Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za rok 2024

Top 10 událostí z energetiky za rok 2024

1. Nový jaderný reaktor indického typu v elektrárně Rajasthan dosáhl kritického stavu

Reaktor sedmého bloku indické jaderné elektrárny Rajasthan úspěšně dosáhl kritického stavu. Při zprovozňování bloku IPHWR-700 o výkonu 700 MWe s domácím těžkovodním reaktorem se jedná o důležitý milník. Indie zahájila výstavbu bloku v roce 2011 a před jeho vstupem do komerčního provozu jej čeká ještě řada provozních testů. Země má v současné době v různých fázích výstavby dalších 5 jaderných bloků stejného typu, dalších 8 bloků je ve fázi příprav.

Indická energetická společnost Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL) oznámila dosažení zásadního milníku při výstavbě sedmého bloku jaderné elektrárny Rajasthan. Na základě povolení od jaderného regulátora její technici spustili jaderný těžkovodní reaktor bloku a poprvé dosáhli jeho kritického stavu. Rajasthan 7 disponuje domácím designem těžkovodního reaktoru IPWR-700 (Indian Pressurized Heavy Water Reactor) a elektrickým výkonem 700 MW.

Celý článek najdete ZDE.

2. Slovensko a Maďarsko odmítají alternativy: Chtějí ropu pouze od Lukoilu

Slovensko a Maďarsko se v posledních dnech snaží vyřešit problém s tranzitem ruské ropy přes území Ukrajiny. Obě země se v této věci obrátily na Evropskou komisi s naléhavým požadavkem o řešení problému. Komise na to reagovala návrhem alternativní trasy přepravy ropy, a to přes Chorvatsko,  na což Slovensko s Maďarskem odpověděly, že tato přímořská země je pro tranzit ropy nespolehlivá.

Dodávky od největšího ruského vývozce ropy Lukoil přes Ukrajinu byly zastaveny v červenci poté, co ukrajinské úřady zakázaly Lukoilu používat ropovod Družba, který spojuje Rusko s východní Evropou. Maďarsko a Slovensko na to reagovaly zasláním žádosti na Evropskou komisi, aby aktivně bránila bezpečnost jejich energetických dodávek.

Celý článek najdete ZDE.

3. Česká republika v pohotovosti: Hrozí přerušení dodávek ropy z Družby

Česká republika čelí možné hrozbě přerušení dodávek ropy z ruského ropovodu Družba, navzdory ukrajinským prohlášením o prozatímním zachováním dodávek. Ukrajina naznačuje zavření ropovodu v příštím roce. Ten je ale klíčovým zdrojem suroviny pro střední Evropu. Navzdory této výzvě se česká vláda domnívá, že země je dostatečně připravena na zvládnutí této situace.

Alternativní zdroje a diverzifikace dodávek

V reakci na možné hrozby se Česká republika v posledních letech zaměřila na diverzifikaci svých energetických zdrojů. Jedním z klíčových opatření je využívání ropovodu TAL (Transalpine Pipeline), který přivádí ropu z italského přístavu Terst.

Celý článek najdete ZDE.

4. Čína se přiznala k poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem

Minulý rok došlo k poškození plynovodu Balticconnector přepravujícího zemní plyn mezi Finskem a Estonskem, nyní se k poškození přiznala čínská vláda. Dle jejích slov se jednalo o nehodu, nicméně i nadále převládají pochybnosti.

Finská policie a mezinárodní vyšetřovatelé především minulý rok zkoumali, zda bylo poškození plynovodu Balticconnector mezi Finskem a Estonskem způsobeno úmyslně, nebo nešťastnou náhodou. Plynovod a telekomunikační kabel byly poničeny 8. října pravděpodobně velkou kotvou, kterou vlekla čínská loď Newnew Polar Bear. Samotná kotva byla nalezena na místě poškození, a díky tomu byla tato loď identifikována.

Celý článek najdete ZDE.

5. Cena plynu se opět propadla ke 30 EUR/MWh, významně pomohla Ukrajina

Evropské zásobníky plynu jsou nadále blízko plnému zaplnění, díky čemuž mohly ceny zemního plynu poklesnout až na 30 EUR/MWh. Pozitivním faktorem je těžba plynu ze zásobníků na Ukrajině, kam plyn přepravili evropští obchodníci na konci loňské vtláčecí sezóny. "Ukrajina hraje klíčovou roli pro bezpečnost dodávek plynu ve střední a východní Evropě v letošní zimě," uvedla pro web FT Natasha Fielding z agentury Argus Media.

Evropu zatím další energetická krize nepostihla a nic nenaznačuje, že by se měla v letošním roce opakovat situace ze zimních měsíců posledních dvou let. Cena plynu se po krátkodobém růstu na 50 EUR/MWh na začátku zimní sezóny opět vrátila na úrovně kolem 30 EUR/MWh. Podíl na tom mají, mimo jiné, zásobníky plynu v Evropě, které jsou i počátkem ledna plné z téměř 90 %.

Celý článek najdete ZDE.

6. Evropský větrný průmysl se stává nekonkurenceschopným

Evropské odvětví větrných elektráren ztrácí podle odborníků konkurenceschopnost vůči ostatním regionům světa, zejména kvůli rostoucím nákladům a slábnoucí veřejné podpoře. To může ohrozit cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

"Evropa již není konkurenceschopná. … Pracovní podmínky, platy, náklady na elektřinu, všechny tyto aspekty neodpovídají tomu, co jsme ochotni nakonec za výrobek zaplatit," řekl během konference WindEurope 2024 Andreas Evertz, generální ředitel společnosti Flender, německého dodavatele komponentů pro větrnou energetiku.

Celý článek najdete ZDE.

7. Report: Dvě země v Evropě pokrývají veškerou spotřebu elektřiny obnovitelnými zdroji

Dle nové zprávy Global Wind Report nyní celkem sedm zemí na světě vyrábí 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Dvě z nich jsou v Evropě.

Loňský rok byl nejlepším rokem v historii z hlediska nových instalací větrné energie. Podle nejnovější zprávy Global Wind Report sdružení Global Wind Energy Council, o které informoval server Euro News, bylo v roce 2023 celosvětově instalováno 116 gigawattů nové kapacity větrné energie. To je o 50 % více než v roce 2022. Jde o historicky největší meziroční nárůst.

Celý článek najdete ZDE.

8. EK vzkazuje automobilovému průmyslu: Času jste měli dost

Automobilový průmysl si stěžuje na přísné emisní cíle pro mobilitu. Výrobci navíc spočítali, že za nedodržení pravidel pro rok 2025 by jim mohly hrozit pokuty až do výše 16 miliard eur. Evropská komise se však proti těmto tvrzením ohradila.

Podle požadavků EU na emise CO2 u osobních a dodávkových automobilů mají výrobci automobilů do příštího roku snížit průměrné emise CO2 svých vozů o 15 % ve srovnání s úrovní v roce 2021. Jelikož však prodeje elektromobilů zaostávají za očekáváními, v neoficiálním dokumentu, který byl o víkendu rozeslán, někteří účastníci odvětví vyzvali k dvouletému odkladu, aby odvrátili riziko miliardových pokut. Píše o tom Euractiv.

Celý článek najdete ZDE.

9. Česko nestíhá s energetickou legislativou. Evropská komise mu dala ultimátum

Evropská komise již podruhé vyzvala Česko, aby transponovalo evropskou směrnici 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Termín pro transpozici vypršel již na konci roku 2020. Jedná se již o druhé varování, které Česko od Evropské komise v této věci dostalo. Nyní má Česko dva měsíce na nápravu. Pokud ji neprovede, Evropská komise může věc postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Česká republika nestíhá s transpozicí klíčové energetické legislativy, konkrétně směrnice 2019/944 o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Ta je přitom pilířem pro nastavení trhu s elektřinou v Evropské unii. Česká republika měla na transpozici v zásadě od června 2019, kdy byla směrnice přijata, nicméně podle názoru Evropské komise ke správné transpozici stále nedošlo. Směrnice přitom měla být plně zanesena do českého právního řádu do konce roku 2020.

Celý článek najdete ZDE.

10. LNG vs. domácí uhlí: Jakou emisní stopu má zkapalněný plyn?

Ekonomický deník přinesl rozhovor s Robertem W. Howarthem působícím na Cornellově univerzitě, která je členem prestižní Ivy League (elitní soukromé školy na severovýchodě USA). V této zprávě Howarth upozorňuje na emisní stopu zkapalněného zemního plynu (LNG) a srovnává ji s dalšími fosilními zdroji energie.

Hlavním problémem u LNG nejsou emise, které vznikají při jeho spotřebě, ale především emise metanu, který uniká při manipulaci s ním. Riziko úniku metanu tak hrozí při těžbě, přepravě a v případě LNG i při zkapalňování a následném zplyňování. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, je metan odpovědný za zhruba 30 procent veškerého globálního oteplování pozorovaného od poloviny 19. století.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se