<p><strong>Vláda možná bude moci častěji měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Už dva sněmovní výbory, správní a pro životní prostředí, doporučily plénu schválit beze změn novelu horního zákona, která ruší nynější pětiletou fixaci poplatků. Garanční hospodářský výbor ale přerušil projednávání předlohy až do konce května. Sněmovna by přitom mohla v debatě o novele pokračovat na schůzi, která začne příští týden.</strong></p>
<p>Změna se podle předlohy nebude týkat prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017. Pětiletá fixace se do zákona dostala rok před tím na základě pozměňovacího návrhu sněmovního hospodářského výboru. Firmám to mělo přinést větší jistotu při plánování.</p>
<p>Současné poplatky by zůstaly do konce roku 2021. Od následujícího roku by je kabinet mohl stanovit s ohledem na vývoj cen na trhu. Někteří poslanci v úvodním kole projednávání ale varovali v případě zvýšení úhrad před dopady na těžební sektor a jeho konkurenceschopnost i na obyvatele v podobě růstu cen elektřiny nebo tepla.</p>
<figure id="attachement_74013" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/3-800x457.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/3-800x457.jpg" alt="Horníci z Tuly zobrazení v seriálu HBO (zdroj HBO)." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>Pětileté moratorium na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů není podle zdůvodnění v praxi funkční. Materiál poukazuje na růst cen některých nerostů na světových trzích. &#8222;Zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady,&#8220; stojí v důvodové zprávě. Bezodkladné zrušení moratoria a zvýšení poplatků z těžby uhlí dlouhodobě požadují ekologické organizace. S budoucím zrušením pětileté fixace poplatků naopak nesouhlasí odbory nebo oborové svazy.</p>
<p>Novela by zároveň měla zabránit případným budoucím výdajům státu na odstraňování následků hornické činnosti a na likvidaci dolů a lomů. Zavedla by novou povinnost tvorby rezerv na technickou likvidaci dolů a lomů, o kterou byla rozšířena sanace pozemků dotčených těžbou. Rezervy na sanace, rekultivace a likvidace důlních škod by musely být vedeny výhradně na zvláštním vázaném účtu.</p>


Rychlé zprávy

Vláda by mohla získat možnost častěji měnit sazby úhrad za těžbu nerostů

<p><strong>Sněmovní hospodářský výbor dnes přerušil jednání o novele horního zákona. ČTK to sdělil jeho člen Leo Luzar (KSČM). Důvodem podle něj byla nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání, které je z důvodu mimořádných opatření kvůli koronaviru neveřejné. Novela mimo jiné stanovuje termín, do kterého nejpozději mají mít těžební společnosti na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Vláda loni v červnu schválila zkrácení termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025.</strong></p>
<blockquote><p><em><strong>&#8222;S ohledem na nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání jsme přerušili jednání o horním zákonu do 31. května,&#8220;</strong> napsal dnes ČTK Luzar.</em></p></blockquote>
<p>Ekologické Hnutí Duha tento týden upozornilo, že hned několik poslanců včetně Luzara připravilo pozměňovací návrhy, ve kterých žádají posun zmíněného stanoveného vládou. Předkládané návrhy v různých variacích zmiňují posun na rok 2025, 2027, 2035 či úplné zrušení termínu.</p>
<p>Konkrétně Luzar ve svém pozměňovacím <span class="linkTagNoBg"><a target="_blank" href="http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=175726">návrhu</a><i class="icon-ico-arrow-up icon"></i></span> navrhuje, aby byl termín posunut do 30. června 2027. Argumentuje mimo jiné současnou pandemií koronaviru, která podle něj nutí těžební společnosti sáhnout do finančních rezerv. &#8222;Za této situace je třeba stanovit termín tak, abychom vyloučili či alespoň minimalizovali negativní dopad této povinnosti na fungování organizací a v konečném důsledku i na celou společnost. Termín 2027 se v tomto směru jeví jako dostatečně vzdálený, aby organizace měly dostatek času se na něj připravit,&#8220; uvedl v návrhu poslanec.</p>
<p>Podle informací ČTK však ministerstvo průmyslu a obchodu s možným posunutím termínu podobně jako i dalších podobných pozměňovacích návrhů vysloví nesouhlas. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už před loňským projednáváním novely vládou ČTK řekl, že novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností</p>
<p>S posunutím termínu nesouhlasí také ekologové. &#8222;Lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. června 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Toto je zároveň možné bez toho, aby to mělo likvidační důsledky pro česky hnědouhelný sektor,&#8220; stojí v analýze pro Hnutí Duha.</p>
<p>Podle těžařů může mít ale změna schválená vládou dopad na celý sektor. Předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala tento měsíc řekl ČTK, že problematiku nelze posuzovat pouze prostřednictvím těžby hnědého uhlí. &#8222;Takový pohled je hrubě vytržen z kontextu. Novela se dotkne stovek těžebních firem, které těží také neenergetické suroviny a jakékoliv zkrácení převodu rezerv proti původně plánovanému roku 2035 pro ně může být likvidační,&#8220; zdůraznil. Unie sdružuje přes 100 organizací, mimo jiné těžaře štěrkopísku, kamene a dalšího stavebního materiálu.</p>
<p>Novela horního zákona upravuje také další věci &#8211; mimo jiné ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Navrhovaná změna se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.</p>
<p>rdo mal</p></p>


Energetika v ČR

Sněmovní hospodářský výbor dnes jednání o horním zákoně přerušil

<p><strong><a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-War-Over-Critical-Mineral-Supply.html">Americká vláda</a> zvyšuje svá úsilí ve snaze přerušit čínskou dominance v dodávkách kritických nerostných surovin. Nerostné bohatství, kterým Čína disponuje, najde v energetice uplatnění např. u elektromobilů nebo obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k rostoucímu významu těchto dodávek plánuje americká vláda podpořit těžbu lithia, kobaltu a vzácných zemin napříč celám světem.</strong></p>
<h2>Čínská nadvláda</h2>
<p>USA plánuje podpořit „odpovědnou“ těžbu 15 nerostů, u kterých se předpokládá budoucí vysoká poptávka v důsledku začlenění technologie, která se uplatňuje například u elektromobilů, bateriových úložišť nebo větrných turbín. Takřka 80 % světové těžby vzácných zemin, dle článku Oilprice, připadá na Čínu.</p>
<blockquote><p> <strong>„Chceme zajistit, aby důležité nerostné komodity zůstaly osvobozeny od mezinárodního nátlaku a kontroly,“</strong> uvedl státní tajemník USA Míke Pompeo na Valném shromáždění OSN.</p></blockquote>
<p>Do Iniciativy pro správu energetických zdrojů (ERGI) se doposud zapojili Austrálie, Botswana, Peru, Argentina, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Namibie, Filipíny a Zambie.</p>
<blockquote><p><strong>„Práce, kterou zde děláme je naprosto nezbytná – nezbytná z pohledu zabezpečených a spolehlivých dodávek energie pro každý národ,“</strong> pronesl dále Pompeo.</p></blockquote>
<h2>Dvoustranné dohody</h2>
<p>Pompeo uvedl, že Trumpova administrativa bude také pracovat na dvoustranných dohodách, které budou obdobné té nedávno podepsané s Kanadou, zaměřené právě na posílení spolupráce v oblasti kritických minerálů.</p>
<p>Washington získal podporu Austrálie, která se zavázala usnadnit podmínky pro vytvoření tzv. společných podniků. Společné podniky s USA pak budou mít za cíl zlepšit kapacity na zpracování vzácných zemin a snížit závislost na čínských vzácných zeminách.</p>
<p>Společnost Canberra na začátku záři identifikovala 15 projektů, které hodlá v oblasti vzácných zemin a kritických nerostných surovin v rámci spolupráce s USA prosazovat. Oznámení následovalo poté, co australská společnost Lynas Corporation, světově druhý největší těžař vzácných zemin za Čínou, podepsala dohodu o vybudování zařízení pro separaci vzácných zemin v USA s předpokladem uvedení do provozu do konce roku 2021.</p>
<h2>Možná páka v obchodní válce</h2>
<p>Zvýšené úsilí ze strany USA je také zapříčiněno naznačením Pekingu, že závislost na dovozu nerostných surovin by mohla být využita jako páka v aktuální obchodní válce.</p>
<p>Čína si také zajišťuje dodávky kritických surovin, jako je lithium, kobalt a nikl mimo své území a kupuje podíly v těžařských projektech od Austrálie po Jižní Ameriku a Grónsko.</p>
<p><em>Úvodní fotografie: Těžba lithia v americkém státě Nevada. Autor: Doc Searls</em></p>


USA svede boj s Čínou o nadvládu v oblasti kritických nerostných surovin

<p><strong>Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala energetickou statistiku pro rok 2019 s názvem <a href="https://www.iea.org/statistics/balances/?utm_content=buffer298e1&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">World Energy Balances 2019</a>. Statistika se věnuje největším světovým spotřebitelským a producentským zemím.</strong></p>
<p>Podle zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-key-world-energy-statistics-2018/">IEA</a> bylo v roce 2017 na světě vyprodukováno 14 035 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu) energie, o 2,2 % více než v roce 2016. Tento nárůst byl způsobem zvýšenou produkcí zejména uhlí a zemního plynu (meziroční nárůst o 120 Mtoe u obou druhů energie) a částečně pak u obnovitelných zdrojů, kromě vodní energie a biopaliv (nárůst zhruba o 30 Mtoe). Fosilní paliva tvořila celkem 81,3 % veškeré produkce energie v roce 2017.</p>
<h2>Produkce energie je vysoce koncentrovaná</h2>
<p>Produkce všech energetických paliv je velice koncentrovaná. Více než polovina produkce je soustředěná v méně než pěti zemích. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/china-energy-group-konce-pristiho-roku-zprovozni-nove-uhelne-elektrarny-vykonu-11-gw/">Čína</a> v roce 2017 vyprodukovala téměř polovinu světové produkce uhlí a téměř třetinu energie z vody.</p>
<p>USA a Francie společně vyrobily bezmála 50 % elektřiny z jaderné energie. Saúdská Arábie, Rusko a USA společně tvoří necelých 40 % světové produkce ropy a Rusko a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-90-spotrebovaneho-plynu-usa-roce-2018-pochazelo-domaci-produkce/">USA</a> 40 % těžby zemního plynu. Jedinou významnou změnou mezi roky 2016 a 2017 je fakt, že Kanada vystřídala Katar na místě čtvrtého největšího producenta zemního plynu.</p>
<figure id="attachment_74718" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-74718" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-1024x458.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-1024x458.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-512x229.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-725x324.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-800x358.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti.png 1029w" alt="" width="525" height="235" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší producenti jednotlivých paliv na světě. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>
<h2>Ropa je stále dominantním palivem</h2>
<p>Dominantním palivem ve světovém TPES v roce 2017 byla stále ropa s podílem 32 %. Podíl uhlí byl 27 %, zemního plynu 22 %, biopaliv 9 %, jaderné energie 5 %, vodní energie 3 %, a obnovitelných zdrojů 2 %.</p>
<figure id="attachment_74719" class="wp-caption aligncenter" style="width: 767px;"><img class="size-full wp-image-74719" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel.png 767w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel-512x385.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel-725x544.png 725w" alt="" width="767" height="576" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES dle druhů paliva. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba roste nejvíce v asijských zemí, které nejsou součástí OECD</h2>
<p>Mezi lety 1971 a 2017 podíl OECD zemí na globální poptávce po energii klesl z 61,1 % na 38 %. Naopak podíl zemí <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/zvysujici-se-spread-asii-evropou-muze-vyvolat-reexport-lng-evropy-cenove-vyhodnejsich-lokalit/">Asie</a> mimo OECD (součástí tohoto regionu je i Čína) ve stejných letech vzrostl z 13 % na 35 %.</p>
<p><img class="wp-image-74722 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1.png 779w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-512x355.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-768x532.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-725x503.png 725w" alt="" width="779" height="540" /></p>
<p>V roce 2017 tvořily země Asie mimo OECD třetinu celkové konečné spotřeby energie dle regionů. K obrovskému nárůstu spotřeby v tomto regionu došlo na začátku tohoto století.</p>
<p>Trend pozvolného růstu spotřeby energie v zemích <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynarenske-trendy-zemich-oecd-roce-2018/">OECD</a> byl ukončen globální ekonomickou krizí v roce 2008 – spotřeba po tomto roce stagnovala okolo hodnoty 3 600 Mtoe ročně a až v roce 2014 začala mírně růst. V roce 2017 bylo v zemích OECD dosaženo spotřeby 3 711 Mtoe.</p>
<figure id="attachment_74723" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-74723" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-1024x438.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-1024x438.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-512x219.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-768x328.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-725x310.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-800x342.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů.png 1048w" alt="" width="525" height="225" /><figcaption class="wp-caption-text">Celková světová finální spotřeba dle regionů. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>


Energetika v zahraničí

IEA: Fosilní paliva měla v roce 2017 více než 80% podíl na celosvětové produkci energie

<p><strong><a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Turkey-Continues-Oil-Gas-Drilling-In-Eastern-Mediterranean.html">Turecko nadále pokračuje</a> v těžebních operacích ve východní  části Středozemního moře a navíc plánuje poslat do oblasti další těžební loď. Spor ohledně práva na průzkum upoutal pozornost nejen EU, ale i USA.</strong></p>
<p>Dvě turecké lodě i nadále pokračují ve vrtech poblíž Kypru, třetí loď se k nim má připojit na konci srpna. Informaci poskytl turecký ministr, Fatih Donmez, v komentářích z tohoto týdne právě na palubě jedné z těchto lodí.</p>
<p>Turecko uznává Severokyperskou tureckou republiku, která ovšem není mezinárodně uznávaná, a naopak neuznává a zároveň nemá diplomatické vztahy s mezinárodně uznávanou vládou Kypru. Kypr přitom patří mezi členské státy EU.</p>
<p>Turecko si nárokuje podíl na nerostném bohatství ostrova, ropě a zemním plynu, jelikož dle jeho názoru spadá část kyperského pobřeží pod jurisdikci tureckých Kypřanů nebo Turecka. Turecko neuznává ani dohody, které vláda Kypru podepsala s dalšími státy ohledně výhradních námořních zón ve Středozemním moři.</p>
<p>V únoru letošního roku uvedlo Turecko, že průzkumné lodě brzy začnou s vrty za účelem těžby ropy a zemního plynu poblíž pobřeží v severní části Kypru. Tento krok znovu zažehl napětí mezi Tureckem, Kyprem a Řeckem ohledně práv na průzkum. K lodím Fatih a Yavuz se ale přesto na konci tohoto měsíce připojí další průzkumná loď Oruc Reis.</p>
<h2>Varování USA a EU Turecko ignoruje</h2>
<p>Turecko je odhodláno pokračovat ve vrtných operacích i navzdory varování Spojených států a Evropské unie, která minulý měsíc prohlásila, že vzhledem k pokračujícím nezákonným vrtným aktivitám Turecka pozastavuje EU jednání o letecké dopravě a zastavuje s Tureckem také rozhovory “na vysoké úrovni“. Rovněž vyzvala Evropskou investiční banku (EIB), aby zvážila své úvěrové aktivity v Turecku, zejména půjčky se státní podporou.</p>
<p>Turecko na to reagovalo prostřednictvím svého ministra zahraničí prohlášením, že závěry EU nijak neovlivní turecké odhodlání v aktivitách pokračovat.</p>
<blockquote><p><strong>„Tyto závěry ukazují, jak je EU vůči Kypru předpojatá a zaujatá, protože se nezmiňují o tureckých Kypřanech, kteří mají stejná práva na přírodní zdroje ostrova a zcela ignorují jejich existenci na Kypru,“</strong> zní z Turecka.</p></blockquote>


Ropa

Turecko pokračuje v průzkumných operacích poblíž břehů Kypru

<p><strong>Pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, by mělo být zrušeno. Počítá s tím novela horního zákona, kterou dnes schválila vláda. Změna se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017. Zároveň chce stát díky novele eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.  </strong></p>
<p>    Podle ministerstva průmyslu a obchodu je v souvislosti s vývojem tržních cen některých nerostů moratorium nepřiměřené a pro stát jako vlastníka nerostného bohatství nevýhodné. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Jelikož by však tímto krokem mohlo dojít k narušení právní jistoty stávajících poplatníků úhrady, bude do přechodných ustanovení horního zákona vložen bod, který zaručuje neměnnost zvyšování sazby úhrady současným plátcům, a to do 31. prosince 2021,&#8220;</strong> řekl ČTK již dříve ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).</em></p>
</blockquote>
<p> Vláda schválila návrh novely se změnou. Podle Havlíčka šlo jen o technickou změnu, kdy byla vypuštěna jedna věta v jednom z přechodných ustanovení.  </p>
<p>    Ekologické organizace dlouhodobě požadují bezodkladné zrušení moratoria a zvýšení poplatků z těžby uhlí. S budoucím zrušení pětileté fixace poplatků naopak nesouhlasí odbory nebo oborové svazy. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí,&#8220;</strong> uvedl v dubnu premiér Andrej Babiš (ANO).</em></p>
</blockquote>
<p>    Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, kdy byla ministryní průmyslu ještě Marta Nováková (za ANO). Projednání bylo ale odloženo. Zhruba 30 podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Žádali vládu právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.  </p>
<figure id="attachement_16950" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg" alt="Vršanská uhelná" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad. Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu už dříve označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.  </p>
<p>    Tuto povinnost měli podle únorové verze dokumentu mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Ve verzi dokumentu pro vládu je nejzazší termín pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty zkrácen do 30. června 2022, pro zbytek pak do 30. června 2025. Podle Havlíčka se na takzvané vázané účty převede 3,7 miliardy korun. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Peníze budou na účtu, který sice bude jejich (pozn. těžařů), ale nebudou s ním moci disponovat bez vědomí Českého báňského úřadu,&#8220;</strong> řekl ministr.</em></p>
</blockquote>
<p>    Místopředseda opoziční TOP 09 Michal Kučera dnes uvedl, že poslanci jeho strany předloží pozměňovací návrh, který upraví rozpočtové určení úhrady ve prospěch obcí a krajů. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;A to konkrétně 30 procent pro obce, 40 procent pro kraje a 30 procent pro stát. Obdobný pozměňovací návrh jsme předkládali již v minulém volebním období. Tehdy bohužel neprošel,&#8220;</strong> dodal.</em></p>
</blockquote>
<p>    Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017.</p>
<p>Tehdejší vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemní plyn</a>, <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>černé uhlí</a> a <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědé uhlí</a> dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.  </p>


Vláda nechce měnit poplatky za těžbu jen jednou za pět let, pomoci má novela horního zákona

<p><strong>Vláda dnes odložila projednání zprávy o čerpání peněz na odstranění ekologických škod vzniklých bývalou hornickou a hutnickou činností. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Ministři se dokumentem zabývali už v červenci, tehdy jednání o něm přerušili. Podle tehdejšího vyjádření vlády bylo nutné ho podrobně vyhodnotit a znovu projednat. Ze zprávy vypracované ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vyplývá, že na projekty sanace a rekultivace by měly být letos vypsány veřejné zakázky v hodnotě přes miliardu korun.  </strong></p>
<p>    Podle návrhu harmonogramu, který ve spolupráci s MPO vypracovalo ministerstvo financí, se v letošním roce počítá se zadáním sedmi veřejných zakázek o předpokládané hodnotě asi 231,1 milionu korun pro severozápadní Čechy a se zadáním šesti veřejných zakázek o předpokládané hodnotě zhruba 808 milionů korun pro Moravskoslezský kraj.  </p>
<p>    Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni v září rozhodla o navýšení objemu peněz určených na řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stát na ně celkem dá 18 miliard korun, což je o tři miliardy korun více, než plánoval ve vládním usnesení z roku 2002, které do té doby platilo.  </p>
<p>    Meziresortní komise, která ekologické škody před privatizací na severu Čech řeší, do konce loňského roku posoudila, schválila a doporučila k realizaci celkem 354 projektů.</p>
<p>Předpokládané finanční náklady jsou zhruba 15,5 miliardy korun. U 221 hotových projektů byly reálně vyčerpány 9,9 miliardy korun, do 31 projektů, na nichž se pracuje, se investuje 2,4 miliardy korun.  </p>
<p>    K dofinancování realizovaných projektů je podle MPO třeba ještě 0,8 miliardy korun. Odhad finanční částky potřebné na projekty schválené komisí a projekty schválené dosud pouze na zpracování projektové dokumentace, u kterých nebyl vybrán zhotovitel, pak činí asi 2,2 miliardy korun.  </p>
<p>    V Moravskoslezském kraji bylo podle ministerstva na revitalizaci reálně k dispozici 19,75 miliardy korun.</p>
<figure id="attachement_33028" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg" alt="Uhelný lom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>Částka 21 miliard korun schválená vládou v roce 2009 byla totiž v roce 2010 snížena o miliardu Kč financováním ekologických akcí po těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem, použití dalších 250 milionů korun pak vláda v roce 2017 odsouhlasila v objektu bývalých oceláren Poldi Kladno.  </p>
<p>    Meziresortní komise pro revitalizaci Moravskoslezského kraje ke konci loňského roku schválila a doporučila k realizaci celkem 295 projektů. Předpokládané finanční náklady jsou zhruba 23,7 miliardy korun.</p>
<p>U 158 hotových projektů byly reálně vyčerpány 9,5 miliardy korun, u 38 projektů v realizaci 2,2 miliardy korun. Odhad finanční částky potřebné k dofinancování dalších 95 projektů schválených meziresortní komisí, u kterých nebyl vybrán zhotovitel, činí téměř deset miliard korun.  </p>
<p>    MPO v předkládací zprávě materiálu také navrhuje zrušit takzvanou kategorii prioritních projektů, kterých bylo dosud vybíráno minimálně 13 ročně.  </p>


Vláda odložila projednání zprávy o financování nápravy škod po hornictví a hutnictví

<p><strong>Vláda dnes schválila surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podle něhož je dokument vytvořen na období zhruba 15 let. Úřad v něm mimo jiné navrhuje zpracovat materiál, týkající se takzvaných moderních high-tech surovin na území Česka. Jako příklad takové suroviny MPO označuje lithium.  </strong></p>
<p>    Resort dnes uvedl, že schválená surovinová politika se zaměřuje mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Nová surovinová politika se zaměřuje na nové moderní high-tech suroviny, bez nichž si nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z našich priorit,&#8220;</strong> uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).</em></p>
</blockquote>
<p>    Z vyjádření investorů, které v dubnu oslovila ČTK, vyplývá, že například investice do těžby lithia v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/zakladni-typy-baterii-a-spravne-nabijeni/'>výrobu baterií</a>, může začít za několik málo let. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů,&#8220;</strong> uvedlo v materiálu MPO.</em></p>
</blockquote>
<figure id="attachement_17035" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Lithium-725x500.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Lithium-725x500.jpg" alt="Lithium" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    Předseda Komory <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> Štěpán Chalupa dnes uvedl, že by byla škoda stát se velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;V Česku navíc sídlí několik stovek strojírenských firem, které vyrábějí pro větrné, vodní nebo biomasové zdroje. Dá se to dobře spojit a Česko se může zase dostat na mapu perspektivního průmyslu postaveného na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny,&#8220;</strong> dodal.</em></p>
</blockquote>
<p>    Prioritou Česka v surovinové politice zůstává podle MPO bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli zmiňuje ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Podobné cíle obsahovala dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.  </p>
<p>    U <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>těžby černého uhlí</a> schválený dokument připomíná, že ČR sice disponuje relativně velkými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,&#8220;</strong> uvádí materiál.</em></p>
</blockquote>
<p>    Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako &#8222;plán B&#8220; pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.  </p>
<figure id="attachement_11602" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="těžba hnědého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    Dokument řeší i budoucí těžbu uranu. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na její hranici,&#8220;</strong> stojí v dokumentu.</em></p>
</blockquote>
<p>    Ekologické organizace v dnešním komentáři označily za realistický přístup materiálu k těžbě uhlí. Podle nich vláda rozhodnutím potvrdila celkový ústup od využívání <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědého uhlí</a> jako hlavní energetické suroviny. Kritizují naopak přístup k využívání obnovitelných zdrojů. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Místo rozumné podpory výstavby obecních a občanských větrných elektráren vláda preferuje šestinásobně dražší způsob vyrobení stejného množství elektřiny, kterým jsou nové jaderné reaktory,&#8220;</strong> uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.</em></p>
</blockquote>
<p>    Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen.  </p>


Vláda schválila surovinovou politiku nerostných surovin

<p>Ačkoliv je česká energetika závislá na dovozu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/" target="_blank">ropy</a> i <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/" target="_blank">zemního plynu</a> z druhých zemí světa, tyto strategické suroviny jsou, ač v malém měřítku, na našem území těženy. Tuzemská produkce je nicméně schopna pokrýt pouze zlomek domácí poptávky v řádu maximálně jednotek procent.</p>
<p>Produkce českého zemního plynu je v posledním desetiletí relativně stabilní, v případě ropy se však potýká s klesajícím trendem. Případné změně nenahrává ani <a href="http://oenergetice.cz/ropa/duvody-poklesu-ceny-ropy/" target="_blank">pokles cen těchto surovin na světových trzích</a>. Téměř veškerá těžba probíhá v současné době na území Jižní Moravy, malá část i na Moravě severní.</p>
<h2>Historie těžby v ČR</h2>
<p>Prvopočátky těžby ropy a zemního plynu na území dnešní České i Slovenské republiky se datují více než 100 let nazpět. Průkopníkem v „těžbě“ a využívání zemního plynu se ukázal Jan Medlen, který při kopání odvodňovací strouhy na svém pozemku v Gbelech, jež nyní leží na slovenské straně státních hranic, náhodou narazil na ložisko zemního plynu.</p>
<p>Plyn zavedl do svého obydlí, kde ho využíval především pro účely vytápění. Systém přívodu plynu byl relativně primitivní, což vedlo v roce 1913 k jeho nahromadění a následné explozi, která neunikla ani samotnému Rakousko-Uhersku.</p>
<h3>Rok 1914 &#8211; zrození českého ropného průmyslu</h3>
<p>Následně byly provedeny první průzkumné vrty a kromě zemního plynu byla překvapivě objevena i ropa. Těžba daného ložiska započala v roce 1914, který lze tímto považovat jako počátek ropného průmyslu na našem území. Ačkoliv produkce z tohoto ložiska byla v dnešním měřítku bezvýznamná, tehdy stála až za polovinou veškeré produkce Rakousko-Uherska.</p>
<p>K objevu prvního komerčního ložiska na území dnešní ČR došlo v roce 1919. První průzkumný vrt hluboký více než 200 metrů byl proveden v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a těžba probíhala v této oblasti až do 60. let minulého století.</p>
<p>V počátcích byla těžena pouze ropa z nižších hloubek a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/" target="_blank">zpracovávána</a> byla na petrolejové oleje.</p>
<h2>Situace v období druhé poloviny 20. století</h2>
<p>V období druhé světové války měla tehdejší česká ložiska pro nacistické Německo strategický význam. Tehdy provozovala nejvýznamnější německá těžařská společnost, Deutsche Erdöl A. G., na Hodonínsku více než 1200 vrtů. Československé rafinérie si tehdy dokonce vyžádaly pozornost spojeneckých vojsk, zejména jejich bombardérů.</p>
<p>Po válce byly veškeré tehdejší vrty i rafinerie v roce 1946 sloučeny pod Československé naftové závody se sídlem v Hodoníně. O významnosti společnosti vypovídá i její velikost, kdy v roce 1948 zaměstnávala až 1858 zaměstnanců. Na počátku roku 69 se společnost se vznikem Československé federace rozdělila na samostatné Moravské doly a Slovenské naftové doly.</p>
<h3>S revolucí přišel i nárůst těžby ropy</h3>
<p>Před revolucí se domácí roční těžba ropy pohybovala okolo 50 tisíc tun. Počátku nárůstu se dočkala v roce 1991 s ročním vytěženým množstvím v rozsahu 64 tis. tun, během následujících let těžba stabilně rostla, až v roce 2003 dosáhla maxima a to 310 tisíc tun.</p>
<h2>Současná situace těžby ropy v ČR</h2>
<p>V České republice je evidováno několik desítek ložisek ropy i zemního plynu, přičemž většina je koncentrována do oblasti vídeňské pánve. Následující mapa představuje přehled evidovaných a již vytěžených ložisek.</p>
<figure id="attachment_31800" style="width: 750px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31800" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Loziska-ropy-v-CR.png" alt="Evidovaná ložiska ropy na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)" width="750" height="638" /><figcaption class="wp-caption-text">Evidovaná ložiska ropy na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)</figcaption></figure>
<p>Počet těžených ložisek ropy je v posledních letech víceméně konstantní, těžba samotná však postupně klesá. V roce 2013 se po 10 letech propadla dokonce na polovinu. Při srovnání se světovou těžbou je domácí produkce zanedbatelná (pouhá třetina procenta).</p>
<p>Nejvýznamnějšími společnostmi věnujícími se těžbě ropy na území ČR jsou v současné době hodonínské MND a. s. (dříve Moravské naftové doly), skupina LAMA ENERGY GROUP a ostravská společnost UNIGEO a. s.</p>
<table id="tablepress-1218" class="tablepress tablepress-id-1218">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Počet ložisek celkem</td>
<td class="column-2">34</td>
<td class="column-3">33</td>
<td class="column-4">34</td>
<td class="column-5">39</td>
<td class="column-6">37</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Počet těžených ložisek</td>
<td class="column-2">27</td>
<td class="column-3">27</td>
<td class="column-4">27</td>
<td class="column-5">30</td>
<td class="column-6">29</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Zásoby celkem (kt)</td>
<td class="column-2">29 015</td>
<td class="column-3">30 891</td>
<td class="column-4">30 781</td>
<td class="column-5">28 811</td>
<td class="column-6">27 094</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Bilanční prozkoumané</td>
<td class="column-2">15 424</td>
<td class="column-3">20 326</td>
<td class="column-4">20 108</td>
<td class="column-5">21 236</td>
<td class="column-6">21 100</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Bilanční vyhledané</td>
<td class="column-2">4 475</td>
<td class="column-3">3 983</td>
<td class="column-4">4 092</td>
<td class="column-5">1 758</td>
<td class="column-6">1 747</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Nebilanční</td>
<td class="column-2">9 116</td>
<td class="column-3">6 582</td>
<td class="column-4">6 581</td>
<td class="column-5">5 817</td>
<td class="column-6">5 816</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Vytěžitelné</td>
<td class="column-2">1 415</td>
<td class="column-3">1 664</td>
<td class="column-4">1 628</td>
<td class="column-5">1 534</td>
<td class="column-6">1 449</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Těžba (kt)</td>
<td class="column-2">173</td>
<td class="column-3">163</td>
<td class="column-4">150</td>
<td class="column-5">152</td>
<td class="column-6">148</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1218">Těžba ropy v ČR (Zdroj: Česká geologická služba)<br />
</span><br />
</p>
<p>V následující tabulce je dále uvedena světová těžba ropy podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu) a podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum).</p>
<table id="tablepress-1219" class="tablepress tablepress-id-1219">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Světová těžba ropy podle WBD (mil. t)</td>
<td class="column-2">3 921,7</td>
<td class="column-3">3 947,9</td>
<td class="column-4">4 052,0</td>
<td class="column-5">4 068,8</td>
<td class="column-6">N/A</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Světová těžba ropy podle BP (mil. t)</td>
<td class="column-2">3 979,3</td>
<td class="column-3">4 010,6</td>
<td class="column-4">4 117,4</td>
<td class="column-5">4 130,2</td>
<td class="column-6">4 220,6</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1219">Světová těžba ropy (Zdroj: Česká geologická služba)</span><br />
</p>
<h2>Dovoz ropy do ČR</h2>
<p>Česká republika je závislá na dovozu ropy z jiných zemí světa. Domácí produkce v roce 2014 lehce přesáhla dvě procenta veškerého dovozu. Nejvýznamnějším dodavatelem ropy je pro ČR Rusko, které pokrývá zhruba 2/3 importované ropy.</p>
<table id="tablepress-1220" class="tablepress tablepress-id-1220">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Kazachstán (kt)</td>
<td class="column-2">563</td>
<td class="column-3">597</td>
<td class="column-4">518</td>
<td class="column-5">620</td>
<td class="column-6">817</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Ruská federace (kt)</td>
<td class="column-2">4 945</td>
<td class="column-3">4 102</td>
<td class="column-4">4 545</td>
<td class="column-5">4 213</td>
<td class="column-6">4 164</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Polsko (kt)</td>
<td class="column-2">0</td>
<td class="column-3">1</td>
<td class="column-4">0</td>
<td class="column-5">0</td>
<td class="column-6">0</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Itálie (kt)</td>
<td class="column-2">0</td>
<td class="column-3">0</td>
<td class="column-4">11</td>
<td class="column-5">0</td>
<td class="column-6">0</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Azerbajdžán (kt)</td>
<td class="column-2">2 008</td>
<td class="column-3">2 038</td>
<td class="column-4">1 859</td>
<td class="column-5">1 659</td>
<td class="column-6">2 317</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Írán (kt)</td>
<td class="column-2">161</td>
<td class="column-3">168</td>
<td class="column-4">0</td>
<td class="column-5">0</td>
<td class="column-6">0</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Alžírsko (kt)</td>
<td class="column-2">50</td>
<td class="column-3">19</td>
<td class="column-4">141</td>
<td class="column-5">60</td>
<td class="column-6">36</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Celkem (kt)</td>
<td class="column-2">7727</td>
<td class="column-3">6925</td>
<td class="column-4">7074</td>
<td class="column-5">6552</td>
<td class="column-6">7 371</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1220">Dovoz ropy do ČR (Zdroj: Česká geologická služba)</span><br />
</p>
<h2>Současná situace těžby zemního plynu v ČR</h2>
<p>Obdobně jako u ropy se většina ložisek nachází v oblasti Jižní Moravy, zemní plyn se však nachází i v hornoslezské pánvi v podobě sorbovaných ložisek v uhelných slojích.</p>
<figure id="attachment_31805" style="width: 717px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31805" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/Loziska-zemniho-plynu-v-CR.png" alt="Evidovaná ložiska zemního plynu na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)" width="717" height="719" /><figcaption class="wp-caption-text">Evidovaná ložiska zemního plynu na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)</figcaption></figure>
<p>Počet těžených ložisek v rozmezí let 2009 až 2013 mírně poklesl, samotná těžba však výrazné změny v množství nezaznamenala a pohybuje se okolo hodnoty 200 milionů m<sup>3</sup> za rok. Stejně jako v případě ropy nedosahuje tuzemská produkce ani jednoho procenta celosvětové.</p>
<p>Společnosti, jež se v ČR věnují těžbě zemního plynu, jsou totožné s těžaři ropy. Lze k nim zařadit i společnost Green Gas DPB, a. s., která se věnuje těžbě důlních plynů v uzavřených dolech ostravsko-karvinského regionu a nákupu přebytečných plynů od těžařských společností operujících v dolech ještě aktivních.</p>
<table id="tablepress-1221" class="tablepress tablepress-id-1221">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Počet ložisek celkem</td>
<td class="column-2">94</td>
<td class="column-3">83</td>
<td class="column-4">90</td>
<td class="column-5">96</td>
<td class="column-6">93</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Počet těžených ložisek</td>
<td class="column-2">52</td>
<td class="column-3">48</td>
<td class="column-4">46</td>
<td class="column-5">40</td>
<td class="column-6">40</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Zásoby celkem (mil. m3)</td>
<td class="column-2">28 924</td>
<td class="column-3">30 172</td>
<td class="column-4">30 506</td>
<td class="column-5">31 085</td>
<td class="column-6">27 949</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Bilanční prozkoumané</td>
<td class="column-2">6 123</td>
<td class="column-3">7 374</td>
<td class="column-4">7 243</td>
<td class="column-5">7 646</td>
<td class="column-6">7 491</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Bilanční vyhledané</td>
<td class="column-2">2 281</td>
<td class="column-3">2 335</td>
<td class="column-4">2 791</td>
<td class="column-5">2 981</td>
<td class="column-6">2 956</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Nebilanční</td>
<td class="column-2">20 520</td>
<td class="column-3">20 463</td>
<td class="column-4">20 472</td>
<td class="column-5">20 458</td>
<td class="column-6">20 458</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Vytěžitelné</td>
<td class="column-2">4 767</td>
<td class="column-3">4 660</td>
<td class="column-4">4 886</td>
<td class="column-5">5 512</td>
<td class="column-6">5 064</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Těžba (mil. m3)</td>
<td class="column-2">201</td>
<td class="column-3">187</td>
<td class="column-4">204</td>
<td class="column-5">207</td>
<td class="column-6">198</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1221">Těžba zemního plynu v ČR (Zdroj: Česká geologická služba)</span><br />
</p>
<p>V následující tabulce je dále uvedena světová těžba zemního plynu podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu), podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum) a podle IEA (Mezinárodní energetická agentura).</p>
<table id="tablepress-1222" class="tablepress tablepress-id-1222">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Světová těžba zemního plynu podle WBD (mld. m3)</td>
<td class="column-2">3 314,1</td>
<td class="column-3">3 415,6</td>
<td class="column-4">3 483,1</td>
<td class="column-5">3 523,6</td>
<td class="column-6">N/A</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Světová těžba zemního plynu podle BP (mld. m3)</td>
<td class="column-2">3 180,8</td>
<td class="column-3">3 233,0</td>
<td class="column-4">3 310,8</td>
<td class="column-5">3 347,6</td>
<td class="column-6">3 460,6</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Světová těžba zemního plynu podle IEA (mld. m3)</td>
<td class="column-2">3 287,5</td>
<td class="column-3">3 370,8</td>
<td class="column-4">3 424,3</td>
<td class="column-5">3 512,1</td>
<td class="column-6">3 524,1</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1222">Světová těžba zemního plynu (Zdroj: Česká geologická služba)</span><br />
</p>
<h2>Dovoz zemního plynu do ČR</h2>
<p>Téměř veškeré potřeby České republiky, co se týče zemního plynu, musí být pokrývány dovozem. Domácí produkce dosahuje pouze jednoho až dvou procent dováženého množství. Z následující tabulky je zřejmé, že v letech 2012 a 2013 pocházel takřka veškerý dovážený plyn z Ruské federace. V roce 2014 došlo k významnému nárůstu dovozu zemního plynu z Norska.</p>
<table id="tablepress-1223" class="tablepress tablepress-id-1223">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Rok</th>
<th class="column-2">2010</th>
<th class="column-3">2011</th>
<th class="column-4">2012</th>
<th class="column-5">2013</th>
<th class="column-6">2014</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Norsko (mil. m3)</td>
<td class="column-2">1 057</td>
<td class="column-3">280</td>
<td class="column-4">3</td>
<td class="column-5">4</td>
<td class="column-6">699</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Ruská federace (mil. m3)</td>
<td class="column-2">7 453</td>
<td class="column-3">9 041</td>
<td class="column-4">7 468</td>
<td class="column-5">8 475</td>
<td class="column-6">6 550</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Celkem</td>
<td class="column-2">8510</td>
<td class="column-3">9321</td>
<td class="column-4">7471</td>
<td class="column-5">8479</td>
<td class="column-6">7249</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p><span class="tablepress-table-description tablepress-table-description-id-1223">Dovoz zemního plynu do ČR (Zdroj: Česká geologická služba)</span><br />
</p>

Těžba ropy a zemního plynu v České republice - historie a současnost

<p><strong>Evropská komise schválila plán polské vlády, který má podpořit zhruba osmi miliardami zlotých (asi 48 miliard Kč) uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Doly mají být uzavřeny do roku 2018.  </strong></p>
<p>    Naprostá většina vyčleněných peněz v sumě 7,6 miliardy zlotých jednak pomůže zaměstnancům dolů, kteří přijdou o práci, dále pokryje náklady vyřazování důlní infrastruktury z provozu a bude financovat náklady na nápravu škod na životním prostředí. Zbytek bude krýt provozní ztráty dolů do jejich uzavření.  </p>
<p>    Podle pravidel EU pro státní podporu uzavírání dolů musí těžba v uzavíraných polských dolech skončit do roku 2018. Pomoc pak může krýt výjimečné náklady do roku 2027.  </p>
<figure id="attachement_12941" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kwsa-na-dole-09-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kwsa-na-dole-09-725x481.jpg" alt="Těžba uhlí Polsko" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    Polsko zajišťuje většinu produkce elektrické energie v uhelných elektrárnách. Nejstarší a nejméně efektivní z nich mají být v rámci unijní regulace emisí oxidu uhličitého uzavírány v příštích letech.  </p>
<p>    Společnost Arca Capital Bohemia slovenského finančníka Pavola Krúpy podala počátkem listopadu k Evropské komisi stížnost na Polsko kvůli podpoře černouhelných těžařů, které vlastní stát. Podle Krúpy doplácí na postup Polska česká černouhelná společnost OKD, mezi jejíž věřitele Arca patří.  </p>
<p>    Podle odhadů Arca Capital už podpořil polský stát tamní doly částkou v přepočtu více než 27 miliard Kč.  </p>
