Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Evropská komise v nové arktické strategii znovu odmítla rozvoj těžby ropy, uhlí a plynu v citlivých polárních oblastech. Oproti dokumentu z roku 2021 však už neuvádí, že bude usilovat o mnohostranný právní závazek, který by další těžbu zakázal. Evropský trh se zemním plynem přitom letos čelí prudkému růstu cen, které v posledních týdnech atakují několikaletá maxima.
Postoj Evropské unie je důležitý pro Norsko, které chce v Arktidě hledat nová ložiska a varuje před poklesem produkce po roce 2030. EU zároveň čelí otázce, jak sladit ochranu klimatu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie a paliv.
Celý článek najdete ZDE.
Polsko pokračuje v přípravách své druhé velké jaderné elektrárny, pro kterou chce v roce 2027 vybrat technologii a strategického partnera. Ve hře zůstávají dvě lokality, přičemž projekt má využít zkušenosti z výstavby první polské jaderné elektrárny.
Polské ministerstvo energetiky, společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) a energetická skupina Polska Grupa Energetyczna (PGE) podepsaly 13. října dohodu, která stanovuje rozdělení odpovědností při přípravě druhé polské jaderné elektrárny. Dokument navazuje na aktualizovaný polský jaderný program, který vláda schválila 29. září 2026.
Celý článek najdete ZDE.
Slovenští technici úspěšně připojili nový jaderný blok v elektrárně Mochovce k elektrické síti. Blok tak začal dodávat první MWh elektrické energie. Před uvedením do komerčního provozu čekají blok s instalovaným výkonem 471 MW ještě testy na různých výkonových úrovních. Po plném zprovoznění přesáhne instalovaný výkon slovenských jaderných bloků 2,75 GW.
Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že ve čtvrtek 15. října ve večerních hodinách poprvé připojila nový jaderný blok elektrárny Mochovce k elektrické síti. Původně byla akce naplánována na úterý 13. října, ovšem z důvodu opakování technické zkoušky bloku ji společnost o dva dny odložila. Nový jaderný blok typu VVER-440 s instalovaným výkonem 471 MW technici přifázovali k síti při 20% výkonu.
Celý článek najdete ZDE.
Na místě budoucí paroplynové elektrárny a teplárny u Mělníku pokračují demolice a příprava staveniště. Začala i výroba turbín, dodají je firmy ze Švédska a Německa. Nízkoemisní zdroj zajistí zásobování teplem pro část Prahy. Bude mít elektrický výkon 266 megawattů (MW) a tepelný výkon 183 MW. Zprovoznění je naplánované na rok 2029, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Stavba nového zdroje je součástí zásadní proměny oblasti, kde v příštích letech skončí výroba tepla z uhlí.
Společnost Energotrans, která patří do skupiny ČEZ, podepsala loni v květnu smlouvu na stavbu paroplynového zdroje za téměř 14 miliard korun. Stavební povolení vydaly úřady letos v srpnu. "Mělník prochází největší energetickou proměnou za desítky let. Nové zdroje přitom budujeme za plného provozu stávajícího teplárenského komplexu," řekl ředitel divize klasická energetika ČEZ Pavel Šléška.
Celý článek najdete ZDE.
Evropský sektor biometanu disponuje značným potenciálem, jeho rozvoj však brzdí regulatorní překážky a nedostatek investiční jistoty. Na Evropském týdnu biometanu v Bruselu vyzvala Evropská bioplynová asociace (EBA) k vytvoření podmínek, které podpoří výrobu i průmyslovou poptávku. Energetický komisař Dan Jørgensen zdůraznil význam domácích zdrojů pro nezávislost Evropy.
Výrobní kapacita biometanu v Evropě překročila 8 miliard m³ ročně. Bioplyn a biometan společně dodaly v roce 2024 přibližně 22 miliard m³ plynné energie, což odpovídá zhruba 7 % evropské spotřeby plynu.
Celý článek najdete ZDE.
Cena samotné ropy tvoří pouze část koncové ceny barelu. Podle nové analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) vystřelily sazby za tankerovou přepravu v září na historická maxima. Zdražují tak dodávky ropy i paliv po celém světě a postupně se promítají i do cen pro spotřebitele.
Přeprava tvoří obvykle jen malý díl konečné ceny ropy. Když se ale lodní doprava výrazně prodraží, náklady se kumulují napříč celým řetězcem. Trhy přitom od února zmítá válka na Blízkém východě. Pozornost se soustředila na dostupnost ropy z Perského zálivu a otevření Hormuzského průlivu, zatímco dopravné rostlo téměř bez povšimnutí. V polovině října stála přeprava ropy velkým tankerem ze zálivu do Asie přes 37 USD za barel, tedy více než pětkrát tolik co před válkou.
Celý článek najdete ZDE.
Horkovod, který spojuje Jadernou elektrárnu Temelín s Českými Budějovicemi, od října 2025 do letošního září dodal do krajského města 719.000 gigajoulů tepla. Meziročně je to o 7,9 procenta méně. Horkovod je v provozu tři roky od října 2023 a za první rok vyrobil 663.000 GJ tepla. Pomohl českobudějovické teplárně snížit emise o třetinu, protože zásobuje teplem zhruba třetinu Českých Budějovic. Novináře o tom dnes informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Aktuálně do Českých Budějovic proudí voda o teplotě přes 100 stupňů Celsia a denní dodávka se pohybuje na úrovni 2500 GJ v závislosti na venkovních teplotách a aktuálních potřebách města. "Dodávky tepla nejsou o dosahování ročních rekordů, ale o maximální spolehlivosti a stabilitě. Dodáváme přesně tolik tepla, kolik České Budějovice v danou chvíli potřebují. Tomu výrazně pomáhají i modernizace, kterými v minulých letech prošly obě naše výměníkové stanice," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.
Celý článek najdete ZDE.
Evropská komise předběžně souhlasila s italským plánem zastropovat cenu plynu používaného při výrobě elektřiny. Mechanismus má zmírnit dopad dražšího plynu na velkoobchodní cenu elektřiny, nepokryje však náklady na emisní povolenky. Rozdíl mezi tržní cenou paliva a stanoveným limitem nicméně bude muset někdo zaplatit.
Itálie připravuje dočasný mechanismus, který má stanovit maximální cenu plynu pro elektrárny přibližně na 60 EUR/MWh. Tamní vláda se při návrhu tohoto opatření inspirovala takzvanou iberskou výjimkou, kterou v roce 2022 zavedly Španělsko a Portugalsko. Podle italského ministra energetiky Gilberta Pichetta Fratina by opatření mohlo snížit účty za energie o deset procent.
Celý článek najdete ZDE.
Větrné elektrárny jsou v České republice ožehavé téma. Nejen v kontextu nedávných referend zaznívaly v tuzemsku ve vztahu k „větrníkům“ kritické hlasy o infrazvuku, zabitých ptácích, znehodnocených nemovitostech či změnách počasí. Co z toho potvrzují studie, co vyvracejí a kde si vědci stále nejsou jistí?
O tom, proč většina letošních referend o větrnících skončila odmítnutím, jsme psali nedávno. V tomto článku se zaměříme na něco jiného: na argumenty, které se ve společenské debatě o větrných turbínách objevují. Důvod, proč na nich záleží, je jednoduchý. Česko za evropským průměrem výrazně zaostává. Podle WindEurope se v Evropské unii loni nově instalovalo 15,1 GW větrného výkonu, v Česku jen 13 MW. To je zhruba jedna tisícina evropského přírůstku.
Celý článek najdete ZDE.
Norský státní investiční fond, největší svého druhu na světě, zatím neinvestuje do bateriových úložišť. Důvodem je nedostatečná velikost dostupných projektů a riziko takzvané kanibalizace trhu, kdy rostoucí počet baterií postupně snižuje cenové rozdíly, na kterých jejich provozovatelé vydělávají. Fond přitom považuje akumulaci za potenciálně vhodný doplněk svých investic do větrné a solární energetiky.
„U baterií vidíme značné riziko kanibalizace trhu,“ uvedl Borge Rygh Sivertsen, portfolio manažer norského státního fondu pro oblast nové energetiky, na konferenci Energirike v norském Haugesundu.
Podle něj je ekonomika bateriových úložišť založena především na rozdílech mezi vysokými a nízkými cenami elektřiny. Baterie nakupují elektřinu v době nízkých cen a následně ji prodávají, když je elektřina dražší.
Celý článek najdete ZDE.
Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu
30. srpen 2026
6. září 2026
13. září 2026
20. září 2026
27. září 2026
4. říjen 2026
11. říjen 2026
18. říjen 2026
