Sněmovní hospodářský výbor dnes jednání o horním zákoně přerušil

DomůEnergetika v ČRSněmovní hospodářský výbor dnes jednání o horním zákoně přerušil

Sněmovní hospodářský výbor dnes přerušil jednání o novele horního zákona. ČTK to sdělil jeho člen Leo Luzar (KSČM). Důvodem podle něj byla nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání, které je z důvodu mimořádných opatření kvůli koronaviru neveřejné. Novela mimo jiné stanovuje termín, do kterého nejpozději mají mít těžební společnosti na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Vláda loni v červnu schválila zkrácení termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025.

„S ohledem na nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání jsme přerušili jednání o horním zákonu do 31. května,“ napsal dnes ČTK Luzar.

Ekologické Hnutí Duha tento týden upozornilo, že hned několik poslanců včetně Luzara připravilo pozměňovací návrhy, ve kterých žádají posun zmíněného stanoveného vládou. Předkládané návrhy v různých variacích zmiňují posun na rok 2025, 2027, 2035 či úplné zrušení termínu.

Konkrétně Luzar ve svém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby byl termín posunut do 30. června 2027. Argumentuje mimo jiné současnou pandemií koronaviru, která podle něj nutí těžební společnosti sáhnout do finančních rezerv. „Za této situace je třeba stanovit termín tak, abychom vyloučili či alespoň minimalizovali negativní dopad této povinnosti na fungování organizací a v konečném důsledku i na celou společnost. Termín 2027 se v tomto směru jeví jako dostatečně vzdálený, aby organizace měly dostatek času se na něj připravit,“ uvedl v návrhu poslanec.

Podle informací ČTK však ministerstvo průmyslu a obchodu s možným posunutím termínu podobně jako i dalších podobných pozměňovacích návrhů vysloví nesouhlas. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už před loňským projednáváním novely vládou ČTK řekl, že novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností

S posunutím termínu nesouhlasí také ekologové. „Lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. června 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Toto je zároveň možné bez toho, aby to mělo likvidační důsledky pro česky hnědouhelný sektor,“ stojí v analýze pro Hnutí Duha.

Podle těžařů může mít ale změna schválená vládou dopad na celý sektor. Předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala tento měsíc řekl ČTK, že problematiku nelze posuzovat pouze prostřednictvím těžby hnědého uhlí. „Takový pohled je hrubě vytržen z kontextu. Novela se dotkne stovek těžebních firem, které těží také neenergetické suroviny a jakékoliv zkrácení převodu rezerv proti původně plánovanému roku 2035 pro ně může být likvidační,“ zdůraznil. Unie sdružuje přes 100 organizací, mimo jiné těžaře štěrkopísku, kamene a dalšího stavebního materiálu.

Novela horního zákona upravuje také další věci – mimo jiné ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Navrhovaná změna se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.

rdo mal