný den to bylo bezmála 83 %. Do léta přitom Evropa vstupovala s naplněním pouhých 28 %, výrazně pod dlouhodobým průměrem okolo 40 %. Letošní plnění zásobníků tak začínalo na mimořádně nízké úrovni.
Německé dodávky biometanu do plynárenské sítě letos poprvé dosáhnou přibližně 13 TWh. Nová produkce však může krátkodobě narazit na nasycený trh. Významným odbytištěm se do budoucna může stát vytápění budov, jehož pravidla Německo právě mění.
Do německé plynárenské soustavy bylo v roce 2025 dodáno přibližně 12,3 TWh biometanu, což představuje meziroční nárůst o 12 %. Podle “barometru” agentury Dena fungovalo v roce 2025 celkem 268 zařízení. Do konce letošního roku by se jejich počet měl zvýšit přibližně na 280 a dodávky dosáhnout hranice 13 TWh. Na rok 2027 je plánováno dalších 14 zařízení s celkovou kapacitou dodávek 650 GWh. Růst přitom táhnou zejména projekty připravované v letech 2022 až 2023, které se po delší výstavbě postupně dostávají do provozu.
Dovoz ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů a ve formě LNG se za prvních deset měsíců letošního roku meziročně zvýšil o 4,1 %. Vyplývá to z údajů ENTSO-G a analytické společnosti Kpler. Ani zákaz uzavírání krátkodobých kontraktů na ruský LNG, který v EU platí od konce dubna, zatím dovoz výrazně neomezil.
Rusko vyvezlo do Evropy od ledna do října celkem 32,4 miliardy m³ plynu, a to kombinací potrubních dodávek a dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG). Objem dodávek plynovodem TurkStream, který má roční přepravní kapacitu 15,75 miliardy m³, dosáhl 14,6 miliardy m³. Oproti stejnému období loňského roku jde o nárůst o 0,7 %, vyplývá z údajů Evropského sdružení provozovatelů plynových přepravních soustav (ENTSO-G).
V Jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku dokončila společnost ČEZ obnovu první ze šesti velkých zásobních nádrží na demineralizovanou vodu. Každá má objem milion litrů vody. Je to důležitá zásoba vody pro technologické a bezpečnostní systémy elektrárny. Další nádrže bude ČEZ postupně obnovovat do začátku roku 2028. ČTK to dnes sdělila mluvčí společnosti Jana Štefánková.
"Nové provedení má zesílené stěny, zpevněné dno, modernější izolaci a vyšší odolnost vůči mimořádným vlivům včetně seismicity,"uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Evropské zásobníky plynu vstupují do zimy výrazně méně naplněné než v předchozích dvou letech a plyn z nich ubývá rychleji. Výroba elektřiny z plynu přitom v Česku i v celé EU roste. Díky drahé elektřině jsou plynové elektrárny v posledních týdnech velice výdělečné. Na počátku zimy je to znepokojivá zpráva, jelikož spotřeba plynu pro výrobu elektřiny tvoří podstatnou část celkové spotřeby. Částečnou úlevu sice slibuje vývoj v Hormuzském průlivu, kterým od počátku americké války s Íránem proplouvá nejvíce tankerů s LNG.
Plyn je nyní v Evropě drahým a nedostatkovým zbožím. Evropské ceny sice mírně ustoupily z maxim z konce října, stále jsou ale více než dvojnásobné oproti stavu před začátkem konfliktu. Válka mezi Spojenými státy a Íránem je už v devátém měsíci a ačkoli poslední dny přinesly náznaky vyjednávání, lze jen těžko odhadovat šanci na jejich úspěch. Ostatně podobná situace zde již byla několikrát.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo finální změnu pravidel českého kapacitního mechanismu. Nové opatření zpřesňuje podmínky pro získání 15letých kontraktů, zavádí pravidla plánovaných odstávek a rozšiřuje možnosti ukončení smluv při neplnění závazků. Pro investory i provozovatele zdrojů tak přináší nové příležitosti, ale také významná ekonomická rizika. Jaké podmínky budou muset splnit a kdy mohou přijít o kapacitní platby?
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo 12. listopadu 2026 změnu opatření obecné povahy pod č. j. MPO 129256/2026, kterým se upravují podmínky kapacitního mechanismu zavedeného letos v srpnu. Nová úprava nabyla účinnosti dnem vyvěšení. Ministerstvo tento postup zdůvodňuje veřejným zájmem na zajištění bezpečného provozu elektrizační soustavy a riziky spojenými s případnými průtahy při organizaci kapacitních aukcí.