Červencové vedro zdražilo elektřinu v Česku. Soláry přitom vyrobily historicky nejvíce

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu dosáhla v červenci téměř 110 EUR/MWh, což je meziročně o zhruba 22 % více. Růst cen přišel navzdory rekordní výrobě solárních elektráren a výrazně vyšší produkci jaderných elektráren, zatímco spotřeba elektřiny zůstala prakticky na úrovni loňského roku. Vyplývá to z dat dostupných na Energostatu.

Červencová průměrná spotová cena elektřiny byla nejvyšší od roku 2022, kdy trh výrazně ovlivňovala evropská energetická krize. Ve srovnání s loňským červencem vzrostla o téměř 20 EUR/MWh, zatímco proti roku 2024 byla vyšší dokonce o více než 40 EUR/MWh.

Domácí spotřeba elektřiny v červenci dosáhla 4,70 TWh, což bylo pouze o přibližně 10 GWh více než ve stejném měsíci roku 2025. Vedle vysokých teplot se tak do cen pravděpodobně promítaly především regionální podmínky, omezená dostupnost řiditelných zdrojů a vyšší ceny zemního plynu, které se promítají do nákladů plynových elektráren.

Podobný vývoj byl patrný již v červnu, kdy kombinace slabší výroby větrných elektráren v Německu, večerního propadu solární výroby a omezení jaderných zdrojů vedla k mimořádným vnitrodenním cenám napříč Evropou. V Německu tehdy cena ve večerních hodinách vystoupala až na 868 EUR/MWh, zatímco na českém trhu atakovaly ceny hranici 700 EUR/MWh.

Soláry stanovily nový rekord, jádro výrazně přidalo

Celková výroba elektřiny v České republice dosáhla v červenci 5,90 TWh, meziročně o přibližně 623 GWh více. Růst výroby tak výrazně převýšil změnu domácí spotřeby, což ukazuje na vyšší význam přeshraničního obchodování v období napjatějších cenových podmínek v regionu.

Solární elektrárny dodaly do sítě 704,7 GWh elektřiny a překonaly dosavadní měsíční rekord 701 GWh zaznamenaný v květnu letošního roku. Ve srovnání s loňským červencem vzrostla jejich výroba o téměř 149 GWh, tedy zhruba o 27 %. Výsledek potvrzuje pokračující růst významu fotovoltaiky v letním mixu, současně ale zvyšuje rozdíl mezi levnějšími poledními hodinami a dražšími večerními špičkami.

Ještě výraznější byl meziroční nárůst výroby jaderných elektráren. Ty v červenci vyrobily 2,75 TWh, oproti 2,16 TWh ve stejném měsíci roku 2025, což představuje zvýšení o téměř 594 GWh. Hnědouhelné elektrárny naopak snížily výrobu z 1,58 TWh na 1,43 TWh, zatímco produkce plynových zdrojů klesla zhruba o 49 GWh na 246 GWh.

Horko komplikuje provoz i plynových elektráren

Letošní léto současně ukazuje, že riziko spojené s chlazením elektráren se netýká pouze jaderných bloků. Francouzská EDF v červenci upozornila na riziko omezení výroby plynové elektrárny Martigues o výkonu 930 MW, kde vysoká teplota Středozemního moře omezila dostupnost chladicí vody.

Ve Francii bylo navíc ve stejném období omezeno 4,9 GW jaderného výkonu kvůli vysokým teplotám řek a dalších 2,5 GW kvůli nízkým stavům vody. EDF proto získala výjimku umožňující provoz elektrárny Martigues i při teplotě vody nad běžným limitem 30 °C, přičemž nová hranice byla stanovena na 32 °C.

Česko má odlišné provozní podmínky, nikoliv však tržní izolaci

České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají uzavřené chladicí systémy s chladicími věžemi a odebírají vodu z nádrží Dalešice, Mohelno a Hněvkovice, což jejich krátkodobou závislost na průtocích řek omezuje. Přímé provozní riziko sucha je proto nižší než například u průtočně chlazených elektráren na Dunaji.

Český trh však zůstává vystaven regionálním cenovým pohybům prostřednictvím propojení s Německem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem. Červencový vývoj proto znovu zdůrazňuje potřebu rychlejšího rozvoje akumulace, flexibility spotřeby a řiditelných zdrojů, které budou schopny reagovat na stále výraznější rozdíly mezi výrobou a poptávkou v průběhu dne.