Domů
Jaderné elektrárny
ČEZ musí příští rok získat povolení k dalšímu provozu Temelína

ČEZ musí příští rok získat povolení k dalšímu provozu Temelína

Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060. Na dotaz ČTK to dnes řekl generální ředitel společnost ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes po návštěvě Temelína novinářům řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.

„Intenzivně se zabýváme přípravami dokumentů k prodloužení provozování bloků, dokument bychom měli získat v druhé polovině příštího roku,“ řekl Beneš.

Jak dále řekl, jde o proceduru, jejíž součástí jsou tisícistránkové dokumenty. ČEZ je musí předložit do poloviny dubna 2020, aby Státní úřad pro jadernou bezpečnost mohl do října 2020 povolení vydat. V říjnu příštího roku skončí platnost současného povolení k provozu.

„Je strašně důležité potvrdit státním úřadům, že elektrárna je spolehlivá. Podle nového atomového zákona je to (povolení) na dobu neurčitou, je tam řada podmínek, které musíte plnit, pokud je neplníte, vystavujete se riziku, že o povolení můžete přijít,“ řekl Beneš.

Ministr průmyslu a obchodu dnes řekl, že povolovací proces zatím ČEZ plní podle časového harmonogramu. „Nic není ohroženo,“ řekl Havlíček.

Temelín by podle Beneše měl fungovat do roku 2060, respektive 2061. Jeden blok ČEZ zprovoznil v roce 2000, druhý v roce 2001. Měly by fungovat minimálně 60 let. „Nicméně je v daleké budoucnosti před námi, jestli pojedou do toto roku, nebo o jedno, dvě desetiletí déle. Ale co se týká perspektivy, jsme si jisti, že elektrárna na to má, je v dobré kondici,“ řekl Beneš. Reaktorová nádoba by měla vydržet celý provoz elektrárny, jiná zařízení ČEZ postupně modernizuje, některé díly mění za novější.

V Temelíně je od 21. června plánovaně odstavený druhý blok. Při dvouměsíční odstávce mění energetici 42 ze 163 palivových souborů. Letos je to druhá odstávka, na jaře byl na dva měsíce odstavený první blok.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 8,4 TWh elektřiny, řekl dnes ČTK Petr Šuléř z útvaru jaderné komunikace skupiny ČEZ.

vkc jpt

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Andrea Borotea
2. srpen 2019, 15:11

Z ekonomického hlediska má soudruh Havlíček MBA pravdu 2x překročí plánovanou dobu životnosti....

Má to podložené detailní technickou studií že JETE má trubičky PG 1,5 mm tlusté na rozdíl od JEDU kde je pouze 1,4mm.

Jen by mu někdo měl vysvětlit pojmy jako louhové a radiační křehnutí, koroze austenitická oceli v alkalické vodě.... ředitel ČEZ to nebude ten to taky neví, někdo od výrobce Vítkovice jo ty už neexistují a ostudu, kterou si udělali se špatným kotlem v Turecku....

Za 10 let až se PG JETE začne sypat jako ten na 2. bloku JEDU tak možná změní názor ale to už tam bude jiný ministr...

Tak ještě jednou konstruktér z SSSR a výrobce Vítkovice stanovili životnost 30 let to je do 2031.

Vladimír Křen
2. srpen 2019, 17:49

Kde se tam bere alkalická voda když na straně primárního i sekundárního okruhu je demivoda?

Andrea Borotea
3. srpen 2019, 05:07

A ještě k tomu je zasolená a zahuštěná proto za odkaluje a odluhuje.

Nejste náhodou MBA a zaměstnán na ministerstvu průmyslu.

Vladimír Křen
3. srpen 2019, 07:12

Na sekundární straně je bloková úprava kondenzátu, blok je doplňován demivodou o vysoké čistotě. Primár má vlastní chemickou úpravu. I když je demivoda vyčištěná tak zde dochází k vylučování zbytků které se odvádějí odluhy. V době výstavby byla nějak stanovena životnost zařízení. Po ukončení životnosti mělo být zařízení zlikvidováno protože hlavní komponenty nejdou z prostoru elektrárny vyjmout. Jedná se o parogenerátory, tlaková nádoba reaktoru, kompenzátor objemu a HC. Uváděl jsem do provozu Bohunice, Mochovce, Dukovany.

Andrea Borotea
3. srpen 2019, 09:05

MBA asi nejste ale s provozem CHÚV zkušenosti nemáte.

K poruchám PG dochází téměř výhradně na sekundární straně kde je voda silně alkalická protože kondenzátor je titan. V důsledku odparu je též silně zasolená a jen otázkou času kdy koroze způsobí destrukci trubičky u některých PG skoro hned po uvedení do provozu.

Omlouváme se z MPO asi nejste tam byste nevydržel.

Byl jsem skoro na všech JE v EU, ale i LA USA. Uváděl jsem do provozu EMĚ....

petr
3. srpen 2019, 16:33

Andrea Borotea nejste náhodou ing. Povolný pokud ano tak vás moc zdravim!

Hezký den i když jste někdo jiný...

Petr
3. srpen 2019, 22:12

Taky zdravím pana Povolného, aby mu zdraví (hlavně duševní) sloužilo podstatně lépe :)

Andrea Borotea
4. srpen 2019, 05:50

Povolný ani povolný nejsem. A Vy všichni si laskavě doplňte znalosti o tom co se děje v bubnu každého parního kotle tedy i PG JE. Demivoda tam rozhodně není.

Dochází k zahuštění solí v důsledku odpařování vody, na povrchu teplosměnné plochy se vytváří porézní oxidická vrstva kde pH může dosahovat zcela jiných hodnot než vody v PG stejně jako zahuštění solí.

A pH porézní vrstvy může dosahovat kyselých hodnot se všemi důsledky...

To soudruha Havlíčka na MBA neučili.

Vladimír Křen
4. srpen 2019, 06:40

Porovnání: jeden blok Dukovan má 6 PG a dohromady cca 2,500 t/h napájecí vody. To znamená že každá TG v Dukovanech bere 1200 t/hod páry. Obdobné bloky 200 MW na uhlí berou 640 t/hod páry o podstatně vyšších parametrech při jednom bubnu (velké bloky jsou převážně průtlačné než bubnové). Opravdu k zasolování jsou háklivé turbiny na jaderce. Klasický blok má určité možnosti odstranění solného nánosu za provozu. Po sjetí na cca 50/% lmenovitého výkonu a postupným snížením parametrú vstupní páry za současného sledování vzorkovačů z potrubí kondenzátních čerpadel dojde k přechodnému zhoršení kvality kondenzátu. Toto zhoršení po nějaké době odezní. Bohužel tato manipulace nejde na jaderce provádět. Když jsou zasolené lopatky turbin nezbývá nic jiného než zeřízení odstavit a lopatky opískovat. Jediná prevence je kvalitní vyhodnocování vzorků a sledování tlakové diference BUKu Po nárůstu tlakové diference BUKu začne otvírat ochozový regulátor tlakové diference a je to siknál k regeneraci nebo k úplnému odstavení bloku.

Vladimir Wagner
4. srpen 2019, 10:28

Pane nebo paní Andrea Borotea, přece jen bych si dovolil pár informací. S provozem různých jaderných bloků nad 40 let jsou již nějaké zkušenosti. Nejstarší bloky se zatím dostaly k maximální reálné době provozování téměř padesát let. Pro nás pochopitelně jsou nejzajímavější zkušenosti z provozu jaderných bloků VVER-440, které jsou v Dukovanech. Nejstarší tyto bloky (varianta V 179) se dostaly do provozu v letech 1972 a 1973 jako Novovoroněž 3 a 4. Hlavně u prvního z nich šlo o prototypový blok. Novovoroněž 3 fungoval až do roku 2016, tedy 44 let. Novovoroněž 4 dostala v minulém roce po rekonstrukci, která zahrnovala i vyžíhání reaktorové nádoby licenci na provoz 60 let. Při rekonstrukci byly využity některé komponenty z bloku Novovoroněž 3. Nyní je už v provozu 46 let. Přičemž v jeho provozní historii nelze pozorovat žádné zvyšování poruchovosti či snižování roční výroby elektřiny. Stále jede na původní nominální výkon. Další nejstarší bloky Kola 1 a Kola 2 spuštěné v letech 1973 a 1975 jsou již varianty V-230. I u nich proběhla či proběhne rekonstrukce a předpokládá se jejich provozování 60 let. I u nich nelze v provozní historii pozorovat zhoršování. Další bloky této varianty byly postaveny na Slovensku (Jaslovské Bohunice 1 a 2), Bulharsku (Kozloduj 1 až 4) a Německu (Greiswald 1 až 4). Všechny tyto bloky byly odstaveny, ovšem nebylo to kvůli problémům s parogenerátorem či jiným technickým problémům, ale šlo o politické rozhodnutí, které bylo podmínkou při vstupu těchto zemí do EU, postavené na neexistenci plnohodnotného kontejnmentu.

Pochopitelně spolehlivý provoz bloku Novovoroněž 4 v délce 46 let a stav, který opravňuje licenci tohoto bloku na dalších 60 let ještě nezaručuje provoz přes 50 let u tohoto či ostatních bloků. Ovšem následující verze (ke kterým patří i Dukovany), jsou ještě modernější a technologicky pokročilejší.

Dovolil bych si tedy předpokládat, že možnost provozu Dukovan 50 let je velmi reálná a 60 let není vyloučená. Dominantně bude dána ekonomikou a stavem bloku, který bude záviset i na péči, která jim bude věnována. V příloze ještě posílám odkaz na provozní historie bloků Novovoroněž 3 a 4 a Kola 1 a 2.

Vladimir Wagner
4. srpen 2019, 10:35

Následují odkazy a operační historii bloků Novovoroněž 3 a 4 a Kola 1 a 2. Je vidět, že se provozní parametry s časem nemění, pokud odhlédneme od vlivu přípravy pro rekonstrukci a její realizaci. Zvláště provoz Novovoroněž 4 v poslední době je velmi pěkný.

https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/NOVOVORONEZH-3

https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/NOVOVORONEZH-4

https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/KOLA-1

https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/KOLA-2

Andrea Borotea
4. srpen 2019, 12:36

Ano jste kvalifikovaným a uznávaným odborníkem v JE. Problém PG JE např Dukovany je horší než jste ochoten si připustit.

Bezpečnost provozu JE je prostě v těch 1,4mm trubičky PG a povolenému úniku mezi primárem a sekundárem 5l/h. Původně to bylo 0,5l/h pak provozovatel uznal realitu že 5l/h radioaktivní vody uniká do nejaderné části.

Ve Vídni to asi ani netuší.

energetik
4. srpen 2019, 15:57

Stejně to bude jen další formalita a takové divadlo kolem toho dělají. I kdyby to měli děravé jak cedník tak si nedovedu představit že by si ČEZ povolení nevydal.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se