Belgie by do konce roku mohla rozhodnout o prodloužení životnosti dvou jaderných bloků o 10 let

Belgická vláda a společnost Electrabel podepsaly nezávazné stanovisko o pokračování jednání o proveditelnosti a podmínkách prodloužení provozu jaderných elektráren Doel 4 a Tihange 3 o dalších 10 let. Obě strany mají snahu odsouhlasit závazné stanovisko o dalším provozu do konce tohoto roku.

Podle plánu oznámeného belgickou koaliční vládou v prosinci minulého roku mají být dva bloky elektráren Doel 3 a Tihange 2 trvale odstaveny v letech 2022 a 2023. Novější bloky obou elektráren mají být v provozu až do roku 2025. Doposud však není zajištěno, jakým zdrojem bude výkon z těchto energetických bloků nahrazen. Provozovatel belgické přenosové sítě, společnost Elia, již dříve informovala o potřebě alespoň 3,6 GW instalovaného výkonu v nových tepelných elektrárnách do roku 2025.

Přibližně v polovině března letošního roku se vláda rozhodla vést se společností Electrabel jednání o prodloužení provozu dvou novějších bloků elektráren Doel a Tihange. Tato skutečnost by ponechala v elektrické síti přibližně 2 GWe výkonu. Toto rozhodnutí bylo přijato v reakci na geopolitickou situaci v Evropě. Tu významným způsobem narušila válka na Ukrajině i její vliv na dodávky zemního plynu do Evropy. Neplánovaná odstávka několika francouzských jaderných elektráren měla také nemalý vliv na belgickou energetickou distribuční síť.

"Jednání o prodloužení plánované životnosti elektráren Doel 4 a Tihange 3 konstruktivně postupují. Ve společné dohodě belgického státu a společnosti Engie byl stanoven další postup a časový harmonogram jednání o prodloužení provozu obou bloků," sdělili belgický premiér Alexander De Croo a ministr energetiky Tinne Van der Straeten.

Jaderná elektrárna Doel. Zdroj: Electrabel

Zatímco ukončení provozu obou bloků je aktuálně naplánováno na rok 2025, obě strany si přejí vést rozhovory a odsouhlasit podmínky znovuspuštění obou bloků v listopadu 2026. Dohoda mezi státem a společností Electrabel bude obsahovat i ekonomické záležitosti prodloužení provozu obou bloků.

De Croo a van der Straeten zdůraznili, že se Belgie nestane provozovatelem reaktorů. Podle jednání má být vytvořena stabilní a udržitelná struktura. V té budou Belgie a společnost Engie sdílet jak rizika provozu, tak také benefity. Prostřednictvím společného podniku, ve kterém oba členové budou vlastnit přesně poloviční podíl, budou elektrárny provozovány.

Dohoda myslí i na budoucí nakládání s jaderným odpadem, či použitým jaderným materiálem. Prostřednictvím fixních nákladů a prémie vyhrazené na nečekané události budou finanční prostředky spořeny na speciálním účtu.

"Cílem prozatímních rozhovorů je vyjednání závazné právní dohody o provozu bloků do konce prosince tohoto roku. Zároveň má dojít k zajištění vyrovnaného rozložení rizik a příležitostí, které dodá spojení oběma členům stabilitu a dlouhodobou férovou transakční strukturu."

Navržené prodloužení životnosti obou bloků musí být schváleno Evropskou komisí.

V minulém týdnu De Croo oznámil požadavek belgické vlády ohledně rozšíření provozu druhého bloku elektrárny Tihange. Tento blok má být odstaven od začátku února do konce března 2023. Provozovatel však oznámil úvahy o úplném odstavení bloku jak z technických, tak ekonomických důvodů.

Belgická energetika

Jaderné elektrárny v Belgii v loňském roce zajistily přibližně polovinu výroby elektřiny. To je přibližně o 10 % více, než jejich podíl činil v roce 2020. Toho bylo dosaženo díky vyššímu koeficientu využití. V Belgii je v provozu celkem 7 reaktorů ve dvou lokalitách, tři v lokalitě Tihange a čtyři v lokalitě Doel. Podíl zemního plynu loni poklesl v porovnání s rokem 2020, a to z 35 % na 25%. Větrné a solární elektrárny se v roce 2021 podílely na výrobě přibližně 17 %, z čehož 7 % tvořily offshore větrné zdroje, zbylý podíl připadal stejným dílem na fotovoltaické a onshore větrné elektrárny.