Česko nemá náhradu za dosluhující uhelné elektrárny a hraje o čas. Ještě letos chtěl stát vysoutěžit nové zdroje, termín aukce ale odložil na začátek příštího roku. Cílem je umožnit výstavbu velkých plynových elektráren. Do soutěže se zapojí i kogenerační jednotky a dieselagregáty na syntetickou naftu.

Když loni v prosinci vyšla analýza, podle níž Česku hrozí v následujících letech nedostatek elektřiny, vzbudilo to nervozitu, emotivní reakce a řeči o energetické katastrofě. Pro tuzemsko to ale byla pozitivní zpráva.

Celý článek najdete ZDE.

3. Čína zahájila přípravné práce na stavbě vylepšeného reaktoru Hualong One 2.0

V čínské provincii Zhejiang technici začali s přípravnými pracemi na druhé fázi jaderné elektrárny Jinqimen. První fáze elektrárny skládající se ze dvou bloků Hualong je v lokalitě v oficiální výstavbě od loňského srpna. V rámci druhé fáze opět vyrostou dva jaderné bloky, tentokrát ovšem vylepšeného designu Hualong One 2.0. Celkem bude jaderná elektrárna disponovat instalovaným výkonem 7,2 GW a do sítě dodá kolem 55 TWh ročně. 

Čínská energetická společnost CNNC (China National Nuclear Corporation) oznámila, že zahájila přípravné práce na prvním demonstračním bloku typu Hualong One 2.0. Dvojice nových bloků vycházejících z reaktorového designu Hualong One vyroste v jaderné elektrárně Jinqimen jako její druhá fáze. Instalovaný výkon jednoho bloku činí 1200 MW (brutto), výstavba po oficiálním zahájení potrvá až pět let.

Celý článek najdete ZDE.

4. Elektřina byla v září nejdražší od roku 2022. České uhelné elektrárny prudce navýšily výrobu

Česká výroba elektřiny v září meziročně vzrostla o více než 1 TWh, přestože spotřeba se meziročně prakticky nezměnila. Nejvýrazněji rostla výroba z uhelných elektráren, které těžily z rostoucí marže vyvolané vysokými tržními cenami elektřiny. Ty podpořil prudký růst cen plynu, jehož evropské zásobníky navíc vstupují do podzimu s výrazně nižší úrovní naplnění než v minulých letech.

České elektrárny vyrobily v září 2026 celkem přibližně 6,22 TWh elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo zhruba 5,11 TWh. Meziroční přírůstek tak přesáhl 1,1 TWh.

Celý článek najdete ZDE.

5. Německo představilo plán přechodu od fosilních paliv. Potvrzuje cíl klimatické neutrality do roku 2045

Německá vláda schválila plán, který má zemi nasměrovat k odklonu od ropy, uhlí a plynu nejpozději do roku 2045. Dokument potvrzuje cíl klimatické neutrality, podle ekologických organizací však nepřináší nové ambice a jeho zahraniční poselství se rozchází s některými kroky vlády.

Německo se stalo po Francii a Nizozemsku teprve třetí zemí, která zveřejnila vlastní národní roadmapu pro odklon od fosilních paliv. Německá vláda dokument předložila v kabinetu a ministr životního prostředí Carsten Schneider jej následně představil na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Celý článek najdete ZDE.

6. LNG Canada zdvojnásobí kapacitu. Kam poputují dodávky LNG z druhé fáze?

Partneři projektu LNG Canada 29. září schválili konečné investiční rozhodnutí o druhé fázi exportního terminálu v Kitimatu v Britské Kolumbii. Kapacita zařízení se díky expanzi zdvojnásobí na 28 milionů tun LNG ročně. Jde o první velkou expanzi kanadské infrastruktury LNG a další posílení exportní role země na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem.

Druhá fáze projektu zahrnuje dvě zkapalňovací linky, nádrž na LNG, nádrž na kondenzát, nakládací přístaviště a rozšířené procesní a pomocné systémy. Komerční provoz se očekává na začátku 30. let. Plyn bude do terminálu dodávat rozšířený systém Coastal GasLink. Jeho kapacitu podpoří pět nových kompresních stanic. Společnost TC Energy, která plynovod vlastní, oznámila, že po schválení investice do LNG Canada bude v rozšiřování infrastruktury pokračovat.

Celý článek najdete ZDE.

7. Německo chce prodloužit podporu kogenerace do roku 2035. Elektrárny mají být flexibilnější

Německá vláda chce prodloužit státní podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) až do roku 2035. Novela zákona má zároveň změnit způsob podpory tak, aby kogenerační jednotky byly motivovány lépe reagovat na velkoobchodní ceny elektřiny a doplňovaly rostoucí výrobu z větru a fotovoltaiky. Vláda tím chce zachovat význam kogenerace pro bezpečnost dodávek elektřiny i tepla, zároveň ale omezit její provoz v době přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWE) zveřejnilo klíčové body připravované novely zákona o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla (KWKG). Současný systém podpory se má výrazně prodloužit tak, aby bylo možné získat podporu pro nové kogenerační jednotky, tepelné sítě a zásobníky uvedené do provozu až do konce roku 2035. Ministerstvo zároveň plánuje kratší období čerpání podpory, aby byla ekonomická podpora koncentrována do kratšího období.

Celý článek najdete ZDE.

8. Australské uhelné doly získaly čas do roku 2045, čekají ještě na federální souhlas

Před dvěma lety stáhli těžaři žádost o prodloužení provozu australských uhelných dolů Hunter Valley Operations. Jak tehdy tamní média předznamenala, nemuselo to znamenat konec projektu. Nový Jižní Wales nyní pokračování těžby schválil, poslední slovo ale ještě nemá, jak informuje deník The Guardian.

Nezávislá plánovací komise Nového Jižního Walesu 30. září schválila pokračování těžby v dolech HVO North a HVO South nedaleko města Singleton. V severním dole se má podle upraveného záměru těžit do konce roku 2045, v jižním do konce roku 2042. Jde o největší uhelný projekt, jaký komise dosud posuzovala.

Celý článek najdete ZDE.

9. Pokles investic do OZE se zastavil. Nový výkon má letos přesto poprvé za více než 10 let klesnout

Globální investice do obnovitelných zdrojů energie dosáhly v prvním pololetí roku 2026 úrovně 327,5 miliardy dolarů, tedy zhruba stejné hodnoty jako v předchozím půlroce, a došlo tak k zastavení dalšího poklesu. Stabilizace investic však neznamená návrat k dosavadnímu modelu. Investoři více zohledňují výnosová a síťová rizika a rostoucí zájem směřují k projektům kombinujícím výrobu s akumulací. BloombergNEF (BNEF) současně očekává, že letošní přírůstek nového výkonu obnovitelných zdrojů poprvé za více než deset let meziročně klesne.

Za stagnujícím celkovým objemem investic se skrývá změna jejich struktury. Samostatné velké solární a pevninské větrné projekty, které obvykle tvoří zhruba dvě třetiny ročních investic, představovaly v prvním pololetí letošního roku dohromady méně než polovinu investic. Výrazněji oslabil samostatný velký solární segment, který meziročně klesl o 20 % na 75,4 miliardy dolarů, nejnižší hodnotu od začátku solárního boomu v roce 2021.

Celý článek najdete ZDE.

10. Prodej Uniperu láká giganty. Křetínskému přibyl silný soupeř

Německý stát pokračuje v hledání kupce pro Uniper, který po záchraně během energetické krize zůstává důležitým článkem tamní energetiky. Do soutěže vstoupila i česká společnost EPH, která je již nyní na trhu významným hráčem. Proti nabídce EPH se však již nyní postavili zaměstnanci a existují také obavy z dopadu na hospodářskou soutěž. Podle informací Bloombergu nyní do procesu prodeje vstoupil další významný zájemce, kterého by německý stát mohl upřednostnit.

Berlín zahájil prodejní proces v květnu a zájemci měli do 12. června nezávazně oznámit, zda mají o podíl v Uniperu zájem. Německá vláda nabídla k prodeji až 74,12 % akcií a po prodeji si chce ponechat blokující podíl, tedy nejméně 25 % plus jednu akcii.

Celý článek najdete ZDE.