<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-industry-leaders-call-for-nuclear-restart?fbclid=IwAR0u9XzYR-uf86hfBdUJ_zj6d-Icn8aKcsomwP_M8uEI4h_NbyEBnsb9-xQ">Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl uhlíkové neutrality, a mělo by proto co nejdříve restartovat nečinné jaderné reaktory</a>. Japonská vláda by stejně intenzivně měla pracovat na prodloužení jejich životnosti a budování nových jaderných zdrojů. S tímto požadavkem přišel vedoucí Japonského fóra pro atomový průmysl (<a href="https://www.jaif.or.jp/en/">JAIF – Japanese Atomic Industrial Forum</a>) a Japonské železárenské a ocelářské federace (<a href="https://www.jisf.or.jp/en/">JISF – Japanese Iron and Steel Federation</a>).
Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20 až 22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý. Podle Mezinárodní agentury pro energii (<a href="https://www.iea.org/">IEA – International Energy Agency</a>) byly k lednu 2020 úspěšně dokončeny kontroly 15 reaktorů a devět z nich se vrátilo do provozu. Zbývajících 18 provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly Úřadu pro jadernou regulaci (<a href="https://www.nsr.go.jp/english/">NRA – Nuclear Regulation Authority</a>). Některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínů NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.
Japonský energetický plán stanovený v roce 2018, který má být revidován v roce 2021, se zaměřuje na 22 až 24 % vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, spolu s 20 až 22 % z jaderné energie a s 56 % z fosilních paliv.
Japonský premiér Jošihide Suga ve svém parlamentním projevu v říjnu loňského roku zavázal třetí největší ekonomiku, aby do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality. To bude zahrnovat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 50 % do roku 2030.
Předseda JAIF Takaši Imai ve svém novoročním prohlášení pro rok 2021 uvedl, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bude zásadní použití jaderné energie. Japonsko má omezené přírodní zdroje a spoléhá na dovoz fosilních paliv. Poznamenal, že Japonsko musí využívat jadernou energii proaktivněji ke zlepšení své soběstačnosti.
<blockquote>„K dosažení uhlíkové neutrality a zvýšení energetické soběstačnosti bude Japonsko muset co nejdříve restartovat zbývající nečinné jaderné reaktory a usilovat o nahrazení starších elektráren a výstavbu nových,“ uvedl Takaši Imai.</blockquote>
Prezident JAIF Širo Arai uvedl, že doufal v důsledný pokrok směrem k restartu 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa, 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa, jaderné elektrárny Tokai Daini, 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Takahama a 3. bloku jaderné elektrárny Mihama. Všechny tyto bloky získaly regulační souhlas s provedením změn ve svých zařízeních splňovat nové bezpečnostní normy. Dalších devět bloků také zahájilo proces schvalování restartu podle Světové jaderné asociace (<a href="https://www.world-nuclear.org/">World Nuclear Association</a>).
Připravovaný šestý strategický energetický plán vlády by se měl zaměřit na revizi současné národní politiky minimalizace závislosti na jaderné energii. Nová strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, která byla oznámena na konci roku 2020, zahrnuje zrychlenou inovaci jaderné technologie, včetně malých modulárních reaktorů a vodíku vyráběného jadernými zdroji, dodal Arai.
<h2>Ocelářský průmysl potřebuje jadernou energii</h2>
Eiji Hašimoto, předseda JISF, uvedl, že dosažení uhlíkově neutrální výroby oceli do roku 2050 by bylo výzvou. Výroba kovů s redukcí vodíkem by mohla pomoci, ale podle něj stále existují technické překážky, které je třeba překonat. Tento proces by vyžadoval rozsáhlou, levnou a bezuhlíkovou infrastrukturu pro dodávku vodíku a vyžadoval by dlouhodobou podporu vlády.
Vyzval vládu, aby našla naléhavé řešení vysokých japonských průmyslových cen elektrické energie, které by umožnilo japonské oceli být nákladově konkurenceschopné současně s realizací uhlíkové neutrality. Kromě omezení očekávaného zvýšení tarifních příplatků spojených s rozšířením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyzval také vládu k opětovnému spuštění nečinných jaderných reaktorů. Vyzval vládu, aby vypracovala nový energetický plán, který by zahrnoval rozšíření jaderné energie a to způsobem, který by integroval průmyslovou a energetickou politiku.
Úvodní fotografie: Japonská jaderná elektrárna Ikata. Autor: Newsliner

Jaderné elektrárny

Vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Canada-launches-strategy-to-become-global-hydrogen?fbclid=IwAR012eJQOaxFn3dBT8xbf-6F87gaUoFvF24rKM-q9xAEVm4jtzzhQ_tQveg" target="_blank" rel="noopener">Kanadská vláda zahájila strategii</a>, která považuje nízkouhlíkové a vodíkové palivové technologie s nulovými emisemi za klíčovou součást cesty k čistým nulovým emisím uhlíku do roku 2050. Strategie je podpořena federální investicí ve výši 1,5 miliardy kanadských dolarů (25 miliard korun) do fondu Low-carbon and Zero-emissions Fuels. Fond má cíl zvýšit produkci a využívání nízkouhlíkových paliv včetně vodíku.
Kanadská vodíková strategie je navržena tak, aby podnítila investice a partnerství za účelem zajistit Kanadě globální postavení jako dodavetele vodíku a zvýšit domací produkci.
<blockquote>„Nastal čas na vodík. Ekonomické a environmentální příležitosti pro naše pracovníky a komunity jsou skutečné. Přišel globální impuls a Kanada jej využije,“ uvedl Seamus O’Regan, ministr pro přírodní zdroje.</blockquote>
Kanada je v současné době jedním z deseti největších světových producentů vodíku. Produkuje odhadem 3 miliony tun vodíku ročně a země hodlá těžit z rostoucí celosvětové poptávky po vodíku. Hodnota trhu s vodíkem by měla dosáhnout do roku 2050 přibližně 12 bilionů kanadských dolarů (200 bilionů korun). Strategie bude rovněž doplněna o <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/services/managing-pollution/energy-production/fuel-regulations/clean-fuel-standard.html">Clean Fuel Standard</a>, který dále podpoří investice a růst v kanadském odvětví paliv tím, že bude stimulovat vývoj a přijetí čistých paliv.
<h2>Jádro a obnovitelné zdroje jako hlavní zdroje pro výrobu vodíku</h2>
Očekává se, že výroba vodíku v Kanadě bude založena na kombinaci několika cest. Existuje synergie mezi výrobou vodíku z elektrické energie z jádra a obnovitelných zdrojů.
Nová vodíková strategie je vyvrcholením tříletého výzkumu a analýz se vstupem od 1 500 předních odborníků a zúčastněných stran, včetně pracovníků, průmyslu, nížších správních úrovní a akademické obce. Bude podporovat nedávno ohlášený kanadský vládní plán v oblasti klimatu <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/news/2020/12/a-healthy-environment-and-a-healthy-economy.html">A Healthy Environment and a Healthy Economy</a>.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)

Životní prostředí

Kanada zahajuje strategii stát se světovým lídrem v oblasti vodíku

Riziko sucha v Německu během letošního léta, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-heads-for-summer-drought--forecasters/1111256?fbclid=IwAR0BFPkhAUgVW_nrSv0p7TF4504m1R0mC4Ytdt2NIVntKNBZLUbCMJp3PxE">dle informací meteorologů poskytnutých pro zahraniční server Montel</a>, přetrvává. Sušší podmínky panující v posledních dvou letech mohou vést k omezování výkonu některých elektráren. Dopady sucha se řeší také v souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v ČR.
V indikativním bodě řeky Rýn, v lokalitě Kaub, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-upravu-ryna-aby-predeslo-omezenim-prepravy-uhli-hotova-ma-byt-az-roce-2030">klíčového pro lodní dodávky uhlí do vnitrozemí</a>, klesla vodní hladina na 160 cm, přibližně 30 % pod normálovou hodnotou. Minulý čtvrtek přitom byla dle dat wetteronline.de, na které se Montel odkazuje, dokonce pod 125 cm.
„Srážky během několika posledních dní byly výrazně nižší, než se očekávalo,“ prohlásil k aktuální situaci v Německu Robin Girmes z Energy Weather.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102618-record-low-rhine-water-levels-continue-to-impact-commodities">Během podzimu 2018</a> klesla hladina řeky Rýn na rekordně nízkou úroveň, což zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí do uhelných elektráren a rovněž vedlo k problémům s chlazením u uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Proto, pokud počasí přetrvá bez výrazně vlhčího měsíce, něž je obvyklé, tak se domnívám, že uvidíme opakování nízkých toků (řek), a to pravděpodobně již na začátku třetího čtvrtletí,“ dodal Girmes.</blockquote>
Analytici poznamenávají, že společnosti, které jsou závislé na říčních dodávkách uhlí, svou dopravu během posledních dvou let vzhledem k opakujícímu se suchu diverzifikovaly. Také podotýkají, že vzhledem k nízké ceně zemního plynu je zde dostatečný prostor k nahrazení výkonu uhelných a jaderných elektráren elektrárnami plynovými. Pro samotné Německo tak dle jejich mínění není důvod k panice.
<h2>Cena německé elektřiny bude záviset také na Francii</h2>
Dopad na cenu elektrické energie v Německu bude přesto, dle informací Montelu poskytnutých obchodníky, vývoj ve Francii, kde by taktéž očekávané suché počasí mohlo ovlivnit výrobu tamních jaderných elektráren (problémy s chlazením).
Cena elektrické energie pro třetí kvartál letošního roku se v Německu na začátku tohoto týdne pohybovala okolo 29,05 EUR/MWh, ekvivalent ve Francii okolo 30,5 EUR/MWh.
<h2>Sucho ovlivnilo výrobu maďarské elektrárny Paks</h2>
Problémy spojené se suchem měla v roce 2018 také maďarská jaderná elektrárna Paks, která musela, aby nedošlo k <a href="https://energiaklub.hu/en/news/water-temperature-over-30-degrees-was-measured-in-the-danube-at-paks-the-official-thermometer-4669">překročení limitní teploty</a> 30 °C kdekoli do 500 metrů od místa a vypuštění chladící vody do Dunaje a následnému nutnému odstavení elektrárny, omezit výrobu.
<blockquote>„V loňském roce (rok 2018, jde o prohlášení z roku 2019, pozn. red.) jsme skutečně museli omezit výrobu jaderné elektrárny Paks. Ne z důvodu jaderné bezpečnosti, ale spíše z důvodu ochrany životního prostředí. Je třeba zvážit dopady stále častějšího sucha: teplota vody,  která protéká elektrárnou Paks, je vyšší už na vstupu,“ <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hungary-makes-environmental-case-for-Paks-expansio">pronesl</a> Csaba Kőrösi, ředitel oddělení environmentální udržitelnosti v Maďarsku.</blockquote>
<h2>Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech</h2>
Možné problémy s chladicí vodou, související s výstavbou nového jaderného bloku, řeší také Dukovany. ČEZ také proto <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-masivne-investuje-do-snizovani-spotreby-vody-v-dukovanech-1-81796">masivně investuje</a> do snižování spotřeby vody. Dukovany dle údajů společnosti ročně čerpají 55 mil. m³ surové vody ročně, přičemž do řeky Jihlavy vrací přibližně necelou polovinu.

Energetika v zahraničí

Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Epidemie onemocnění COVID-19 zapříčinila snížení spotřeby elektrické energie a také její cenu. Podle hodnocení skupiny Brattle Group by tento stav mohl být v uzavřené americké ekonomice problematický obzvláště pro producenty elektřiny pracující do základního zatížení (tzv. baseload), mezi které patří také jaderné elektrárny. Spotřeba elektřiny ve většině států USA klesala již během února a března. Tento pokles byl přitom podle zprávy pandemií COVID-19 způsoben méně než z poloviny.
Můžeme očekávat některé významné dopady pandemie na energetický sektor, říká Frank Graves, ředitel společnosti Brattle a spoluautor dokumentu <a href="https://brattlefiles.blob.core.windows.net/files/18557_impact_on_covid-19_on_the_us_energy_industry.pdf">Impact of COVID-19 on the US Energy Industry.</a>
<h2>Volatilita, investice a baseload</h2>
Provozovatelům energetických zařízení vzrostly náklady v důsledku zvýšené volatility a rizik spojených s návratností investic. Nejvíce budou pravděpodobně postiženy energetické společnosti, které jsou přímo závislé na aktuálních tržních cenách elektřiny, tedy nemají ve větší míře sjednány dlouhodobější kontrakty a musí nyní čelit nižší poptávce a snížení tržních cen elektřiny.
<figure id="attachment_83218" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83218" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Electricity-load-February-March-2020-relative-to-2016–2019-Brattle_1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Electricity-load-February-March-2020-relative-to-2016–2019-Brattle_1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Electricity-load-February-March-2020-relative-to-2016–2019-Brattle_1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Electricity-load-February-March-2020-relative-to-2016–2019-Brattle_1-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba elektřiny v únoru a březnu 2020 ve srovnání s průměrem za předchozí 4 roky; Zdroj: Brattle Group</figcaption></figure>
<h2>Dopady COVID-19 za březen 2020 pouze na úrovni 3,8 %</h2>
Na šesti hlavních centralizovaných velkoobchodních trzích provozovaných nezávislými subjekty klesla průměrná měsíční poptávka v březnu 2020 v porovnání s průměrem předchozích čtyř let o 8,7 %. Více než polovinu z tohoto poklesu (4,9 %) lze připisovat sezónním vlivům minulých let, zatímco zbývajících 3,8 % „může“ být spojeno s pandemií COVID-19.
<blockquote>„Je možné, že plná síla vlivu COVID-19 se teprve projeví,“ upozorňuje zpráva.</blockquote>
<h2>Nejohroženější jsou výrobci pracující do základního zatížení</h2>
Snížení lokálních marginálních cen elektřiny (LMC) a elektrické spotřeby oslabí příjmy většiny producentů a může být obzvláště problematické pro firmy pracující v základním zatížení, jako jsou uhelné, jaderné a některé obnovitelné zdroje, shrnuje zpráva.
Na počátku dubna nezávislí systémoví operátoři zpracovali analýzu odhadovaného dopadu COVID-19. Jejich výstupy jsou velmi podobné práci vytvořené Brattle Group.
Skupina Brattle tvrdí, že má v úmyslu pravidelně aktualizovat svůj přehled, který má poskytnout informace pro pochopení, jak pandemie COVID-19 ovlivňuje a může nadále ovlivňovat energetický průmysl.

Trh s elektřinou

Studie sleduje dopad pandemie COVID-19 na americký trh s elektřinou

V první běloruské jaderné elektrárně Ostrovets byly úspěšně dokončeny horké funkční testy. Ty jsou důležitým milníkem před uvedením elektrárny do provozu. Dva jaderné bloky typu VVER-1200 by měly být uvedeny do provozu letos, respektive příští rok.
První blok elektrárny Ostrovets 1, která se po zprovoznění stane první jadernou elektrárnou v Bělorusku <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hot-tests-completed-at-Ostrovets-unit-1">má za sebou horké testy</a>. Ruská státní společnost Rosatom, která stavbu zastřešuje, uvedla, že mezník byl důležitou fází přípravy bloku k uvedení do provozu.
<blockquote>„Horké testy začaly 11. prosince loňského roku a zahrnovaly 242 testů, jejichž hlavním účelem bylo potvrdit soulad systémů a zařízení jaderného ostrova s ​​konstrukčními charakteristikami reaktoru v provozu při jmenovitých parametrech, jakož i při ohřevu a chlazení  před spuštěním,“ uvedla společnost Rosatom.</blockquote>
Testy zahrnovaly zkoušku výkonu všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu při tlaku 15,6 MPa a při teplotě vyšší než 280 stupňů Celsia. Dále byla ověřena funkčnost hlavního parního potrubí a byly zkontrolovány regulační a ochranné systémy reaktoru a pomocného napájení. Rovněž bylo provedeno testování hlavních bezpečnostních ventilů parních generátorů, kompenzátoru tlaku a mnoho dalšího.
Další fáze přípravy bloku na uvedení do provozu, která by měla být dokončena v polovině června, zahrnuje kontrolu hlavního a pomocného zařízení primárního a sekundárního okruhu.
První jaderná elektrárna v Bělorusku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-beloruske-jaderne-elektrarne-astravec-byly-dokonceny-hydraulicke-testy">která se začala stavět v roce 2013</a>, bude disponovat dvěma bloky typu VVER-1200. První blok by měl být uveden do provozu ještě v letošním roce, druhý pak během roku příštího.
<h2>Výměna tlakové nádoby</h2>
Zajímavostí stavby této jaderné elektrárny je, že druhý blok disponuje tlakovou nádobou, která <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/beloruska-jaderna-elektrarna-ostrovec-ziska-cizi-tlakovou-nadobu">byla původně určena pro jinou jadernou elektrárnu</a>. K tomuto kroku došlo poté, co při manipulaci s tlakovou nádobou prvního bloku došlo k nehodě a stavaři se ji rozhodli nahradit nádobou určenou původně pro druhý blok.
Zdroj úvodní fotografie: ASE

První běloruská jaderná elektrárna Ostrovets dokončila horké funkční testy

Dřívější ukončení provozu belgických jaderných bloků Doel 1 a 2 na konci roku 2022 by podle tamního provozovatele přenosové soustavy (PPS), společnosti Elia, vedlo k navýšení již nyní očekávaného nedostatku disponibilního výkonu pro zimu 2023/24 o dalších 900 MW na celkových 1,9 GW. Vyjádření přišlo poté, co minulý týden soud anuloval prodloužení životnosti uvedených bloků.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/early-doel-closures-to-double-belgian-capacity-squeeze--tso/1095311?fbclid=IwAR2d0jnRai54EWQFLwAZtjzXUIVkovnWOVJ1w14R9-bX1_VxfyCfavnr8hk" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Montel informoval</a> o prohlášení belgického PPS Elia o riziku zdvojnásobení očekávaného nedostatku výkonu v zimě 2023/24, pokud nebudou po roce 2022 k dispozici jaderné bloky Doel 1 a Doel 2 o celkovém instalovaném výkonu téměř 900 MW.
<blockquote>„Již odstavení Doel 3 a Tihange 2 by vedlo k nedostatku na úrovni 1 GW, který musíme vyřešit. Pokud nebudou Doel 1 a Doel 2 k dispozici po roce 2022, bude to dalších 880 MW k tomuto 1 GW, které budeme pro zimu 2023/24 vyřešit,“ uvedl CEO společnosti Elia Chris Peeters.</blockquote>
Jaderný blok Doel 3 o instalovaném výkonu 1 GW má být odstaven do října 2022, blok Tihange 2 o stejném instalovaném výkonu následně do února 2023.
<h2>Plán B</h2>
Peeters podle Montel dodal, že všechny týmy pracují na plánu B. Nicméně plánem A zůstává situace, kdy bude včas dodáno požadované zhodnocení dopadů na životní prostředí umožňující provoz bloků Doel 1 a 2 do roku 2025.
Pokud se nepodaří obhájit provoz uvedených bloků do roku 2025, musel by pravděpodobně belgický PPS podpořit výstavbu plynových elektráren, které by byly k dispozici na zimu 2023/24, pomocí kapacitních kontraktů. Další možností, jak předejít potenciálním problémům se zajištěním bezpečnosti dodávek elektřiny v zemi, je omezení dodávky elektřiny vybraným odběratelům.

Dřívější uzavření belgických jaderných bloků Doel 1 a 2 by vedlo k zdvojnásobení očekávaného deficitu výkonu

Společnost Southern Company je přesvědčena, že splní termín uvedení třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle v americké Georgii do provozu schválený národním regulátorem na listopad 2021. Výkonný ředitel Tom Fanning v průběhu prezentace výsledků firmy za rok 2019 mimo jiné také poznamenal, že blok designu AP-1000 může být spuštěn již v květnu příštího roku a čtvrtý blok by jej měl v dalším roce následovat.
Stavba třetího bloku JE Vogtle začala v březnu 2013 a čtvrtého bloku v listopadu stejného roku. Southern Nuclear a Georgia Power, dvě dceřiné firmy Southern Company, převzaly řízení stavebního projektu v roce 2017 poté, co společnost Westinghouse vyhlásila úpadek dle kapitoly 11.
Vogtle 3 má plánovaný termín uvedení do provozu na listopad 2021 a čtvrtý blok na listopad 2022. Testování hlavních systémů začalo na třetím bloku v listopadu 2019 jako součást přípravy na studené a následně horké hydrozkoušky naplánované v tomto roce. Držitel licence, Southern Nuclear Operating Company, informoval Americkou komisi pro jadernou regulaci (NRC) o záměru začít zavážet jaderné palivo do reaktoru 23. listopadu tohoto roku.
<figure id="attachment_38728" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-38728" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/16040487141_d322bcda45_k-800x600.jpg 800w" alt="" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba americké jaderné elektrárny Vogtle 3 (srpen 2013); Zdroj: NRC</figcaption></figure>
<blockquote>„V dubnu 2019 jsme stanovili agresivní plán stavebních prací, abychom dosáhli schválených termínů v listopadu 2021 a 2022,“ řekl Fanning. „Realizace této strategie vedla k významnému pokroku na staveništi a v roce 2019 jsme dosáhli všech zásadních milníků.“</blockquote>
<h2>Do konce roku 2020 bude 90 % projektu výstavby hotovo</h2>
Testování otevřené reaktorové nádoby třetího bloku začalo v listopadu a bloková dozorna byla připravena k testovacímu provozu v prosinci. Celý projekt je nyní dokončen z 84 %.
Výstavba třetího bloku je momentálně z 85 % dokončena a čtvrtý blok je hotov z 63 %. Agresivní plán výstavby ustavený v dubnu 2019 stanovil cíl dosáhnout 90 % projektu do konce tohoto roku.
<h2>Únorová analýza potvrdila možnost dřívějšího spuštění bloků</h2>
Southern Company na počátku února 2020 dokončila revizi stavebního plánu Vogtle 3 a 4.
<blockquote> „Zaprvé, jsme potvrdili schopnost dosáhnout spuštění bloků do listopadu 2021, respektive 2022. Zadruhé, podpořili jsme strategii lokality, abychom nadále mohli naplňovat agresivní plán urychlení startu třetího bloku v květnu 2021 a o další dva měsíce dříve dokončili čtvrtý blok, který dle agresivního stavebního plánu bude spuštěn v březnu 2022. A zatřetí jsme potvrdili původní prognózu plánovaných kapitálových nákladů,“ dodal Fanning.</blockquote>
<figure id="attachment_36822" class="wp-caption alignnone" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-36822" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Jaderna-elektrarna-Vogtle.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Jaderna-elektrarna-Vogtle.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Jaderna-elektrarna-Vogtle-512x341.jpg 512w" alt="Jaderná elektrárna Vogtle" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Vogtle</figcaption></figure>
<h2>Agresivní plán je „kompatibilní“ s původním</h2>
Firma Southern Company dříve vytvořila listopadový benchmark, který předpokládá termíny postupu úrovněmi stavebních prací a milníků projektu nezbytné pro dosažení regulátorem schváleného termínu spuštění třetího bloku v listopadu 2021.
<figure id="attachment_81378" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-81378" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Vogtle-unit-3-construction-February-2020-Georgia-Power.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Vogtle-unit-3-construction-February-2020-Georgia-Power.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Vogtle-unit-3-construction-February-2020-Georgia-Power-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Vogtle-unit-3-construction-February-2020-Georgia-Power-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Aktuální stav (únor 2020) výstavby třetího bloku JE Vogtle; Zdroj: Georgia Power</figcaption></figure>
<blockquote>“Tento benchmark umožňuje čisté srovnání s propracovaným agresivním plánem stavby,” řekl Fanning. “Podle listopadového benchmarku má dojít k zavezení paliva až v létě 2021 s následným spuštěním bloku v listopadu 2021. Listopadový benchmark také podporuje naše očekávání, že i agresivní stavební plán je vhodnou strategií a poskytuje dostatečnou flexibilitu k dosažení regulátorem schváleného spuštění bloku v listopadu 2021.”</blockquote>
Odhadovaná cena dokončení jaderných bloků Vogtle 3 a 4 je 2,5 miliardy dolarů a neočekávají se žádné další změny v nákladech na celý projekt výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: Georgia Power

Spuštění jaderné elektrárny Vogtle 3 a 4 může být uspíšeno

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Westinghouse-to-buy-Rolls-Royce-services-units">Společnost Westinghouse Electric Company získá americkou a kanadskou sekci údržby civilních jaderných reaktorů firmy Rolls-Royce</a> spolu s pobočkami ve francouzském Mondragonu a britském Gatesheadu, které jsou nyní součástí energetické obchodní jednotky anglické strojírenské společnosti Rolls-Royce.  Smlouvu o akvizici podepsaly společnosti ve čtvrtek 26. září 2019.
Obchod nebude zahrnovat divizi řízení sídlící ve francouzském Grenoblu, ani britskou divizi provozu nových jaderných zdrojů a aktivity v oblasti malých modulárních reaktorů.
<h2>Rozvoj provozu a údržby spolu s inovacemi v oblasti digitalizace</h2>
<blockquote>„Tato akvizice posílí naše schopnosti provozovat jaderně energetickou flotilu reaktorů díky navýšení provozních kapacit v našem hlavním byznysu a rozvoji nových digitálních možností,“ řekl k akvizici, jejíž hodnota nebyla zveřejněna, prezident a výkonný ředitel společnosti Westinghouse Patrick Fragman.</blockquote>
<figure id="attachment_76397" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-76397" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Rolls-Royce-Power-Systems.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Rolls-Royce-Power-Systems.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Rolls-Royce-Power-Systems-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Rolls-Royce-Power-Systems-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Rolls-Royce Power Systems/MTU America Zdroj: Rolls-Royce</figcaption></figure>
Společnost sídlící v Pensylvánii díky tomuto obchodu rozšíří své kapacity v oblastech údržby provozovaných elektráren, inovací digitálních technologií, systémů automatizace, monitoringu, terénních služeb a výroby. Díky spojení obou firem zároveň dojde k navýšení zákaznické základny a podpoře budoucího růstu společnosti.
<h2>Nákup závodů se dotkne přibližně 500 zaměstnanců</h2>
Warren East, generální ředitel Rolls-Royce řekl: „Naše severoamerická divize údržby nabízí společnosti Westinghouse skvělé příležitosti a je lídrem v jaderně energetickém průmyslu. Věříme, že tento obchod je nejlepším východiskem pro naši oblast civilního využívání jaderné energie a také zaměstnance.“
Rolls-Royce momentálně disponuje 11 závody v Kanadě, Francii, Velké Británii a Spojených státech.
Dotčené pobočky Rolls-Royce zaměstnávají přibližně 500 zaměstnanců a za rok 2018 vykázaly příjmy ve výši 70 miliónů dolarů.
Transakce podléhá obvyklým podmínkám uzavření a schválení ze strany regulačních orgánů.
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Společnosti

Westinghouse koupí divizi civilních jaderných systémů a údržby Rolls-Royce

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fessenheim-plant-to-shut-by-mid-2020">Oba bloky francouzské jaderné elektrárny Fessenheim ve východní Francii budou trvale odstaveny v únoru a červnu 2020</a>. S informací přišla státní tajemnice ministrestva životního prostředí Emmanuelle Wargonová. Jejich uzavření bylo dříve naplánováno tak, aby se časově shodovalo se spuštěním jaderné elektrárny Flamanville, která ale bude podle aktuálního plánu spuštěna až na konci roku 2022.
Státní tajemnice Emmanuelle Wargonová uvedla, že oba nejstarší francouzské bloky v jaderné elektrárně Fessenheim ukončí výrobu do léta 2020 ve dvou fázích. Výroba v prvním bloku bude ukončena do konce února a druhý blok bude následně odstaven do konce června. S touto informací vystoupila na zasedání výboru projektu regionálního ekonomického rozvoje Fessenheim v Colmaru. Tento projekt má za cíl zahájit rozvoj regionu, který bude působit proti ekonomickému a sociálnímu dopadu uzavření jaderné elektrárny.
Tyto termíny se mírně liší od dřívějších, které v únoru předložil tehdejší ministr životního prostředí. Dříve byl zmiňován březen 2020 pro 1. blok a srpen 2020 pro 2. blok. Oba bloky mají instalovaný elektrický výkon 900 MWe.
Cílem volebního slibu bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda bylo do roku 2025 omezit podíl jaderné energetiky na energetickém mixu na 50 %. Dále slíbil do konce roku 2017 uzavřít jadernou elektrárnu Fessenheim. V červnu 2014 bylo oznámeno snížení instalovaného elektrického výkonu jaderných elektráren na současných 63,2 GWe. Francouzský zákon o přechodu na energii z obnovitelných zdrojů byl přijat v srpnu 2015. Ten zavazuje stát ke snížení podílu jádra ze současných 75 % na 50 % do roku 2025.
Po zvolení prezidentem dal Emmanuel Macron slib, že bude respektovat Hollandeův cíl. Dodal však, že francouzské snižování využití jaderné energie musí probíhat tempem, které zemi umožní zachovat energetickou soběstačnost.
V projevu v listopadu 2018 v Elysejském paláci, kde objasňoval transformaci energerického sektoru Francie, Macron uvedl, že do roku 2035 bude odstaveno 14 jaderných bloků, každý o instalovaném elektrickém výkonu 900 MWe. Dále uvedl, že mezi prvními bude jaderná elektrárna Fessenheim, která bude uzavřena na jaře 2020.
Podle návrhu zákona o energii a klimatu předloženého v květnu letošního roku Francie nyní oddálí své plánované snížení podílu jádra na 50 % do roku 2035.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fessenheim-plant-to-shut-by-mid-2020">World Nuclear News</a>

V jaderné elektrárně Fessenheim bude do poloviny roku 2020 ukončen provoz

Česká republika by měla mít možnost si sama určovat podobu svého energetického mixu a jaderná energie je důležitou náhradou za omezování fosilních paliv, které vyplývá z mezinárodních závazků. ČTK to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ŠSD) před odletem na Valné shromáždění OSN, které je spojeno s fórem o udržitelném rozvoji. Z globálního pohledu je podle ministra důležité technologicky podporovat méně vyspělé státy, bez jejichž spolupráce se globální oteplování zastavit nedá.
V rámci Evropské unie nepanuje ohledně energetiky shoda, Německo se plánuje postupně vzdát nejen uhelných elektráren, ale i těch jaderných. Podle Petříčka to není cesta pro Českou republiku. &#8222;My se hlásíme především k závazkům, které vyplývají z Pařížské dohody, podporujeme také ambiciózní energetickou politiku Evropské unie. Zároveň ale také chceme zachovat technologickou neutralitu, chceme, aby si členské státy mohly volit zdroje podle svých přírodních podmínek. Pro Česko je jaderná energie důležitá součást našeho energetického mixu,&#8220; řekl.
Dodal, že se Česko nyní připravuje na postupné uzavírání uhelných elektráren a utlumování těžby uhlí. &#8222;Musíme najít cestu, jak tento výpadek kompenzovat, například právě jadernou energií,&#8220; míní. Na půdě OSN je podle něj důležité spolupracovat s velkými producenty skleníkových plynů. &#8222;Evropská unie vypouští přibližně deset procent emisí skleníkových plynů, takže bez toho, aby se zapojily další státy, další velcí znečišťovatelé, tak je zřejmé, že se nepodaří dosáhnout omezení růstu teploty,&#8220; řekl.
Západní svět by podle něj mohl rozvojovým států dodat technologie pro to, aby úplně přeskočily fázi využívání fosilních paliv. &#8222;Myslím, že to bude do budoucna předmětem jednání mezi ministerstvem zahraničních věcí a dalšími resorty o tom, jak přispívat k naplňování globálních cílů,&#8220; řekl ministr. Kromě otázky klimatu podle něj dostane česká delegace možnost se zapojit i do diskuzí o dalších problémech s globálním dosahem, jako je konflikt v Sýrii, mezinárodní soudnictví nebo lidská práva.
Českou delegaci vede premiér Andrej Babiš (ANO), který v New Yorku plánuje přednést před Valným shromážděním řeč. Premiéra kromě Petříčka doprovodí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Hlavní podzimní část 74. zasedání Valného shromáždění OSN bude trvat do konce prosince. Předpokládá se, že se zasedání zúčastní představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava potrvá od 24. do 30. září.